Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

J á | Ministerstvo kultury České republiky
Maltézské náměstí 1 telefon: 257 085 111
\  ? í /  fax: 257 329 537
^ X  118 01 Praha 1 -  Malá Strana ____________________ ___________  e-mail: posta@mkcr.cz
Národní památkový ústav
ústřední pracoviště
Valdštejnské nám. 3 /1 62. Praha 1
Ostravskú/zodárny a kanalizace, a.s.
Nádraží 3114/28 Došlo “ 9 -03- 2009
Mprávská Ostrava
719 71 Ostrava čj................ d Ů lí...................  ! i f n
Přílohy: A .a lía .o ÍZ .Odd:....W
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne
kč.j .  14723/2008 Mgr. Petra Mašitová, Ph.D./429 30.01.2009
Věc: Areál rekreačního domu č.e. 832, k.ú. Staré Hamry 2, obec Ostravice, okres 
Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj -  rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. 14723/2008 ve výše 
uvedené věci.
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Ministerstvo kultury
i ,  v • . - AO odbor památkové péče
Příloha: lx rozhodnutí Ministerstva kultury c. j. 14723/2008 Maltézské náměstí 1
118 01 Praha 1 -M a !á  Strana
¦ . 11- ,  IČO: 00023671 @Steinopis obdrží:
1. jNlárodní památkový ústav, ústřední pracoviště;
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě;
3. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a 
památkové péče;
4. Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí, odbor regionálního rozvoje a stavební úřad;
5. Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Frýdek-Místek;
6. vlastní.
ri v
J á | Ministerstvo kultury České republiky
>y\/  Maltézské náměstí 1 telefon: 257 085 111
fax: 257 329 537
118 01 Praha 1 -  Malá Strana e-mail: posta@mkcr.cz
h i . i V Praze dne 30. 01. 2009
Rozhodnutí nabylo právní moci: 1 Č. j.: 14723/2008
za správnost:
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní památkové péče rozhodlo ve věci 
prohlášení areálu rekreačního domu č.e. 832, k.ú. Staré Hamry 2, obec Ostravice, okres 
Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj, za kulturní památku.
Ministerstvo kultury v tomto řízení, jehož účastníkem podle § 27 odst. 1 písm. b) 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, je vlastník věci společnost Ostravské 
vodárny a kanalizace, a.s., se sídlem Nádražní 3114/28, Moravská Ostrava, 729 71 Ostrava, 
podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona ě. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
v platném znění, p r o h l a š u j e  areál rekreačního domu č.e. 832, k.ú. Staré Hamry 2, 
obec Ostravice, okres Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj, za kulturní památku. Areál 
zahrnuje: 1) rekreační dům Ladislava Jerie č.e. 832, 2) zahradu se sadem, včetně těchto 
architektonických prvků: plavecký bazén, okrasné jezírko, opěrné zídky teras a původní 
komunikace, 3) sochu Sedící dívky a 4) pozemky st. pare. č. 737 a st. pare. č. 776 (bez 
objektu), p. pare. č. 681/1, 682/1, 682/3, 682/4 a 677.
O d ů v o d n ě n í :
Charakteristika, popis:
Rekreační dům L. Jerie č.e. 832: ve svažitém terénu rozlehlé zahrady, samostatně stojící, 
dvoupodlažní stavba podélného nepravidelného půdorysu s tradiční halovou dispozicí. Je 
vystavěna z režného zdivá, kombinovaného se zdivém omítaným. Dům kryje valbová střecha 
s vikýři, ve střední části hřebenu zalomená a převýšená, nově pokrytá měděným plechem, 
(původní krytina byla z pálených tašek). Průčelní východní fasádu zvýrazňuje na pravém 
nároží rizalit, krytý opět valbovou stříškou, navazující na střechu hlavní. Je prolomený v patře 
zdvojeným oknem a v přízemí velkým tří dílným oknem, které je v menším formátu 
opakováno na levé straně této fasády. Východní strana je dále členěna ve střední části, kde 
