Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

...... . ..n r r - l - I
_  / . Národní památkový ústav |
/ y f j f t Á n t y  f y  úst řední  pracov i š tě  j
- „ ' ' Valdštejnské nám. 3/162, Praha 1
" W HO H I----------------------- 1
 ^ ~  ^ "0 9 "  2011 i 111111111111
n - ^ 7 |  _ _ ?i <=..L^ A...éfPM -.cbx.JHP
i | | I  Ministerstvo kultury České republiky
Maltézské náměstí 1
\ J v j /  telefon: 257 085 111
_____________ 118 01 Praha 1 -  Malá Strana fax: 257 329 537
------------------------—_________________ ________________________ e-mail: posta@mkcr.cz
Obec Tetín, Na Knížecí 2, 266 01 Beroun 1
Jan Kratochvíl, Koda 4, 266 01 Beroun 1
PhDr. PaeDr. Stanislava Vašková, Školní 190, 252 43 Průhonice
JUDr. Jan Mareš, Srbsko 113, 2^7 18 Srbsko
Váš dopis značky Naše značka Vyfizuje/linka v p  .
sp.zn. MK-S 7812/2011 OPP Mgr. Petra Mašitová, Ph.D./429 28 07 2011
Věc: Soubor věcí bývalého vodního mlýna ě n 4 na st narr * sn148S a 1JJ1 / 1 u T*' r.  ^ na st. pare. c. 80, na p. pare. c. 1435
Středočeský k á j  ro z h o d l«  o p T Z ln fv č c i la 'k l l tu tn f  p a m itk u ^ ’ B' r0“n’
výše uv lden llécř™  r02h0dnU“ Minis,erst™ kultury č. j. MK 39207/2011 OPP ve
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Příloha:
lx rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 39207/2011 OPP ze dne 28. 07. 2011 
Stejnopis obdrží-
^  1 • Národní památkový ústav, ústřední pracoviště;
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze;
3. Krajský úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové péče;
4. Městský úřad Beroun, odbor územního plánování a regionálního rozvoje;
5. Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun;
6. vlastní.
Ministerstvo kultury
odbor památkové péče 
Maltézské náměstí 1 
118 01 Praha 1 - Malá Strana 
IČO: 00023671 ©
M K C R P Í ^0 P Í Í w  P ^
M | Ministerstvo kultury České republiky
\ ^ W j  Maltézské náměstí 1 telefon: 257 085 111
^  11, 0, Praha , -  Malá S tr.n,_______________________________________________ « S S
Rozhodnu,,' nabylo prhvníjnoci: AtlJi " V Praze dne 28. 07. 2011
za správnost: . . .ý T w C ř í  Č-J-: MK 39207/2° l 1 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní památkové péče rozhodlo ve věci 
prohlášení souboru věcí bývalého vodního mlýna č.p. 4, na st. pare. č. 80, na p. pare. č. 1435
1485 a 1441/1, k.ú. Tetín u Berouna, obec Tetín, část obce Koda, okres Beroun, Středočeský 
kraj, za kulturní památku.
Ministerstvo kultury v tomto řízení, jehož účastníky podle § 27 odst. 1 písm. b) zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, jsou vlastníci věci Obec Tetín, se sídlem Na 
Knížecí 2, 266 01 Beroun 1; pan Jan Kratochvíl, narozen dne 11. 04. 1964, pobytem Koda 4. 
266 01 Beroun 1; paní PhDr. PaeDr. Stanislava Vašková, narozena dne 10. 08. 1951, pobytem 
Školní 190, 252 43 Průhonice a pan JUDr. Jan Mareš, narozen dne 14. 04. 1952, pobytem 
Srbsko 1 13, 287 18 Srbsko, podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o 
státní památkové péči, v platném znění, p r o h l a š u j e  soubor věcí bývalého vodního 
mlýna č.p. 4, na st. pare. č. 80, na p. pare. č. 1435, 1485 a 1441/1, k.ú. Tetín u Berouna obec 
Tetín, část obce Koda, okres Beroun, Středočeský kraj, za kulturní památku. Soubor zahrnuje:
1) bývalý vodní mlýn č.p. 4, včetně technologického vybavení (mlýnskou hranici; dvě 
jednoduchá mlecí složení; dvě železí; mlecí kameny v dřevěném lubu; dřevěné násypné koše; 
kovovou transmisi s dřevěnou řemenicí; francouzský mletý kámen; mlýnek na čištění obilí a 
vzdušný dřevěný ventilátor), na st. pare. č. 80; 2) mlýnskou vodní nádrž, na p. pare č 1435 a 
