Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Textový obsah:

Národní památkový ústav
ú s t ře d n í  p r a c o v i š t ě  
V a ld š te jn ské  nám. 3/162, Praha 1
Došlo 2 8 - 08-  2011
Ministerstvo kultury
Přílohy: Odd:
Maltézské náměst"
118 01 Praha 1 -  Malá Strana
M K C R X 0 0 2 U P  7 0
é republiky
telefon: 257 085 111 
fax: 257 329 537 
e-mail: posta@mkcr.cz
Vážený pan 
Ing. Jiří Straka 
Baštýřská 536 
198 00 Praha 98
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne
sp.zn. MK-S 1722/2011 OPP Mgr. Petra Mašitová, Ph.D./429 27. 05. 2011
Věc: Soubor věcí hospodářského dvora, na st. pare. ě. 2/1 a 2/3, k.u. Hospozín, obec
Hospozín, okres Kladno, Středoěeský kraj -  rozhodnutí o neprohlášení věci za kulturní 
památku
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 28967/2011 OPP ve 
výše uvedené věci.
„  ktL1
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Příloha:
lx rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 28967/2011 OPP ze dne 27. 05. 2011 
Stejnopis obdrží: M i n i s t e r s t v o  k u ltu ry
odbor památkové péče
, XT, , r  t  '  Maltézské náměstí i
1. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště; 11801 Praha 1 - Malá strana
IČO: 00023671 ©
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze;
3. Krajsky úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové péče;
4. Městský úřad Slaný, odbor kultury;
5. vlastní.
M K C R X 0 0 2 U P 7 0
Ministerstvo kultury České republiky
Maltézské náměstí 1
118 01 Praha 1 -  Malá Strana
telefon: 257 085 111 
fax: 257 329 537 
e-mail: posta@mkcr.cz
Rozhodnuti nabylo právní moci: 
za správnost
, A í - Á 11
V Praze dne 27. 05. 2011 
Č.j.:MK 28967/2011 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní památkové péče rozhodlo ve věci 
prohlášeni souboru věci hospodářského dvora, na st. pare. č. 2/1 a 2/3, k.u. Hospozín obec 
Hospozin, okres Kladno, Středočeský kraj, za kulturní památku.
Ministerstvo kultury v tomto řízení, jehož účastníkem podle § 27 odst. 1 nísm hí 
zakona c. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, je vlastník věci Dan Ing Jiří Straka 
narozen dne 28. 04. 1937, pobytem Baštýřská 536, 198 00 Praha 98, podle ustanovení § 2 
odst. 1 p,sm. a) zakona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, 
n e p r o h l a š u j e  soubor věci hospodářského dvora, na st. pare. č. 2/1 a 2/3 k.ú.
ospozin obec Hospozín, okres Kladno, Středočeský kraj, za kulturní památku. Soubor 
zahrnuje. 1) budovu chlévu, na st. pare. č. 2/1 a 2) jižní stodolu, na st. pare. č. 2/1.
O d ů v o d n ě n í :
Charakteristika, popis:
Rozsáhlý hospodářský dvůr v Hospozíně se skládá ze dvou částí, rozdělených 
potokem. Severní cast tvoři starý dvůr, který je již středověkého původu, postavený nově v 
18. století a upravovaný y 19. století. Z jeho barokní výstavby se dochovala zejména sýpka 
která je jíž nemovitou kulturní památkou (č. r. USKP ČR 36981/2-4016). V jižní části dvora 
lichoběžníkového obrysu založeném na místě někdejších zahrad a sadů, stojí několik velkých 
hospodářských budov. Na severní straně jižní části dvora je to velká budova chlévů 
Podstatnou cast jizm strany uzavírá velká stodola. Kolmo na ní, oddělená mezerou, stojí druhá 
stodola, uzavírající stranu východní. Směrem k západu navazuje na jižní stodolu ohradní zeď 
s branou Jihozápadní stranu areálu uzavírá pilířová kolna. Předmětem návrhu je pouze 
budova chlévu a jižní stodola. J p
2
Stodola.: jedná se o stodolu o čtyřech průjezdných mlatech, která je zastřešena 
polovalbami a ukončená sedlovou střechou. Fasády peren, s profilovanou hlavní římsou, člení 
vpadlá obdélná pole se stejně vysokými větracími štěrbinami v ose. Krajní perný jsou 