rizalit ustupuje v patře k průčelí a vytváří tak prostor pro menší balkon s kovovým zábradlím. 
Také jižní fasáda je otevřená velkými tří dílnými okny a je navíc rozehrána terasami - první 
přiléhá k domu na jihovýchodní straně a je ohraničená dřevěným plotem, s latěmi kladenými 
do kosočtverců, druhá vyplňuje prostor jihozápadního nároží. Většina oken je rámována 
plochými šambránami provedenými v omítce, velká okna mírně předstupují před fasády a 
jsou opatřena svinovacími roletami, okna v patře pak okenicemi. Hlavní vstup do domu se
'  ¦
nachází na severní straně, je krytý obdélnou stříškou a závětřím, vede k němu pět stupňů, 
které kryje kovové zábradlí (původně schodišťová zídka). Západní fasáda je členěna 
garážovými vraty a menšími okny různých velikostí vedoucích z kuchyně, komory, WC a 
hostinského pokoje v přízemí, v patře potom z ložnic a dětského pokoje. Interiér haly 
(pracovny) zvýrazňují čisté linie z cihel vyzděného krbu krytého deskou z travertinu a 
vyložené okenní parapety obložené stejným materiálem. Přízemní podélné trojdílné okno na 
sever, z vnějšku kryté mříží, je obohaceno vitráží Jana Baucha z roku 1935 s dominujícím 
motivem ženského aktu. Stejná technika stejného autora se objevuje i v severním okně 
schodiště vedoucího do patra, tentokrát s krajinným námětem. Další realizací Jana Baucha je 
bronzový reliéf ruky s hořícím kahánkem vítající návštěvníky vlevo od hlavního vstupu 
(1939). S pracovnou a s ložnicemi v patře je mimoúrovňovým schodištěm propojen obývací 
pokoj, ze kterého tak vzniká komfortní společenský prostor, otevřený do zahrady širokými 
okny a propojený s jižními terasami. Všechna schodiště, zábradlí, parkety a vestavěný 
nábytek jsou ze dřeva. I obložení stěn je částečně dřevěné, částečně pak z textilních tapet s 
florálními motivy, rovněž na stropech se uplatňují původní dřevěné trámky. Všechny dveře 
jsou dřevěné, výplňové - plně i se zabroušenými skly, v patře se skly leptanými. Podle 
projektu architekta Karla Kotase z roku 1929 byl objekt postaven v letech 1929-1930. V roce 
1934 bylo provedeno rozšíření o pracovnu v přízemí a ložnice v patře v severním podélném 
směru stejným architektem za respektování původní koncepce a vzhledu.
Zahrada se sadem: parková zahrada sbírkového charakteru doplněná ovocným sadem se 
nachází ve svažitém terénu nad pravým břehem řeky Ostravice zhruba nad areálem ostravické 
pily. Dynamický terén v nadm. v. 430-470 m je rozdělen přibližně na dvě části. Východní část 
zahrnuje plochu torza ovocného sadu a příjezdovou část horní zahrady v mírně svažitém 
terénu, kde se nachází vila s terasou a menším bazénem, výše pak bazén s altánem. Tato část 
zahrady zahrnuje větší množství jehličnatých dřevin, především stromových druhů, 
doplněných listnatými keři a ojediněle stromy. Střední část pod vilou zahrnuje pozůstatky 
bohaté sbírky rhododendronů v kombinaci s buky. Spodní svažitá část s pozůstatky alpina a 
terasami z přírodního kamene a již vzrostlým porostem tvoří západní část zahrady svažující se 
k pozemku podél řeky Ostravice. Původně bohatá kolekce ovocných dřevin v průběhu času 
dožila, přístupový chodník od severní hranice byl lemován kordonovými stěnami jabloní, 
dodnes přežily jen některé vysokokmeny v horní části zahrady. Rovněž sortiment bylin je 
dnes ztracen, dochovaly se pouze některé druhy nej vitálnějších trvalek a agresivní druhy 
kapradin. Areál je částečně oplocen. Kompozice zahrady byla založena na myšlence založení 
sbírky cenných, převážně stále zelených, dřevin ve spojení s krajinářsky zajímavými pohledy 
a průhledy na siluetu okolních svahů Beskyd. Propojení okolní krajiny se zahradou a domem 
plnil ovocný sad v SV části areálu a lesní porost ve svahu SZ od budovy. Areál vily se 