3) kapličku, na p. pare. č. 1485 a 1441/1,
O d ů v o d n ě n í :
Charakteristika, popis:
Areál vodního mlýna č.p. 4 se nachází v SZ části samoty Koda v rozsáhlé 
stejnojmenné přírodní rezervaci. Sestává z budovy mlýna, mlýnské nádrže a kapličky v těsné 
blízkosti pramene Koda -  jednoho z vývěrů podzemních vod vápencového jeskynního 
systému Českého krasu. Budova bývalého vodního mlýna je situována v dominantní poloze 
strmého svahu Kodské rokle. Stavba byla založena přímo na temeni kaskády sladkovodních
*
2
vápenců, což je vápencový útvar, který se v geologické minulosti vytvořil postupným 
usazováním vápence přímo pod vývěrem vody z podzemního jeskynního systému. Pro pohon 
dvou (a později jednoho) mlýnských kol byla voda vytékající z podzemí soustředěna v malé 
vodní nádrži založené v terénu nad budovou mlýna. Voda z nádrže byla vedena do mlýnského 
náhonu umístěného původně více vpravo než je současné vyústění rybníčku a pak dále na 
mlýnská kola. Jižním směrem od objektu mlýna a vodní nádrže se nachází kaplička která 
byla vystavěna přímo nad samotným pramenem Koda.
1) bývalý vodní mlýn č.p. 4: jedná se o zděný, omítaný, přízemní objekt o půdorysu 
písmene „L“. Mlýn sestává z obdélného, přízemního, hlavního křídla, ke kterému přiléhá 
monumentální hmota kratšího, bočního křídla obsahujícího z velké části třípodlažní mlýnici 
Miymce je částečně zapuštěná do strmého svahu a proto je jižní část mlýna přízemní, západní 
cast průčelí jiz jednopodlažní a severní průčelí orientované do Kodské rokle je třípodlažní 
Bocm křidlo s mlýmcí stojí na zčásti obezděné terase. Paralelně s východní stěnou mlýna, vně 
stavby, je v pěnovcich vytesán mohutný dvoustupňový zářez, ve kterém byla šikmo nad sebou 
umístěna dvě vodní kola. Půdorys stavby není typický, neboť mlýn evidentně prošel několika 
stavebními etapami. Jádro dispozice je situované v levé části hlavního křídla mlýna a je 
uspořádáno jako trojdílný dvoutrakt. Zprava k tomuto jádru přiléhá čtvercový prostor 
přístupný samostatným vchodem z jihu. Mlýnice není kompaktní součástí trojdílného
půdorysů. Je přisazena jako kratší boční křídlo, které částečně prorůstá do půdorysu hlavního 
křidla.
Přízemí, v levé části celkové dispozice je základní trojdílný dvoutrakt, který je 
přístupný vchodem z jižní strany. Po levé straně této vstupní předsíně je vchod do bývalé 
černé kuchyně, kde je nad částí půdorysu parabolicky vzedmutá valená klenba. Dymník (před 
1850) je umístěn v dělící stěně krytý dřevěnými dvířky a dochovala se předpecní jáma k 
obsluze topeniště zapuštěného pod úrovní podlahy. V protější stěně se nachází obdélná nika 
kryta dřevenými dvířky s větracími otvory, což někdy bývá adaptace někdejšího nástěnného 
krbu (tzv. krbecek). Po levé straně bývalé černé kuchyně je vstup do malé rohové místnosti -  
predm „světnice“ s dřevěnou podlahou a plochým stropem. Jižní stěna a východní stěna má 
po jedne okenní ose. V této místnosti se nacházela pec u dělící stěny společné s černou 
kuchyni. Na severní stranu bývalé černé kuchyně vedou dřevěné dvoukřídlé dveře do druhé 
světnice, která zabírá téměř celý zadní trakt. Vchod do místnosti je situován v pravém rohu 
po jeho leve straně jsou umístěna kamna, jejichž vývod je spojen s dymníkovým komínem v 
dělicí stene. Zastropení je ploché a podlahy dřevěné. Východní sténaje o jedné okenní ose.
severní stená s dvěma okenními osami, obdélná okna se šesti okenními tabulkami jsou 
dvojitá, otevírají se dovnitř.
1. podzemní podlaží (-1,82 m): z obdélné předsíně vede sestup kamennými schody z 
cerveneho vápence o šesti stupních do prvního podzemního podlaží mlýnice. Zde se nachází 
