Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

NPU - Generální ředitelství 
Došlo: 26.6.2014 10:43
č j NPU-310/49700/2014
Listů: 1 Příloh: 4
m ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^  ^
Ministerstvo kultury Q( ^
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
1. Lesy ČR, s.p. Přemyslova 1106/19, 501 68 Hradec Králové
2. Obec Potůčky, Potůčky 58, 362 35
3. Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/1 la, 130 00 Žižkov
4. Ing. Petr Zacharda, nábř. Jana Palacha 1217/32, 360 01 Karlovy Vary
5. Ing. Jan Palaš, Merklín 143, 362 34 Merklín
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje / linka V Praze dne
č.j. MK 43383/2013 OPP Tereza Maříková 2.10.2013
Věc: Rudné doly na Bludné, k.ú. Potůčky, okr. Karlovy Vary, Karlovarský kraj 
- prohlášení za kulturní památku
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 43383/2013 OPP 
ve výše uvedené věci.
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Příloha: lx rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 43383/2013 OPP
WS tnisters t v o kul í u r y
Na vědomí po nabytí právní moci:
11SC1 Prah., x - m i í  Strana
1. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Lokti
3. Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor kultury, pam. péče, lázeňství a cest. ruchu
4. Městský úřad Ostrov, odbor majetkové správy
5. Katastrální úřad pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary
6. vlastní
4
0
1 l i l  |  P I P f  4
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelnafa),mkcr.cz
. / / á  /oSo  V Praze dne 2.10.2013
Rozhodnutí nabylo prívn. m oc.: č j :  M K43383/2013 OPP
za správnost:
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní památkové péče prohlašuje rudné doly 
na Bludné v k.ú. Potůčky, okr. Karlovy Vary, Karlovarský kraj, za kulturní památku.
Ministerstvo kultury v tomto řízení, jehož účastníky jsou podle § 27 odst. 1 pí srn. 
b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění, vlastníci věci: Lesy ČR, s.p., se 
sídlem Přemyslova 1106/19, 501 68 Hradec Králo vé, IČ: 42196451; Obec Potůčky, se sídlem 
Potůčky 58, 362 35, IČ: 00254894; Státní pozemkový úřad, se sídlem Husinecká 1024/1 la, 
130 00 Praha 3, IČ: 01312774; pan Ing. Petr Zacharda, nar. 20.3.1956, bytem nábř. Jana 
Palacha 1217/32, 360 01 Karlovy Vary; pan Ing. Jan Palaš, nar. 22.7.1960, bytem Merklín 
143, 362 34 Merklín; podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, v platném zněn i, prohlašuje  rudné doly na Bludné v k.ú. Potůěky, okres 
Karlovy Vary, Karlovarský kraj, za kulturní památku. Kulturní památka je vymezená 
následujícími pozemky v k.ú. Bludná: p.p.č. 698, 842/2, 843/1, 844, 845, 885/1, 885/2, 885/3, 
892, 898/1, 898/2, 904, 907/1, 907/2, 907/3, 914, 918, 920, 925, 933, 941, 942, 949/1, 949/3, 
953/2, 953/3, 960, 1261, 1270, 1280.
Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí je kopie katastrální mapy se zákresem umístění 
kulturní památky.
O d ů v o d n ě n í :
Popis dle návrhu NPÚ, ú.o.p. v Lokti, doručeného dne 20.3.2013:
V oblasti Bludné (Irrgang) SV od Horní Blatné se nacházela významná ložiska cínovce a 
železné rudy, která byla dobývána již před založením Horní Blatné, nejpozději od roku zhruba
A
•  m
1
1515, pravděpodobně však již koncem 15. století. První písemná zmínka o Bludné pochází z 
roku 1531, kdy byla na 15 let propůjčena „stará Bludná“ čtyřem těžařům ze Saska, kteří 
drželi důl již předtím. V roce 1532 se do nově založené Horní Blatné přestěhovalo z Bludné 7 
rodin. Hlavní železorudné doly sledovaly tzv. bludenskou poruchu - obrovské zlomové pásmo 
směru SZ-JV o délce cca 18 km, jež bylo určující pro vznik křemenných žil s obsahem 
hematitu, popř. i manganových rud - a patřily k nim zejména doly Alter Gdpel a Gustav přímo 
