Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7

Textový obsah:

t f  ¦ <L>.
r --------------------------------------
/ / ~ ) f T  y / \  /J  NPU - Generální ředitelství
( /  Došlo: 3.7.2013 10:31
č i NPU-310/49478/2013
Listů: 1 Příloh: 3
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelnato: mkcr.cz
1. Město Boží Dar, Boží Dar 1, 362 62
2. Lesy ČR, Přemyslova 1106/19, 501 68 Hradec Králové
3. Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/1 la, 130 00 Praha 3
4. Povodí Ohře, Bezručova 4219, 430 03 Chomutov
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje / linka V Praze dne
č.j. MK 27116/2013 OPP Tereza Maříková 7.6.2013
Věc: Sejpy u Božího Daru, okr. Karlovy Vary, Karlovarský kraj 
- prohlášení za kulturní památku
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 27116/2013 OPP 
ve výše uvedené věci.
/(ht ÍJý\
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Příloha: lx rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 27116/2013 O P ^ jn js íe r s tv o  kultury
odbor památková péče
Na vědomi po nabyti právní moci: r  c Mí.k. stran..
IC C : 00023671
1. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Lokti
3. Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor kultury, pam. péče, lázeňství a cest. ruchu
4. Městský úřad Ostrov, odbor majetkové správy
5. Katastrální úřad pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary
6. vlastní
0
.l i l ! 1 1 P
\ ^ y Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
V Praze dne 7.6.2013
Rozhodnutí nabylo právní moci: Č. j.: MK 27116/2013 OPP
za správnost:
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče vydává toto
r o z h o d n u t í :
Ministerstvo kultury v tomto řízení, jehož účastníky jsou podle § 27 odst. 1 písm. 
b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění, vlastníci věci: Město Boží Dar, se 
sídlem Boží Dar 1, 362 62 Boží Dar, IČO: 00479705; Lesy ČR, se sídlem Přemyslova 
1106/19, 501 68 Hradec Králové, IČO: 42196451, Státní pozemkový úřad, se sídlem 
Husinecká 1024/11 a, 130 00 Praha 3, IČO: 45797072; Povodí Ohře, s.p., se sídlem Bezručova 
4219, 430 03 Chomutov, IČO: 70889988; podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 
20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, prohlašuje  sejpy s pozemky 
p.č. 613/2, 632/2, 652/1, 654, 655 a 760/3 v k.ú. Boží Dar, okres Karlovy Vary, Karlovarský 
kraj, za kulturní památku a současně neprohlašuje pozemky st.p.č. 182 st.p.č. 183, st.p.č. 184, 
p.č. 200/2, p.č. 200/6, p.č. 200/23, p.č. 200/38, p.č. 576/1, p.č. 576/2, p.č. 600/2, p.č. 601/3, 
p.č. p.č. 613/3, p.č. 614, p.č. 615/1, p.č. 632/4, p.č. 637/1, p.č. 637/2, p.č. 637/5, p.č. 637/6, 
p.č. 639, p.č. 642/1, p.č. 642/2, p.č. 642/3, p.č. 643/1, p.č. 645/1, p.č. 645/2, p.č. 649/1, p.č. 
649/2, p.č. 649/3, p.č. 650/1, p.č. 650/2, p.č. 651, p.č. 652/2, p.č. 653, p.č. 658/7, p.č. 660/1, 
p.č. 683/3, p.č. 756/1, p.č. 756/2, p.č. 756/3, p.č. 757/1, p.č. 757/2, p.č. 756/3, p.č. 770/2, p.č. 
807/1, p.č. 810/1, p.č . 810/2, p.č. 810/3, p.č. 810/4, p.č. 813, p.č. 880/1, p.č. 880/2, p.č. 882, 
p.č. 899/1, p.č. 900/1, p.č. 900/2, p.č. 916/1, p.č. 916/3 p.č. 916/4, p.č. 916/6, p.č. 916/10, p.č. 
916/11, p.č. 916/12, p.č. 916/13, p.č. 916/14, p.č. 916/15, p.č. 917, p.č. 918, p.č. 919, p.č. 
920, p.č. 1147, p.č. 1148 v k.ú. Boží Dar, okres Karlovy Vary, Karlovarský kraj, za kulturní 
památku
Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí je kopie katastrální mapy se zákresem umístění 
kulturní památky.
t
f
1
n
O d ů v o d n ě n í :
Popis dle návrhu NPÚ, ú.o.p. v Lokti, doručeného dne 22.6.2012:
„Tzv. Božídarské sejpy je území s pozůstatky po rýžování cínové rudy. Tato oblast je 
pokryta rýžovnickými kopečky - pozůstatky po rýžování cínové rudy. Jedná se o území v 
okolí toku říčky Černé, Božídarského potoka a dalších přítoků. Jednotlivé pahorky 
(rýžovnické kopečky) mají charakteristiku oblé vyvýšeniny s výškou vrcholu do max. 2,5 m 
nad úrovní terénu. Představují zeminu přemístěnou při jejím propírání v průběhu 
iýžovnických prací za účelem získávání zrn cínové rudy - kasiteritu (Sn02) z aluvia říčky 