pouze rovná podlaha a jednalo se tedy pravděpodobně pouze o prostor manipulační, částečně í 
skladovací. Tato rozsáhlá místnost se stropem s viditelnými trámy je nečleněná a pokrývá celé 
1. podzemní patro mlýnice (ve svahu jde o pohledově druhé nadzemní podlaží). Podlahu tvoří 
dřevěný záklop spodního podlaží. Severní stěna o dvou okenních osách, jednoduchá obdélná 
okna se šesti okenními tabulkami se otevírají se dovnitř.
2. podzemní podlaží (-4,16 m) -  horní podlaha mlýnice: z tohoto podlaží se plnily 
násypné koše mlecích složení. Na horní podlahu se vstupuje po dřevěném schodišti Tato 
podlaha spočívá na masivní mlýnské hranici a strop je tvořen dřevěnou trámovou stolicí, další 
prostory jsou klenuté segmentovými valenými klenbami poměrně stlačeného profilu (3. 
třetina 19. století a mladší) byly patrně užívané jako chlévy. V západní stěně jsou viditelné 
vynášecí pasy a zazděné otvory po hřídelích vodních kol. Zároveň je zde zřetelná spára ve 
zdivu, která odděluje nej starší kamenné zdivo od mladšího cihelného. Tato spára dokládá dvě
\
3
stavební fáze vývoje objektu. Přičemž starší kamenné zdivo je součástí obvodového pláště 
původního uvažovaného stavení, ve kterém byla založena černá kuchyně. V jižní stěně 
mlýnice jsou do vápencového masivu vysekány dva sklepy. V lichoběžníkovém prostoru 
vysekaném v terénu byl pravděpodobně chlév pro prasata, zde je jedna část pěnovcovém 
masivu podepřena profilovaným sloupkem. Část půdorysu prostorově zasahuje do úrovně I 
NP.
j . podzemní podlaží (-6,50 m) — dolní podlaha mlýnice: na dolní podlahu se vstupuje 
otvorem zhruba ve střední části honí podlahy po dřevěném schodišti uchyceném v první 
úrovni podlahy, která leží na mlýnské hranici.V její spodní části - podkolí bylo uloženo 
palečnicové kolo. Masivní, dřevěná mlýnská hranice s ozdobně profilovanými čelními sloupy 
je datovaná rokem 1805 v kartuši na prvním sloupu zprava. Hranice byla druhotně použitá, 
nebyla stavěna pro tento prostor. Podlaha je fošnová, strop trámový s jednoduchým záklopem 
7 fošny/prkna na sraz. Na východní straně výstup do prostoru bývalé lednice, kde byla 
instalovaná dvě vodní kola. V severovýchodním rohu je otvor v podlaze, kterým se sestupuje 
do nej spodnějšího prostoru.
4. podzemní podlaží (-7,20 m -16,0 m): poslední podzemní podlaží přístupné pouze 
shora. Celá prostora je z většiny pod okolním terénem (úr.-9,00). Jde o prostor, který je uměle 
vysekaný ve vápencovém masivu, jehož jedna stěna má šikmý sklon a spadá na dno, kde je 
otvor do prostoru bývalé lednice. Prostor je bez upravené podlahy, jeho strop tvoří fošnový 
záklop na dřevěné trámové stolici.
0. Půda a krov. konstrukce krovu je novodobá (dle sdělení jednoho z majitelů byla 
opravena ve 2. polovině 20. století), tvoří ji dva na sebe přibližně kolmé hřebeny. Západní 
vyšší část - krov tvoří klasická vaznicová soustava se střední vaznicí, ale bez vaznice 
vrcholové se dvěma plnými vazbami o rozdílných výškách hlavních vazných trámů. 
Východní nižší křídlo krovu je vytvořeno hambalkovou soustavou. V západním křídle se nad 
dymníkovou kuchyní nachází mohutný, zděný komín se skarpovitou přizdívkou ve spodní 
části.
 ^ Technologické vybavení: mlýnská hranice s vročením 1805, dvě mlecí části 
obyčejných složení včetně lubů a násypných košů, dále dvě železí -  svislá hřídel nesoucí 
běhoun, v jednom případě s kovovou trojitou vačkou a litinovým pastorkem nad ní a ve 
druhém s kladnicí, mlecí kameny v dřevěném lubu, dřevěné násypné koše, včetně kovového 
lehčení tovární výroby, subtilní kovová transmise s dřevěnou řemenicí, francouzský mlecí 
