Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

NPU - ústřední pracoviště 
Došlo 8.2.2012 10:38 
č . j  NPU-302/11262/2012
Listu 4 Příloh. 0
MK  C R X 0 0 3 S R 1 O
Mgr. Alena Hanáková
ministryně kultury
V Praze dne ledna 2012 
Č.j.: MK 3391/2012 OLP 
Vyřizuje: JUDr. P. Strupek
R o z h o d n u t í
Podle ustanovení § 152 zákona č. 500/2004 Sb.. správní řád, v platném zněni (dále též 
„správní řád“), jsem na základě rozkladu ze dne 6. 9. 2011, který podala Památkářská obec 
ěeskokrumlovská, se sídlem Dlouhá 30, 381 01 Český Krumlov, IČ 60630175 (dále též 
„podatel rozkladu“) přezkoumala usnesení Ministerstva kultury ě.j. MK 42442/2011 OPP ze 
dne 18. 8. 2011 (dále též „napadené usnesení“), kterým podle § 28 odst. 1 správního řádu 
rozhodlo, že Památkářská obec ěeskokrumlovská není účastníkem správního řízení ve věci 
zrušení prohlášení za kulturní památku dle § 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, ve znění pozdějších předpisů (dále též ..zákon č. 20/1987 Sb.“) venkovské usedlosti č.p. 
1 na st.p.č. 16, (rejstř. č. ÚSKP: 47516/3-5838), k.ú. a obec Mirkovice. okres Český Krumlov, 
Jihočeský kraj. Podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. b), § 152 odst. 4 a § 90 odst. 5 správního 
řádu jsem na základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 152 odst. 3 správního řádu, 
rozhodla
n á s l e d o v n ě :
rozklad s e  z a m í t á  
a napadené usnesení Ministerstva kultury 
ě.j. MK 42442/2011 OPP ze dne 18. 8. 2011 
s e  p o t v r z u j e .
O d ů v o d n ě n í :
Rozkladem podaným v zákonné lhůtě jeho podatel napadá usnesení Ministerstva 
kultury č.j. MK 42442/2011 OPP ze dne 18. 8. 2011, neboť se považuje za účastníka 
předmětného řízení.
Ze správního spisu byly zjištěny následující podstatné skutečnosti:
Ministerstvo kultury obdrželo dne 18. 3. 2011 žádost o zrušení prohlášení za kulturní 
památku dle § 8 zákona č. 20/1987 Sb. usedlosti č.p. 1 na st.p.č. 16, (r. ě. ÚSKP: 47516/3-
5838), k.ú. a obec Mirkovice, okres Český Krumlov, Jihočeský kraj (dále též ..usedlost“). 
Tuto žádost podali vlastníci této usedlosti, manželé Jana a Petr Dvořákovi.
Ministerstvo kultury dne 7. 7. 2011 obdrželo dopis Č.j. 48/11-PA ze dne 1.7.2011 od 
Památkářské obce českokrumlovské. ve kterém podatel uvádí, že je účastníkem předmětného 
správního řízení, a to na základě § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, 
podle kterého mají občanská sdružení za splněni několika podmínek možnost účastnit se těch 
správních řízení, kde mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny specifikované tímto 
zákonem, konkrétně vzhled a přístupnost krajiny, tj. krajinný ráz ve smyslu § 12 zákona 
č. 114/1992 Sb.
Ministerstvo kultury požádalo Památkářskou obec českokrumlovskou o doplnění její 
žádosti ze dne 1. 7. 2011, neboť neshledalo důvod, který by svědčil o tom. že řízení o zrušení 
prohlášení věci za kulturní památku by mohlo zasahovat do zájmů na ochraně přírody a 
krajiny, když se v tomto řízení nerozhoduje o zásazích do vzhledu, či o jeho budoucích 
změnách.
Podatel rozkladu odpověděl dopisem č.j. ad 48/11-PA ze dne 8. 8. 2011. Ministerstvo 
kultury v tomto dopise neshledalo žádné relevantní skutečnosti, které by svědčily o 
účastenství podatele rozkladu a proto vydalo rozkladem napadené usnesení č.j. MK 
42442/2011 OPP ze dne 18. 8. 2011, kterým dle § 28 odst. 1 správního řádu rozhodlo, že 
podatel není účastníkem správního řízení ve věci zrušení prohlášení předmětné usedlosti za 
kulturní památku.
Ministerstvo kultury uvedlo v odůvodnění usnesení následující zjištění a hodnocení:
Ministerstvo kultury úvodem nejprve konstatovalo s ohledem na rozsudek Nejvyššiho 
správní soudu zn. 3 As 8/2005, že .Zájmy ochrany přírody a krajiny, k jejichž ochraně jsou 
občanská sdružení s tímto předmětem činnosti povolána, se přitom podle § 2 odst. 1 zákona o 
ochraně přírody a krajiny rozumí péče o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich 
společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologieké celky, péče o 
ekologické systémy a krajinné celky, jakož i vzhled a přístupnost krajiny. Podle § 2 odst. 2 
písm. g) zákona o ochraně přírody a krajiny se tato ochrana zajišťuje spoluúčasti v procesu 
územního plánování a stavebního řádu s cílem prosazovat vytváření ekologicky vyrovnané a 
esteticky hodnotné krajiny.“
Ministerstvo kultury k tomu podotklo, že neshledalo důvod, jak by řízení o zrušení 
prohlášení věci za kulturní památku mohlo zasahovat do krajinného rázu, nebo se dotýkat 
dalších zájmů ochrany přírody a krajiny, specifikovaných v § 2 odst. 1 zákona o ochraně 
přírody a krajiny, neinformovalo Památkářskou obec českokrumlovskou o zahájení 
předmětného řízení.
Ministerstvo kultury uvedlo, že ani z dopisu ě.j. 48/11-PA ze dne 1. 7. 2011 nebyly 
tyto důvody zřejmé. Památkářská obec českokrumlovská v něm přikládá své stanovisko 
k dané žádosti o zrušení prohlášení věci za kulturní památku, ve kterém uvádí následujici:
1. „...už v r. 1986 jsme rozpoznali mimořádnou památkovou hodnotu dotyčného statku a
zasloužili se o jeho prohlášení kulturní památkou. O to více nyní cítíme odpovědnost za 
zachování alespoň jeho zbývajících nejcennějších a dochovaných částí. Tehdy jsme ovšem 
bez potřebné součinnosti vlastníka a bez dendrochronologického průzkumu nemohli vědět, že 
jde o jednu z nejstarších, ne-li vůbec nejstarši památku lidové architektury v Čechách již 
zdoby kolem let 1420 -  1430. Jde tedy o unikátní hmotný doklad zcela zásadního kulturně 
historického významu, který' v žádném případě nesmí být ohrožen, natož zničen. Ergo. zrušení
->
památkové ochrany jakékoli existující historické součásti statku č.p. 1 v Mirkovicích 
považujeme m  absolutně nepřijatelné.“
Ministerstvo kultury k tomuto v odůvodnění usnesení uvedlo, že Památkářská obec 
českokrumlovská zde hodnotí památkovou hodnotu daného objektu. To ovšem dle 
Ministerstva kultury nijak nedokládá, že toto řízení zasahuje do krajinného rázu, nebo se 
dotýká dalších zájmů ochrany přírody a krajiny, specifikovaných v § 2 odst. 1 zákona o 
ochraně přírody a krajiny.
2. „Jelikož současný majitel ignoruje platné právní předpisy, památku záměrně ničí, 
neudržuje a hodlá zdemolovat i její unikátní a nejcennější součásti, domníváme se, že alespoň 
v tomto výjimečném případč by bylo namístě uplatnit právo státu na vyviastnění. Zřejmě jen 
tak lze spolehlivě zachránit to, co ještě nebylo zničeno, alespoň nejhodnotnější gotické 
stavby, tj. obytné stavení se špýcharem. Pokud se Česká republika považuje za kulturně 
vyspělý stát, mělo by ministerstvo kultury na záchranu části jedné venkovské usedlosti 
prostředky nalézt. Kdyby tomu tak nebylo, a náš stát by nedokázal ochránit ani svou nejstarší 
stavbu lidové architektury, pak by ztratil právo řadit se k civilizovanému světu,“
Ministerstvo kultury k tomuto v odůvodnění usnesení uvedlo, že vlastník kulturní 
památky musí dodržovat povinnosti stanovené v § 9 památkového zákona. Rozhodnutí o 
opatřeních v případě, že vlastník tyto povinnosti neplní, nebo učiní zásah bez patřičného 
povoleni, je v kompetenci obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Ministerstvo kultury 
v průběhu tohoto řízení o zrušení prohlášení věci za kulturní památku zkoumá, zda existuje 
mimořádné závažný důvod pro zrušení tohoto prohlášení podle § 8 odst. 1 památkového 
zákona. Hodnocení budoucích záměrů vlastníka a jejich následků není předmětem tohoto 
řízení. Otázka vyviastnění rovněž nesouvisí se zasahováním do zájmů ochrany přírody a 
krajiny.
3. „Samozřejmě je také třeba prošetřit minulé protiprávní počínání vlastníka statku č.p. 1 
v Mirkovicích, který podle našich zatímních informací zdemoloval část KP a znehodnotil její 
prostředí, pravděpodobně bez závazného stanoviska orgánu památkové péče. V takovém 
případě je nezbytné uplatnit zákonné sankce, a to v tomto případě dle našeho názoru 
