Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Textový obsah:

¦ ¦
J á t Ministerstvo kultury České republiky
V Č j A Z o ? / Maltézské náměstí 1 NPU - ústřední pracoviště telefon: 257 085 111
/  fax’ 257 329 537
118 01 Praha 1 - Malá Strana ° ošlo: 12-4-2°12 °9 :“7 e-mail: posta@mkcr.cz
________________________________ ________ Č.j.: NPU-302/30915/2012 --------------------------------------
Listů: 1 Příloh: 1
Vážený pan ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^
262 72 Březnice
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne
sp.zn. MK-S 12741/2011 OPP Mgr. Petra Mašitová, Ph.D./429 25. 10. 2011
Věc: Sýpka s chlévem (součást usedlosti č.p. 18), na st. pare. č. 43, k.ú. Starosedlský 
Hrádek, obec Starosedlský Hrádek, okres Příbram, Středočeský kraj -  rozhodnutí o 
prohlášení věci za kulturní památku
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 55241/2011 OPP ve 
výše uvedené věci.
jd k  O Jy
Mgr. Petra Ulbricnová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Příloha:
lx rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 55241/2011 OPP ze dne 25. 10. 2011 
Steinoois obdrží: Ministerstvo kul tury
----- odbor památkové péče
Maltézské náměstí i
1. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště; 118 01 Praha 1 - Malá strana^
v IČO: noop^z-
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Cech v Praze;
3. Krajský úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové péče;
4. Městský úřad Příbram, odbor koncepce a rozvoje města;
5. Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram;
6. vlastní.
mmmm
§ĚĚ Ministerstvo kultury České republiky
l ^ Y J  Maltézské náměstí 1 telefon: 257 085 111
^ 118 01 Praha 1 -  Malá Strana e-mail: posta@mkcr.cz
V Praze dne 25. 10. 2011
P )A .is p ~ ~  Č. j.:MK 55241/2011 OPP
R o z h o d n u t í  nabylo právní m oci:.....................
»  správnost: ......
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní památkové péče rozhodlo ve věci 
prohlášení sýpky s chlévem (součást usedlosti č.p. 18), na st. pare. č. 43, k.ú. Starosedlský 
Hrádek, obec Starosedlský Hrádek, okres Příbram, Středočeský kraj, za kulturní památku.
Ministerstvo kultury v tomto řízení, jehož účastníkem podle § 27 odst. 1 pí srn. b) 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, je vlastník věci pan Jiří Luhan, narozen 
dne 27. 04. 1973, pobytem Bubovická 426, 262 72 Březnice, podle ustanovení § 2 odst. 1 
písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, p r o h l a s  uj  e 
sýpku s chlévem (součást usedlosti č.p. 18), na st. pare. č. 43, k.ú. Starosedlský Hrádek, obec 
Starosedlský Hrádek, okres Příbram, Středočeský kraj, za kulturní památku.
O d ů v o d n ě n í :
Charakteristika, popis:
Sýpka je součástí usedlosti č.p. 18. Tato usedlost je situována na jihovýchodním okraji 
vesnice a tvoří součást zástavby jižní části nepravidelného návesního prostoru. Usedlost má 
nepravidelný, přibližně šestiboký půdorys. Sýpka tvoří severovýchodní stranu parcely. 
Budova má obdélníkový půdorys, orientována je delší stranou ve směru severozápad -  
jihovýchod. Přední (severozápadní) část je patrová a tvoří ji vlastní sýpka. Jihovýchodní 
polovina je přízemní s nízkým půdním polopatrem a tvoří ji chlévy. Přední patrová část 
(sýpka) je vystavěná z kamenného zdivá, přízemní zadní část ze smíšeného zdivá. Fasády 
byly upraveny spolu s přízemní částí do jednoho celku (hladká omítka členěná jen 
horizontální pásovou římsičkou, na více místech opadaná). Omítka je opatřena souvrstvím
2
nátěrů, mezi nimiž dominuje bílá a zemitě zelená. Jihozápadní (dvorní, vstupní) průčelí sýpky 
(levá polovina) je na úrovni přízemí členěné v ose pravoúhlým portálkem s omítkovou 
paspartou. Napravo od dveří je druhotně rozšířené okénko (dnes přibližně čtvercového tvaru s 