disponovány na dvě pole, mezilehlé na tři, čela stodoly pak na pole tři. Nároží zesilují 
skarpovité opěráky, původně výrazně členěné částečně dochovanou pásovou rustikou. Vjezdy 
na mlaty s polodrážkami pro vrata, mají lehce stlačené segmentové záklenky. Hlavní římsa 
přechází v krátkých úsecích v rozsahu opěráků na štítová průčelí. Ve štítech, rámovaných 
římsovým profilem, jsou slepá termální okna, s výrazně vysazenou šambránou, s konzolkami 
P°dp0mjícími ParaPetní římsu- v  Ploše okna je ležatě obdélný otvor, vyplněný cihelnou 
mřížovinou. Na jeho záklenek dosedá štukový znak Kinských a pod parapetem je dvojitá 
obdélná kartuš s letopočtem 1836 a monogramem A.M.B. Střechu, pokrytou taškami 
bobrovkami, nese hambalkový krov s ležatými stolicemi, provedený v redukované podobě. 
Vazné trámy jsou pouze v plných vazbách a jalových vazbách v rozsahu mlatů. V ostatních 
vazbách jsou pouze krátčata. Obdobně hambalky jsou provedeny pouze v plných vazbách a v 
Íal.°yých vazbách nahrazují hambalky krátčata do výměny. Vyztužení v rovině střechy 
zajišťují dvojice šikmých vzpěr. Vazné trámy nad mlaty, kde lze předpokládat skladovací 
patro, podporovaly, dnes pouze částečné dochované, sloupky s podélnými průvlaky, se 
stopami po odřezaných oplotních. Stěny ze strany interiéru jsou hladké bez polopilířů, s 
vysokými půdorysně zalomenými větracími štěrbinovými otvory. Podstřeší provětrávají 
vikýře ve tvaru volských ok, navenek členící střechu. Stodola byla postavena nebo dokončena 
v roce 1836. V roce 1840, kdy byl pořízen stabilní katastr, byla stále jedinou stavbou v jižní 
zahradě dvora. Kromě utilitárních úprav, zejména vyřezání stolic a oplotní u mlatů, se stodola 
prakticky dochovala v podobě z doby výstavby. Ve špatném stavu je střecha stodoly. Krytina 
je narušená, řada tašek je posunutá nebo chybí. V havarijním stavu jsou vikýře. Výraznější 
poruchy krovu s deformacemi konstrukce nejsou však při zběžné prohlídce patrné. I když lze 
předpokládat dílčí narušení zhlaví prvků krovu, hnilobu na horních plochách krokví atd., 
podle zkušeností lze počítat s tím, že narušování krovu zatékáním zpomaluje důkladné 
provětrávání prostoru.
Budova chlévů: jedná se o budovu chlévů s pícnikovým polopatrem, délkově 
disponovaná na sedmnáct os, je složena z několika částí. Vlastní chlév (kravín), délkově 
disponovaný na čtrnáct os, má ve středu jižního průčelí přisazen mohutný rizalit s řezárnou. 
Před západní čelo chléva je pak předsazen průjezdem oddělený obročník se seníkem v patře. 
V rozsahu mezi západním štítem sedlové střechy a jižním rizalitem přiléhá k hlavnímu traktu 
trakt stájí bez pícníku, původně snad určený pro tažné koně, případně voly. Fasády kravína 
jsou režné, provedené v kombinaci pečlivě vysekaných a složených pískovcových článků a 
cihelných ploch, vyzděných na křížovou vazbu. Hlavní fasádu, obrácenou k jihu, člení 
pilastry s toskánskými hlavicemi, vyrůstající z vysokého soklu. Pilastry, vyzděné z 
pravidelných provázaných kvádrů, nesou krepovaný architráv, oddělující fasádu chléva od 
polopatra pícníku. Polopatro tvoří vysoký vlysový pás, rytmizovaný lizénami, kolem kterých 
se zalamují spodní články hlavní římsy. Architektonicky nejvýraznější tříosé průčelí řezárny 
člení svazkové pilastry a ukončuje štít s trojúhelným, v patě rozeklaným nástavcem’ 
lemovaným římsovým profilem. Okenní otvory i sdružené větrací otvory pícníku mají hladká 
kamenná ostění se segmentovým nadpražím, lícující s plochou cihelného obkladového zdivá 
Nad ostáním vystupují pískovcové záklenky, vyklenuté z výškově prostřídaných bosovaných 
klenáků. Větrací otvory mají výplň provedenou z keramických trubek. Čtrnáctiosou severní 
fasádu, členěnou pilastry stejně jako fasáda jižní, dělí dvě pole se vstupy a nakládacími 
