Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

m m m
H U  Ministerstvo kultury České republiky
Maltézské náměstí 1 -------------- -------------------------------------------------- telefon: 257 085 111
V J ý /  u s m p  h 1 m i  • «  Národní památkový ústav fax: 257 329 537 i
_________________  ra a 1 ~ Ma a strana________ ú s t ř e d n í  p r a c o v i š t ě  e-mail: posta@mkcr.cz
Valdsteinske narn. 3/1bkl, PrahSTl ---------------------
České dráhy, a. s. Došl° 3 1 -08" 2010
nábřežíd5udvíka Svobody 1222/12
Noyé Město q
110 15 Praha |p W o i ^ " g Z á Ž < / .....
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne
sp.zn. MK-S 917/2009 OPP Mgr. Petra Mašitová, Ph.D./429 05. 05. 2010
Věc: Budova železniční stanice v Ústí nad Orlicí č.p. 684, na st. p. č. 786, k.ú. Ústí nad 
Orlicí, okres Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj -  rozhodnutí o prohlášení za kulturní 
památku
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 6609/2010 OPP ve 
výše uvedené věci.
/
Atk'
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Příloha:
lx rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 6609/2010 OPP ze dne 05. 05. 2010 
Stejnopis obdrží:
1. iNarodní památkový ústav, ústřední pracoviště;
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích;
3. Krajský úřad Pardubického kraje, odbor kultury a památkové péče;
4. Městský úřad Ústí nad Orlicí, odbor školství, kultury, mládeže a tělovýchovy;
5. Katastrální úřad pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí;
6. Občanské sdružení Nádraží nedáme! 561 61 Červená Voda 328;
7. vlastní.
sVnmsterstvo kultury
odbor památkové péče 
Maltézské náměstí 1 
118 °1 p '_shs 1 - Malá Strana
IČO: 00023671 (3)
llllipilB
j á i  Ministerstvo kultury České republiky
Maltézské náměstí 1 telefon: 257 085 111
, . fax: 224 318 155
118 01 Praha 1 -  Malá Strana e-mail: posta@mkcr.cz
, . , L  ^ , . l i j  /  J0(f) V Praze dne 05.05.2010
Rozhodnutí nabylo právní moci: " Č. j .: MK 6609/2009 OPP
za správnost
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní památkové péče rozhodlo ve věci 
prohlášení budovy železniční stanice v Ústí nad Orlicí č.p. 684, na st. p. č. 786, k.ú. Ústí nad 
Orlicí, okres Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj, za kulturní památku.
Ministerstvo kultury v tomto řízení, jehož účastníkem podle § 27 odst. 1 pí srn. b) 
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění, je vlastník věci společnost České dráhy, 
a. s., se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Nové Město, 110 15 Praha, podle 
ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném 
znění, p r o h l a š u j e  budovu železniění stanice v Ústí nad Orlicí č.p. 684, na st. p. č. 786, 
k.ú. Ústí nad Orlicí, okres Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj, za kulturní památku.
O d ů v o d n ě n í :
Charakteristika, popis:
Budova nádraží je postavena na úzkém ostrůvků mezi dvěma kolejišti, na obdélném 
pozemku ve směru východ -  západ, na půdorysu H. Tvoří ji dvě příčná křídla, západní 
jednopatrové, východní dvoupatrové, obě s plochými sedlovými střechami, užší spojovací 
křídlo je přízemní, s plochou sedlovou střechou. Po obou stranách tohoto spojovacího křídla 
jsou krytá nástupiště (Pražské a Letohradské), jejichž střecha je typicky nesená dřevěnými 
sloupky s ozdobně řešenými vzpěrami. Nástupiště (Pražské) je od kolejiště odděleno 
kovovým ozdobným zábradlím.
Hlavní přístup k nádraží je od východu, kam je také orientováno vstupní průčelí. Je 
třípodlažní, pětiosé, se širokým trojosým středním rizalitem zakončeným nízkým trojúhelným 
štítem podkrovní vestavby. Fasády mají historizující členění. Nízký sokl je obložen 
pískovcovými kvádry, zdivo přízemí a 1. patra je z režných pohledových cihel, na nárožích 
opticky zpevněné výraznou omítkovou kvádrovou armaturou. Průčelí dále člení jednoduché 
mezipatrové římsy a pravoúhlé šambrány oken a dveří s kvádrovaným nadpražím. Třetí 
podlaží budovy je pojednáno hrubou omítkou barvy pískovce, s hlazenými lisenovými rámy. 