v maximální možné míře.'*
Ministerstvo kultury k tomuto v odůvodnění usnesení uvedlo, že jak již bylo uvedeno 
v námitce 2), rozhodnutí o opatřeních v případě, že vlastník neplní povinnosti stanovené 
památkovým zákonem, je v kompetenci obecního úřadu obce s rozšířenou působností.
Ministerstvo kultury dále konstatovalo, že vzhledem k tomu, že u žádné z námitek 
nebylo zřejmé, jak se předmětné správní řízení dotýká zájmů ochrany přírody a krajiny, 
specifikovaných v § 2 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, vyzvalo dopisem č.j. MK 
35786/2011 OPP ze dne 8.7.2011 Památkářskou obec Českokrumlovskou o doplnění své 
žádosti o toto odůvodnění.
Památkářská obec českokrumlovská ve své odpovědi č.j. ad 48/1 l-PA ze dne 8.8.2011 
uvádí následující důvody, jak se předmětné řízení dotýká zájmů ochrany přírody a krajiny 
specifikovaných v zákoně o ochraně přírody a krajiny:
4. .....Citujete § 2, odst. 1) tohoto zákona, kde jsou povšechně vyjmenovány hlavní
zájmy ochrany. Pravděpodobně jste si nevšimli, že už v tomto odstavci je jmenována též 
„péče o vzhled a přístupnost krajiny". Obecný pojem „vzhled krajiny" blíže specifikuje § 12 
téhož zákona, který pojednává o krajinném rázu a je pro daný případ zásadní. Odst. I § 12 
praví: „Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého
3
místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy 
do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze 
s ohledem na zachováni významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních 
dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahu v krajině." ...Nu. a doufáme, že nebudete 
pochybovat o tom. že jedna z nejstarších, ne-li vůbec nejstarší lidová stavba v republice, je 
součástí kulturní a historické charakteristiky místa či oblasti. Slovem oblast můžeme v tomto 
daném výjimečném případě dokonce mínit nejen zdejší širší lokalitu, ale z hlediska 
historického i celou republiku.“
Ministerstvo kultury k tomuto v odůvodnění usnesení uvedlo, že celá tato námitka 
pojednává o tom, co je vzhled krajiny a krajinný ráz, o zásazích do vzhledu krajinného rázu a 
o tom, že předmětná usedlost je součástí kulturní charakteristiky místa, tedy i krajinného 
rázu. V citovaném § 12 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny je ale pro rozhodování o 
účastenství Památkářské obce českokrumlovské v tomto řízení potřeba zvýraznit jiné části, a 
to že krajinný ráz ,,je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu." 
Dále pak to. že ..Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, 
mohou být prováděny pouze sohledem na zachování významných krajinných prvků...". 
Správní řízení o zrušení prohlášení věci za kulturní památku ale nijak do vzhledu, ěi jeho 
budoucích změn nezasahuje. Ve výroku takového rozhodnutí se kromě dalších předepsaných 
náležitostí uvádí, zda se žádosti vyhovuje či se zamítá, v žádném případě se neuvádí, jak se 
s věcí bude dále nakládat. V průběhu řízení se pouze posuzuje současný a aktuální stav 
kulturní památky, nehodnotí se, jak se tato věc bude v případě zrušení jejího prohlášení za 
kulturní památku upravovat či přestavovat. Jinými slovy, toto správní řízení nezasahuje do 
vzhledu kulturní památky a krajinného rázu a jeho výsledkem není rozhodnuti o činnostech, 
které by mohly snižovat její estetickou a přírodní hodnotu. To je obsahem jiných řízení.
5. „Je dále zcela zjevné, že vlastník svou opakovanou žádostí o zrušení ochrany usiluje o 
následnou likvidaci památky. Ostatně u její Části tak již učinil bez povolení. Tím už byla jasně 
dotčena i ochrana krajinného rázu dle § 12 zákona č. 1 !4/1992 Sb. a nyní hrozí zničení 
nejcennějších budov zákonem chráněné usedlosti. Naše právo účastnit se Vámi vedeného 
řízení tedy považujeme za nezpochybnitelné.“
Ministerstvo kultury k tomuto v odůvodnění usnesení uvedlo, že se jedná opět o 
stejnou námitku jako v 2). Vlastník kulturní památky musí dodržovat povinnosti stanovené v 