zahradou patří k architektonicky cenným rekreačním areálům budovaným v 30. letech 20. 
století, s rekreační a nezanedbatelnou společenskou funkcí. Luxusně řešenou stavbu s 
vybraným interiérem obklopovala zahrada s promyšlenou sadovnickou kompozicí. Rostliny 
zde vysazené pocházejí z tehdejších nej významnějších školkařských závodů - školka bratří 
Schůtzů z Olomučan u Blanska, česká filiálka Seidlových školek v Sasku, Fa Walter z Prahy 
Chuchle, zahradnictví velkostatku Dobřenice u Hradce Králové, arboretum Mlyňany, 
Horákovy školky v Bystřici pod Hostýnem aj. Sortiment dřevin svou skladbou původních 
druhů a odrůd tvoří reprezentativní ukázku školkařské produkce 30. let 20. století a v 
extrémnějších podmínkách beskydských hor i objekt vhodný pro studijní účely. Seznam 
dřevin z r. 1993 (ing. Milan Velička Arboretum Nový Dvůr): Jehličnaté dřeviny: Abies alba, 
A. procera 'Argéntea', Chamaecyparis lawsoniana 'Alumii', Ch. law. 'Argenteo-variegata', 
Ch. law. 'Aurea Nova', Ch. law. 'Triomph van Boskoop', Ch. law. 'Wisselii', 
Chamaecyparis obtusa 'Aurea', Chamaecyparis pisifera 'Filifera', Ch. pis. 'Filifera aurea',
\  v'
> *
2
Cham. pis. 'Plumosa', Cham. pis. 'Plumosa aurea', Cham.pis. 'Plumosa aurescens', Cham, 
pis. 'Plumosa compacta', Cham. pis. 'Squarrosa', Cham. pis. Squarrosa intermedia', Cham, 
pis. Squarrosa lutea', Cham. pis. 'Squarrosa sulphurea', Juniperus chinensis 'Hetzii', 
Juniperus communis, Juniperus sabina, Picea abies 'Baryi', Pic. ab. Maxwellii', Pic. ab. 
'Pseudo-maxwellii', Pic. ab. 'Remontii', Picea pungens, Pseudotsuga menz. 'Argéntea', Ps. 
men. 'Glauca', Pseud, men. 'Koster', Pseud, men. Moerheimii', Pinus nigra 'Austriaca', 
Pseudotsuga glauca 'Pendula', Taxus baccata, 'Erecta', Tax. b. 'Glauca', Tax. b. 
'Overeyenderii', Thuja occidentalis 'Aureospicata ', Th. oc. 'Columna', Th. oc.'Lutea' , Th. 
oc. 'Rosenthalii', Th. oc. 'Stricta', Thuja plicata 'Zebrina', Thujopsis dolabrata, Tsuga 
canadensis; Listnaté dřeviny: Acer platanoides, Ac. pseudoplatanus 'Aureus', Aristolochia 
durior, berberis thunbergii, B. vulgaris, 'Atropurpureum', Betula pendula 'Youngii', Buxus 
sempervirens, Carpinus betulus, Chaenomeles speciosa, Cotoneaster bullatus, Cot. 
divaricatus, Crataegus oxyacantha/Paulii', deutzia scabra, Enkianthus campanulatus, Fagus 
silvática 'Cuprea', fag.silv. 'Rohanii', Fag. silv. 'Roseomarginata', Fraxinus exelsior, 
Hammamelis virginiana, Hederá helix, Hydrangea arborescens, Hyd. sargentiana, Ilex 
aquifolium, Liriodendron tulipifera, Philadelphus sp. Physocarpus opulifolius, Pieris japónica, 
Prunus cerasifera 'Pisardii', Quercus robur, Quercus rubra, Rhododendron catawbiense, R. 
flavum, R. japonicum, R. ponticum, Azalea sp., Robinia pseudoacacia, Rosa rugosa, 
Sambucus nigra, Sorbus aucuparia, Spiraea x bumalda, Spiraea x vanhouttei, Spiraea henryi, 
Spephanandra incisa, Symphoricarpos rivularis, Syringa amurensis, Syr. josikaea, Tilia x 
euchlora, T. x europaea, T. flaccida, T. x moltkei T. platyphylla, Ulmus glabra 'Wredei'. 
Zahrada byla založena ve 30. letech 20. století majitelem Ladislavem Jeriem.
Architektonické prvky zahrady, horní větší bazén (plavecký) je obdélného tvaru a pochází ze 
stejného roku jako altán (1937). Původně byl zcela obložen přírodním lomovým kamenem a 
jako vstupy do něj sloužily kamenné zapuštěné schody. Nyní je bazén vybetonován, natřen na 
modro a jako vstupy slouží nerezové schůdky s madly. Lomovým přírodním kamenem je v 
současnosti opatřena pouze svrchní část jeho obvodu. Dolní menší bazén (okrasné jezírko) se 
nachází jižně od vily pod otevřenou jižní terasou, z níž k němu vedou schody, tvořené šesti 
monolitickými kamennými stupni a dále kameny ohraničený chodník dlážděný kamennými 
