Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

U iíllL  'Z fť l
Ministerstvo kultury ¦MKJ1B X 0 0 0W L 2 ?
Maltézské náměstí 1
118 01 Praha 1 -  Malá Strana
Národní památkový ústav
í řeciní p ra c o v iš tě  
pské nám. 3/162, Praha 1
lil: posta@mkcr.cz
***--------- 2 2 -02- 2010
telefon: 257 
fi
Česká republika, DIAMO, Máchova 201, 471 27 Stráž pod Ralskem 
Město Příbram, Tyršova 108, 261 01 Příbram 
Středočeský kraj, Zborovská 11,150 21 Praha 5
Hornické muzeum Příbram, nám. Hynka Kličky 293, 261 01 PříbrarfrYŤ^Březové Ildíy
í í ............... ? > 9 ? .....
Přijohy. Odd:...
T T
Váš dopis značky Naše značka
č.j.M K  407/2010 OPP
Vyřizuje / linka
PhDr. Trantinová/463
V Praze dne 
12. 1.2010
Věc: řízení o prohlášení historického podzemí (vodního patra) -  přívodová štola, 
komora vodního kola s bočními prostorami včetně vodního kola s převodovým 
mechanismem, vstupní štoly -  úpadnice a odtoková (odpadní) štola a portál odtokové 
štoly rudného dolu Drkolnov v Březových Horách, obec Příbram, okres Příbram, 
Středočeský kraj, za kulturní památku - rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 407/2010 OPP ve 
výše uvedené věci.
iV
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Příloha: lx rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 407/2010 OPP. 
Stejnopis obdrží:
Minlsterstvo Kultur}
M  odbor památkové nece
Maltezskt. < •c^ ' ,strana
-!18 01 Pífioa
IČO: CG0: 3671 ©
1. ^Jýárodní památkový ústav, ústřední pracoviště
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze
3. Krajský úřad Středočeského kraje, úsek státní památkové péče
4. Městský úřad Příbram, odbor koncepce a rozvoje města
5. Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram
6. vlastní
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 1
118 01 Praha 1 -  Malá Strana
1 11111111111111IIII
MKCRX 0 3 0WL2D
telefon: 257 085 463 
fax: 224 318155  
e-mail: posta@mkcr.cz
Rozhodnutí nahylo právní moci:
za správnost:
ROZHODNUTÍ
V Praze dne 12. 1. 2010 
Č.j.:M K  407/2010 OPP
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče
prohlašuje
podle ustanovení § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, historické podzemí (vodní patro) -  přívodová štola, komora vodního kola 
s bočními prostorami včetně vodního kola s převodovým mechanismem, vstupní štola -  
úpadnice a odtoková (odpadní) štola a portál odtokové štoly rudného dolu Drkolnov 
v Březových Horách, vstupy se nacházejí na pare. č. 4518/17 a pare. č. 4516/11, portál 
odtokové štoly se nachází na p.parc.č. 4545/1, k.ú. Březové Hory, obec Příbram, okres 
Příbram, Středočeský kraj, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění, 
jsou účastníky řízení vlastníci výše uvedené části areálu bývalého rudného dolu Drkolnov: 
Česká republika, DIAMO, sídlem - Máchova 201, 471 27 Stráž pod Ralskem, IČO -  
00002739; Město Příbram, sídlem - Tyršova 108, 261 01 Příbram, IČO - 70891095, 
Středočeský kraj, sídlem - Zborovská 11, 150 21 Praha 5 a dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona í. 
500/2004 Sb., správní řád v platném znění, je účastníkem řízení Hornické muzeum Příbram, 
sídlem - nám. Hynka Kličky 293, 261 01 Příbram VI -  Březové Hory, IČO -  00360121.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres historického podzemí bývalého rudného 
dolu Drkolnov Příbrami do kopie katastrální mapy (1 list, A4).
O d ů v o d n ě n í :
Ministerstvo kultury obdrželo od Ing. arch. Jana Pešty -  stavebně historický průzkum, 
sídlem Rybářská 2281, 288 02 Nymburk, podání č.j. D2009-36 ze dne 15. 6. 2009, v němž 