jedním svislým prutem mříže s vyhnutými tmy), zcela vpravo je mírně vyvýšený dveřní otvor 
vedoucí na schodiště na půdu s novodobými dveřmi. Patro oddělené pásovou římsičkou je po 
stranách otevřeno dvěma úzkými štěrbinovitými větracími otvory s kolmými špaletami. V ose 
je přibližně čtvercové okénko s vloženou pro vlákanou mříží z hranolových prutů. Okénko 
vzniklo patrně z původního dveřního otvoru (dveře na dnes neexistující pavlač), parapet byl 
zazděn nepálenými cihlami. Kromě toho je na fasádě patra zřetelný jeden kruhový omítkový 
terč (prstenec), řešený shodně jako šambrána kruhového větracího otvoru v nadezdívce chlévů 
(viz dále -  pravá polovina stavby). Původně zde byly patrně tři obdobné terče -  dochoval se 
ještě otisk dalšího. Pravá polovina jihozápadního průčelí je v přízemí otevřená dveřmi a 
napravo od nich přibližně čtvercovým okénkem, oba otvory jsou nověji upravené. Nízká 
nadezdívka nad průběžnou pásovou římsičkou je otevřená dvěma kruhovými větracími otvory 
lemovanými pásovými šambránami a uprostřed podávacími dvířky na půdu. Severozápadní 
štítové průčelí je bez otvorů, kamenné, v přízemí se zbytky omítky, v patře a v rozsahu 
strmého kamenného trojúhelníkového štítu bez otvorů. Po stranách paty štítu a na úrovni 
hambálků jsou čtvercové otvory (trámové kapsy) snad po lešení. Severovýchodní zadní 
podélné průčelí (orientované do návsi) je v pravé patrové části v přízemí otevřeno jen 
nevelkým, přibližně čtvercovým okénkem (druhotně upraveným). Patro, oddělené opět 
průběžnou pásovou římsičkou, je bez otvorů, členěné stejně jako dvorní průčelí původně asi 
třemi kruhovými terči -  omítkovými prstenci (dochovaly se dva). V levé (přízemní) části je 
stěna členěná dvěma shodnými, téměř čtvercovými okénky (druhotně upravenými). Nízká 
nadezdívka nad průběžnou pásovou římsičkou je otevřená stejně jako na dvorním průčelí 
dvěma kruhovými větracími otvory lemovanými pásovými šambránami. Jihovýchodní štítové 
průčelí je na úrovni přízemí bez otvorů, omítané. Trojúhelníkový štít je vyzděný z 
neopálených cihel, t.č. bez omítky, ve vrcholu je kruhové okénko s pásovou šambránou 
shodného tvaru, jako v nadezdívce na bočních průčelích. Přední (severozápadní) patrová část 
budovy (sýpka) je krytá nápadně strmou sedlovou střechou bez římsy (okraje střechy vynášejí 
přesahující zhlaví vazných trámů) s výraznými námětky, sevřenou mezi převyšující kamenné 
štíty. Zadní přízemní část (chlévy) je krytá nižší sedlovou střechou, na dvorní straně 
nasazenou na jednoduše profilované omítané římse. Krytinu tvoří v obou případech vlnitý 
etemit.
Interiér přízemí je dvojdílný. Přední díl (sýpka) je přístupný dveřmi ze dvora. Velmi 
silné zdivo vymezuje obdélníkovou prostoru interiéru. Strop je trámový, z dosti nahrubo 
ohraněných trámů s prkenným záklopem, při obvodových zdech jsou trámy uložené na 
ústupky zdivá s podkladním podélně orientovaným trámem. Pravděpodobně se jedná o 
druhotný zásah. Vybrání spodní strany některých stropních trámů může svědčit o existenci 
později zaniklé valené klenby. Uprostřed dispozice je patrně druhotné schodiště do patra, 
dveře jsou vložené do niky s převýšeným parabolickým záklenkem. Zadní část přízemí 
(bývalý chlév) je rovněž přístupná ze dvora. Velmi silné zdivo vymezuje obdélníkovou 
prostoru interiéru, zaklenutého velmi plochou segmentovou valenou cihelnou klenbou, 
novodobě podepřenou železným nosníkem. Obě prostory (přední i zadní) jsou ve štítové 
dělící zdi spojeny širokým otvorem se šikmými špaletami a segmentovým záklenkem. Patro 
sýpky tvoří v současné době vlastní prostora sýpky, otevřená směrem do krovu. Stěny jsou 
omítané snad autentickou omítkou, současnou se zdivém. Na nádvomí straně je dvojice 
drobných štěrbinovitých okének a střední okno v nice se šikmými špaletami a segmentovým 