plotnami, který spolu s terasami z přírodního kamene utváří jižní dolní stupňovitou část 
zahrady (alpinum) svažující se jihozápadním a západním směrem k řece Ostravici. Rovněž 
malý bazén je zapuštěn do svahu a vymezen obdélným rámem o rozměrech cca 4 x 2,5 m z 
opracovaných kamenů. V tomto rámuje dnes upravena pro samotnou vodní plochu menší část 
s oválnými ukončeními. Oba bazény svým umístěním určují celkový charakter zahrady, do 
níž byly citlivě zakomponovány. Dalším určujícím prvkem pro utváření zahrady, respektive 
její horní části (severovýchodní strany utvářené volně krajinářsky) je systém teras tvořený 
opět přírodním lomovým kamenem. Z nich ten níže položený se skládá ze dvou stupňů 
posazených blízko za sebou a procházející těsně kolem vily, přibližně od severozápadu 
kjihovýchodu. Dolní stupeň valu zároveň tvoří součást odtokového systému podél 
komunikace, odvádějícího vodu od vily. Opěrné zídky teras jsou vysoké cca 0,75 m a jsou 
tvořeny až třemi patry kyklopsky poskládaných kamenů. Výše položené zídky také směřují od 
severovýchodu k jihozápadu, mají tři stupně, nej výraznější z nich je horní zídka, tvořená opět 
dvěma až třemi vrstvami na sebe položených přírodních lomových kamenů. Dvě nižší jsou už 
v terénu hůře čitelné. Horní terasa, která na severní straně končí u tenisového kurtu, je 
přerušena schůdky vedoucími k altánu a vykrojena pod bazénem půlkruhovým obloukem. 
Zachován je systém původních komunikací (a tedy i členění zahrady), jejichž hlavní osa vede 
od severovýchodu k jihozápadu napříč svažitými pozemky, rovnoběžně s výškovými 
vrstevnicemi. Skládá se z přístupového chodníku od severu a příjezdové komunikace na jihu, 
samotná vila stojí na jejich rozhraní. Další částí tohoto systému je už výše zmíněný chodník,
3
který vedl do dolní části zahrady, kde zpřístupňoval alpinum a umožňoval rozhled do údolí 
řeky.
Socha Sedící dívky: pískovcová socha Sedící dívka od Elvíry Tůmové se nachází v horní 
partii zahrady pod altánem, severovýchodně od vily, na kratší straně většího bazénu, kam byla 
usazena roku 1938. Dívka sedí na hrubě opracovaném bloku kamene, který kontrastuje s jejím 
hladkým nahým tělem, jen přes klín má přehozenu roušku. Prostovlasou hlavu lehce naklání 
na levou stranu a vzhůru, mírně předklání horní část trupu a přitahuje se k němu levou rukou 
za pravou nohu, o pravé stehno se zároveň opírá pravou rukou. Levou nohu má socha volně 
vytočenou vlevo a složenou pod nohu pravou.
Prameny a literatura:
Stavební úřadu obce Ostravice;
Archiv NPÚ, ú. o. p. Ostrava;
Rodinný archiv Alexandra Jerieho, Praha;
VYBÍRAL, J.: Zrození velkoměsta. Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890-1938. 
Ostrava 2003;
GORYCZKOVÁ, N.: Ostravice -  rekreační zázemí meziválečného Ostravska. In: Zprávy 
památkové péče 65, č. 5, 2005, s. 416-421;
Česká republika. Architektura XX. století. Morava a Slezsko. KOHOUT, M., TEMPL, S., 
ZATLOUKAL, P. (eds.), Praha 2005;
VYBÍRAL, J. (ed.), GORYCZKOVÁ, N., STRAKOŠ, M., ŠLAPETA, V., Slavné vily 
Moravskoslezského kraje. Praha 2008, s. 91-94.
Návrh na prohlášení areálu rekreačního domu L. Jerieho se zahradou za kulturní 
památku, obdrželo Ministerstvu kultury v roce 1996 od Památkového ústavu v Ostravě. 
Aktualizovaný návrh zaslal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 
dne 05. 12. 2008. Návrh byl odůvodněn následovně: „Velmi hodnotná, rekreační, ale i 
reprezentativní stavba s řadou architektonických detailů, postavená pro ředitele Severní 
dráhy Ferdinandovy L. Jerie významným architektem K. Kotasem, žákem J. Kotěry. Zprvu v 
tradiční formě rodinného domu z režného zdivá, na nepravidelném půdorysu s vyloženými 
terasami a tím i s maximálním propojením interiéru a exteriéru. Ve druhé stavební fázi pak s 