bylo navrženo rozšíření památkové ochrany areálu bývalého rudného dolu Drkolnov 
v Příbrami. Ve svém podání uvedl Ing. arch. Pešta: „Historické podzemí (vodní patro) 
bývalého rudného dolu Drkolnov patří mezi prvořadé příklady montánních děl nejen v 
měřítku Příbrami - Březových Hor, ale i v kontextu celé České republiky. Je nedílnou součástí
2
historického dědictví Příbrami, patřícího k nejvýznamnějším dokladům hornických památek u 
nás. Naprostým unikátem, a to v celoevropském kontextu, je ocelové podzemní vodní kolo o 
průměru 12,4m, které nemá přinejmenším ve střední Evropě srovnatelné paralely. Mimořádně 
působivá je impozantní prostora komory vodního kola, největší známá nejen v březohorském 
revíru, ale minimálně v měřítku České republiky. Svými ohromujícími rozměry a stavební 
podobou (stěny přisekané skály, kamenná klenba) vytváří spolu s gigantickým vodním kolem 
neobyčejně atraktivní prostor. Soustava vodních štol s komorou vodního kola patří k 
nejzajímavějším zpřístupněným objektům svého druhu ve střední Evropě a v rámci ČR nemá 
srovnatelné konkurence.“ Ministerstvo kultury tento podnět vyhodnotilo a na jeho základě 
zahájilo řízení ve věci.
Podle § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se k návrhu vyjádřil 
Krajský úřad Středočeského kraje, odbor kultury a památkové péče. Ve svém stanovisku ze 
dne 25. 5. 2009, č.j. 082567/2009/KUSK, doporučuje Krajský úřad prohlásit předmětnou část 
areálu bývalého rudného dolu Drkolnov kulturní památku, jako důvod uvádí: „Vodní patro 
dolu Drkolnov sloužilo k přívodu a odvodu vody, systém vodních kanálů začínal u vodních 
nádrží v brdských lesích a byl veden vrstevnicově až do Březových hor. Celkem pracovalo v 
lokalitě mezi doly Drkolnov a Vojtěch (v různých obdobích) pět vodních kol, která 
zajišťovala čerpání důlních vod, pohon těžních a úpravenských zařízení. Historické podzemí 
(vodní patro) bývalého rudného dolu Drkolnov patří mezi prvořadé příklady montánních děl v 
rámci celé České republiky. Naprostým unikátem, a to v celoevropském kontextu, je ocelové 
podzemní vodní kolo o průměru 12,4m, které nemá přinejmenším ve střední Evropě 
srovnatelné paralely. Impozantní prostora komory vodního kola svými ohromujícími rozměry 
a stavební podobou (stěny přisekané skály, kamenná klenba) vytváří spolu s gigantickým 
vodním kolem neobyčejně atraktivní a působivý prostor. Soustava vodních štol s komorou 
vodního kola patří k nej zajímavějším zpřístupněným objektům svého druhu ve střední Evropě 
a v rámci České republiky nemá srovnatelné konkurence. Památkové ochraně podléhá v 
současnosti jen objekt šachetní budovy, portál vstupní a vodní štoly a několik pozemků, tyto 
objekty nevystihují skutečnou hodnotu bývalého dolu Drkolnov.“
Městský úřad Příbram, odbor koncepce a rozvoje města, zaslal stanovisko ve smyslu § 
3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v dopise ze dne 4. 6. 2009 č.j. 
MeUPB 37093/2009/OddPP/Sch. Ve svém stanovisku doporučuje Městský úřad Příbram 
prohlášení historického podzemí bývalého rudného dolu Drkolnov za kulturní památku, jako 
důvod uvádí: „Areál dolu Drkolnov se svými stavbami a Zachovalým, částečně turisticky 
zpřístupněným hornickým podzemím je významným dokladem historického vývoje a 
hornického prostředí.“
Účastníci řízení byli o zahájení řízení vyrozuměni podle § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 
Sb., o státní památkové péči, dopisem Ministerstva kultury ze dne 12. 10. 2009, č.j. MK 
8701/2009 OPP a bylo jim umožněno se kvěci vyjádřit. Zároveň byli účastníci řízení 