Černé a jejich bezejmenných přítoků. Jsou tvořeny štěrkopískem složeným z drobných 
úlomků hornin, křemenné žiloviny a nepravidelných zrn křemene, živce a slídy. Rýžovnické 
pahorky nejsou rozmístěny podél toku rovnoměrně, nýbrž ve „shlucích“, podle toho, v 
kterých místech říční nivy byl kasiterit v aluviálních sedimentech nabohacen. Jednotlivé 
pahorky jsou od sebe odděleny mělkými prohlubeninami. Porost pahorků je odlišný od okolí - 
vrcholky jsou zpravidla porostlé vřesem, ale také brusinkou, šichou černou, vlochyní, 
můžeme zde narazit také na kociánek dvojdomý a kostřavu červenou. Celkový počet 
jednotlivých pahorků dosahuje několika stovek. V současné době jsou sejpy zachované v 
délce cca 2 km podél toku říčky Černé v úseku od 1. rybníku (cca 330 m od ČOV) a také v 
délce cca 920 m podél bezejmenného pravostranného přítoku pramenícího v lokalitě „Na 
vracích“ cca 520 m SZ od okraje obce Boží Dar, a to od jeho prameniště až po ústí do Černé.
Je pravděpodobné, že v dalších úsecích po směru toku říčky Černé byly sejpy v průběhu času 
aplanovány, další skupina sejpů je zachována v lokalitě Myslivny, avšak tato není součástí 
navrhované lokality.
Tato lokalita byla využívána také k těžbě rašeliny - borkování. Rašelina v Krušných 
horách byla důležitou surovinou. V důsledku vytěžení velkých lesních ploch a tedy 
nedostatku palivového dřeva, se právě rašelina stala důležitou surovinou pro vytápění 
domácností. Navíc měla vysokou výhřevnost, občas byla využívána také jako izolace. Těžba 
rašeliny je v dobové literatuře dobře popsána. Nejprve byl prostor těžby na jaře vyklučen, 
vypálen a zarovnán. Dále byla z nejnižšího místa rozvedena pravidelná soustava 
odvodňovacích příkopů. Poté byly vyřezávány pravidelné strmé stěny a dále jednotlivé cihly, 
které následně byly odnášeny k sušení. Nesoudržná či příliš vlhká rašelina se hnětla do 
dřevěných forem. Těžba rašeliny jako paliva byla provozována v průběhu 19. stol. a 
přetrvávala po celé období první republiky. Borkoviště jsou také zachyceny na mapě 
stabilního katastru z r. 1842.
Slohové a časové určení:
Rýžování kasiteritu bylo zpravidla první fází báňských prací a poté často průvodní 
činností hlubinné těžby na primárních nalezištích. Lze se domnívat, že většina primárních 
nalezišť cínové rudy byla objevena právě díky exploataci cínových rozsypů v povodí řek 
pramenících nebo protékajících oblastí s primárními ložisky. Stejnou posloupnost prací lze 
předpokládat také v případě ložisek cínu v západním Krušnohoří. Nejprve byly objeveny a 
využívány cínovcové rozsypy na řece Ohři, naplavené do Ohře jejími přítoky z oblasti 
primárních ložisek cínu ve Slavkovském lese (Lobezský potok, Stoka) a v západních 
Krušných horách - z oblasti Jelení a Nejdku (Rolava) a z území Hřebečné (Bystřice). Oblast 
primárních nalezišť mezi Horní Blatnou, Peminkem, Potůčky a Božím Darem je 
odvodňována říčkou Černá (Schwarzwasser) směrem do Saska. Pozůstatky těchto prací na 
řece Ohři byly postupně zcela aplanovány, o jejich celkovém rozsahu, produkci a stáří lze jen 
spekulovat. Nej starší rýžovnické práce v západním Krušnohoří jsou uváděny podél toku řeky 
Rolavy a to v souvislosti se založením města Nejdek. Jejich počátek je kladen už do roku 
1250, těžba cínové rudy je z panství Nejdek prokazatelně zmiňována už při prvních 
písemných zmínkách o nejdeckém hradu z roku 1341. Také pozůstatky na řece Rolavě byly
i.
2
téměř zcela aplanovány, stejně jako na ostatních cínonosných tocích (Bystřice v Peminku) 
stékajících z jižních svahů Krušných hor do údolí Ohře. Až do počátku 16. století byly s 
největší pravděpodobností hlavním zdrojem cínových rud v západním Krušnohoří rudy 
rýžované a to nejprve v 14. - 15. století na Rolavě a poté, od přelomu 15. a 16. století i na 
tocích na české i saské straně (Bystřice, Černá). Rýžování cínu na říčce Černé v okolí 
Breitenbrunnu je zmiňováno z počátku 16. století, stejně jako rýžování v úseku Černé mezi 
Boží Darem a Potůčky, kde je rýžování zmiňováno v Mathesiově Sareptě. Stopy po 
rýžovnických pracích jsou v oblasti patrny kromě říčky Černé také v povodí Blatenského 
potoka, a menších potoků Kozího a Bystrého.