záklenkem, vzniklé úpravou původního vstupu z pavlače (viz výše -  jihozápadní průčelí). 
Prostora nemá strop. Původně byla zastropena hraněnými trámy (současně vaznými trámy) asi 
s deskovým záklopem, v recentní době byly trámy (s výjimkou štítových) vyřezány a záklop
3
chybí. Tím se prostora sýpky v patře otevřela do prostoru půdy. Nejhodnotnější částí 
dispozice je půda. Jediný, dále nečleněný prostor podkroví je sevřen mezi vysoké kamenné 
štíty (v severozápadním je zazděné štěrbinovité okénko). Sýpka má unikátně dochovaný 
hambálkový krov renesančního typu. Základem konstrukce je archaická forma ležaté stolice, 
tvořené sloupky s rozpěrami, oddělenými mezerou od hambálků. Zavětrování v příčném 
směru zajišťují pásky, protínající všechny prvky (krokve, sloupky, rozpěry, hambálky) 
plátem. V délce krovu jsou celkem tři plné vazby, přičemž krajní (při štítech) jsou ještě 
uprostřed doplněné vždy jedním svislým sloupkem, vynášejícím střední podélnou vaznici, 
vloženou do mezery mezi rozpěru a hambálek. Vaznice je v podélném směru zavětrovaná 
sloupky pásky, tuhost v příčném směru zajišťovaly párové šikmé vzpěry sloupků (některé 
dnes odstraněné). Mezi jednotlivými hlavními vazbami jsou na každé straně tři vaznice 
(respektive rozpěry podélného vázání): prahová, střední (mezilehlá) a vrchní. V podélném 
směru je krov zavětrován šikmými vzpěrami v rovině střešní, uspořádanými do podoby 
ondřejských křížů, protínajícími mezilehlou vaznici plátem a dole ukončené do sloupků ležaté 
stolice. Přes takto vytvořenou nosnou konstrukci jsou osedlány párové krokve, spojené dvěma 
úrovněmi hambálků. Všechny prvky krovu jsou ručně sekané, spoje jsou plátové (vesměs 
rybinové pláty), jištěné dřevěnými kolíky (hřeby).
Pro objekt bohužel nemáme k dispozici téměř žádné historické údaje, které by 
umožnily alespoň základní časovou orientaci. Jediná zmínka, která je k dispozici je ta, že roku 
„1868 mladý Roušánek (příjmením Josef Havlík) starý panský špejchar koupil a přestavěl jej 
na hospodářské stavení...“. Statek se tradičně nazývá „u Roušánků“. Z této zprávy vyplývá, že 
sýpka byla původně vrchnostenská a patřila tedy k zámku ve Starosedlském Hrádku. S tím by 
mohlo být v souladu předpokládané solidní stavební provedení i předpokládaný velmi starý 
původ. Samy dimenze stavby ovšem panské sýpce příliš neodpovídají, spíše se blíží sýpkám 
selských usedlostí, především z jihočeské oblasti. Z dnešní podoby stavby lze vyčíst velmi 
mnoho o jejím předpokládaném vzniku. Vodítkem je především krov. Přestože zde zatím 
nebylo provedeno dendrochronologické datování, není pochyb, že se jedná o hov 
renesančního typu. Při jeho datování je třeba vzít v úvahu jednak blízkost významného 
renesančního panského sídla (Starosedlský Hrádek), jednak ovšem také možnost určité 
retardace dané venkovským prostředím. I s vědomím těchto rizik je však pravděpodobné, že 
stavba vznikla nejdéle v první třetině 17. století. Nereálný není ani vznik v mnohem časnější 
době na počátku 17., nebo i ve druhé polovině 16. století. Renesanční krov tohoto typu je 
poměrně dobře datovatelnou konstrukcí, jejíž časové určení se v dnešní době opírá o desítky 
exaktně dendrochronologicky datovaných příkladů, především z prostředí zámků a feudálních 
sídel. Krov je po stavební stránce velmi bytelný a bohatě dimenzovaný, s vysokou kvalitou 
tesařské práce, lze předpokládat, že od počátku mohl nést nespalnou krytinu (patrně prejzy, v 
usedlosti údajně zachované). Samotná stavba sýpky (kamenný objekt s vysokými kamennými 
štíty) je s tímto datováním v plném souladu. Z oblasti levobřežního Příbramska s jedinou 
výjimkou (hospoda Drsník -  Šalanda) nemáme zatím žádné doklady o existenci výstavné 