vyrozuměni v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), 
v dopise ze dne 12. 10. 2009, č.j. MK 8701/2009 OPP o tom, že Ministerstvo kultuiy 
shromáždilo podklady k vydání rozhodnutí a bylo jim umožněno, aby se před vydáním 
rozhodnutí vyjádřili k uvedeným podkladům i způsobu jejich zjištění, popřípadě navrhli jejich 
doplnění. Této možnosti využilo Město Příbram, které v dopise č.j. MeUPB 
91125/2009/OddPP/Sch, ze dne 21. 12. 2009, zaslalo kopii usnesení Městské rady města 
Příbram, kde Městská rada souhlasí s návrhem na prohlášení části areálu rudného dolu 
Drkolnov za kulturní památku.
3
Popis historického podzemí bývalého rudného dolu Drkolnov v Příbrami dle 
odborného vyjádření Ing. arch. Jana Pešty v dopise č.j. D2009-36 ze dne 15. 6. 2009:
Bývalý důl Drkolnov (dříve August, resp. Šachta knížete Augusta Lobkovice) je 
situován na temeni plochého návrší v jihozápadní části katastru Příbrami.
Areál dolu se skládá z několika oddělených částí. Památkové ochraně podléhá v 
současnosti objekt jámové budovy (bez ěp., pare. č. 499/1, r. ě. ÚSKP: 46152/2-2851 - část 1) 
a portál vodní a vstupní štoly (pare. č. 4518/17, r. č. ÚSKP 46152/2-2851 - část 2). Areál 
stávající KP tvoří dále pozemky pare. č. 4499/3 (bez staveb, na pozemku stojí novodobá 
garáž), pare. č. 4499/4 (bez staveb, na pozemku stojí novodobá garáž), pare. č. 4501/73 (část) 
pare. č. 4501/81 (část), pare. č. 4501/82 (část) a pare. č. 450/83 (část).
Historické podzemí dolu, se nachází převážně mimo jeho nadzemní budovu a částečně 
i mimo areál stávající KP, vymezený přibližně čtvercovou parcelou mezi dnešní ulicí Nad 
štolou na jihozápadě a jámovou budovou v severovýchodním rohu areálu. Portál vodní a 
vstupní štoly a tarasní zdi je jako samostatná část areálu situován jižně od ulice Nad štolou 
mezi novodobými garážemi, portál odtokové štoly se nachází v lese nad silnici do Rožmitálu.
Předmětem prohlášení za kulturní památky jsou prostory na úrovni vodního patra, 
související s pohonem vodotěžního stroje:
- historické podzemí (vodní patro) - přívodní štola, komora vodního kola s bočními 
prostorami včetně vodního kola s převodovým mechanismem, vstupní štola - úpadnice a 
odtoková (odpadní) štola
- portál odtokové štoly.
Vodní patro dolu Drkolnov sloužilo k přívodu a odvodu vody, používané v případě 
dolu August (Drkolnov) pouze k čerpání vody z vlastní důlní jámy. Systém vodních kanálů 
začínal u vodních nádrží v brdských lesích (Láz, Pilská) a byl veden vrstevnicově až do 
Březových hor.
Voda byla přiváděna struhou od dnes již zaniklého Vokačovského rybníka. Nejprve 
byla vedena směrem k severu mírně zatočenou přívodní štolou o celkové délce cca 130m, 
založenou mělce pod terénem (který dodnes vystupuje v jižní části v podobě nízkého válu). 
Štola má eliptický prolil a je obezděna kamenným lomovým zdivém. Přibližně v 1/3 délky od 
jihu (jižní část je běžně nepřístupná) je novodobě proražený vstupní portál v podobě 
půlkruhově zaklenutého otvoru, s průčelím a bočními opěrnými zdmi z lomového kamenného 
zdivá. Severní část přívodní štoly byla již ražena ve skalním masívu a má nepravidelný 
obdélníkový profil se zřetelným úklonem jednotlivých vrstev horniny. Počva štoly je zakryta 
novodobým štěrkovým násypem, umožňujícím pohyb návštěvníků. Na jednom z kamenů je 
zachována datace 1848.
Na severním konci přívodní štola ústí do komory vodního kola, resp. do jejího 
jihovýchodního rohu, těsně pod klenbou. Komora je impozantní podzemní prostora přibližně 