V roce 1534 bylo v oblasti Horní Blatné a Božího Daru přiděleno 183 dolů a rýžovišť, 
v roce 1535 dokonce 317 propůjček dolů a ryží. Tak došlo postupně k objevení primárních 
ložisek cínu v západním Krušnohoří a to v oblasti Horní Blatné, Božího Daru - Zlatého 
Kopce, Potůčků a Hřebečné. Oblast se poté stala, zejména v období první poloviny 16. století, 
evropsky významným centrem produkce cínu, první fáze produkce byla zajišťována právě 
rýžováním. Vzhledem k tomu, že prospektoři postupovali z nižších nadmořských výšek do 
vyšších, je pravděpodobné, že sejpy mezi Božím Darem a Myslivnami patří k těm mladším. 
Jejich vznik lze na základě písemných pramenů klást přibližně do první poloviny 16. století. 
Přesné určení doby vzniku je možné jen pomocí případných archeologických nálezů, 
systematický archeologický průzkum oblasti však doposud nebyl realizován. Z kronik máme 
zprávy o některých nalezených předmětech (kamenná rýžovací deska, rýžovnické nářadí - 
Božídarská farní kronika, nebo o nálezu velkých jedlových pařezů pod rašelinou při stavbě 
císařské silnice.“
Podnět k prohlášení výše uvedeného za kulturní památku, obdrželo Ministerstvo 
kultury od Národního památkového ústavu, ú.o.p. v Lokti. Ve svém návrhu doručeném dne 
22.6.2012 zdůvodňuje památkovou ochranu takto: „Tzv. Božídarské sejpy jsou unikátním 
územím s ojedinělým rozsahem dochovaných sejpů. Představují unikát, jak co do velikosti, tak 
co do počtu jednotlivých rýžovnických kopečků a jejich zachovalosti. Vzhledem ke své poloze 
v nejvyšších partiích Krušných hor jsou také biotopem pro výskyt specifických rostlin a 
živočichů. Dalším unikátem je  přítomnost zlata ve zdejších náplavech. Unikátnost tohoto jevu 
spočívá v tom, že Krušné hory jsou ložiskovou oblastí, pro níž je charakteristická 
nepřítomnost primárních ložisek zlata -  v celém pohoří nenajdeme jediné primární ložisko 
zlatých rud. Zlato ve zdejších náplavech představuje zřejmě podřízenou rudní složku 
obsaženou v greizenech v netěžitelném množství, kdy přírodními procesy (zvětráváním, 
transportem a sedimentací) došlo k nabohacení a vzniku zlatinek, které lze dodnes při 
rýžovacích pracích nalézt. “ Ministerstvo kultury podnět vyhodnotilo, shledalo jej důvodným 
a zahájilo ve věci správní řízení.
Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 14.8.2012 pod 
značkou OMS/23818/12 vyjádřil odbor majetkové správy Městského úřadu Ostrov, který 
souhlasil s prohlášením věci za kulturní památku, s odůvodněním, že: „Doporučujeme 
prohlášení sejpů u Božího Daru v k.ú. Boží Dar, okr. Karlovy Vary za nemovitou kulturní 
památku. Božídarské sejpy jsou unikátním územím s ojedinělým rozsahem dochovaných sejpů, 
které představují pozůstatky po rýžování cínové rudy podél říčky Černé, Božídarského potoka 
a dalších přítoků. Rýžování kasiteritu bylo zpravidla první fází báňských prací a poté často 
průvodní činností hlubinné těžby na primárních nalezištích. Díky své poloze v nejvyšších 
partiích Krušných hor jsou také biotopem pro výskyt speciálních rostlin a živočichů. Dalším 
unikátem je  přítomnost zlata ve zdejších náplavech. Prohlášení přispěje velkou mírou k 
získávání finančních prostředků k zachování jejich původní podoby a podstaty. “
<r
3
- f
l
i
Dále se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 30.8.2012 pod 
značkou 777/KR/12 vyjádřil Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor kultury, památkové 
péče, lázeňství a cestovního ruchu, a s prohlášením za kulturní památku souhlasil. Ve svém 
vyjádření uvádí: „Historické cínovcové sejpy, pozůstatky po rýžování cínové rudy, se 
nacházejí především západně od města Boží Dar na obou březích říčky Černá a jejích přítoků.
Jsou tvořeny štěrkopískem složeným z drobných úlomků hornin, křemenné žiloviny a 
nepravidelných zrn křemene, živce a slídy. Plošný rozsah rýžovišť přesahuje 250 000 m2 a 
řadí se k největším v České republice. Část rýžovišť je  chráněna v rámci NPR Božídarské 
rašeliniště. Jedná se o naprosto jedinečné prvky krajiny v okolí města Boží Dar. Památková 
hodnota těchto rýžovnických kopečků (sejpů) spočívá také v jejich autenticitě, jelikož se do 
