Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6

Textový obsah:

éoo 9*1
M K C R X 0 0 0 H 3 T  J
Mini sterstvo ku Itury
Maltézské náměstí 1 
118 11 Praha 1 Národní památkový ú š ta R !,
V / a M * Ž . ? n p r a c o v i ®fe&nail: epodét ?aidateinske nam ¦V 162, Praha
257 085 111 
4 318 155 
elna@mkcr.cz
František Meinlschmidt 
Lipová 4 
331 01 Plasy
Vladim#Kindl -  | „03- 2010 
LipoVá 308
3 !^ 01 Plasy S é U f
JCj..
Hana Ki ídlová 
LipoVá; 08 
331 01 F lasy
1 Přílohy: .? C & 7 ^ /0... Qaď..
Váš dopis značky Naše značka
MK 5320/2009 OPP
Vyřizuje/linka
Maříková Tereza Mgr.
Praze dne
06.08.2009
Věc: Bývalá slévárna v železářské huti č.p. 4 a 308 s pozemky st.p.č. 103/3 a 103/7, 
obec Plasy, okr. Plzeň -  sever, Plzeňský kraj -  prohlášení za kulturní památku
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 3520/2009 OPP ve 
výše uvedené věci.
Mgr. Petra Ulbrichová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Příloha: lx rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 5320/2009 OPP
M in iste rstvo  kultury
odbor památkové oéče 
Maltézské náměstí 1 
118 01 Praha 1 Malá Strana 
IČO: 00023671 @
Na vědomí po nabytí právní moci:
1. (Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni
3. Krajský úřad Plzeňského kraje, oddělení památkové péče
4. Městský úřad Královice, odbor regionálního rozvoje a územního plánu
5. Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Královice
6. vlastní
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 1 
118 11 Praha 1
M K C R X 0 0 0 H 3 T  J
telefon: 257 085 111 
fax: 224 318 155 
e-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: .Ú sÁ .\.ÍL &  
za správnost: ..
V Praze dne 6.8.2009 
Č.j.:M K 3520/2009 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní památkové péče rozhodlo ve věci 
prohlášení bývalé železářské huti -  provozního objektu č.p. 4 a 308 s pozemky st.p.č. 103/3 a 
103/7, obec Plasy, okr. Plzeň -  sever, Plzeňský kraj, za kulturní památku.
Účastníky v tomto řízení jsou podle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád v platném znění, vlastníci věci: paní Hana Kindlová, narozená dne 21.5.1961, 
bytem Lipová 308, 331 01 Plasy; pan Vladimír Kindl, narozený dne 25.6.1956, bytem Lipová 
308, 331 01 Plasy a pan František Meinlschmidt, narozený dne 11.7.1961, bytem Lipová 4, 
331 01 Plasy. Ministerstvo kultury, podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 
Sb., o státní památkové péči, v platném znění prohlašuje provozní objekt slévárny č.p. 4 a 
308 s pozemky st.p.č. 103/3 a 103/7 v Plaších, okr. Plzeň -  sever, Plzeňský kraj, za kulturní 
památku.
O d ů v o d n ě n í :
Charakteristika, popis:
Tradice místní železárny sahá až ke konci 17. století, kdy byla založena plaskými 
cisterciáky. Bývalou slévárnu s vysokou pecí huti sv. Klimenta nechal postavit rakouský 
kancléř Klement Václav Lothar Metternich v letech 1827 -  1829, provozní objekt č.p. 214 byl 
dokončen v roce 1844. Největšího rozmachu dosáhla železárna v polovině 19. století, kdy 
zaměstnávala přes 300 dělníků a do obce přivedla stovky nových obyvatel. Roční obrat 
železárny činil kolem čtvrt milionu zlatých. V té době se v huti vyráběla především strojní, 
užitková, ale i funerální a umělecká litina vysoké kvality (kamna, kašny, zábradlí, kandelábry, 
pomníky, hraniční sloupy apod.).
Objekt bývalé slévárny, situovaný v areálu bývalé železářské huti v Plaších, přímo 
přiléhá na severovýchodní straně k vysoké peci. Bývalá slévárna je dnes upravena pro 
bydlení, v budově se nacházejí dvě bytové jednotky.