kamenné předbělohorské (pozdně středověké) venkovské architektury. Na pravém břehu 
Vltavy v oblasti Sedlčanska ovšem takové stavby v selském prostředí existují (Dražkov, 
Bražná, Dublovice, Solopysky, Dolní Křemenice, Bláhova Lhota). Vesměs se jedná o sýpky 
nebo špýcharové bloky domů vybavené kamenickou prací, případně i renesančními detaily 
(Solopysky, č.p. 4), jejich datování se pohybuje od 16. do počátku 17. století. Srovnání se 
nabízí také se skupinou kamenných jihočeských staveb z doby pozdní gotiky a renesance. Ty 
jsou známé především z oblasti Českokrumlovska (Kmín, Radostice, Štěkře, Certyně, 
Opalice, Mirkovice), vzácněji i z jiných jihočeských regionů (Smrkovice a Putim na Písečku; 
Velká Tumá, která je Starosedlskému hrádku patrně nejblíže, Modlešovice a Radošovice na 
Strakonicku). Kamenné patrové sýpky jihočeských dvorců po stavební stránce sýpku ve 
Starosedlském Hrádku velmi připomínají (Mirkovice, Kmín, Opalice, Modlešovice), byť
4
jejich krovy jsou vesměs jednodušších konstrukčních soustav). I kdybychom vzali srovnání s 
vrchnostenskými stavbami, zůstává datování sýpky obdobné. Analogii nabízí asi jediná 
intaktně dochovaná středočeská, zato mnohonásobně větší renesanční sýpka vrchnostenského 
dvora v Dobrovici na Mladoboleslavsku, s obdobně řešeným krovem, datovaná do 80. let 16. 
století. Máme-li shrnout nej starší renesanční stavební etapu sýpky, lze říci, že se svým 
stavebním provedením stojí na pomezí staveb vrchnostenských (především tesařská 
konstrukce krovu) a vesnických předbělohorských objektů (dimenze, celkové stavební řešení). 
Jedině případný podrobný archivní průzkum by mohl objasnit, zda stavba vznikla v režii 
vrchnosti, nebo jako poddanská stavba ovlivněná blízkostí panského sídla, případně i 
vyspělou kulturou jižních Čech. V každém případě se však jedná o doklad nej starší časové 
vrstvy naší vesnické architektury. Stavba prošla za dobu své existence určitým vývojem. Na 
císařském otisku mapy stabilního katastru je zachycena v menším rozsahu, zato s užší 
přístavbou na jihovýchodní straně. V blíže neznámé době, patrně až v 19. došlo k přístavbě 
dnešních chlévů k jihovýchodnímu průčelí. Předpokládám, že současně došlo ke zrušení 
pavlače a zazdění dveří na dvorní straně patra, které byly upraveny na okno (zazdívka z 
nepálených cihel). Obě části byly propojeny širokým spojovacím otvorem v přízemí. 
Současně mohla být zrušena klenba v přízemí sýpky. K této, nebo ještě mladší etapě (konec 
19. -  počátek 20. století) patří také střídmá fasáda s římsičkou a kruhovými terči, respektive 
kruhovými okénky v nadezdívce a velmi nízká segmentová valená klenba v interiéru 
přízemního jihovýchodního) dílu. Novodobé zásahy se omezily na vyřezání vazných trámů a 
nevýrazné úpravy okenních a dveřních otvorů. Jinak se stavba dochovala ve víceméně 
autentické podobě.
Literatura:
Cibulová P. - Dittrich T. - Dostál P. - Rachnevová Z. - Škabrada J.: Inventarizační průzkum 
lidové architektury Středočeského kraje, okres Příbram. Díl I. - pravobřežní část (Sedlčansko). 
Strojopis SÚRPMO (archiv SPÚSČ). Praha, 1981;
Cibulová P. - Dittrich T. - Dostál P. - Rachnevová Z. - Škabrada J.: Inventarizační průzkum 
lidové architektury Středočeského kraje, okres Příbram. Díl II. - levobřežní část. Strojopis 
SÚRPMO (archiv SPÚSČ). Praha, 1985;
Almanach obce Starosedlský Hrádek, vydán ke 100. výročí sboru dobrovolných hasičů a k I. 
sjezdu rodáků obce. Starosedlský Hrádek, 1999.
Podnět na prohlášení věci za kulturní památku, zaslal Ministerstvu kultury Národní 
památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, s následujícím 
odůvodněním: „Sýpka usedlosti č.p. 18patří mezi nenápadné, zato však velmi vzácné doklady 
nejstarší dochované časové etapy naší venkovské architektury. Předpokládaná doba vzniku 