§ 9 památkového zákona. Rozhodnutí o opatřeních v případě, že vlastník tyto povinnosti 
neplní, nebo učiní zásah bez patřičného povolení, je v kompetenci obecního úřadu obce s 
rozšířenou působností. Ministerstvo kultury v průběhu tohoto řízení o zrušení prohlášení věci 
za kulturní památku, zkoumá, zda existuje mimořádné závažný důvod pro zrušení tohoto 
prohlášení podle § 8 odst. 1 památkového zákona a nemá kompetenci k tomu, aby 
rozhodovalo o budoucích úpravách nebo demolici objektu. Hodnocení budoucích záměrů 
vlastníka a jejich následků není předmětem tohoto řízení.
6. „Pro úplnost dodáváme, že později doplněný odst.4) § 12 zákona ě. 114/1992 Sb. se na 
tento případ téměř s určitostí nevztahuje. Jsme si skoro jisti, že platný územní plán obce 
Mirkovice (jeli vůbec jaký), tak jako bezmála ve všech jiných obcích a městech v rámci ČR, 
neobsahuje relevantní dohodu s orgánem ochrany přírody o podmínkách ochrany krajinného 
rázu. Podrobnější právní výklad tohoto ustanovení od Atelieru pro životni prostředí v Praze 
přikládáme.“
Ministerstvo kultury' k tomuto v odůvodnění usnesení uvedlo, že obec Mirkovice 
územní plán má, tato plánovací dokumentace byla schválena dne 2. 5. 2001 a její kopie byla 
správnímu orgánu doložena dne 9. 8. 2011. Tento územní plán i jeho další změny (obecně
4
závazná vyhláška č, 9/2006 o závazných částech změny Č.2 územního plánu obce Mirkovice, 
je veřejně přístupná na internetových stránkách obce Mirkovice) byly ale vyhotoveny ještě dle 
zákona č. 50/1976 Sb,, o územním plánování a stavebním řádu, a dohoda s orgánem ochrany 
přírody o ochraně krajinného rázu v něm není uvedena.
Ministerstvo kultury dále uvedlo, že právní výklad Atelieru pro životní prostření 
v Praze, přiložený k dopíšu č.j. ad 48/11-PA ze dne 8. 8. 2011, pojednává o § 12 odst. 4 
zákona o ochraně přírody a krajiny, tedy za jakých podmínek se neposuzuje krajinný ráz. 
Konkrétní situaci tohoto řízení ale nehodnotí, a neuvádí ani žádný důvod, proč by se řízení o 
zrušení prohlášení věci za kulturní památku mělo dotýkat zájmů ochrany přírody a krajiny 
specifikovaných v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Tento výklad navíc není právně 
závazný.
7. „...S Ministerstvem kultury v zájmu ochrany kulturního dědictví spolupracujeme už
řadu let a v posledních letech nebylo naše právo na účast v řízeních z Vaší strany 
zpochybňováno. A to ani v případě značně podobném, kde šlo o zzv. přemístění (ve 
skutečnosti zničení) KP, barokního mostu na Polednici. O tomto případu rozhodoval i správní 
soud, který rovněž neshledal žádnou vadu na naší účasti ve Vámi vedeném řízení. Naopak 
nám dal ve všech žalobních bodech za pravdu a rozhodnutí ministra zrušil. ..."
Ministerstvo kultury k tomuto v odůvodněni usnesení uvedlo, že občanským 
sdružením, jejichž hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny je dle § 70 
zákona o ochraně přírody a krajiny, je umožněna účast v správních řízeních, při nichž mohou 
být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona. „Zda se o takové 
správní řízení jedná, je na posouzení správ ního orgánu, u něhož bvío řízení zahájeno, a který 
musí zjistit okruh účastníků řízení: posouzení přitom závisí vždy na konkrétní věci.“, jak 
uvádí Nej vyšší správní soud (3 As 8/2005), Pokud Ministerstvo kultury ani Městský soud 
v Praze nezpochybňovaly účastenství občanského sdružení v řízení o přemístění kulturní 
památky dle § 18 památkového zákona, neznamená to, že bude účastníkem řízení i v řízeních 
o zrušení prohlášení věci za kulturní památku dle § 8 památkového zákona. Naopak je nutné 
doložit, že se toto konkrétní řízení dotýká zájmů ochrany přírody a krajiny specifikovaných 
v zákoně o ochraně přírody a krajiny, což doloženo nebylo.
Ministerstvo kultury dále objasnilo, že účast občanů prostřednictvím občanských 
sdružení a dobrovolných sborů čí aktivistů ve správních řízeních umožňuje zákon o ochraně 