Římsu nahrazuje rytmický sled ozdobně vyřezávaných zhlaví stropních trámů, které kryje 
krátký přesah střechy. Štíty budovy jsou ozdobně členěny motivem hrázdění, ve vrcholu
•*
*
2
vyřezávaná dřevěná mřížka. Nad střechou se pohledově uplatňuje několik režných cihelných 
komínů. Boční průčelí této vstupní budovy jsou trojosá, s nízkými hrázděnými štíty. Nižší 
budova je v podélném průčelí šestiosá, v bočních průčelích dvojosá, přízemí je pojednáno 
shodně s hlavní budovou, patro je na krátkých průčelích brázděné, s bedněnými štíty a 
ozdobnou mřížkou ve vrcholu střechy, na podélném průčelí hrubě omítané s šambránami 
oken. Okna jsou ve většině případů zachována původní, dvojitá, špaletová, dvojkřídlá, 
členěná do šesti tabulek, s původními závěsy, ojediněle i s původní olivou. Dveře zachovány 
většinou v exteriéru, v interiéru ojediněle. Na nástupištích jsou okna i vstupní dveře 
půlkruhově zakončená, v širokých, lištou profilovaných šambránách, vyrůstajících z nízkého 
omítkového soklu. Dvojitá okna jsou odsunuta za špaletu, jsou dvojkřídlá, s pevným 
dvojdílným nadsvětlíkem. Dveře ve spodní části jsou svisle bedněné, v horní opakují 
prosklení oken. Dlažba z drobných čtvercových dlaždic okrové barvy.
Vstupní (východní) budova v přízemí obsahuje vstupní halu s pokladnou, 
s dochovaným jednoduchým architektonickým členěním (římsa, po stranách vstupu do 
chodby dvojice pilastrů) a dále provozní prostory podél kolejišť. Z haly se vstupuje středovou 
chodbou do příčného průchodu mezi oběma nástupišti, za nímž jsou aditivně řazeny provozní 
prostory a restaurace, původně patrně opět prostor přístupný zobou stran. Přízemí nižší 
budovy je v současnosti většinou nevyužito, nebo náleží k restauraci. Zvenčí z podélné strany 
budovy vede vstup na schodiště do obytných podlaží a pod ním do sklepů. Schodiště je 
dvouramenné, dřevem obložené stupně doplňuje zábradlí s ozdobně vyřezávanými sloupky a 
konzolami. V bytech jsou zachovány původní výplňové dveře, dřevěné podlahy jsou překryty 
PVC. Nízké podkroví je neobytné, na podlaze cihelná dlažba, jednoduchý krov se středním 
sloupkem a vzpěrami tvaru V. Východní budova obsahuje dvě podlaží s byty, uspořádanými 
kolem střední chodby a podkroví i s obytnými místnostmi při štítech. Schodiště je 
dvouramenné, v podkroví s kamennými stupni, v patrech z umělého kamene či teraca.
Podesty osvětlují okrouhlá okna. V této budově je již řada nepůvodních, v ocelových 
zárubních, původní jsou zejména v podkroví a u vstupů do bytů.
Nádražní budova byla postavena v historizujícím stylu podle návrhu architekta 
Rudolfa Freye z roku 1874.
Literatura:
KREJČIŘÍK, M.: Po stopách našich železnic. Praha, 1990;
TYZ: Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj II. Litoměřice, 2005;
KREJČÍ, I.-SCHNEIDER, P. a kol. Velká obnova. Čtení o znovuzrození dráhy olomoucko- 
pražské. Praha, 2007;
SCHREIER, P.: Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha, 2004;
WOHLMUTH, J.: 10 let železničních koridorů v Čechách: Děčín-Praha-Česká Třebová.
Praha, 2003.
V řízení o prohlášení věci za kulturní památku, které bylo ukončeno rozhodnutím 
Ministerstva kultury s č.j. 3145/2008 ze dne 06. 08. 2008 (rozhodnutí nabylo právní moci dne
08. 09. 2008), byla shromážděna níže uvedená stanoviska Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště v Pardubicích, Národního památkového ústavu, ústředního 
pracoviště v Praze,  ^Krajského úřadu Pardubického kraje a Městského úřadu Ústí nad Orlicí. 
Stavebně-technický stav objektu se od té doby nezměnil, kromě běžného opotřebení věci, a 
proto Ministerstvo kultury bude i v tomto řízení vycházet z těchto stanovisek.