otvory, ukončené štítky s ozuby, na tři části (3-1-6-1-3). Atypický svazkový pilastr zde 
naznačuje, ze výstavba budovy probíhala po etapách. Pilastry člení rovněž fasádu jižního
chlévového traktu bez polopatra i obročníku na západě. Obročník, přisazený k západnímu 
štítu chléva s ozuby v patách a vrcholu, má přes sjednocení pilastry jinou stavebně 
architektonickou úpravu. Polopatro se seníkem zde uzavírají dřevěné žaluziové výplně, 
částečně překryté přesahem střechy s krokvemi s ozdobně profilovaným zhlavím. Střechu 
pokrývají tašky bobrovky v korunové skladbě. Jednolodní interiér chléva, s dvouřadým 
stáním, je zaklenut obdélnými poli pruských kleneb do pasů. Jižní trakt stáje s navazující 
řezárnou je zastropen segmentovými klenbami do železných nosníků. Budova chlévů, vznikla 
postupně v poslední čtvrtině 19. století s tím, že počátek výstavby lze klást do první poloviny 
80. let 19. století. I když prozatím nebyl proveden archivní průzkum, lze vycházet z porovnání 
se stavebně architektonicky blízkou budovou chlévů v jiném dvoře bývalého panství v 
Břešťanech, která je nápisem datována do roku 1882. Rovněž kolem roku 1890 byl nedaleko 
v Radešíně (okres Litoměřice) stejným stavebníkem dokončován monumentální, zcela nový 
dvůr s režnými fasádami, členěnými pilastry. Po výstavbě hlavního hospozínského chléva 
byla připojena jižní řezárna s navazujícím traktem. Nejspíše až ze samého konce 19. století 
pak pochází západní přístavba obročníku. Chlévy jsou v poměrně dobrém stavebním stavu 
Podle stavu střechy je zřejmé, že zde relativně nedávno proběhla údržba -  přeložení a 
doplnění krytiny z tašek bobrovek. Větší narušení pískovcových článků, které jsou provedeny 
z kvalitního kamene, není patrné.
Prameny:
J. P. Joendl, Kupferplatten der Landwirtschaftlichen Baukunst, Praha 1828;
J. Žižka, Hospodářské dvory na panství Zlonice, Památky středních Čech, 13/1/1999, s.3-22- 
J. Zižka, O podobě nových hospodářských budov na konci 19. a počátku 20. století ’ Památkv 
středních Čech, 18/ 1/2004; ’ J
J. Žižka, Stodoly vrchnostenských dvorů v Čechách úd 16. století do konce 19 století 
Průzkumy památek, XVII-1/2010, s. 15, 16.
Podnět na prohlášení souboru věcí za kulturní památku, zaslal Ministerstvu kultury 
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze s následujícím 
odůvodněním: „Navrhované hospodářské budovy chlévy a stodola reprezentují výstavbu a 
stavební úpravy dvorů v průběhu 19. století bývalého panství Zlonice, které náleželo rodu 
Kinských. Na základě výsledků plošného a oborového výzkumu hospodářských dvorů v 
Cechách, který je  prováděn od roku 1996, však můžeme říci, že jejich význam přesahuje 
rámec Středočeského kraje. Stodola z roku 1836je zřejmě nejvěrnější dosud známou aplikací 
vzorového návrhu stodoly, který v roce 1 828 v tabulkách svého „ Venkovského stavitelství" 
publikoval J. P. Joendl. Prakticky shodné je  řešení podélných fasád s charakteristickými 
nárožními skarpovitými opěráky, pokrytými rustikou nebo bosáží i řešení krovové konstrukce 
s redukovanými hambalky. Aplikace joendlových vzorových návrhů do značné míry ovlivnila 
výstavbu hospodářských budov ve 2. čtvrtině 19. století v Čechách. V čistější podobě a se 
zachovanými detaily, bez pozdějších úprav, se však do dnešních dnů mnoho z těchto staveb 
nedochovalo. Pres určité ztráty na tesařských konstrukcích a zanedbanou údržbu, si 
hospozinska stodola dodnes dochovala původní podobu včetně detailů. Jde jak o členění 
fasád, které je  plné obnovitelné, tak i o vzácně dochované vikýře, provětrávající podstřeší. 
Budova chlévu, s cistě koncipovanými klasicizujícími fasádami, reagujícími na funkční 
uspořádám je  jak po stránce stavebně architektonické i typologické velmi kvalitní 