Dlouhá přízemní budova na obdélném půdorysu je ukončena polovalbovou střechou 
krytou pálenými taškami. Střecha je asymetricky ze severovýchodní strany ukončena až v 
úrovni poloviny výšky přízemí. Zdivo objektu je smíšené, z lomového kamene a převážně z 
cihel, podezdívka ze severovýchodní strany je z kamenných kvádrů. Původně hmota slévárny
1
obklopovala i vysokou pec a fasáda byla dříve členěna půlkruhovými otevřenými okny a 
širokým vjezdem. Dnes je jihozápadní průčelí devítiosé, symetricky řešené - ve střední ose 
obdélný vstup a po každé straně čtyři obdélná okna. Pod okapem se rýsuje profilovaná 
korunní římsa. Z jihovýchodní strany odděluje pokračující korunní římsa plochu štítu od 
přízemí. Přízemí je dnes prolomeno pouze jedním oknem, stejně tak jako plocha štítu. Římsa 
je z této strany krytá stříškou z dvojitých bobrovek. Ze severovýchodní strany přiléhá k fasádě 
domu vysoká pec. Severozápadní průčelí je řešeno shodně s druhým štítovým průčelím, jen je 
zde, díky nižší úrovni terénu, odhalen suterén s dvěma malými půlkruhovými otvory. Otvory 
vedou do prostoru podzemních šachet, které se nacházejí pod všemi objekty areálu železářské 
huti. Interiér objektu je v současnosti novodobě adaptován pro potřeby bydlení a upraven na 
dva byty.
Podnět k prohlášení železářské huti za kulturní památku, obdrželo Ministerstvo 
kultury od Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Plzni. Výstup 
z reidentifikace totiž jednoznačně nepotvrdil rozsah památkové ochrany u výše jmenovaného 
areálu železářské huti. Posléze bylo zjištěno, že objekt č.p. 214 s vysokou pecí byl jmenovitě 
zapsán do Státního seznamu nemovitých kulturních památek v roce 1963 a dnes je veden 
v USKP pod r.č. 30038/4-1513. Ovšem zápis objektu slévárny nebyl jednoznačný. Proto tedy 
byla slévárna č.p.4 a 308 předmětem tohoto správního řízení o prohlášení za kulturní 
památku. NPU, ú.o.p. v Plzni, zdůvodňuje ve svém návrhu památkovou ochranu takto: 
„ Významná technická památka, připomínající rozmach českého železářství. Navazuje na 
tradici plaské železářské a hutní výroby, založené již  na sklonku 17. století plaskými 
cisterciáky. Zakladatelem a provozovatelem huti byl kníže a rakouský kancléř Klement Václav 
Lothar Metternich, který získal zrušené klášterní panství Plasy v r. 1826. Dochované objekty 
huti pocházejí ze dvou stavebních etap -  bývalá slévárna s vysokou pecí z l. 1827-29, hlavní 
provozní budova byla dokončena v r. 1844. Vysoká pec je  typem dřevouhelné pece 
s otevřenou hrudí, zvané belgická. Největšího rozmachu dosáhla huť v polovině 19. století, 
kdy zaměstnávala kolem 300 dělníků a vyráběla především strojní a užitkovou litinu vysoké 
úrovně. Ukázky plaské hutní výroby dodnes spatřujeme ve městě i v okolí (kandelábry, kašny, 
náhrobky, apod.). Interiér provozní budovy je v současnosti zpřístupněn jako muzejní 
expozice, věnovaná hutní výrobě v Plaších s ukázkami litinových výrobků.
Do dnešní doby je  z původně rozsáhlého hutního areálu dochována původní 
slévárenská budova, v současnosti přeměněná na byty, vysoká pec a provozní budova 
s průjezdem. Kromě toho v Plaších stojí ještě empírová budova ředitelství železáren z r. 1833 
(r.č. ÚSKP 30278/4-1514), objekt bývalé lázně a kolonie dělnických domků za hutí. Vodní 
náhod je  zasypán, budova válcovny a strojírny se nedochovala. “
K návrhu památkového ústavu byla již přiložena vyjádření Krajského úřadu 
Plzeňského kraje, Městského úřadu Královice a jednoho z vlastníků.
Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona ě. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 11.11.2008 
pod značkou KPP/2076/08 vyjádřil odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu 
Plzeňského kraje, a doporučuje prohlášení za kulturní památku takto: „Významná technická 
památka, připomínající rozmach českého železářství, navazuje na tradici plaské železářské a 
hutní výroby, založené již  na sklonku 17. století plaskými cisterciáky.“
Dále se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 20.11.2008 pod 
značkou ORP-23058/08-633/2008-V1Č vyjádřil Městský úřad Královice, odbor regionálního 
rozvoje a územního plánu a s prohlášením za kulturní památku souhlasil. Ve svém vyjádření
2
se zcela ztotožňuje s návrhem Národního památkového ústavu, územního odborného 
pracoviště v Plzni a dodává, že objekty k bydlení č.p. 4 a 308 jsou průběžně udržovány 
v souladu s požadavky památkové péče.
Dopisem ze dne 24.11.2008 se k návrhu památkového ústavu vyjádřil jeden 
z vlastníků, pan František Meinlschmidt: „ Sprohlášením mého domu za nemovitou kulturní 
památku nesouhlasím. Nemovitost jsem jako kulturní památku nekoupil a z důvodu mnohých 
stavebních omezeních, která se kulturní památky týkají, bych raději zůstal u současného 
stavu. “ K uvedenému lze dodat, že jisté povinnosti vlastníka kulturní památky jsou na druhé 
straně kompenzovány určitými náhradami, a to například poskytováním bezplatné odborné 
pomoci nebo možností požádat o finanční přípěvek na obnovu či údržbu kulturní památky 
prostřednictvím státních orgánů památkové péče.
Ministerstvo kultury podnět vyhodnotilo, shledalo jej důvodným a zahájilo ve věci 
správní řízení. Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, ve znění pozdějších předpisů, byli dopisem ze dne 1.7.2009 o podání návrhu písemně 
vyrozuměni vlastníci věci navržené na prohlášení za kulturní památku: pan František 
Meinlschmidt, bytem Lipová 4, 331 01 Plasy (dopis převzal dne 8.7.2009), pan Vladimír 
Kindl, bytem Lipová 308, 331 01 Plasy (dopis převzal dne 8.7.2009) a paní Hana Kindlová, 
bytem Lipová 308, 331 01 Plasy (dopis převzala dne 10.7.2009). Zároveň jim bylo umožněno 
v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, 
aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřili k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu 
řízení shromáždilo. Pan František Meinlschmidt, vlastník objektu č.p. 4, ve svém dopise ze 
dne 20.7.2009 vyjádřil své stanovisko negativně: „Prohlašuji tímto, že nesouhlasím 
s návrhem o prohlášení domu -  bývalé železářské huti č.p. 4 v k.ú. Plasy, okres Plzeň -  sever 
za kulturní památku. Žádost o prohlášení mého domu za kulturní památku jsem nikdy 
nepodával, naopak jsem zasílal na příslušné úřady své negativní stanovisko. Jako doklad o 
mém počínání přikládám v příloze kopie s daty zaslání. Žádám tímto jako vlastník jmenované 
nemovitosti o pozastavení správního řízení. “ Návrh na prohlášení byl iniciován ze strany 
Národního památkového ústavu, ú.o.p. v Plzni. Ten požádal o konkrétní vymezení rozsahu 
kulturní památky železářské huti, které se po proběhlé obnově identifikace jednotlivých 
kulturních památek nejevil zcela jednoznačný. Zápis do seznamu kulturních památek 
jednoznačně identifikoval pouze provozní budovu č.p. 214 s vysokou pecí. Zřejmě jen 
nepozorností se do seznamu jednoznačně nezapsal objekt bývalé slévárny č.p. 3 a 308, neboť 
historicky souvisí s celým areálem a navíc v minulosti stavba vysoké pece byla součástí 
objektu slévárny. Tudíž by bylo zcela nelogické, aby vysoká pec byla kulturní památkou a 
