Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

II III II III II
M K C R X 0 0 1 E L R X
Šáfijl MinisteťSÍVQ kultury
\L & J  r,“ Í S r M  a r ” ?"'e?na rr ', fBt ^ if ta ' ř  I ^ ? s ? » “ ! 466
V j L /  _______________ ;------^ H ^ I ? ^ Í n a n r > _ 3 / 1 6 2 ,  Praha 1 e-mail: andrei.shbat@mkcrr.7
i™ ° 1 $ -07- 2O!0
Dle rozdělovníku
¦ Pňlohy: . ?  l  Oad: . A/?*
Váš dopis značky Naše značka Vyňzuje/linka 7  V Praze dne
MK 8311/2010 OPP Shbat Andrej Mgr. /466 31.05.2010
Věc: Areál sklářské hutě v Bedřichově u Jablonce nad Nisou, k.ú. Bedřichov u Jablonce 
nad Nisou, okr. Jablonec nad Nisou, Liberecký kraj — rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 8311/2010 OPP ve 
výše uvedené věci.
J ílU
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Ministerstvo kultury
odbor památkové péče 
Malíézské náměstí 1 
11801 Praha 1 - Malá Strana 
IČO: 00023671 @
Příloha: lx rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 8311/2010 OPP
Rozdělovník:
1. Akademie věd ČR.
2. Obec BedřiphoV, 468 12 Bedřichov u Jablonce nad Nisou
3. Pozepakdvý fond ČR, Husinecká 1024/11 a, 130 00 Praha 3 -  Žižkov
4. Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 Nový Hradec Králové
Po^nabytí právní moci:
.Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci
Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu
Městský úřad Jablonec nad Nisou, odbor památkové péče
Katastrální úřad pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou
vlastní
J á | Ministerstvo kultury České republiky
Maltézské náměstí 1 telefon: 257 085 466
fax: 224 318 155
118 01 Praha 1 -  Malá Strana e-mail: andrej.shbat@mkcr.cz
a , . a V Praze dne 31. 05. 2010
Rozhodnutí nabylo právní moci: Č. j.: MK 8311/2010 OPP
za správnost: ...
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní památkové péče rozhodlo ve věci 
prohlášení areálu sklářské hutě v Bedřichově u Jablonce nad Nisou, na pozemcích pare. č. 
522/1, 512/1, 512/2, 711/2, k.ú. Bedřichov u Jablonce nad Nisou, okr. Jablonec nad Nisou, 
Liberecký kraj, za kulturní památku.
Ministerstvo kultury v tomto řízení, jehož účastníky jsou podle § 27 odst. 1 a 2 zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění, navrhovatel: Akademie věd České Republiky, 
Národní 3, 117 20 Praha 1, IČ: 60165171, a vlastník pozemků pare. č. 522/1 a 711/2, k.ú. 
Bedřichov u Jablonce nad Nisou: Obec Bedřichov, 468 12 Bedřichov u Jablonce nad Nisou, 
IČ: 00525511; vlastník pozemku pare. č. 512/1, kú. Bedřichov u Jablonce nad Nisou: Česká 
republika zastoupená Pozemkovým fondem České republiky, Husinecká 1024/11 a, 130 00 
Praha, IČ: 45797072; a vlastník pozemku pare. č. 512/2, k.ú. Bedřichov u Jablonce nad 
Nisou: Česká republika zastoupená Lesy České republiky, s.p., Přemyslova 1106/19, 501 68 
Nový Hradec Králové, IČ: 42196451, podle ustanovení § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, v platném znění p r oh l ašu j e  areál sklářské hutě v Bedřichově u 
Jablonce nad Nisou, na pozemcích pare. č. 522/1, 512/1, 512/2, 711/2, k.ú. Bedřichov u 
Jablonce nad Nisou, okr. Jablonec nad Nisou, Liberecký kraj, za kulturní památku. Rozsah 
památky je definován těmito souřadnicemi systému S-JTSK:
1 X 1 Y
1 -971784 -681537
2 -971704 -681498
3 -971711 -681479
4 -971709 -681471
5 -971708 -681470
6 -971707 -681401
7 -971720 -681401
8 -971735 -681407
9 -971739 -681408
10 -971779 -681461
11 -971823 -681470
12 -971803 -681500 