užitím prvků funkcionalismu - podélná, nedělená okna, betonové překlady nad nimi, vyložené 
okenní parapety a další. Architekt zde dosahuje kultivované, proporčně vyvážené kompozice 
tradičního i progresivního a vytváří elegantní i účelnou stavbu vyhovující manželskému páru 
s vysokými nároky na společenské vyžití. To se projevovalo, kromě jiného, i častými 
návštěvami špičkových umělců (V. Spála, J. Šíma, K. Dvořák, J. Lauda, J. Bauch), kteří zde 
zanechávali svá díla, z nichž některá jsou stále součástí interiéru a exteriéru domu i zahrady. 
Hodnotné je  i částečně zachované vybavení domu, dokládající dobové pojímání ušlechtilého 
komfortu, stejně jako jeho zasazení do mimořádně bohaté zahrady s pozůstatky 
architektonických prvků a škálou dřevin ... Dendrologicky mimořádně bohatá zahrada tvoří 
areál architektonicky významné budovy vily L. Jerieho (architekt Karel Kotas 1929-1934). 
Mimořádně působivý areál s pozůstatky architektonických detailů a sortimentu dřevin. 
Zahrada sbírkového charakteru se sortimentem pocházejícím z nejvýznamnějších 
školkařských podniků tehdejší ČSR i zahraničí. Po založení bohatá kolekce rhododendronů a 
azalek v kontextu středoevropské zahradní kultury 30. let 20. stol. Areál významný pro 
studium aklimatizace především rhododendronů. “
Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 26. 11. 2008
» »
4
pod č.j. MSK 185041/2008 vyjádřil odbor územního plánování, stavebního řádu a památkové 
péče Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, který po místním šetření uskutečněném dne 
26. 11. 2008 doporučil prohlášení věci za kulturní památku s odůvodněním, že „rekreační 
dům (postavený dle projektu architekta Karla Kotase na počátku 30. let 20. století) je velmi 
dobře zachován ve svém hmotovém řešení, architektonickém řešení exteriéru (použití režného 
zdivá, plastika ruky s kahanem od Jana Baucha) a z velké části i v dispozičním řešení. V 
interiéru se zachoval například obývací pokoj s dřevěnými obklady stěn a podhledů, dřevěná 
schodiště do patra s dvojicí vitráží, četné okenní výplně s kováním, nebo pracovna s vitráží, 
vestavěnými skříněmi, krbem, kamennými parapetními deskami a kovovým zábradlím. 
Prostředí domu dotváří rozsáhlá zahrada s dendrologicky velmi významným parkem. Ve svém 
celku dům s parkem a pozemky představuje velmi cenný příklad kvalitní architektury tzv. 
„druhého bydlem v horské oblasti z počátku 30. let 20. století s velkoryse koncipovaným 
parkově upraveným okolím. “
Dále se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 27. 11. 2008 pod č.j. 
RRaSÚ/2386/2008/Tof vyjádřil odbor regionálního rozvoje a stavebního úřadu Městského 
úřadu Frýdlant nad Ostravicí, který souhlasil a doporučil prohlásit dům Ladislava Jerie, 
včetně přilehlého areálu se zahradou v obci Ostravice, za kulturní památku.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn vlastník věci společnost 
Ostravské vodárny a kanalizace, a.s., dopisem ze dne 07. 11. 2008 (vlastník dopis převzal dne 
12.11.2008).
Vlastník věci se vyjádřil dopisem ze dne 20. 11. 2008, ve kterém nesouhlasil 
s prohlášením věci za kulturní památku, protože „ nemovitosti, které jsou navrhovány k 
prohlášení za kulturní památku, doznaly takových změn, že je již  nelze za kulturní památku 
prohlásit. V samotném domě č.e. 832 došlo k podstatným změnám v interiéru budovy, kde byly 
provedeny mnohé změny proti stavu, jak byla budova vletech 1929-1930 postavena a 
následně v roce 1934 rozšířena. Hlavní změny byly provedeny v 1. a 2. patře budovy, dále v 
suterénu budovy, v němž je vybudována sauna, v přízemí došlo k úpravě prostor kuchyně a 
jídelny. V exteriéru budovy došlo ke změně střešní krytiny, neboť původní střešní krytina 