hospodářskou stavbou z konce 19. století. Chlévy v Hospozíně současně reprezentují 
soudobou rozsáhlou stavební činnost na panství, realizovanou v rámci jasné koncepce a 
nepochybné podle určitého vzorového návrhu. Přes sjednocující princip provedení fasád, se 
konkrétní podoba hospodářských budov pochopitelně měnila s ohledem na funkci. polohu ve 
dvore, požadovanou kapacitu a také v jednotlivých etapách postupné realizace. Kromě již
4
zmíněné monumentální novostavby celého dvora v Radešíně a chlévů v BřeStánech lze 
připomenout například nedaleký ovčín v Kmetiněvsi, chlévy ve VySínku, stodoly ve 
Stradonicich a Krovicich, kde byla současně postavena i pozoruhodná sýpka. Kromě chlévů 
ve Vysmku. propojených z barokní sýpkou, není ani jedna z uvedených staveb dosud kulturní 
památkou. Hospodské chlévy jsou pak, z uvedených staveb, stavbou bezesporu 
nekvalitnější. I  když ve dvorech řady panství v Cechách došlo na sklonku 19 století k 
výstavbě nových velkých budov pro ustájení dobytka, náročné architektonické řešení režných 
jasad s kamenicky provedenými detaily, nebylo zdaleka časté. Ve Středočeském kraji jsou s 
ohledem na velký podíl kamenické práce, srovnatelné některé chlévy ze 70 let 19 století na 
bývalých lichtenštejnských panstvích (např. Křenice, okres PH). Hospozínské chlévy se staví 
po bok špičkových schwarzenberských hospodářských budov z 80.-90. let 19. století na 
bývalém hlubockém netoHckém nebo třeboňském panství (např. Vondrov, Svobodné Hory 
Vrchy). Monumentální dvůr Vondrov, s pilastry z cihelných tvarovek, nazval náš přední 
znalec architektury19. století s trochou nadsázky paláci pro dobytek. A mezi „paláce“ tohoto 
typu bezesporu patři i chlévy v Hospozíně. Funkční uspořádání chlévů v Hospozíně odpovídá 
kvalitě architektonického řešení. Způsob ustájení dobytka, skladování a přípravy píce vychází 
z nejmodernějsich soudobých poznatků o chovu dobytka. O celkové kvalitě hospodářských 
b ^  * dobrem hospodaření na Zlonickém panství svědčí i skutečnost, že sem v 90. letech 19. 
století směřovala řada odborných exkurzí, například z vysoké školy zemědělské. “
^odie ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisu (dále tez zákon č. 20/1987 Sb.“), se k problematice prohlášení věci za 
kulturní pamatku dne 21. 12. 2010 pod značkou 194129/2010/KUSK vyjádřil odbor kulturv a 
památkové pece Krajského úřadu Středočeského kraje, který doporučil prohlášení souboru 
věci za kulturní pamatku, protože „hospodářský dvůr v Hospozíně představuje reprezentativní 
výstavbu zemedelskeho arealu nejenom na území Středočeského kraje, ale i v rámci Čech a je 
jednou z mola dochovaných staveb dle joendlových návrhů. Dvůr je jednou dominant obce 
Hospozm. Pozemek s původním půdorysným rozvržením, je nedílnou součástí urbanistické 
struktury historického jadra obce. Toto půdorysné rozvržení je  z hlediska památkové péče 
nutné nadale zachovat, tzn ze případná nová plánovaná zástavba v areálu hospodářského 
musí byt provedena v obdobném půdorysném a hmotovém členění. Dvůr je důležitým 
architektonicko-urbanistickým prvkem v obci, je  dokladem jejího historického vývoje. “
Podle téhož ustanovení zákona č. 20/1987 Sb. se k problematice prohlášení věci za
úřadnmsiPamawU H °2' “ i § Cj* 50439/2010/OK vyjádřil odbor kultury Městského 
uradu Slaný, který doporučil prohlášeni souboru věcí za kulturní památku, protože „svým
významem překračuje rámec Středočeského kraje, reprezentuje výstavbu dvorů bývalého
jT e n L  k rZ T  V/ ^ behu ^  St°}f_ Pod^ n ý j e  vztah stodoly k vzorníku Johanna Philippa 
Joendla, který odrazí vysoky rozhled investora a snahu o užití nejnovějších poznatků z oboru