~13 -971790 -681526
«
1
O d ů v o d n ě n í :
Popis archeologického nálezu, jeho současny stav a užívání:
Základní lokaci sklárny na vyvýšenině uprostřed louky pod Lesní chatou prokázal již 
zjišťovací výzkum PhDr. J. Kavána a V. Webera v letech 1975 -  1976. V postupném 
odkrývání jednotlivých reliktů a velké části obvodového zdivá pokračovali archeologové 
Severočeského muzea v Liberci díky finanční podpoře Nadace Preciosa v letech 2000 -  2004. 
Bezprostředně po ukončení archeologického výzkumu následovala odborná fixace 
obvodového zdivá sklářské haly, centrální pece a zakonzervování pomocných pecí. Celý areál 
zakonzervované odkryté sklářské výrobní haly je vymezen jednoduchým systémem zábran, 
který byl v roce 2006 instalován za pomoci občanů Bedřichova.
Nejlépe viditelný objekt skanzenu sklářské hutní haly tvoří centrální tavící pec s 
navazující chladící částí (objekt 5 na přiloženém schematickém plánku ve fotografické 
dokumentaci). Pec má zachované topeniště, kamenný kanál a zčásti viditelné kamenné 
základy pro pracovní pódium. V severozápadním rohu hutní haly jsou zakonzervovány relikty 
pomocné a dvou kruhových pecí (obj. 3 a — c) na temperování pánví a žáruvzdorných 
pomůcek. V jihozápadní části, založené na zánikových vrstvách staršího horizontu sklárny, 
jsou částečně odkryty další dvě pomocné pece (objekty 1 b -  d a 2 b -  d). Výzkum nezvratně 
potvrdil, že sklárna byla po požáru v roce 1711 založena na stejném místě.
Od roku 2005 se stal areál hutní haly bezplatně volně přístupný veřejnosti ve formě 
jednoduchého skanzenu a turistickému a rekreačnímu využití by měl sloužit i nadále. 
Neodmyslitelnou součástí sklářské haly, navrhované k zapsání do Ústředního seznamu 
kulturních památek ČR, je i zázemí sklářské haly na přilehlých pozemcích, které by měly 
logicky náležet též do kategorie nezastavitelných ploch.
/ /  ¦ / X .  s
/ a  n "
z / / y
2
Veškeré zásadní informace v jazyce českém, polském a německém k historii lokality i 
archeologického výzkumu obsahuje informační tabule, umístěná u vchodu do areálu hutní 
haly a leporelo, které bylo donedávna distribuováno Informačním střediskem v Bedřichově.
Nálezový celek, obsahující tisíce zlomků temperovacích hrnců a keramických vesměs 
glazovaných nádob, zlomky železného nářadí, hřebíky, knoflíky, přezky, desetitisíce hrudek 
amorfního tzv. nístějového skla, tisíce fragmentů skleněných výrobků z čirého a barevného 
převážně zeleného lesního skla, je deponován v Severočeském muzeu v Liberci.
Řízení o prohlášení areálu sklářské hutě v Bedřichově u Jablonce nad Nisou, na 
pozemcích pare. č. 522/1, 512/1, 512/2, 711/2, k.ú. Bedřichov u Jablonce nad Nisou, okr. 
Jablonec nad Nisou, Liberecký kraj, za kulturní památku, zahájilo Ministerstvo kultury na 
návrh Akademie věd České republiky. V odůvodnění návrhu stojí:
„Z písemných pramenů plyne, ze huť zde byla založena roku 1598 sklářským mistrem Petrem 
Wanderem. Sklárna byla opuštěna na počátku 19. století a postupně docházelo k její 
archeologizaci. Na lokalitě provádělo částečný archeologický odkryv Severočeské muzeum v 
Liberci a jeho archeologický potenciál je  tak nutno považovat za nepochybně doložený (tisíce 
zlomků keramiky, železné artefakty, sklo i sklářský kmen - nálezy uloženy v Severočeském 
muzeu Liberec). Zdivá hutní haly, odhalená archeologickým výzkumem jsou dnes fixovaná a 