na Bludné, Pomoc Boží a Nanebevzetí Panny Marie v části Bludné zvané Totenbach a důl 
František v Luzích. K odvodnění těchto dolů sloužila jednak štola Pomoc Boží ležící na JZ 
úpatí Sněžné hůrky, především však pozdější hluboká dědičná štola František ražená od 
18. století z údolí Černé u Luhů. Vodu k pohonu důlních zařízení pak obstarával Blatenský 
vodní příkop, který Bludnou, resp. Totenbachem (Mrtvým potokem) prochází. Greisenové 
žíly bohaté na cínovec byly v prostoru Bludné a Sněžné hůrky objeveny nejpozději počátkem 
16. století a spolu s dalšími výskyty rud v blízkém okolí daly zřejmě podnět k založení blízké 
hornické osady Háje (německy Zwittermůhl = mlýn na cvitr, tj. na cínovou rudu) i osady 
Bludná. Dolování na cínovec se na Bludné, která v 16. století svým významem soupeřila s 
Blatenským vrchem, soustřeďovalo jednak do vlastní osady, kde pracovaly doly Jiří, Bohatá 
útěcha, Bohaté dílo, Tur, Narození Panny Marie či Drahá kožešina (pozůstatky posledně 
jmenovaného dolu patří k nejhezčím příkladům dolování greisenových žil přímo od povrchu v 
homoblatenském revíru), především ale do prostoru Sněžné hůrky (Schneebergl - malý 
Schneeberg, podle původu prvních havířů). V okolí Sněžné hůrky (kóta 948 m n. m. vlevo od 
cesty Bludná-Háje) byly ve 20. a 30. letech 16. století i později postupně založeny desítky 
(minimálně dvacet) převážně menších, nehlubokých dolů na cín, k větším dílům pak patřily 
zvláště doly Vavřinec a Svatý duch na západním úbočí Sněžné hůrky a Volská štola na 
východním úbočí vpravo od cesty Bludná-Háje. Největší byl důl Zuzana poblíž vlastní kóty.
K hlavním dobývaným žilám patřily žíly Svatý duch směru V-Z, žíly Bůh Otec a Vavřinec 
přibližně SJ směru a žíla Zuzana směru SZ-JV. Z historických pramenů vyplývá, že v roce 
1535 patřila nálezná jáma na Volské štole mezi Sněžnou hůrkou a Přední Bludnou, zvaná 
Ochsenstal, Františku Gutkeszovi, pocházejícímu ze starého těžařského rodu z Krupky.
Nej intenzivnější období exploatace zdejších cínovcových žil spadá do 16. století, po přestávce 
ovlivněné třicetiletou válkou však byly doly na Sněžné hůrce v provozu také v 18. století a 
krátce i na počátku 19. století. Doly Volská štola (zobrazená už na Múllerově mapě Čech z 
roku 1720), Zuzana a Vavřinec byly v letech 1708 až 1760 provozovány soukromým 
těžařstvem a v roce 1804 až 1817 státem. Doly na vlastní Bludné těžily v 18. století z toho, že 
byly napojeny na dědičnou štolu František, takže v nich byla možná i těžba z větší hloubky.
Na dole Drahá kožešina skončila těžba v roce 1810, těžba železných rud na dole Pomoc Boží 
však přetrvala až do konce 19. století a na dole Gustav probíhala krátce ještě za první světové 
války. Po druhé světové válce Bludná téměř zanikla (dnes jsou zachovány dva domy), okolní 
obce s historickou těžbou, jako Luhy a Háje, zanikly úplně.
Slohové a časové určení:
Křemenné žíly s obsahem hematitu a greisenové žíly bohaté na cínovec byly v prostoru 
Bludné a Sněžné hůrky objeveny nejpozději počátkem 16. století. Jedná se převážně o 
středověké dobývky, jejichž současná podoba byla ovlivněna důlními pracemi v 18. a 19. 
století a zčásti ještě na počátku 20. století.
• <
2
< , .
Podnět k prohlášení rudných dolů na Bludné za kulturní památku, obdrželo 
Ministerstvo kultury od Národního památkového ústavu, ú.o.p. v Lokti. Ve svém návrhu 
zdůvodňuje památkovou ochranu takto: „Stopy po těžební činnosti jsou na Bludné dodnes 
dobře patrné, i když jsou zčásti ukryté v lesním porostu. Propadliny a odvály cínových a 
železnorudných dolů a část Blatenského příkopu probíhající Bludnou tvoří zcela ojedinělý 