ato snaha se, byt v jiných souvislostech, odráží také na mladší budově chlévů. Rod Finských 
cilevedome a duchaplné formoval krajinu svého Budenicko-Zlonického panství od p o ltin y  
18. století. Důkazem je  mimo jiné neúspěšná snaha o prohlášení jeho části za Krajinou 
památkovou rezervaci v devadesátých letech minulého století. Navržený hospodářský dvůr je 
úkazem koncepčního budovaní i v oblasti hospodářských dvorů. Z bývalých hospodářských 
budov Zlomckeho panství se dochovalo a do Ústředního seznamu kulturních památek bylo 
zapsano, ze,mena několik cenných barokních sýpek (samotný Hospozín r. č. 36981/2-4016-
204*62/2 4 ^  f  T  K á 2°°22/2-2020: BudenÍČky r¦ Č 18867/2-517,¦ Břešťany r. č
1569X/2 / n l ’mS v d0J We r' f  u 38260/2-610; Zelevčice r. č. 46004/2-4008, Jarpice r č 
y 698/2~4020)- V\ nedaV™ d°be (2003) Přiby[ do tohoto souboru hospodářský dvůr v obci 
ysine u omc (r. c. 100202), do jehož areálu patří barokní sýpka datovaná rokem 1739,
5
budova stodoly z poloviny 18. století a stáje z poslední čtvrtiny 19. století. K uvedenému výčtu 
je třeba poznamenat, že právě zmíněné hospodářské objekty nacházejí v dnešní době obtížně 
sve využiti a patři tak k ohroženým památkám. Z uvedených nemovitostí se na seznamu 
ohrozených pamatek v územní působnosti Městského úřadu Slaný nachází sýpka v Břečťanech
Z/ Qlswh zeme f lských areálů je to potom dvůr čp. 1 v obci Černuc (r. č 
23660/2-3019), dvůr cp. 1 v Nadbíně (r. č. 28170/2-4006) a objekt druhotně využívaný opět 
jako sypká ac se jedna o pozůstatek pozdně středověké tvrze v obci Bakov (r. č. 34882/2-454) 
Prohlásit budovu chlévů z hlediska památkové hodnoty odbor kultury MěÚ Slaný doporučuje 
důvodem je  nejen výtvarná hodnota samotné architektury, ale též hodnota historická 
souvisej tet s uzkou provázaností s dějinami bývalého zlonického panství pod správou rodu 
Kinskych. Nicmene je třeba v rámci řízení o prohlášení uvedené nemovitosti za kulturní
památku odpovědně zvazit, zda jsou také splněny reálné předpoklady pro památkovou 
ochranu takto rozlehlého areálu. “ pamaiKovou
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona ě. 20/1987 Sb„ byl o podání návrhu písemně 
vyrozuměn vlastmk věci dopisem ze dne 08. 02. 2011 a zároveň mu bylo vsouladu 
s ustanovením § 36 odst. 3 zákona í. 500/2004 Sb„ správní řád, v platném znění, u m o Ín o  
aby se před vydamm rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultu™ v průběhu 
nzeni shromáždilo, pan mg. Jiří Straka dopis převzal dne 16. 02. 2011
Vlastník věci pan ing. Jiří Straka vyjádřil svůj nesouhlas dopisem ze dne 23 02 2011 
- Z  Vam°hznamf ' že dne 15- 2¦ 2011 ve večerních hodinách došlo kpožáru ve
100 000 ChUvem Q byl° ZjÍŠtěno’ že došl° ke škodě cca
71 M 0 'I Kň  K b d - 6) a rezance kožené na pícníku. Požár byl ohlášen policii ve
7ad rih h’ Ceske~ pOJl?tOVn!j' kde Je objekt pojištěn, a samozřejmě hasičům, kteří jej uhasili 
Zadruhe se zařazením obou objektů mezi nemovité kulturní památky nemohl! souhlasit 
protože 1) oba objekty jsou v havarijním stavu pro naprostou absenci investic do je  ichopr!v
investic po t c !  1989 T d ^ - J í  Znárodněny  a 2) Pro d^ í  absencimvestic po roce 1989 do dnesm doby, kdy jsem pro obě budovy nenašel vhodné využití
Konecne am v budoucnu nem jasné jejich další využití v hospodářské a ani průmyslové 
Z fm s ti*  ZmCm fmanCní nár°Čn0StÍ nutné k m h  rekonstrukci, která je  nad moje
Zaklfdě/Výše uvedených důkazů dospělo Ministerstvo kultury k tomuto závěru- 
redmetne objekty (stodola a budova chlévů) jsou součástí areálu hospodářského dvora v obci 
Hospozin a byly vystaveny v průběhu 19. století. Stodola představuje aplikaci vzorového 
návrhu stodoly od architekta (stavitele) J. P. Joendla. Obě stavby se dochovaly ve s v ^ o t t a  