doplněná o informační tabuli představují veřejně přístupnou archeologickou lokalitu. Značná 
část sklářského areálu však nebyla archeologickým výzkumem dotčena a tvoří tak unikátní 
korpus archeologických nemovitých a movitých nálezů uložených dosud v zemi.
Je nutno zdůraznit, že všiti cca. 1100 lokalit v Čechách, které jsou jako „archeologické stopy" 
součástí Ústředního seznamu kulturních památek ČR je  pouze 1 sklárna, a to na území 
Středočeského kraje. (viz. systém Monumnet na www stránkách NPÚ). Tato skutečnost je  
vzhledem k roli sklářství v dějinách naší země, od laténu, přes středověk, po slávu českého 
křišťálového skla, velmi překvapivá. Již na základě uvedeného systému Monumnet je  
jednoznačně pravdou, že se jedná o typ lokalit stojící dosud zcela mimo zájem ochrany 
archeologické části kulturního dědictví ČR. Dobře doložený archeologický kontext a potenciál 
lokality, kvalitními historickými prameny pojednávajícími o komplexu hutě a panského domu, 
činí z Bedřichovské hutě jednoznačně památku nadregionálního významu. Návrh prohlásit 
zjištěné části polního opevnění za kulturní památku je, dle našeho odborného názoru, zcela v 
intencích stávající národní legislativy (20/1987Sb.) i tzv. Maltské konvence (99/2000). Z 
obecného hlediska lze říci, že prohlášení tohoto dosud zcela opomíjeného typu 
archeologického nálezu kulturní památkou zapadá do snahy definovat a vybrat 
reprezentativní vzorek jednotlivých druhů a typů lokalit, kterým by mělo prohlášení kulturní 
památkou CR zajistit další existenci ve své původní poloze “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, byli o podání návrhu písemně vyrozuměni vlastníci věci navržené 
na prohlášení za kulturní památku. Dopisem ze dne 22. 02. 2010, který převzali dne 26. 02. 
2010, bylo účastníkům řízení v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili 
k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. Na tuto výzvu 
reagoval jeden z účastníků řízení, Lesy České republiky, s.p., lesní správa Jablonec nad Nisou 
stím, že „... nesouhlasí se zahrnutím parcely p.p.č. 512/2, k.ú. Bedřichov u Jablonce nad 
Nisou, ke které mají právo hospodařit Lesy České republiky, s.p., do kulturní památky. 
Vzhledem k uvažovanému zastavění okolních pozemků je  pozemek p.p.č. 512/2 významný jako 
skládka pro odvoz vytěženého dřeva z okolních porostů. “ K tomuto Ministerstvo kultury 
sděluje, že pod tíhou dokumentů, argumentů a společenské vážnosti a hodnoty, jakou má daná 
archeologická lokalita, je výše udávaný důvod Lesů České republiky, s.p. jako bezpředmětný. 
Navíc z povahy archeologické věci je nejvíce Zachovalých struktur pod zemí. Manipulace na
3
daném pozemku musí být v souladu s povahou dané památky tak, aby nedocházelo 
k ustavičnému narušování struktur a to i v případě, kdy by daná lokalita nebyla prohlášena za 
kulturní památku. Daný pozemek se nachází v území s archeologickými nálezy, tzv. UAN I, 
což je území, kde se archeologický nález předpokládá s nej vyšší pravděpodobností. 
V případě, že by ale daná činnost Lesů ČR nebyla v rozporu s památkovou ochranou, pak by 
tato činnost nemusela nutně být v rozporu v případě prohlášení věci za kulturní památku. 
Nicméně Ministerstvo kultury doporučuje vše projednat s příslušnými orgány památkové péče 
jako je Městský úřad Jablonec nad Nisou, Národní památkový ústav, úop v Liberci a 
Severočeské muzeum v Liberci.