kámen zazděný ve stěně, další Vysloužilé mlecí kameny, některé zazděné v podlaze či stěně 
mlýnice, jiné ve svahu zahrady, mlýnek na čištění obilí a brus. Dále se zachoval dřevěný 
ventilátor. Může se jednat buď o ventilátor k tzv. taráru anebo jde o ventilátor kjahelce. Nelze 
vyloučit ani to, že ventilátor spolu s transmisí s dřevěnou řemenicí dokládají možnou 
existenci polouměleckého složení.
2) mlýnská nádrž, vodní nádrž, situovaná severně nad budovou mlýna, je poměrně 
malé velikosti. Hráz je vytvořena z mohutných kamenných kvádrů. V pravé části hráze se 
nacházejí zbytky otvoru k původnímu mlýnskému náhonu a staré, již nefunkční železné 
stavidlo. Mlýnský náhon je zasypán. Rybníček má zleva vybudovanou novou betonovou 
výpust. Na hrázi rybníka se nachází vzrostlá lípa poměrně značného stáří.
3) kaple: jednoduchá sakrální stavba drobného měřítka je zděná, omítaná, stojící na 
obdélném půdorysu a je kryta sedlovou střechou. Severní stěna se otevírá obdélným vchodem 
k prameni, částečně zapuštěným pod úroveň okolního terénu, přístupným několika 
kamennými schody. Vchod je umístěn na osu průčelí, zaklenut segmentovým obloukem 
opatřen dvoukřídlými laťkovými vrátky. Hladká fasáda je členěna jen korunovou římsou a je 
ukončena štítovým nástavcem trojúhelníkového tvaru ozdobeným historizujícím
4
obloučkovým vlysem. Ve štítu se v ose nad vstupem nachází malá nika zaklenutá 
segmentovým obloukem uzavřená oknem v dřevěném rámu. Štít je vyvrcholen drobným 
kovovým křížkem s rozšířeným ukončením ramen, v křížení je pouze busta Kristovy hlavy.
Nejstaršími písemnými zmínkami o mlýnu v Kode jsou zápisy gruntovních knih 
panství Karlštejn. V prvním zápise je zmíněno, že Tomáš Vavrovic postavil mlýn v Kodě za 
purkrabství Viléma Slavaty z Chlumce (1604-1611). První mlýn v prostoru tohoto mlýniště 
byl postaven někdy před rokem 1611. Avšak v lokalitě jsou od roku 1718 doloženy mlýny 
dva -  čp. 4 a čp. 5. Mlýn ěp. 5 je zaniklý. Bylo třeba určit, ke kterému z mlýnů se vztahuje 
první zápis v gruntovní knize velkostatku Karlštejn. Z celkového historického a stavebně — 
technického rozboru bylo doloženo, že současný objekt č.p. 4 je přinejmenším přímým 
technologickým pokračováním mlýna postaveného na počátku 17. století. Mlýn samotný 
prošel složitým stavebním a technologickým vývojem, dochoval se v současné klasicistní 
podobě a technologie, která podle zachovaných mlecích složení, patří do poslední čtvrtiny 19. 
století. Zároveň je pozoruhodné, že se dochoval malý model mlýna v Kodě, který byl 
zhotoven pro Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze v roce 1895. Model ze sbírek 
Národního technického muzea v Praze je v současné době uložen na zámku v Kačině. Kaple 
pochází pravděpodobně z 2. poloviny či konce 19. století.
Prameny a literatura:
Gruntovní kniha 1608-1646, velkostatek Karlštejn, inv. č. 253, uloženo v SOA Praha. s. 387; 
Gruntovní kniha 1647-1673, velkostatek Karlštejn, inv. č. 254, uloženo v SOA Praha s 290- 
297;
Gmntovní kniha 1674-1715, velkostatek Karlštejn, inv. č. 255, uloženo v SOA Praha, s. 350-
Registrace gruntovní 1674-1831, Tetín a Koda. velkostatek Karlštejn, inv Č 1443 sign B 
144; ’
Soupis obyvatel Tetína 1715-1784, inv. č. 235, uloženo v SOA Praha;
Burdová Pavla a kol.: Tereziánský katastr český, svazek 3, Dominikál, Archivní správa 
ministerstva vnitra CSR, Praha, 1970, str. 42-43;
Hradecký Emil: Berní rula - svazek 26, kraj Podbrdský, Státní pedagogické nakladatelství 
Praha, 1952;
Juna Jindřich a Redakční kruh učitelstva: Monografie Hořovická a Berounska, díl 1 
nákladem vlastním, Praha. 1928. str. 60;