soubor montánních památek, dokládající velmi značný rozsah historické těžby. Nejrozsáhlejší 
jsou pozůstatky dolování na pásmu Zuzana, kde staří horníci dobývali přímo od povrchu 
téměř svislou greisenovou žílu. Pozůstatkem prací na tomto pásmu je  pruh vertikálních 
dobývek směru SZ-JV o souhrnné délce téměř 400 metrů, šířce až 5 metrů a hloubce až cca 8- 
10 metrů, skládající se ze dvou zhruba 150 metrových úseků oddělených partií bez 
výraznějších důlních pozůstatků. Rozsahem menší, přesto však pozoruhodné povrchové práce 
se vyskytují také na pásmech Vavřinec a Svatý Duch na západním svahu Sněžné hůrky, kolem 
dolu Drahá kožešina na Bludné či kolem dolů Gustav v části Bludné zv. Totenbach.“ 
Ministerstvo kultury podnět vyhodnotilo, shledalo jej důvodným a zahájilo ve věci správní 
řízení.
Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 3.4.2013 pod 
značkou OMS/08955/13 vyjádřil odbor majetkové správy Městského úřadu Ostrov, který 
souhlasil s prohlášením věci za kulturní památku, s odůvodněním, že: „Jedná se převážně o 
středověké dobývky, jejichž současná podoba byla ovlivněna důlními pracemi v 18. a 19. 
století a zčásti ještě na počátku 20. století. Stopy po těžební činnosti jsou na Bludné dodnes 
dobře patrné, i když jsou zčásti ukryté v lesním porostu. Propadliny a odvály cínových a 
železorudných dolů a část Blatenského příkopu probíhající Bludnou tvoří zcela ojedinělý 
soubor montánních památek, dokladující velmi značný rozsah historické těžby. Prohlášení 
přispěje velkou mírou k získávání finančních prostředků k zachování jejich původní podoby a 
podstaty. “
Dále se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 3.5.2013 pod značkou 
349/KR/13 vyjádřil Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor kultury, památkové péče, 
lázeňství a cestovního ruchu, a s prohlášením za kulturní památku souhlasil. Ve svém 
vyjádření uvádí: „Podněty na prohlášení nejhodnotnějších reliktů montánní činnosti v oblasti 
Krušnohoří inicioval Karlovarský kraj, neboť tyto projevy lidské činnosti, které se dochovaly 
v některých případech půl tisíciletí mají nepopiratelné kulturně historické hodnoty.
Revír Bludná se nachází v centrální vrcholové části Krušných hor, v místech s velmi 
významnou koncentrací rudných ložisek. Dobýval se zde cínovec a železná ruda. První zmínka 
o dolování na Bludné pochází z roku 1515.
K nejvýznamnějším bludenským železnorudným dolům patřily důl Pomoc Boží, Gustav 
a Nanebevzetí Panny Marie. Nejvýznamnější důl 16. století byl založen na žíle Zuzana. 
V okolí Sněžné Hůrky se nacházely doly Vavřinec a Svatý Duch. Dalšími významnými doly 
jsou důl Drahá Kožešina a důl Bohaté Dílo.
Bludenský revír byl považován za jeden z nejvýznamnějších hned po Blatenském 
vrchu. Těžba železných rud zde přetrvala až do konce první světové války. Propadliny a
3
odvály cínových a železnorudných dolů a část Blatenského příkopu probíhající Bludnou tvoří 
zcela ojedinělý soubor montánních památek, dokládající značný rozsah historické těžby.
Revír na Bludné svými kvalitami dle našeho uvážení splňuje kritéria ust. § 2 odst. 1 
písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, pro prohlášení za kulturní památku. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, byli o podání návrhu písemně vyrozuměni vlastníci věci navržené 
na prohlášení za kulturní památku a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 
Sb., správní řád, v platném znění, jim bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí 
vyjádřili k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. Podnik Lesy 
ČR převzal dopis dne 4.6.2013, Obec Potůčky dne 5.6.2013, Stání pozemkový úřad dne 
4.6.2013, pan Ing. Petr Zacharda dne 10.6.2013 a pan Ing. Jan Palaš dne 17.6.2013. Křížení 