Ve svém stanovisku ze dne 25. 03. 2008 s č.j. NPÚ-361/908/2008/js Národní 
památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích, doporučil prohlášení objektu za 
kulturní památku s následujícím odůvodněním: „jedná se o neobvykle řešenou nádražní
—
3
budovu z konce 19. století, stavěnou jako společné nádraží pro dvě konkurující si soukromé 
drážní společnosti, tj. rakouskou Společnost státní dráhy a Rakouskou severozápadní dráhu, 
proto opatřenou dvěma symetrickými nástupišti. Architektonicky je budova typickým 
příkladem víceméně typizované „nádražní architektury“, přejímající obecné „líbivé“ prvky 
historismu. Je dokladem poslední etapy výstavby Severozápadní dráhy z Ústí nad Orlicí do 
Letohradu, zprovozněné 5. 10. 1874, bez velkých reprezentativních ambicí. Dnes je  budova 
cenným dokladem architektonické úrovně venkovských nádražních staveb ze třetí čtvrti 19. 
století ve východočeském regionu a poslední fáze výstavby drah soukromých 
rakouskouherských drážních společností. Architektonickou působivost komplexu nádraží 
zvyšuje jeho poloha v malebném krajinném rámci zalesněného údolí. “
Dopisem ze dne 21. 04. 2008 se pod značkou 15996/2008/ŠKT/5308/klick vyjádřil 
odbor školství, kultury, mládeže a tělovýchovy Městského úřadu Ústí nad Orlicí, který 
doporučil prohlášení nemovitosti za kulturní památku, protože „díky svému dispozičnímu 
řešení se dvěma východy a nástupišti se jedná o ojedinělou stavbu železniční stanice 
v orlickoústeckém regionu ... původní architektonická podoba zmiňovaného objektu je  
zachována, ale železniční stanice není dostatečně využívána a udržována. “
V dopise ze dne 22. 04. 2008 sč.j. NPÚ-302/3048/2008 se vyjádřil také Národní 
památkový ústav, ústřední pracoviště, který doporučil prohlášení věci za kulturní památku:
„Staniční budova tzv. nového nádraží v Ústi nad Orlicí byla podle dosavadních poznatků 
postavena v roce 1874 na základě projektu architekta Rudolfa Freye, od roku 1872 vedoucího 
architekta Rakouské severozápadní dráhy (Österreichische Nordwestbahn). Stavba 
s klasicistními prvky a s prvky tzv. švýcarského stylu se obecně hlásí k epoše romantického 
historismu. Její historicko-architektonická hodnota a ... autentický stav dochování j i  v rámci 
České republiky řadí kpředním příkladům historické nádražní architektury. V Ústí nad Orlicí 
je navíc zcela mimořádně dochována ještě staniční budova nádraží Ústí nad Orlicí-město 
(dnes zastávka) z roku 1845, zastupující výstavbu starší Olomoucko-pražské dráhy a 
z hlediska potřeb památkové ochrany již  dříve doceněná. Lze tedy jistě hovořit o hodnotném 
souboru drážních staveb reprezentujících ve vývojové posloupnosti významnou kapitolu naší 
industriální architektury
„¦J^ 0C^ e us -^anoven  ^ § 3 ödst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 09. 05. 2008 
pod č.j. KrU -  19068/2008/OKPP vyjádřil odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu 
Pardubického kraje, který souhlasil s prohlášením věci za kulturní památku, protože 
„železniční stanice v Ústí nad Orlicí představuje téměř autenticky dochovanou výpravní 
budovu s neobvykle řešenou dispozicí, byla postavena v jednotném architektonickém stylu 
stanic Rakouské severozápadní dráhy. Budova navržená architektem Rudolfem Freyem ve 
stylu romantického^ historismu, od svého vzniku v roce 1874, prodělala jen malé množství 
změn. Je významným dokladem vývoje historické drážní architektury a železniční dopravy 
v rámci střední Evropy. “
Nad rámec výše uvedených obligatorních stanovisek se kvěci dále vyjádřila Komise 
Ministerstva kultury pro hodnocení návrhů na prohlášení nemovitých věcí za kulturní 
památku a žádostí na zrušení prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku, která na svém
5. jednání ze dne 16. 12. 2009 doporučila prohlášení věci za kulturní památku s tím, že 
„stavba z roku 1874 (hypoteticky zahrnující část konstrukcí staršího objektu) je 
pozoruhodnou přijímací nádražní budovou především z hlediska typologie, když obsluhuje 
původně dvě nádraží, dvou různých společností. Její architekt Rudolf Frey byl vedoucím
^ ^ — — — - — — — ^ ^
\
4
inženýrem Rakouské severozápadní dráhy, která v letech kolem 1870 podstatně doplnila 
železniční síť v Čechách. Spolupracoval i s Carlem Schlimpem, kupř. při stavbě nádherné 
novorenesanční přijímací budovy nádraží Severozápadní dráhy v Děčíně. Slohově je přijímací 
budova nádraží v Ústí nad Orlicí příkladem romantizujícího historismu tzv. „švýcarského 
slohu“.' Přesto, že je stavba plně ve funkci již  více než 130 let zachovala si podstatu svého 
slohového charakteru a jednotlivé ztráty detailu jsou poměrně malé. Spolu s krásnou 
klasicistní přijímací budovou nádraží Ústí nad Orlici-město, která již byla právem za památku 
prohlášena, tvoří hodnotný soubor dopravních staveb v tomto východočeském městě. “
Rekapitulace dosavadního průběhu řízení o prohlášení budovy železniční stanice 
v Ústí nad Orlicí č.p. 684, na st. p. č. 786, k.ú. Ústí nad Orlicí, okres Ústí nad Orlicí, 
Pardubický kraj, za kulturní památku: Ministerstvo kultury vedlo v této věci od 10. 4. 2008 do
6. 8. 2008 správní řízení o prohlášení železniční stanice v Ústí nad Orlicí za kulturní památku. 