Juna Jindřich a Redakční kruh učitelstva: Monografie Hořovická a Berounska, díl VI 
nákladem vlastním, Praha, 1931, obr. 212 - mlýn v Kodě, str. 445;
Katka Josef (red): Hlavní průvodce a katalog výstavy Národopisná výstava českoslovanská v 
Praze: 1895, Výkonný výbor, Praha, 1895, str. 64-66;
Klusáček Karel a kol.: Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895, Vydal výkonný 
výbor národopisné výstavy českoslovanské a Národopisná společnost českoslovanská 
Tiskem a nákladem J. Otty v Praze (1895);
Pelikán Josef: Účty hradu Karlštejna z let 1423-1434, Státní historický ústav v Praze Praha 
1948, str. 120-121;
Profous Antonín: Místní jména v Čechách, jejích vznik, původní význam a změny díl II., CH- 
L, Česká akademie věd a umění v Praze, 1949, str. 274;
Sommer Johann Gottfried: Böhmen. Berauner Kreiss, Verlag der Buchhandlung von Friedrich 
Chrlich, 1849 str. 26;
Schaller Jaroslaus: Topographie des Königreichss Böhmen, Achter theil. Berauner Kresiss 
Prag und Wien, 1788, str. 36.
5
Podnět na prohlášení souboru věcí za kulturní památku, zaslal Ministerstvu kultury 
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, s následujícím 
odůvodněním: „ Areál mlýna čp.4 vykazuje zcela jedinečnou kombinaci stavebně-technických, 
historických a přírodovědných kvalit ... Mlýn nestojí u povrchového toku, jak je obvyklé, ale 
využíval zdroj podzemní vody z jeskynního systému Českého krasu k pohonu dvou mlýnských 
kol na vrchní vodu umístěných v sérii nad sebou. Využití podzemní vody u mlýna je velmi 
neobvyklé. Výhodou v případě mlýna na Kodě byla naprostá absence povodňových událostí a 
možnost vytvoření zásoby vody v rybníčku i v suchých obdobích, protože pramen vyvěrá stále. 
Pramen navíc nezamrzá, tedy provoz mlýna mohl být celoroční. Konstrukce mlýna v Kodě 
vychází z využiti výškového rozdílu mezi tělesem pěnovců ve velmi strmém terénu a dna rokle. 
Kola měla zhruba průměr 7 metrů, ale vzhledem k omezené zásobě vody byla velmi úzká. Tato 
mimořádná konstrukce mlýna byla důvodem vyhotovení modelu mlýna, který byl vystaven na 
Národopisné výstavě Českoslovanské v Praze v roce 1895. Hodnotu památky zvyšuje i jádro 
stavby^  s dispozici trojdílného dvoutraktu s černou kuchyní s dochovaným topeništěm a 
dymmkem i existence uměle vytesaných rozsáhlých podzemních prostor ... Mlýn č.p. 4 je 
přímým technologickým pokračováním mlýna postaveného před rokem 1611 mlynářem 
Tomášem Vavrovicem, k jehož stavbě dal souhlas purkrabího hradu a panství Karlštejnského, 
Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, úředník, který jednal přímo jménem krále. Druhý 
mladší mlýn č.p. 5 postavený na krasovém vývěru Koda (existence dvou mlýnů v dané lokalitě 
doložena od roku 1718) zanikl požárem v 80. letech 20. století ... Mlýn je zabudován do 
kaskády sladkovodních vápenců - pěnovců 80 metrů široké a téměř 10 metrů mocné, která se 
vytvořila během holocénu usazováním z vývěru podzemních vod z krasového jeskynního 
systému. Kaskáda pěnovců pod Kodskou vyvěračkou je druhým největším tělesem (po Svatém 
Janu pod Skalou) tohoto typu v Českém krasu ... Stavebně a technologicky výjimečná stavba 
mlýna č.p. 4 je mimořádně citlivě včleněná do náročného terénu Kodské rokle v národní 
pnrodm rezervaci Koda. Jde o doklad dokonalého využití z mlynářského hlediska velice 
slabého, navíc podzemního vodního toku, a to v lokalitě se zvláštním hydrologickým režimem, 
kdy povrchová voda mizí v podzemním jeskynním systému a vápencová planina je bez zdroje 
vody. Mlýn, který je přirozeně spjat s mlýnskou nádrží a kapličkou vystavěnou přímo nad 
pramenem, představuje jeden z nej důležitějších dokladů kulturní historie Českého krasu a 