se posléze vyjádřily pouze Lesy ČR. V dopise ze dne 18.6.2013 podávají negativní stanovisko 
a s prohlášením za kulturní památku nesouhlasí. Jako důvody uvádějí, že prohlášení za 
kulturní památku by vedlo ke ztížení lesního hospodaření. Dále namítají, že navrhované 
pozemky nelze jednoznačně ztotožnit s hornickou činností. Pozůstatky po hornické činnosti 
jsou v terénu sotva patrné a ke zpřístupnění veřejnosti se nehodí. V minulosti byly předmětné 
pozemky zařazeny do Evropsky významné lokality „Krušnohorské plato“ a jejich 
prohlášením za kulturní památku by došlo k dalšímu omezení hospodářské činnosti a 
v souvislosti s tím i ke zvýšení nákladů na udržování kulturní památky.
Ministerstvo kultury poté vyzvalo ostatní účastníky řízení, aby se seznámili 
s negativním stanoviskem Lesů ČR. Nikdo z účastníků se již k novému podkladu nevyjádřil.
K námitkám účastníka Ministerstvo kultury podotýká, že na navrhovaném území se 
pozůstatky po důlní činnosti nacházejí v největší intenzitě, a to jak pozůstatky podzemní, tak i 
povrchové činnosti. Odborníky byla vytipována lokalita, na níž se nachází nejhustší síť 
pozůstatků hornické činnosti a v budoucnu ani není plánováno zpřístupnění všech důlních děl 
veřejnosti. K námitce, že památková ochrana povede ke ztížení lesního hospodaření 
pokazujeme na skutečnost, že vybraná lokalita spadá do územní s plánovanou plošnou 
památkovou ochranou -  Krajinnou památkovou zónou. Na předmětné území se budou podle 
památkového zákona vztahovat určitá práva a povinnosti vlastníka. Současně Ministerstvo 
kultury uvádí, že prohlášení věci za kulturní památku neznamená absolutní zakonzervování 
jejího stavu. Prohlášení věci za kulturní památku rovněž není nijak v rozporu s jejím běžným 
užíváním, neboť kulturní památku lze upravovat, rekonstruovat, obnovovat na základě 
závazného stanoviska příslušného orgánu státní památkové péče dle § 14 zákona č. 20/1987 
Sb. V daném případě je tímto orgánem Městský úřad Ostrov, odbor majetkové správy. Tento 
orgán bude každý jednotlivý zamýšlený záměr či jinou úpravu kulturní památky ve smyslu §
14 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb. individuálně posuzovat z hlediska zájmů státní památkové 
péče a v následném závazném stanovisku vyjádří, zda zamýšlené práce na kulturní památce 
jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné, a stanoví základní podmínky, za 
kterých lze tyto práce připravovat a provést. Základní podmínky musí vycházet ze současného 
stavu poznání kulturně historických hodnot, které je nezbytné zachovat při umožnění 
realizace zamýšleného záměru. Prohlášení věci za kulturní památku není v rozporu s 
vlastnickým právem, a vlastník může objekty přizpůsobovat svým záměrům. Nadto 
poznamenáváme, že prohlášení věci za kulturní památku není pojato jako jednostranné
L
•  I
4
omezení vlastnického práva bez náhrady. Zákon o státní památkové péči nabízí řadu 
kompenzací ve formě finančních příspěvků na zachování, obnovu či údržbu kulturní památky 
nebo bezplatnou odbornou pomoc. Výše a způsob náhrad jsou dány povahou věci, zejména 
též odvisí od výše nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky překračuje obvyklé 
náklady, (viz Nález ústavního soudu České republiky ÚS 35/94). V případě obnovy kulturní 
památky se rovněž poskytuje bezplatná odborná pomoc a poskytují se podklady a informace 
dle § 14 odst. 7 zákona č. 20/1987 Sb. Ve srovnání s celou řadou kulturních památek v České 
republice, nelze argumentovat tím, že užívání věci a hospodařením mimo zájem památkové 
péče je jediným řešením.
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny podklady jednotlivě i ve vzájemných 
souvislostech, shodlo se s názory dotčených orgánů, a rozhodlo o prohlášení rudných dolů na 