stavby (2. polovina 16. -  první třetina 17. století) řadí sýpku mezi několik ojedinělých 
příkladů nejstarší kamenné venkovské zástavby středních Cech. Je zatím jedinou známou 
stavbou svého druhu na levém břehu Vltavy (a nelze zde již  předpokládat větší množství 
nálezů srovnatelných objektů). Intaktně zachované konstrukce stavby (kamenné zdivo, vč. 
interiérových omítek v patře a především unikátně dochovaný renesanční krov) sýpku řadí 
vůbec k nejhodnotnějším objektům svého druhu nejen na území Příbramska, ale i v širším 
kontextu Středočeského kraje, srovnatelnou jedině s několika předbělohorskými kamennými 
stavbami z oblasti jižních Cech a Sedlčanska, a to bez ohledu na to, zda vznikla v režii 
vrchnosti, nebo jako součást poddanské usedlosti. Novodobé zásahy (s výjimkou vyřezání 
většiny vazných trámů) nepřinesly poškození celkových památkových hodnot stavby, která se 
zachovala v podstatě v autentické podobě. “
I
5
Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 20/1987 Sb.“), se k problematice prohlášení věci za 
kulturní památku dne 03. 12. 2010 sč.j. MeUPB 78642/2010 vyjádřil odbor koncepce a 
rozvoje města Městského úřadu Příbram, který doporučil prohlášení věci za kulturní památku, 
protože „sýpka usedlosti č.p. 18 ve Starosedlském Hrádku patří mezi velmi vzácné doklady 
nejstarší dochované časové etapy naší venkovské architektury. Sýpka vykazuje mimořádně 
vysoké památkové hodnoty. “
Podle téhož ustanovení zákona č. 20/1987 Sb. se k problematice prohlášení věci za 
kulturní památku dne 07. 12. 2010 pod značkou 191258/2010/KUSK vyjádřil odbor kultury a 
památkové péče Krajského úřadu Středočeského kraje, který doporučil prohlášení věci za 
kulturní památku, protože „ sýpka je dokladem nej starší dochované výstavby české venkovské 
architektury a náleží k několika ojediněle dochovaným kamenným venkovským stavbám na 
území Středočeského kraje. Mírou dochování původních konstrukcí je  ojedinělou stavbou 
tohoto druhu nejen v regionu Příbramska, ale i v celém Středočeském kraji. Objekt je  
dokladem historického vývoje obce Starosedlský Hrádek. Rovněž se významně pohledově 
uplatňuje v prostoru návsi. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. byl o podání návrhu písemně 
vyrozuměn vlastník věci navržené na prohlášení za kulturní památku a zároveň mu bylo 
v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, 
umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury 
v průběhu řízení shromáždilo (dopisem ze dne 29. 09. 2011). Vlastník věci pan Jiří Luhan 
převzal vyrozumění o podání návrhu a výzvu k seznámení s podklady dne 07. 10. 2011. 
Vlastník věci se ve stanovené lhůtě se spisem neseznámil. Nicméně dopisem ze dne 12. 10. 
2011 vlastník s prohlášením věci za kulturní památku nesouhlasil, protože „jako vlastník 
sýpky v usedlosti č.p. 18 Vás důrazně upozorňuji, že jsem o uznání výše jmenované 
nemovitosti za kulturní památku nežádal a nemám o to zájem. Výše jmenovanou nemovitost 
chci dále užívat šetrně k stavbě, ale dle vlastního uvážení. Proto Vás důrazně žádám o 
ukončení řízení a o to abyste se o jmenovanou nemovitost a mou osobu nestarali. “
Jak již bylo výše uvedeno, návrh na prohlášení předmětné věci za kultprní památku 
podal na Ministerstvo kultury Národní památkový ústav, který je odbornou organizací na 
úseku státní památkové péče. Ministerstvo kultury vlastníkovi dále sděluje, že prohlášení věci 
za kulturní památku není pojato jako jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady, 
protože zákon č. 20/1987 Sb., popřípadě další právní předpisy, nabízejí řadu fakultativních i 
obligatorních náhrad, vázaných na zachování a údržbu kulturní památky. Konkrétními 
příklady zákonných ustanovení kompenzujících omezení vlastníka kulturní památky jsou § 14 