Podle ustanovení § 3 ödst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 03. 03. 2010 
pod značkou 21682/2010, sp.zn. 120/2010/ÚÚP/PPP/2/Ma vyjádřil Městský úřad Jablonec 
nad Nisou, odbor rozvoje, úřad územního plánování, který souhlasil s prohlášením věcí za 
kulturní památku, s odůvodněním, že „Správní orgán státní památkové péče je  seznámen se 
stavem archeologické lokality na místě samém a konstatuje, že ochrana areálu bývalé 
sklářské hutě je  nezbytná. Zapsání do Území s archeologickými nálezy první kategorie 
evidované ve Státním archeologickém seznamu ČR pod pořadovým číslem SAS 03 -  14 -  18/1 
jako lokalita Bedřichov -  sklárna spadá do nejvyšší kategorie UAN I, tj. kategorie území s 
prokázanými archeologickými nálezy. Dostatečnou ochranu této výjimečné archeologické 
památky zajistí pouze zapsání do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Tato lokalita je  
cenná a významná nejen pro obec Bedřichov, ale pro celý okres Jablonec nad Nisou, jelikož 
se v celém okrese nachází pouze několik málo lokalit UAN I. Bedřichov a celý okres Jablonec 
nad Nisou byl významným centrem sklářství již na přelomu 16. a 17. století, kdy byla v 
lokalitě otevřena první sklářská huť, kolem níž vyrostla sklářská osada. První zmínka o 
sklářské huti v dnešním Bedřichově pochází z roku 1598 - 1602. Výrobě skla vděčí obec za 
svůj původ a ostatně i název, který dostala po jednom z členů rodu svého zakladatele, 
Melchiora z Rädern. Spolu s později vybudovanými sklářskými pecemi v osadách Nová Louka 
a Kristiánov patřila sklárna v Bedřichově k nejvýznamnějším sklářským osadám v oblasti 
Jizerských hor. Z těchto tří bývalých sklářských osad jsou pozůstatky sklářské huti 
v Bedřichově nej Zachovalejší. ( Sklárna na Nové Louce byla stržena a byl ponechán pouze tzv. 
panský dům, který následně prošel opakovanou rekonstrukcí na lovecký zámeček a v současné 
době je  využíván jako horský hotel. Sklárna v Kristiánově byla zničena požárem na sklonku 
19. století). Dá se tedy říci, že sklářská huť v Bedřichově je  ukázkou sklářské výroby v tak 
Zachovalém stavu jediná v širém okolí. Na konci 20. století byly zbytky bývalé sklárny 
prozkoumány archeology z libereckého Severočeského muzea a místo bylo uvedeno do stavu, 
ve kterém může návštěvníkům vypovídat o dávné sklářské slávě.
Od roku 2005 je  areál sklářské huti volně přístupný veřejnosti ve formě jednoduchého 
skanzenu. V současné době se před areálem huti nachází informační tabule s historií místa a 
ukázkami produkce (bylo to zejména duté foukané stolní sklo - lahve, sklenice, voňavkářské a 
lékárnické flákány, mačkané a broušené sklo - lustrové komponenty a ověsky, flakonové zátky 
a knoflíky; malované skleněné nádoby). Návštěvníci si mohou prohlédnout i cca 50 cm vysoké 
zbytky obvodových zdí a sklářských pecí. Vzhledem k tomu doporučujeme, aby i zázemí 
sklářské huti na přilehlých pozemcích náleželo do kategorie nezastavitelných ploch a bylo 
zapsáno do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Sklářská huť je  významným 
dokladem historického vývoje obce Bedřichova a celého regionu, který byl po několik staletí 
centrem sklářství. Lokalita je  též cenná jako ukázka tvůrčích schopností a práce z oboru 
sklářství, které získalo tomuto regionu věhlas i ve světě a i v současné době zůstává 
významným odvětvím v okrese Jablonec nad Nisou. Z výše uvedeného vyplývá, že je  sklářská 