Bludné, k.ú. Potůčky, okr. Karlovy Vary, Karlovarský kraj, za kulturní památku. Ministerstvo 
kultury dospělo k závěru, že výše uvedené rudné doly na Bludné představují soubor 
historických důlních děl mimořádné památkářské, historické a krajinářské hodnoty. Revír 
Bludná je charakteristickým představitelem ložisek cínových a železných rud vázaných na 
polohy zrudněných greisenů uložených v krušnohorské žule. Jedná se především o středověké 
dobývky, jejichž současná podoba byla ovlivněna pracemi v 18. a 19. století, částečně ještě na 
počátku století dvacátého. V areálu, vymezeném dnešními pozemkovými parcelami, se 
dochovalo velké množství zejména nadzemních památek montánní povahy, jež jsou svým 
rozsahem a zachováním unikátní nejen v krušnohorském měřítku. Jedná se o celou řadu 
dobývek, propadů a odvalů, které i když jsou dnes převážně ukryté v lesním porostu, jsou 
stále dobře patrné. Areál na Bludné podává výjimečné svědectví o jedinečné krušnohorské 
krajině, kterou ovlivnila a utvářela hornická ěinnost již od středověku takřka po současnost. 
Dokumentuje tak jednotlivé historické etapy hornické činnosti a rozmanité úrovně tehdejší 
technologické vyspělosti. Znatelně působila hornická činnost také na proměnu krajiny. Stopy 
těchto změn jsou dnes zdrojem poznání minulých etap hornické činnosti. Tyto autentické 
pozůstatky důlní činnosti tak výjimečným způsobem ilustrují vývoj regionu. Rudné doly na 
Bludné jsou vymezené územím, kde se nachází nejhustší síť pozůstatků důlní činnosti a kde 
intenzita dolování byla nej výraznější. Zvýše uvedených důvodů, rudné doly na Bludné, 
splňují svým umístěním, charakterem a historickou podstatou podmínky ustanovení § 2 odst.
1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro 
prohlášení věci za kulturní památku.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního
«
« v
5
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
(i
4 i
6
' :nv] riwt ^’.V' 7*1 '"“'--l __ -'ř "I
•; ^  i*» ' \ •’T.’,.---..,.. ."” • I
' '  : f  -
'*¦' 7 __ ^ ------ 1
* /**^ -*>* — H j:--
k  ~ r/ j  , .«-
4 4 i /  H v l  - j  - r - J
* . _  \  i ^  x _ ^
,7 J  - o * • ’
^  ¦~u— ?v —
~ w  ~ \  \ \ l /  iV r-i— , ^  t— ------- . , \  J K ^ ^  \  \  V" \  j•i\', N . j ^ ^ d  x^ I---------1 m -x >*- i \  V
0 200 400 600 800 i Polohopisný podklad: DKM (ČÚZK) souřadný systém S-JTSK Krovak Eas* North
*

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0132659.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Potůčky, rudný důl - rudné doly na Bludné. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

6924318 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 19667383

Bližší specifikace:

Název	rudné doly na Bludné
Číslo ÚSKP	105383
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 82168

Název objektu: rudný důl - povrchové pozůstatky po těžbě - Bludná

Část obce: Potůčky

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Potůčky

Obec: Potůčky

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

rudné doly na Bludné (právní stav 19667383)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 627

Název lokality: Bludná

Reálný typ: zaniklá ves

Kat. území: Potůčky

Obec: Potůčky

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

rudné doly na Bludné (právní stav 19667383)

Kód CZ: 19662

Název lokality: Bludná I

Reálný typ: díl zaniklé hist. osady

Kat. území: Potůčky

Obec: Potůčky

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

rudné doly na Bludné (právní stav 19667383)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 24

Název hist. regionu: Horní Blatná

rudné doly na Bludné (právní stav 19667383)

Ke stažení Náhled Poslat žádost