dnes dochovaly téměř v nedotčeném stavu. Sejpy u Božího Daru svými kvalitami a svou 
jedinečností a historicko - montánním charakterem dle našeho uvážení splňují kritéria ust. § 2 
odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, pro prohlášení za kulturní 
památku. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, byli o podání návrhu písemně vyrozuměni vlastníci věci navržené 
na prohlášení za kulturní památku a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 
Sb., správní řád, v platném znění, jim bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí 
vyjádřili k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. Město Boží 
Dar zaslalo své nesouhlasné stanovisko s prohlášením lesních pozemků za kulturní památku.
Následně Ministerstvo kultury požádalo Národní památkový ústav, ú.o.p. v Lokti, o zpřesnění 
rozsahu navrhovaného areálu. Dne 7.5.2013 pak obdrželo od odborné organizace vyjádření, 
ve kterém navrhl omezit původní rozsah pouze na pozemky p.č. 613/2, 632/2, 652/1, 654, 655 
a 760/3 v k.ú. Boží Dar. Ze zúženým rozsahem pak byli opětovně v souladu s § 36 odst. 3 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, seznámeni účastníci řízení.
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny podklady jednotlivě i ve vzájemných 
souvislostech, shodlo se s názory dotčených orgánů a rozhodlo o prohlášení sejpů s pozemky 
p.č. 613/2, 632/2, 652/1, 654, 655 a 760/3 v k.ú. Boží Dar, okres Karlovy Vary, Karlovarský 
kraj, za kulturní památku. Na uvedených pozemcích se nacházejí sejpy v největší hustotě a 
reprezentují tak daleko rozsáhlejší území s těmito pozůstatky. Sejpy, nebo-li ryžovnické 
kopeěky, představují výjimečnou památku po rýžování cínovce, které zde probíhalo 
nejpozději od 16. století. Rýžoviště v této oblasti se řadí k největším v České republice a jeho 
význam umocňuje i výborný stav zachování jednotlivých sejpů. Dalším unikátem je 
přítomnost zlata ve zdejších náplavech. Uvedené pozůstatky jsou charakteristické rovněž svou 
typickou vegetací a představují tak naprosto jedinečný prvek krajiny, kombinující vrchovištní 
rašeliniště s lidskou rukou modelovaným okolím vodních toků. Z výše uvedených důvodů 
sejpy s pozemky p.č. 613/2, 632/2, 652/1, 654, 655 a 760/3 v k.ú. Boží Dar, okres Karlovy 
Vary, Karlovarský kraj, splňují svým umístěním, charakterem a historickou podstatou 
podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku.
Ministerstvo kultury neprohlašuje zbývající pozemky za kulturní památku, neboť tyto 
nejsou v takové hustotě posety ryžovnickými kopeěky. V některých případech se sejpy 
nacházejí pouze na částech pozemků a dle památkového zákona nelze za kulturní památku 
prohlásit pouze část věci.
4
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
j k t i !
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
f  p
A
5
—  ---  — «
** * «t
6

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0137981.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Boží Dar, rudný důl - sejpy. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

5804298 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 143533512

Bližší specifikace:

Název	sejpy
Číslo ÚSKP	105123
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10856145

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení památkou
Číslo	MK 27116/2013 OPP
Datum nabytí právní moci	28.06.2013
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	143533512 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 82167

Název objektu: rudný důl - sejpy u Božího Daru

Část obce: Boží Dar

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Boží Dar

Obec: Boží Dar

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

sejpy (právní stav 143533512)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 954

Název lokality: Boží Dar

Reálný typ: město

Kat. území: Boží Dar

Obec: Boží Dar

ORP: Ostrov

Okres: Karlovy Vary

Kraj: Karlovarský kraj

sejpy (právní stav 143533512)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 185

Název hist. regionu: Jáchymov

sejpy (právní stav 143533512)

Ke stažení Náhled Poslat žádost