tvaru plochého kvádru (úzká, značně dlouhá a hluboká - délka cca 30m, šířka 3-4m, výška cca 
17m), vyrubaná celým svým objemem do skalního masívu. Povrch stěn je nepravidelný, jen 
nahrubo opracovaný, shora je komora opatřena kamennou valenou klenbou segmentového 
profilu. V západní části klenby je eliptický otvor (komín), uzavřeny na úrovni terénu 
betonovou deskou (SZ od současných garáží). V severní stěně je vysoko nad dnem komory 
segmentově cihlami zaklenutá nika se šikmými špaletami a segmentovým záklenkem. V 
západní části je cca v třetině výšky prostor překlenut kamenným mostkem z lomového zdivá. 
Klenba mostku má segmentový profil. Na stěnách i na klenbě se utváří sintrová poleva a 
krápníková výzdoba (brčka i větší stalaktity). Počva je kryta novodobým štěrkovým násypem, 
umožňujícím pohyb návštěvníků. Naproti ústí přívodní štoly je eliptický otvor do prostoru 
lezního oddělení vlastní jámy August, která měla dvě oddělení, dnes zaslepené. V bočních 
stěnách jsou vyraženy zhruba v polovině výšky dvě postranní nízké boční štoly. Jižní je kratší
4
a je spojena otvorem s vlastní komorou. Severní štola je rovněž spojena otvorem s vlastní 
komorou a dosahuje az k prostoru vlastní zaslepené jámy August.
V komoře je osazeno vodní kolo. Jeho osa je situována přibližně 16,6m pod úrovní 
terénu. Konstrukce kola je ocelová nýtovaná. Ocelová hřídel je osazena v ložiskách, 
situovaných v otvorech spojujících boční chodby s vlastní komorou (vnější strana ložisek je 
odtud přístupná). Na střední hřídel je osazen náboj v podobě dvojice kruhových disků 
(„rozet“, „růžic“), z nějž vycházejí jednotlivé paprsky (celkem 14), tvořené vždy dvěma 
válcovanými „U“ profily, spojenými diagonálně přinýtovanými pásky. Obvod kola tvoří dvě 
mezikruží s vloženými plechovými lopatkami prohnutého tvaru (nejedná se o plné korečky). 
Celkový průměr vodního kola dosahuje 12,4m, jedná se patrně o největší známé svého druhu 
ve střední Evropě (výkon původně dosahoval 16 koňských sil). Kolo pohánělo dodnes 
dochovaným převodem mechanismus čerpání důlní vody - vodosloupcové čerpadlo. Převod 
se skládá z kliky, osazené na severním konci hřídele, spojené s dřevěnou ojnicí, která 
přenášela pohyb na kyvnou kulisu trojúhelníkového tvaru.
Do prostoru komory je vložena novodobá ocelová konstrukce schodišť a lávek, 
umožňující pohyb návštěvníků na prohlídkové trase.
V jižní stěně ústí, přibližně v třetině výšky, se nachází vstupní štola o délce cca 51m, 
sloužící mimo dopravy osob původně také k transportu těžkých součástí vodního kola. Začíná 
vstupním portálem na pare. ě . 4518/17 (stávající KP) a má podobu šikmé štoly (úpadnice) se 
schody. Štola je po většinu délky ražená přímo ve skále, jen cca 20m má kamennou klenbu. 
Do štoly je osazena dřevěná skluzavka, imitující tradiční hornickou skluzavku (je využívána 
pro pohyb návštěvníků prohlídkové trasy).
V severozápadním rohu komory je při podlaze ústí odtokové (odpadní) štoly o délce 
cca 550m, vedoucí nejprve k severu a po ostrém zalomení k západu. Ta je ve většině délky 
ražená ve skále a má přibližně obdélníkový profil. Počva je v přední části kryta novodobým 
štěrkovým násypem, umožňujícím pohyb návštěvníků, dále je štola veřejnosti nepřístupná.
Portál odtokové štoly. Odtoková štola ústí na povrch terénu v lese pare. č. 4545/1 nad 
silnicí z Příbrami do Rožmitálu. Portál má kamenné průčelí z lomového zdivá s vyklenutým 
otvorem eliptického tvaru. Na portál navazují nízké opěrné zdi odtokového kanálu, níže ve 
svahu zaústěného do původní struhy, přivádějící vodu pro pohon důlních strojů a úpraven v 