ne vexerieru, interiéry byly stavebními úpravami změněny. Vlivem dlouhodobé 
neudrzby se objekty nenacházejí v dobrém stavebně-technickém stavu (napr u stvoly ie 
stresm krytina narušena, do objektu zatéká, vikýře jsou zcela v havarijním stavu krovv ísou 
napadeny biotickymi škůdci, část dřevěných konstrukcí úplně chybí; bíidova chlévů zefména 
střecha, byla citelně narušena požárem z února 201 it i , . ’ 3
historický dok,ad dveřového ho sp o d a«  „ M i c k á m
jejich autenticity byla narušena dlouhodobou neúdržbou a aktuálně i n I J  T  
hodnoty objektů nepostačují k prohlášeni za kulturní^am ^m ^věrem ^inist^W o^kulturv 
připomíná, ze nejhodnotnejsi a nejstarší část hospodářského areálu -  barokní synka iiž ie 
kulturní památkou (r. č. USKP CR 36981/2-4016). ypk J J
, . v Mmisterstvo kultury po předložení veškerých důkazů a fotodokumentace neshledalo 
ostacujici důvody k prohlášení věci za kulturní památku dle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č.
6
20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Nedílnou součástí tohoto 
rozhodnuti je kopie snímku katastrální mapy se zákresem umístění věci.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č 500/2004 Sb 
správní rad, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad Lhůta pro 
podám rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dm, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
radu, který stanoví, že nebyl-h adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
, d"u ode dne’ kdy byl° rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
dorucene posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu . Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručovaní dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do sve datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, povazuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty O rozkladu
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na vyse uvedenou adresu. 3
Mgr. Petra Ulbrichová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
7
Příloha č. 1: Soubor věd hospodářského dvora, na st. pare. č. 2/1 a 2/3, k.ú. Hospozín, 
obec Hospozín, okres Kladno, Středočeský kraj, kopie katastrální mapy s vyznačením 
umístění věci; nedílná součást tohoto rozhodnutí
Příloha č. 2: Soubor věcí hospodářského dvora, na st. pare. č. 2/1 a 2/3, k.ú. Hospozín 
obec Hospozín, okres Kladno, Středočeský kraj, fotodokumentace věci obr. ě. 1-3 
nedílná součást tohoto rozhodnutí
Obr. ě. 1
Obr. ě. 3

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o neprohlášení za KP

Jméno souboru:

G0131068.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Hospozín, sýpka. Rozhodnutí o neprohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

9226509 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 148878

Bližší specifikace:

Název	sýpka
Číslo ÚSKP	36981/2-4016
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10856246

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o nerozšíření rozsahu kulturní památky
Číslo	28967/2011
Datum nabytí právní moci
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	148878 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 25186

Název objektu: sýpka

Část obce: Hospozín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Hospozín

Obec: Hospozín

ORP: Slaný

Okres: Kladno

sýpka (právní stav 148878)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 4616

Název lokality: Hospozín

Reálný typ: ves

Kat. území: Hospozín

Obec: Hospozín

ORP: Slaný

Okres: Kladno

Kraj: Středočeský kraj

sýpka (právní stav 148878)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 198

Název hist. regionu: Velvary

sýpka (právní stav 148878)

Ke stažení Náhled Poslat žádost