musela být nahrazena novou. Budova slouží v současné době pro potřeby akciové společnosti. 
Rovněž došlo k velkým změnám jak  v ovocných sadech nacházejících se u domu č. e. 832, tak i 
v zahradě samé, když z těchto zbylo již  jen torzo, neboť mnohé z původně osazených stromů a 
dřevin musely být odstraněny kvůli svému stáří a stavu zhoršeném v důsledku napadení 
kůrovcem. “ Ministerstvo kultury k tomu uvádí, že dům se i po provedených stavebních 
úpravách zachoval v podstatné míře ve své hmotě, exteriéru, interiéru a částečně i v dispozici, 
s četnými původními architektonickými prvky a detaily. Architektonická památková hodnota 
objektu nebyla zásadním způsobem degradována. V této souvislosti Ministerstvo kultury 
upozorňuje vlastníka na skutečnost, že prohlášení věci za kulturní památku není v rozporu 
s jejím běžným užíváním, např. bydlením či provozováním obchodní činnosti. Kulturní 
památku lze opravovat, rekonstruovat, restaurovat nebo jinak stavebně-technicky upravovat 
na základě závazného stanoviska příslušného orgánu státní památkové péče dle § 14 zákona č. 
20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, tj. Městský úřad Frýdlant 
nad Ostravicí.
Dopisem ze dne 10. 12. 2008 bylo vlastníkovi v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, umožněno, aby se před vydáním 
rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo
« »
5
(vlastník dopis převzal dne 31. 12. 2008). Zástupkyně vlastníka Mgr. Jana Tekeliová se na 
základě plné moci seznámila dne 12. 01. 2009 s podklady rozhodnutí. Do spisu byla přidána 
plná moc pro J. Tekeliovou ze dne 07. 01. 2009 a byly pořízeny kopie těchto podkladů: 
stanovisko Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 26. 11. 2008 sč.j. MSK 
185041/2008; stanovisko MěÚ Frýdlant nad Ostravicí ze dne 27. 11. 2008 sč.j. 
RRaSÚ/2386/2008/Tof a aktualizovaný návrh NPÚ, ú. o. p. v Ostravě, ze dne 05. 12. 2008 
sč.j.NPÚ-3 81,5 869/2008.
Na základě výše uvedených důkazů, které shodně doporučují prohlášení věci za 
kulturní památku, dospělo Ministerstvo kultury k tomuto závěru: V období první 
československé republiky se obec Ostravice ležící na horním toku stejnojmenné řeky v údolí 
sevřeném masivy beskydských hor stala významnou rekreační lokalitou pro průmyslovou 
Ostravu. Ve 20. až 30. letech 20. století bylo v Ostravici vystavěno na sto nových objektů. 
Horské chaty a rekreační domy byly vesměs vybudovány z tradičních materiálů a formy 
regionálního stavitelství byly s úspěchem uplatňovány na nové funkce. Nově formovaný 
architektonický typ domu určeného k relaxaci a odpočinku navrhovali pro Ostravici např. 
Karel Kotas, Lubomír a Čestmír Šlapetové, Jacques Groag, František Knobloch, Jan Rubý a 
František Kolář, Karel Gajovský či František Grossmann. Stavebníci pocházeli především 
z řad prvorepublikové společenské elity, byli jimi např. ředitelé Vítkovických železáren, 
Severní dráhy Ferdinandovy či uhelných dolů, ale i významní obchodníci, právníci a lékaři. 
Většina víkendových domů realizovaných v letech 1926-1939 byla situována na pravý břeh 
Ostravice s jižními svahy pod Lysou horou. Reprezentativní rekreační vilu si zde podle 
projektu architekta Karla Kotase (1894-1973) nechal na počátku 30. let 20. století vystavit i 
generální ředitel Severní dráhy Ferdinandovy Ladislav Jerie (1878-1969). K. Kotas vyšel 
z tradičních forem a z koncepce rodinného domu svého učitele z pražské AVU Jana Kotěry. 
Vila má podobu jednopatrové stavby z režného zdivá na nepravidelném půdorysu, v jižním 
průčelí s vyloženými terasami. Kotasovi se podařilo vytvořit nadmíru elegantní stavbu, která 
usiluje prostřednictvím teras o maximální propojení interiéru a exteriérem. Rekreační vila se 