Březových Horách. V portálu je osazena novodobá železná mříž. Pod portálem voda teče 
mělkým korytem, ze stran chráněným novodobě upravenými kamennými zídkami. Na místě 
dnešní cesty vedla tzv. dolní struha, vedoucí od Vokačovského rybníka ke dnešnímu 
Ševčinskému dolu (Císaře Františka Josefa I.). Na jednom z kamenů na dolním konci štoly je 
vročení 1844.
historie areálu:
Důl Drkolnov byl zaražen v roce 1836. Původní jméno bylo August, na počest knížete 
Augusta Longina Josefa Lobkowicze. prezidenta dvorní komory. Ražba nedosahovala takové 
hloubky, ani výtěžnosti, jako v jiných dolech březohorského revíru. Maximální hloubky 
403,5m (i s volnou hloubkou 425,2m) dosáhla v roce 1872.
Situace na mapě stabilního katastru z roku 1839 se od dnešního stavu zásadně liší. 
Většina drkolnovského návrší byla dosud krytá lesem, několik stavení stálo jen při dnešní 
ulici Drkolnovské. Na místě dnešní jámové budovy byla nevelká lesní mýtina s dřevěným 
(žlutě značeným) objektem, na mapě stabilního katastru popsaným jako „Fiirst Lobkowitz 
August Schach“. Směrem k západoseverozápadu, v místě zlomu ulice Nad štolou, byl 
situován ještě jeden důl, který původně nesl jméno Wolfgang. Na mapě stabilního katastru z 
roku 1839 je zde zakreslena zděná polygonální budova - jednalo se o větrný žentour, jediný 
doložený v příbramském a březohorském revíru. Úklonná jáma Wolfgang byla zaražena snad 
již roku 1771, bezpečně doložena jek roku 1828. Roku 1833 zde došlo k havárii větrného 
kola, poté již jáma nebyla využívána.
5
Na mapě stabilního katastru z roku 1839 rovněž chybí doklad existence vodního kola. 
Přívodní struha dosud není vůbec zakreslena - mapa zachytila jen základní páteřní struhu 
vedoucí od dnes již zaniklého Vokačovského lybníka nad Vysokou Pecí jihozápadně od 
Drkolnovského návrší k dolům a úpravnám v Březových Horách. Vodní kolo pro pohon 
vodotěžního stroje patrně vzniklo až někdy před rokem 1850. Současně musel být vybudován 
systém vodních štol (přívodní štola, odtoková štola) i vlastní komoiy s kamennou klenbou, 
bočními štolami a vstupní chodbou (úpadnicí). Stavební řešení komory se patrně výrazněji 
nelišilo od dnešního stavu. Původně se na dole Drkolnov měla nacházet kola dvě - jedno 
pohánělo vodotěžní stroj, druhé vlastní těžní stroj a úpravárenské zařízení. Patrně na počátku 
90. let 19. století bylo původní dřevěné kolo nahrazeno dodnes zachovaným kolem železným. 
Nové kolo bylo svým průměrem 12,4m patrně největší ve střední Evropě.
V té době již ovšem význam dolu klesal. Roku 1891 byla zbourána stará úpravna, 
těžba skončila roku 1896. Roku 1899 byla zbourána těžní věž, v roce 1913 kotelna a komín! 
Kolo ovšem zůstalo v provozu a sloužilo k čerpání důlní vody a poté až do roku 1961 též k 
čerpání pitné vody pro město. Po skončení čerpání vody v roce 1961 byly roku 1974 uzavřeny 
vstupy do podzemí zásypy.
V letech 2000-2003 byl objekt péčí bývalých Rudných dolů Příbram, poté DIAMO, 
s.P’, 0,z- Správa uranových ložisek Příbram, realizováno zabezpečení, konzervace vodního 
kola a následné zpřístupnění veřejnosti v rámci prohlídkových okruhů Hornického muzea v 
Příbrami.
stavebně-technický stav:
Všechny objekty v areálu dolu Drkolnov, které jsou předmětem prohlášení za KP, jsou 
stavebně v dobrém technickém stavu. Všechny předmětné objekty jsou stabilizované, 
zabezpečené a nevykazují žádné zásadní poruchy.
Po vyhodnocení výše uvedeného jednotlivě i ve vzájemných souvislostech dospělo 
Ministerstvo kultury k závěru, že historické podzemí, soustava vodních štol, bývalého 