objekt jí dříve obklopující nikoliv. Ministerstvo kultury nashromáždilo dostatečné podklady a 
vyjádření orgánů památkové péče, které dokazují, že objekt splňuje podmínky pro prohlášení 
za kulturní památku (viz výše).
Na základě výše uvedených vyjádření k prohlášení bývalé slévárny č.p. 4 a 308, za 
kulturní památku, dospělo Ministerstvo kultury k tomuto závěru: Objekt bývalé slévárny 
neodmyslitelně dotváří areál železářské huti v Plaších. Slévárna, která je historickou součástí 
areálu, byla postavena současně s vysokou pecí, provozní objekt č.p. 214 vznikl posléze. Tato 
technická památka je unikátním dokladem rozvoje hutnictví v Čechách a jednou z nej starších 
hutí dokládající dřevouhelné hutnictví v našich zemích. Zpracování železa má navíc v Plaších 
dlouholetou tradici, cisterciáci z místního kláštera zde založili huť již na sklonku 17. století. 
Současná podoba huti je spjata s druhým významným obdobím, kdy plaské panství, po 
zrušení kláštera, koupil rakouský kancléř Klement Václav Lothar Metternich. Ten nechal
3
t
postavit i zdejší železárnu. Huť brzy proslula zejména svými litinovými výrobky, které 
dodnes zdobí nejen bývalé plaské panství a široké okolí, ale jsou rovněž součástí mnoha 
sbírek.
Objekt bývalé slévárny je nepochybně nej starší historickou součástí celého areálu 
železářské huti a byť byl poznamenán několika nevhodnými novodobými úpravami, stále je 
ve svém půdorysném uspořádání velmi cenným dokladem způsobu technického stavitelství 1. 
poloviny 19. století. Nesporná je také jeho hodnota urbanistická, kdy svým umístěním 
dokládá původní rozvržení staveb železářské huti v blízkosti vodního toku. Je tedy v zájmu 
památkové péče uchovat zbývající části areálu železářské huti jako významný doklad rozvoje 
hutnictví v éře jeho největšího rozkvětu. Dokumentace a interpretace poznatků o těchto 
stavbách tak bude cenným přínosem k poznání tohoto oboru.
Objekt bývalé slévárny č.p. 4 a 308 s pozemky st.p.č. 103/3 a 103/7 v k.ú. Plasy, okr. 
Plzeň -  sever, Plzeňský kraj, splňují podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za 
kulturní památku.
Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí je kopie katastrální mapy se zákresem umístění 
kulturní památky.
P O U Č E N Í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
. . . t f h '
Mgr. Petra Ulbrichová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek
4

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0137673.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Plasy, železárna - býv. železářská huť sv. Klimenta. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

5610342 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 141452

Bližší specifikace:

Název	býv. železářská huť sv. Klimenta
Číslo ÚSKP	30038/4-1513
Kód fáze ochrany	R
Fáze ochrany	památkově chráněno, rozsah revidován
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1595870

Název objektu:

Část obce: Plasy

Č. dom.: č.p. 214

Ulice: Lipová

Č. or.:

Kat. území: Plasy

Obec: Plasy

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

býv. železářská huť sv. Klimen… (právní stav 141452)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 12250

Název lokality: Plasy

Reálný typ: město

Kat. území: Plasy

Obec: Plasy

ORP: Kralovice

Okres: Plzeň-sever

Kraj: Plzeňský kraj

býv. železářská huť sv. Klimen… (právní stav 141452)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 50

Název hist. regionu: Kralovice

býv. železářská huť sv. Klimen… (právní stav 141452)

Ke stažení Náhled Poslat žádost