právem zasluhuje památkovou ochranu. “
Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb„ o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů (dále též „zákon č. 20/1987 Sb.“), se k problematice prohlášení věci za 
kulturní památku dne 30. 10. 2008 pod značkou 120014/2007/KUSK vyjádřil odbor kultury a 
památkové péče Krajského úřadu Středočeského kraje, který doporučil prohlášení souboru 
věci za kulturní památku, protože „bývalý klasicistní vodní mlýn je zděnou budovou o 
půdorysů písmene L postavenou v prudkém svahu. Hlavní křídlo je přízemní a k němu 
Pnlehajicí mlýnice je  zapuštěna do svahu a je třípodlažní. V minulosti měl mlýn dvě mlýnská 
kola, později jedno. Hlavní křídlo je přístupné jižním průčelím a obsahuje podsíň černou 
kuchyň^ a svetmce. Mlýnice obsahuje skladovací patro a dvě patra mlýnice a podzemní 
podlaží, kde byla také lednice. Krov objektu je novodobý, kombinuje klasickou vaznicovou 
soustavu se střední vaznicí (západní vyšší křídlo) a soustavu hambalkovou (východní křídlo).
V objektu se zachovalo technologické vybavení z poslední čtvrtiny 19. století. Malá mlýnská 
nádrž nad mlýnem má hráz bořenou mohutnými kamennými kvádry a v její pravé části jsou 
zbytky’ propustě k dnes zasypanému náhonu a staré železné nefunkční stavidlo. Jednoduchá 
zděná kaple z poslední čtvrtiny 19. století s historizujícím obloučkovým vlysem je kryta 
sedlovou střechou, vchodem orientovaná k prameni, štít nad vstupem je vyvrcholen křížkem s 
hlavou Krista umístěnou v křížení jeho ramen. Objekt mlýna je staticky’ ohrožen sesedáním 
podloží. Mlýnská nádrž je ve stabilizovaném stavu a kaple, až na nevhodnou střešní krytinu,
<
6
jev  dobrem stavu. Objekt je  velmi citlivě a přesto působivě umístěn do prudkého svahu 
Kodske rokle, má zachované historické technologické vybavení i mnoho dalších autentických
. U remeslných Prvku a velmi zajímavé je velice účelné využití slabého pramene. 
Další doplňující' časti areálu - kaplička a mlýnská nádrž jsou neodmyslitelnou součástí i 
dokladem staletého kulturního osídlení této samoty. “
. , P°dIe téh0Ž ustónovení zákona č. 20/1987 Sb. se k problematice prohlášení souboru 
věci za kulturní pamatku dne 15. 01. 2009 pod značkou 162/2009/ÚPRR vyjádřil odbor 
územního plánování a regionálního rozvoje Městského úřadu Beroun, který souhlasil 
s prohlášením souboru věcí za kulturní památku.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. byli o podání návrhu písemně 
vyrozuměni vlastnici věci navržené na prohlášení za kulturní památku a zároveň jim bylo 
v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění 
umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, které Ministerstvo kultury 
v prubehu řízem shromáždilo (dopisem ze dne 08. 06. 2011). Vlastník věci pan JUDr. Jan 
Mareš převzal dopis dne 13. 06. 2011, vlastník věci paní PhDr. PaeDr. Stanislava Vašková 
dopis převzala dne 16. 06. 2011 (dopisem ze dne 05. 02. 2009 souhlasila s prohlášením věci 
za kulturní pamatku), pan Jan Kratochvíl dopis nepřevzal (nastala fikce doručení) a vlastník 
věci Obec Tetín dopis převzala dne 09. 06. 2011 (dopisem ze dne 10. 09 2008 souhlasila 
s prohlášením věci za kulturní památku). Dne 15. 06. 2011 se dostavil zástupce účastníka 
řízem starosta Obce Tetín - pan Pavel Hejna a bylo mu umožněno ve smyslu § 36 odst. 3 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, se před vydáním rozhodnutí vyjádřit k podkladům 
rozhodnutí i ke způsobu jejich zjištění, případně navrhnout jejich doplnění. Jmenovaný 
obdržel kopu návrhu na prohlášení souboru věcí za kulturní památku, zpracovaný NPÚ ú o p