huť v Bedřichově v lokalitě s archeologickými nálezy nejvyššího stupně a plně splňuje veškeré 
podmínky prohlášení archeologickou kulturní památkou.
4
Správní orgán státní památkové péče se ve svém vyjádření opíral o názory odborníků — 
Severočeské muzeum v Liberci — Mgr. Marcela Stará, Národní památkový ústav ú.o.p. 
Liberec -  Mgr. Renata Tišerová a Krajský úřad Libereckého kraje -  Mgr. Martin Nechvíle. “
Dále se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 04. 03. 2010 pod 
značkou KULK 14281/2010 vyjádřil Krajský úřad Libereckého kraje, odbor kultury, 
památkové péče a cestovního ruchu a s prohlášením věci za kulturní památku souhlasil. Ve 
svém vyjádření uvádí: , Jedná se o jedinečnou lokalitu archeologického charakteru hned z 
několika hledisek. Bedřichovská sklárna patří mezi nejstarší v Jizerských horách. Již roku 
1598podal Pether Wanderer žádost majiteli zdejšího panství svobodnému pánu Melchiorovi z 
Redernu, aby mu bylo povoleno založit sklárnu. Žádosti bylo vyhověno a brzy zde byla 
vybudována sklářská huť, kolem níž postupně vznikala osada. Sklářská huť fungovala až do 
počátku 19. století, kdy byla kolem roku 1807 zrušena. Lokalizace huti byla tradována ve 
vlastivědné literatuře, avšak přesnou polohu určil až zjišťovací archeologický výzkum v 70. 
letech 20. století. Plošný archeologický odkryv sklářské huti byl proveden Severočeským 
muzeem v letech 2000 -  2004. Získáno bylo značné množství movitých artefaktů, které 
dokládají život v huti a zejména výrobní proces zpracování skla a jeho výsledky. Po ukončení 
archeologického výzkumu byly odkryté relikty zdivá zafixovány a prezentovány široké 
veřejnosti. Díky tomuto kroku je  lokalita celoročně přístupná, přičemž nej důležitější poznatky 
jsou dostupné veřejnosti na informační tabuli. Tato lokalita je  svým způsobem prezentace i 
tematickým zaměřením ojedinělá v celém Libereckém kraji a je  vhodným příkladem k 
následování. Je třeba zdůraznit, že v památkovém fondu v Libereckém kraji není dosud 
zastoupena žádná prohlášená kulturní památka v podobě zaniklé archeologizované sklárny, 
ač je  to druh památky pro tento region charakteristický. Na základě těchto skutečností i dle 
dosavadních výsledků archeologického výzkumu lze konstatovat, že se jedná o památku 
nadregionálního významu. Jako velmi důležitou shledáváme skutečnost, že záměrem není 
památkově chránit pouze archeologicky prozkoumanou část lokality, ale i okolní pozemky, na 
nichž se nachází dosud nedotčené archeologické doklady hospodářského a technického 
zázemí sklárny, což bylo doloženo i nedestruktivním průzkumem. Tento záměr chránit dosud 
nenarušenou část archeologické lokality je  plně v souladu s mezinárodními závazky ČR 
(Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy, zejména články 4 a 9, S. m. s. č. 
99/2000)"
Ministerstvo kultury si též vyžádalo odborné stanovisko Severočeského muzea 
v Liberci, příspěvkové organizace. To se vyjádřilo ve svém dopise ze dne 05. 03. 2010 kladně 
k záměru výše zmíněné lokality prohlásit za kulturní památku s tím, že: „ ... Díky jedinečně 
Zachovalým terénním pozůstatkům, mimořádnému nálezovému celku (z části ještě 
nevytěženému) a v neposlední řadě díky vícejazyčné informační tabuli a leporelu (v české a 
německé modifikaci) se areál sklářské hutě v Bedřichově řadí mezi archeologické památky s 
nejlepší prezentací v plein airu v celé republice, je  důstojným přestavitelem nemovitých 