přírody a krajiny za splnění dvou podmínek:
1) jedná-li se o sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny
2) jde-li současně o řízení, při němž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny 
chráněné podle tohoto zákona.
Ministerstvo kultury k tomu dodalo, že „Tyto dvě podmínky musí být kumulativně 
naplněny, aby se občanské sdružení mohlo stát účastníkem řízení”, jak uvádí Nejvyšší 
správní soud (3 As 8/2005). Zatímco první podmínka byla splněna, ve stanovách 
Památkářské obce českokrumlovské se v cílech a zaměřeních tohoto sdružení uvádí: 
„Hlavním posláním je ochrana a zvelebování nemovitých kulturních památek, kulturní 
krajiny a přírody. Konkretizace cílů je uvedena v zakládací listině obce, která tvoří nedílnou 
součást těchto stanov.", splnění druhé podmínky, tedy možnost dotčení zájmů ochrany 
přírody a krajiny chráněné podle zákona o ochraně přírody a krajiny, nebylo prokázáno. Na 
základě této skutečnosti rozhodlo Ministerstvo kultury tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto 
usnesení, tedy' že Památkářské obec českokrumlovské není účastníkem správního řízení ve 
věci zrušení prohlášení venkovské usedlosti č.p. 1 na st.p.č. 16, (číslo rejstříku ÚSKP:
5
47516/3-5838), k.ú. a obec Mirkovice, okres Český Krumlov, Jihočeský kraj. za kulturní 
památku.
Ministerstvo kultury závěrem v odůvodnění usnesení uvedlo, že předmětná usedlost se 
nachází na území vesnické památkové zóny Mirkovice. To znamená, že i v případě zrušení 
jejího prohlášení za kulturní památku bude nadále podléhat režimu ochrany památkového 
zákona a zásahy do vnějšího vzhledu budou kontrolovány příslušným orgánem stanoveným 
zákonem č. 20/1987 Sb,, o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Proti výše citovanému usnesení Ministerstva kultury č.j. MK 42442/2011 OPP ze dne 
18. 8. 2011 podala Památkářská obec českokrumlovská rozklad dopisem č.j. 70/11-PA ze dne 
6. 9. 2011. Rozklad obsahuje následující odůvodnění:
„Dne 23. 8. 2011 jsme obdrželi uvedené usnesení, proti němuž podáváme rozklad. 
Trváme na našich předchozích stanoviscích Čj. 48/11 -PA z 1. 7. 2011 a čj. ad 48/11 -PA z 8. 8. 
2011. Napadené usnesení se prádle našeho názoru zakládá na mylných úvahách a 
pravděpodobně i na nepřátelském postoji správního orgánu k našemu odbornému občanskému 
sdružení. Jinak si totiž nedokážeme vysvětlit, proč MK znemožňuje naši pomoc ve věci lak 
jasné a zjevné, totiž že je nezbytné zachránit nejstarší památku lidové architektury' v 
republice. Namísto poděkování za zcela nezištnou snahu o spoluprácí nás správní orgán 
nesmyslně vylučuje z řízení. Pokud míní podobně postupovat i dalších případech, rozhodně 
nedosáhne propagované podpory veřejnosti pro svou činnost. Věc je zcela jasná. Majitel 
památkově chráněného statku v Mirko vících ě.p. 1 již v minulosti protizákonně zbořil některé 
jeho budovy. Z nové žádosti na zrušení památkové ochrany zbývajících, a to historicky 
nejcennějších staveb, jasně vyplývá, že i ty hodlá zlikvidovat. Takže ministerský předpoklad, 
že by po zrušení ochrany k tomu nemuselo dojít, je zcela naivní, spíše však alibisticky 
účelový. Tomu by neuvěřil ani průměrný žák základní školy. Povinností správního orgánu, 
jak jsme přesvědčeni, je používat rozum, logiku a zkušenosti. Z napadeného usnesení se nám 
jeví, že nic z toho nepoužil. A obáváme se, že chce ničivý záměr dopustit, což by ovšem 
znamenalo nejen nenahraditelnou škodu, ale také strašnou diskreditaci vrcholného orgánu 
státní památkové péče. Vazba případu na zákon č. 114/1992 Sb., konkrétně především na jeho 
§ 12 o ochraně krajinného rázu. je také zcela evidentní. Pokud by byly zlikvidovány dotčené 
historicky unikátní stavby, naprosto nepochybně tím bude drasticky poškozena kulturní a. 
historická charakteristika krajinného rázu.“
V souladu s § 152 správního řádu bylo přezkoumáno rozkladem napadené usnesení 
Ministerstva kultury jakož i řízení, které usnesení předcházelo, a to zejména s přihlédnutím 