odst. 7, § 16, § 32 odst. 2 písm. h) zákona č. 20/1987 Sb. Výše a způsob náhrad jsou převážně 
dány povahou věci, zejména výší nákladů, jimiž údržba kulturní památky překračuje obvyklé 
náklady údržby nemovitosti. V této souvislosti si Ministerstvo kultury dovoluje upozornit také 
na čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, dle kterého vlastnictví zavazuje a nesmí 
být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. 
A takovým obecným zájmem bezesporu je i ochrana kulturních památek v ČR.
Na základě výše uvedených důkazů, které shodně doporučují prohlášení věci za 
kulturní památku, dospělo Ministerstvo kultury k tomuto závěru: Sýpka je součástí usedlosti 
č.p. 18, která je situována na jihovýchodních okraji vesnice a tvoří součást zástavby jižní části 
návesního prostoru. Objekt sýpky má obdélníkový půdorys, část je patrová (sýpka) a druhá 
část je přízemní s nízkým polopatrem (chlévy). Sýpka pochází pravděpodobně z přelomu 16. 
a 17. století (krov renesančního typu), s dalšími úpravami z 19. století. Jedná se o ojediněle
*
6
zachovaný příklad nej starší etapy výstavby kamenné venkovské architektury na území 
středních Cech. Sýpka s chlévy dokládá historický vývoj obce a v neposlední řadě má i 
urbanistický význam, protože se pohledově uplatňuje v jižní části návsi. Ministerstvo kultury 
po předložení veškerých důkazů a fotodokumentace shledalo dostačující důvody k prohlášení 
věci za kulturní památku dle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, ve znění pozdějších předpisů.
Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí je kopie snímku katastrální mapy se zákresem 
umístění kulturní památky.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
/!Mu*'
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
*
7
Příloha č. 1: Sýpka s chlévem (součást usedlosti č.p. 18), na st. pare. č. 43, k.ú. 
Starosedlský Hrádek, obec Starosedlský Hrádek, okres Příbram, Středočeský kraj, 
kopie katastrální mapy s vyznačením umístění kulturní památky; nedílná součást tohoto 
rozhodnutí
*
Příloha č. 2: Sýpka s chlévem (součást usedlosti Č.p. 18), na st. pare. č. 43, k.ú. 
Starosedlský Hrádek, obec Starosedlský Hrádek, okres Příbram, Středočeský kraj, 
fotodokumentace věci obr. č. 1-3; nedílná součást tohoto rozhodnutí
Obr. č. 1 
tMg B  ' ' ?Tj c A s  ' __v h
f P w ^  L - -x,,, • • ¦?_.' -' ’ - ý  X,..;. ..,^ -1i—je S '
I m Tir  »«* |HI BB Cjf - ^ B  í
Obr. č. 3
/ V * ^  .. ? A ' • .t - /  ' xV

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0131130.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Starosedlský Hrádek, sýpka s chlévem. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

9209815 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 354228556

Bližší specifikace:

Název	sýpka s chlévem
Číslo ÚSKP	104732
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10857491

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení památkou
Číslo	MK 55241/2011 OPP
Datum nabytí právní moci	29.03.2012
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	354228556 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 63831

Název objektu: sýpka s chlévem

Část obce: Starosedlský Hrádek

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Starosedlský Hrádek

Obec: Starosedlský Hrádek

ORP: Příbram

Okres: Příbram

sýpka s chlévem (právní stav 354228556)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 15201

Název lokality: Starosedlský Hrádek

Reálný typ: ves

Kat. území: Starosedlský Hrádek

Obec: Starosedlský Hrádek

ORP: Příbram

Okres: Příbram

Kraj: Středočeský kraj

sýpka s chlévem (právní stav 354228556)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 265

Název hist. regionu: Březnice

sýpka s chlévem (právní stav 354228556)

Ke stažení Náhled Poslat žádost