do současnosti dochovala ve velmi dobrém stavebně-technickém stavu. Objekt se zachoval ve 
svém exteriéru (architekt použil režné neomítané zdivo, které je velmi charakteristickým 
znakem staveb 19. a 20. století na Ostravsku), interiéru (např. dřevěné schodiště do patra 
s dvojicí vitráží od Jana Baucha, dřevěné obklady stěn, okenní výplně aj.) a zčásti i 
v dispozičním řešení. Vnější výraz domu i jeho interiéry si uchovaly vysokou míru 
autenticity. Vila byla obklopena rozlehlou zahradou sbírkového charakteru, v blízkosti vily 
zamýšlenou spíše jako okrasnou, ve zbylé části areálu koncipovanou volně krajinářsky. Do 
současnosti se zachovalo členění zahrady pomocí systému teras (opěrných zídek) a 
komunikací, dochoval se i plavecký bazén a okrasné jezírko citlivě zakomponované do 
prostoru zahrady. Zahradu doplňovala četná umělecká díla, z nichž se do dnešní doby in šitu 
zachovala zejména pískovcová socha Sedící dívky od E. Tůmové. Rekreační vila L. Jerieho 
obklopená zahradou se sadem má proto zásadní architektonický a urbanistický význam.
Ministerstvo kultury po předložení veškerých důkazů a fotodokumentace shledalo 
dostačující důvody k prohlášení areálu rekreačního domu č.e. 832 za kulturní památku dle § 2 
odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Závěrem Ministerstvo kultury sděluje vlastníkovi, že prohlášení věci za kulturní 
památku není pojato jako jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady, protože 
zákon č. 20/1987 Sb., popřípadě další právní předpisy, nabízejí řadu fakultativních i 
obligatorních náhrad, vázaných na zachování a údržbu kulturní památky. Konkrétními 
příklady zákonných ustanovení kompenzujících omezení vlastníka kulturní památky jsou § 14
% é
6
odst. 7, § 16, § 32 odst. 2 písm. h), § 33 odst. 2 písm. g) a i) zákona č. 20/1987 Sb. Výše a 
způsob náhrad jsou převážně dány povahou věci, zejména výší nákladů, jimiž údržba kulturní 
památky překračuje obvyklé náklady údržby nemovitosti.
Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí je kopie snímku katastrální mapy se zákresem 
umístění kulturní památky.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží v 
provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
mJ lln!
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek''* e !'s 
v odboru památkové péče Ministerstva kultů
*  Á J Š Ě § ?  l i
\  W o
% ¦
7
%
_ ______ I ._____  ________ i________X I 1 _***&!. v . . I ¦ ,
a ' <V7^ \  T^í*(?/4sb/ "  V ^ Í^T  \  ~ \  . \/M r/ 4 Ar/ W * \  jl \ * \ fc
/  XV'X\  ?79 X X  # \ ^ í
-?sa / \ ^ / n/  a \-  ~tr/  ~T~ v w \  ^  \\ ^ >A s T /  S2S- /  _^ \  X k /  « i  ^ v ^ / á ř / ®  Y t \ A   ^ I V "  ¦’- - - -  «K5- /
e X  /  áw /  , /  a  A C ^ y * /  \V \  \  _ j Jk. ' /rw •* «g ^
«¦ I \  ..\  ^
I  \  r ^  ^SrV-—v
i  , ^ \  x  l i  \ ^ \ \
\  t \  x .  4 / < <  h^  v  Y ^ S ^ w "\  -  V -— " " ^ A  / - A / l  / r \  A v A Í Í ^ M  3W I  3^ Ug^\  _  ^ «2^ \  \ A°- v 'i xTííS íw e^ ^ H :553V " * \ / "  v a  LX f / X  ^ Ě € ú^ 1 Y M t
V t\ . X  i  ^?§gpS|
v ® té \ \  y \ > x i B  M
É l)  ? /? ? _ . '^ Á k
Příloha č. 1: Areál rekreačního domu č.e. 832, k.ú. Staré Hamry 2, obec Ostravice, okres 
Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj, kopie katastrální mapy s vyznačením umístění 
kulturní památky; nedílná součást tohoto rozhodnutí
Příloha č. 2: Areál rekreačního č.e. 832, k.ú. Staré Hamry 2, obec Ostravice, okres 
Frýdek-Místek, Moravskoslezský kraj, fotodokumentace věci obr. č. 1-7; nedílná součást 
tohoto rozhodnutí
Obr. č. 1 -  exteriér vily
4'QřL. ¦
Obr.č. 2 a 3 -  interiéry vily
4
Obr. č. 4 a 5 -  okrasné jezírko a plavecký bazén 
Obr. č. 6 a 7 -  socha Sedící dívka a opěrné zídky teras
í C v l  ' '^ * é ?
* *
* *