rudného dolu Drkolnov včetně těžního kola jsou cenným dokladem způsobu těžby v minulosti 
a to nejen v tradiční hornické oblasti Příbramska, ale rovněž v komparaci s památkami 
technického zaměření celé České republiky. V rámci podzemí je velmi hodnotné železné 
vodní kolo dochované z 90. let 19. století a rovněž prostora komory vodního kola, které svými 
rozměry překračují rámec České republiky. Jako soubor podzemního důlního díla i 
povrchových pracovišť, která jsou již prohlášená za kulturní památku, tvoří areál bývalého 
rudného dolu Drkolnov jedinečný ucelený příklad způsobu těžby na Příbramsku v průběhu 
19. století. Z těchto důvodů splňuje historické podzemí bývalého rudného dolu Drkolnov 
podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku ve smyslu ustanovení § 2 zákona 
č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží v
6
provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. P iovál
katastrální mapy (1 list, A4)
Příloha: Zákres situace umístění historického podzemí dolu Drkolnov v Příbrami
vedoucí oddělení ochrany kulturních památi 
v odboru památkové péče Ministerstva kulti
7
Tento zákres historického podzemí bývalého rudného dolu Drkolnov v Příbrami do kopie 
katastrální mapy je nedílnou součástí rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 407/2010 OPP 
ze dne 12. 1. 2010.
1. celkový pohled
legenda:
A -  areál vlastního dolu v okolí šachetní budovy, B -  portál odtokové štoly
modře -  již  prohlášená kulturní památka (šachetní budova, portál vodní a vstupní štolví r č ÚSKP 
46152/2-2851
červeně -  portál odtokové štoly (nadzemní budovy) 
zeleně (přerušovaná čára) -  historické podzemí
8
2. detail okolí šachetní budovy
legenda:
modře -  již prohlášená kulturní památka (šachetní budova, portál vodní a vstupní štoly), r.č. ÚSKP 
46152/2-2851
tmavě zeleně — historické podzemí
1 -  šachetní budova (již KP, r.č. ÚSKP 46152/2-2851)
2 -  portál vstupní a vodní štoly (již KP, r.č. ÚSKP 46152/2-2851)
3 -  přívodní štola
4 -  novodobý vstupní portál přívodní štoly (není zahrnut do prohlášení za KP)
5 -  vstupní štola (úpadnice)
6 -  komora vodního kola s vodním kolem a bočními prostorami
7 -  odtoková (odpadní) štola
9
3. detail umístění portálu odtokové štoly
legenda:
zeleně (přerušovaná čára) -  historické podzemí
7 -  odtoková (odpadní) štola
8 -  portál odtokové (odpadní) štoly
10

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0137089.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Příbram, rudný důl Drkolnov s historickým podzemím. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

9611076 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 158638

Bližší specifikace:

Název	rudný důl Drkolnov s historickým podzemím
Číslo ÚSKP	46152/2-2851
Kód fáze ochrany	R
Fáze ochrany	památkově chráněno, rozsah revidován
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 28207

Název objektu: šachetní budova

Část obce: Příbram V-Zdaboř

Č. dom.:

Ulice: Nad Štolou

Č. or.:

Kat. území: Příbram

Obec: Příbram

ORP: Příbram

Okres: Příbram

rudný důl Drkolnov s historick… (právní stav 158638)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 36673

Název lokality: Zdaboř u Příbrami

Reálný typ: ves

Kat. území: Příbram

Obec: Příbram

ORP: Příbram

Okres: Příbram

Kraj: Středočeský kraj

rudný důl Drkolnov s historick… (právní stav 158638)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 88

Název hist. regionu: Příbram

rudný důl Drkolnov s historick… (právní stav 158638)

Ke stažení Náhled Poslat žádost