k námitkám v rozkladu uvedeným.
Shledala jsem, že podatel rozkladu uplatňuje své účastenství v řízení na základě § 70 
zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, podle kterého mají občanská sdružení 
možnost účastnit se těch správních řízení, kde mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a 
krajiny, a to konkrétně vzhled a přístupnost krajiny, tj. krajinný ráz ve smyslu § 12 zákona č. 
114/1992 Sb. Konstatuji, že toto řízení se týká zrušeni prohlášení věci za kulturní památku. 
Zdůrazňuji, že v průběhu tohoto řízení se nehodnotí, jak se bude tento objekt upravovat či 
přestavovat v případě zrušení jeho prohlášení za kulturní památku, což v této fázi řízení nelze 
nijak předjímat. Navíc se tento objekt nachází na území vesnické památkové zóny Mirkovice, 
kde je chráněn vnější ráz a urbanismus obce. tj. i krajinný ráz. Proto i v případě, že by objekt 
již nebyl kulturní památkou, pak by i nadále byl v rámci památkové zóny chráněn jeho vnější 
vzhled a členění. Z rozkladu i z předchozích podání podatele rozkladu (č.j. 48/11-PA z 1. 7. 
2011 a č.j. ad 48/11-PA z 8. 8. 2011) je patrno, že se obává demolice objektů předmětné
6
usedlosti. Předmětem tohoto řízení však není demolice objektu. Podatel rozkladu by proto 
mohl být účastníkem až případného řízení o odstranění stavby vedeného příslušným 
stavebním úřadem. Lze tedy uzavřít, že ani v případě, že by došlo ke zrušení prohlášení 
objektu, by nemohl byt dotčen krajinný ráz a proto není dán důvod, aby byl podatel rozkladu 
účastníkem tohoto řízení. Dospěla jsem proto k závěru, že podnětem napadené usnesení 
Ministerstva kultury bylo vydáno v souladu s příslušnými právními předpisy, tj. se zákonem 
ě. 20/1987 Sb.. správním řádem a zákonem č. 114/1992 Sb. Nezbylo mi tak, než rozklad 
zamítnout podle § 152 odst. 5 písm. b) správního řádu a potvrdit napadené usensení 
Ministerstva kultury.
K rozkladu santému uvádím, že všechny námitky a argumenty v něm uplatněné, 
kterými jeho podatel objasňuje, proč by měl být účastníkem tohoto řízení, byly Ministerstvem 
kultury řádně a přesvědčivě vypořádány v odůvodnění usnesení, přičemž v rozkladu se již 
neuvádí žádné nové námitky týkající se otázky účastenství, které by nebyly uplatněny 
v dřívějších podáních. Naopak v rozkladu se uvádí, že: „Nehodláme rozebírat jednotlivé 
repliky na vyžádané odůvodnění naší žádosti. Nechceme obtěžovat dlouhými sentencemi. 
Chceme věřit tomu. že v rozkladové komisi sedí rozumní lidé, kteří znají základní právní 
předpisy a respektují je.“
Ohledně problematiky účastenství podotýkám, že účastníky řízení jsou všichni, kteří 
mají toto postavení podle § 27 správního řádu. V tomto případě se podatel rozkladu domáhá 
účastenství dle § 27 odst. 3 správního řádu, a to s odkazem na § 70 zákona o ochraně přírody 
a krajiny. Dle tohoto zákona mohou být občanská sdružení, za splnění několika dalších 
podmínek, účastníky těch správních řízení, kde mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a 
krajiny chráněné podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Nejvyšší správní soud (3 As 
8/2005-118) uvádí: .Zájmy ochrany přírody a krajiny, k jejichž ochraně jsou občanská 
sdružení s tímto předmětem činnosti povolána, se přitom podle § 2 odst. 1 zákona o ochraně 
přírody a krajiny rozumí péče o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich 
společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o 
ekologické systémy a krajinné celky, jakož i vzhled a přístupnost krajiny.“ Podatel rozkladu 
tvrdí, že právě vzhled a přístupnost krajiny (v § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny blíže 
popsané jako krajinný raz) může být v tomto řízení dotčen. Ustanovení § 12 odst. 1 zákona o 
ochraně přírody a krajiny však uvádí: „Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a 
historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho 
estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování 
staveb, mohou byl prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, 
zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v 
krajině.“ Jak již Ministerstvo kultury správně uvedlo v napadeném usnesení, toto správní 
řízení nezasahuje do vzhledu kulturní památky a krajinného rázu a jeho výsledkem není 
rozhodnutí o činnostech, které by mohly snižovat její estetickou a přírodní hodnotu. Ve 
výroku rozhodnuti, které se vydává v řízení o zrušení prohlášení věci za kulturní památku se 
kromě dalších předepsaných náležitostí uvádí, zda se žádosti o zrušení prohlášení věci za 
kulturní památku vyhovuje ěi se zamítá, v žádném případě se však neuvádí, jak se s věcí má 
dále nakládat. Řízení se týká zrušení prohlášení věci za kulturní památku, tedy právního stavu 
věci. nikoliv závazné úpravy režimu nakládání s předmětnou věcí. V průběhu tohoto řízení se 
nehodnotí, jak se tato věc bude v případě zrušení jejího prohlášení za kulturní památku 
stavebně-technicky upravovat. To je předmětem jiných řízení, např. řízení o odstranění 
stavby. S tím souvisí výše zmíněná skutečnost, že podatel rozkladu se obává demolice objektů 
usedlosti: „Pokud by byly zlikvidovány dotčené historicky unikátní stavby, naprosto 
nepochybně tím bude drasticky poškozena kulturní a historická charakteristika krajinného 
rázu.“ O případné demolici ale toto správní řízení nerozhoduje a hodnocení budoucích záměrů
7
vlastníků a jejich následků není předmětem tohoto řízení. V tomto případě by se musel 
podatel rozkladu obrátit a dožadovat se účastenství na příslušném stavebním úřadě, který by 
povolení k odstranění stavby vydával,
V rozkladu se dále uvádí, že: „Napadené usnesení se podle našeho názoru zakládá na 
mylných úvahách a pravděpodobně i na nepřátelském postoji správního orgánu k našemu 
odbornému občanskému sdružení. ... Zatím se nám kausa jeví jen jako víceméně 
bezvýznamná obstrukce vůči nám, jako jakýsi apriorní naschvál.4' Ktomu uvádím, že ze 
správního spisu, ani z usnesení samého není patrno, že by Ministerstvo kultury napadeným 
usnesením mělo rozhodovat na základě „nepřátelského postoje". Tato domněnka je 
nepodložená. Naopak z usnesení a ze správního spisu je zjevné, že o vyloučení účastí podatele 
rozkladu z řízení Ministerstvo kultury rozhodlo výhradně na základě neprokázání zákonem 
stanovené podmínky možnosti dotčení zájmů ochrany přírody a krajiny v tomto řízení. 
Účastníky řízení jsou všichni, kteří mají toto postavení podle zákona, nikoliv ten, koho za 
účastníka řízení považuje správní orgán. Vzhledem k tomu. že v tomto případě nebyly 
naplněny všechny podmínky pro účastenství v tomto řízení stanovené zákonem, podatel 
rozkladu nemůže být účastníkem tohoto řízení, přičemž jeho zřetelně projevovaný zájem na 
ochraně kulturního dědictví na tento závěr nemá a nemůže mít vliv.
K projednání podaného rozkladu byla svolána ustavená rozkladová komise, která věc 
komplexně posoudila a na základě výše uvedeného mně navrhla rozhodnout tak, jak je 
uvedeno ve výroku.
Toto rozhodnutí je podle § 91 ödst. 1 a § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb.. správní 
řád. v platném znění, konečné a n e l z e  se proti němu dále odvolat.
Památkářská obec Českokrumlovská, Dlouhá 30, 381 01 Český Krumlov 
Jana Dvořáková. Mirkovice 1, 38232 Velešín 
Petr Dvořák, Mirkovice 1, 38232 Velešín 
Na vědomí obdrží: Ministerstvo kultury, OPP/O, zde
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště 
Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1 - Malá Strana
Národní památkový ústav, ú.o.p. v Českých Budějovicích 
nám. Přemysla Otakara 11 34, 370 21 České Budějovice
Krajský úřad Jihočeského kraje, úsek státní památkové péče 
U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice
Městský úřad Český Krumlov, úsek státní památkové péče
P o u č e n í :
Mgr. Alena Hanáková, v. r. 
ministryně kultury
Kap Heká 439. 381 01 Český Krumlov
8