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0135884.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Ostravice, vila - rekreační dům Ladislava Jerieho. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

10776279 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 87010073

Bližší specifikace:

Název	rekreační dům Ladislava Jerieho
Číslo ÚSKP	103491
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10853122

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení památkou
Číslo	14723/2008
Datum nabytí právní moci	24.02.2009
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	87010073 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kód paGIS: 1753571

Název objektu:

Část obce: Ostravice

Č. dom.: č.ev. 832

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Staré Hamry 2

Obec: Ostravice

ORP: Frýdlant nad Ostravicí

Okres: Frýdek-Místek

rekreační dům Ladislava Jerieh… (právní stav 87010073)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 3663

Název lokality: Hamrovice

Reálný typ: ves

Kat. území: Staré Hamry 2

Obec: Ostravice

ORP: Frýdlant nad Ostravicí

Okres: Frýdek-Místek

Kraj: Moravskoslezský kraj

rekreační dům Ladislava Jerieh… (právní stav 87010073)

Kód CZ: 28396

Název lokality: Hamrovice

Reálný typ: hl. vesnická čtvrť

Kat. území: Staré Hamry 2

Obec: Ostravice

ORP: Frýdlant nad Ostravicí

Okres: Frýdek-Místek

Kraj: Moravskoslezský kraj

rekreační dům Ladislava Jerieh… (právní stav 87010073)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 310

Název hist. regionu: Frýdek

rekreační dům Ladislava Jerieh… (právní stav 87010073)

Ke stažení Náhled Žádost o užití