str. Cech v Praze ze dne 13. 02. 2009 s č.j. NPÚ/321/1266/2009. Do spisu byla přidána 
íotodokumentace (rybník).
Na základě výše uvedených důkazů, které shodně doporučují prohlášení souboru věcí 
za kulturní památku, dospělo Ministerstvo kultury k tomuto závěru: V současné podobě 
klasicistní mlýn č.p. 4 v Tetíně-Kodě je pravděpodobně přímým nástupcem starší stavby 
zpočátku 17. století. Jedná se o technicky zcela ojedinělé řešení, kdy mlýn využíval zdroj 
podzemní vody z jeskynního systému Českého krasu k pohonu dvou mlýnských kol na vrchní 
vodu. Objekt se dochoval ve své hmotě, exteriéru i interiéru, včetně původního technologické 
vybavem z 19 století. Integrální součástí nejbližšího okolí mlýna je mlýnská vodní nádrž a 
kap beka. Kaple je příkladem jednoduché sakrální stavby z konce 19. století umístěné v těsné 
bhzkost! pramene Koda. Předmětný soubor věcí představuje významný a nezastupitelný 
doklad z historie mlynarstvi (ostatně model mlýna v Kodě byl vyhotoven již pro 
Národopisnou výstavu českoslovanskou, která se uskutečnila v Praze v roce 1895).
v Ministerstvo kultury po předložení veškerých důkazů a fotodokumentace shledalo
cúdUV°dy k prohlašení věci za kulturní památku dle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č 
2U/,y8/ bb- 0 statni památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
 ^ Nedílnou součásti tohoto rozhodnutí je kopie snímku katastrální mapy se zákresem 
umístěni kulturní památky.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb.. 
správní rad, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro
7
' I *
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
f  •<» i . 1 - - \
u  ....
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
8
Příloha Č. 1: Soubor věcí bývalého vodního mlýna č.p. 4, na st. pare. č. 80, na p. pare. č. 
1435, 1485 a 1441/1, k.ú. Tetín u Berouna, obec Tetín, část obce Koda, okres Beroun, 
Středočeský kraj, kopie katastrální mapy s vyznačením umístění kulturní památky; 
nedílná součást tohoto rozhodnutí
Jgz I
—X------------------------------------ — ~   ----- 4
Příloha č. 2: Soubor věcí bývalého vodního mlýna č.p. 4, na st. pare. č. 80, na p. pare. č. 
1435, 1485 a 1441/1, k.ú. Tetín u Berouna, obec Tetín, část obce Koda, okres Beroun, 
Středočeský kraj, fotodokumentace věci obr. č. 1-12; nedílná součást tohoto rozhodnutí
Obr.č. 2 - rybník
*
*
Obr. č. 4 -  přízemí
..
BEb} :.:!¦  mE. ijl s Ě A ¦¦^KgwK^Bí ¦ í ” , a , «01 B
S i 1 i \ «» I
ll? S flK s3 S L "1 l p. A t f
Obr, č. 5 -  1. podzemní podklaží____________
* -'¦H W iťB iiSaifc—_•¦ ^  ; j^M É gjg
B t _ i| i t l  I | | , I * I yr f j r j  j T
¦*
%
Obr. č. 12 -  mlýnek na čištění obilí

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0133292.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Koda, vodní mlýn. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

9375859 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 865803563

Bližší specifikace:

Název	vodní mlýn
Číslo ÚSKP	104459
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1813082

Název objektu: mlýn

Část obce: Koda

Č. dom.: č.p. 4

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Tetín u Berouna

Obec: Tetín

ORP: Beroun

Okres: Beroun

vodní mlýn (právní stav 865803563)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 6804

Název lokality: Koda

Reálný typ: víska

Kat. území: Tetín u Berouna

Obec: Tetín

ORP: Beroun

Okres: Beroun

Kraj: Středočeský kraj

vodní mlýn (právní stav 865803563)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 203

Název hist. regionu: Beroun

vodní mlýn (právní stav 865803563)

Ke stažení Náhled Poslat žádost