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0134790.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Mirkovice, venkovská usedlost. Rozhodnutí o nevyhovění rozkladu. JUDr. Strupek, Mgr. Hanáková

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

11197266 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

24.01.2012

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 160105

Bližší specifikace:

Název	venkovská usedlost
Číslo ÚSKP	47516/3-5838
Kód fáze ochrany	Z
Fáze ochrany	již není památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 2558826

Název objektu: sýpka

Část obce: Mirkovice

Č. dom.: č.p.

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Mirkovice

Obec: Mirkovice

ORP: Český Krumlov

Okres: Český Krumlov

venkovská usedlost (právní stav 160105)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 9679

Název lokality: Mirkovice

Reálný typ: ves

Kat. území: Mirkovice

Obec: Mirkovice

ORP: Český Krumlov

Okres: Český Krumlov

Kraj: Jihočeský kraj

venkovská usedlost (právní stav 160105)

Kód CZ: 64688

Název lokality: Mirkovice I

Reálný typ: díl území (dominantní)

Kat. území: Mirkovice

Obec: Mirkovice

ORP: Český Krumlov

Okres: Český Krumlov

Kraj: Jihočeský kraj

venkovská usedlost (právní stav 160105)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 349

Název hist. regionu: Český Krumlov

venkovská usedlost (právní stav 160105)

Kód RS: 386

Název hist. regionu: Velešín

venkovská usedlost (právní stav 160105)

Ke stažení Náhled Poslat žádost