památek sklářské výroby a měl by tedy splňovat podmínky pro zařazení do Ústředního 
seznamu kulturních památek České republiky. “
Na základě výše uvedených důkazů dospělo Ministerstvo kultury k tomuto závěru: 
Huť v Bedřichově patří mezi nejstarší a nejdéle pracující sklárny v Jizerských horách. Byla 
založena roku 1598 sklářským mistrem Petrem Wanderem. Od roku 1614 byla v držení 
sklářského rodu Hánischů, později Lehmanů a Waterů. Po požáru v roce 1711 byla huť na 
stejném místě přestavěna. Od roku 1752 vlastnil sklárnu Johann Josef Kittel z Falknova u 
České Kamenice, od něhož ji pro svého bratra Františka Antonína převzal Jan Leopold 
Riedel. Od roku 1795 výroba ve sklárně vzhledem k nedostatku dřeva upadá a počátkem 19.
3
5
století je sklárna definitivně opuštěna. Podle kupní smlouvy z roku 1689 se hutní statek 
skládal z vlastní sklárny, mlýna, stoupy a obytného domu sklářského mistra. Na základě výše 
zmíněných důvodů, předložených důkazů a odborných stanovisek se Ministerstvo kultury 
rozhodlo, že areálu sklářské hutě v Bedřichově u Jablonce nad Nisou, na pozemcích pare. č. 
522/1, 512/1, 512/2, 711/2, k.ú. Bedřichov u Jablonce nad Nisou, okr. Jablonec nad Nisou, 
Liberecký kraj, splňuje podmínky ustanovení §2 odst. 1 písm. a) zákona ě. 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní 
památku.
Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí je kopie katastrální mapy s vyznačením umístění 
kulturní památky.
Poučení:
*
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží v 
provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
jk u v
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva Kultury
S v it )  /\<j> X w w  J
a
6
Příloha: Areál sklářské hutě v Bedřichově u Jablonce nad Nisou, na pozemcích pare. ě. 
522/1, 512/1, 512/2, 711/2, k.ú. Bedřichov u Jablonce nad Nisou, okr. Jablonec nad 
Nisou, Liberecký kraj; vyznačení umístění kulturní památky; nedílná součást 
rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 8311/2010 OPP.
7

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0131734.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Bedřichov, sklárna - sklářská huť, archeologické stopy. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

7019961 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 483904797

Bližší specifikace:

Název	sklářská huť
Číslo ÚSKP	103998
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10836628

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení památkou
Číslo	MK 8311/2010 OPP
Datum nabytí právní moci	19.06.2010
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	483904797 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 89498

Název objektu: sklářská huť

Část obce: Bedřichov

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Bedřichov u Jablonce nad Nisou

Obec: Bedřichov

ORP: Jablonec nad Nisou

Okres: Jablonec nad Nisou

sklářská huť (právní stav 483904797)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 228

Název lokality: Bedřichov

Reálný typ: ves

Kat. území: Bedřichov u Jablonce nad Nisou

Obec: Bedřichov

ORP: Jablonec nad Nisou

Okres: Jablonec nad Nisou

Kraj: Liberecký kraj

sklářská huť (právní stav 483904797)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 147

Název hist. regionu: Jablonec nad Nisou

sklářská huť (právní stav 483904797)

Ke stažení Náhled Poslat žádost