Řízení bylo ukončeno rozhodnutím ze dne 6. 8. 2008 s č.j. 3145/2008 o neprohlášení věci za 
kulturní památku z důvodu jiného veřejného zájmu (toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 
8. 9. 2008). Dále Ministerstvo kultury vedlo v této věci od 20. 4. 2009 do 27. 5. 2009 správní 
řízení o prohlášení předmětné věci za kulturní památku. Řízení bylo ukončeno rozhodnutím o 
prohlášení věci za kulturní památku ze dne 27. 5. 2009 s č.j. MK 805/2009 OPP. Toto 
rozhodnutí bylo napadeno rozkladem ze dne 11. 6. 2009 s č.j. 6499/2009-031 a následně bylo 
autoremedurním rozhodnutím č.j. MK 4650/2009 OPP ze dne 24. 7. 2009 zrušeno a řízení 
bylo zastaveno, když tím bylo rozkladu vyhověno v plném rozsahu. Památkové hodnoty 
nebyly zrušením rozhodnutí Ministerstva kultury ze dne 27. 5. 2009 s č.j. MK 805/2009 OPP 
a zastavením řízení žádným způsobem zpochybněny, protože k tomuto postupu bylo 
přikročeno pouze z formálně-procesních důvodů. Autoremedumí rozhodnutí nabylo právní 
moci dne 15. 8. 2009. Proti tomuto autoremedurnímu rozhodnutí společnost České dráhy, a. s. 
rozklad nepodala (sic!). Další řízení o prohlášení předmětné věci za kulturní památku bylo 
vedeno v období od 30. 7. 2009 do 17. 9. 2009, kdy bylo vydáno rozhodnutí č.j. MK 
7435/2009 OPP o prohlášení věci za kulturní památku. Toto rozhodnutí bylo napadeno 
rozkladem ze dne 8. 10. 2009 sč.j. 11447/2009-031 a následně bylo autoremedurním 
rozhodnutím ze dne 12. 11. 2009 s č.j. MK 10449/2009 OPP zrušeno a řízení bylo zastaveno, 
když tím bylo rozkladu vyhověno v plném rozsahu. Autoremedumí rozhodnutí nabylo právní 
moci dne 28. 11. 2009. Památkové hodnoty věci nebyly tímto autoremedurním rozhodnutím 
nikterak zpochybněny. Toto autoremedumí rozhodnutí bylo napadeno rozkladem sč.j. 
13822/2009-031 ze dne 30. 11. 2009. Rozhodnutím ministra kultury ze dne 15. 1. 2010 s č.j. 
MK 401/2010 O LP byl rozklad zamítnut (účastník řízení převzal toto rozhodnutí dne 18. 1. 
2010). Rozhodnutím ze dne 30. 11. 2009 sč.j. MK 11453/2009 OPP bylo řízení obnoveno 
(účastník rozhodnutí o obnově převzal dne 30. 11. 2009). Účastník podal proti rozhodnutí 
Ministerstva kultury o obnově řízení s č.j. MK 11453/2009 OPP ze dne 30. 11. 2009 rozklad 
ze dne 14. 12. 2009 s č.j. 14647/2009-031. Rozhodnutím ministra kultury ze dne 8. 3. 2010 
sč.j. MK 2902/2010 OLP byl rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí o obnově bylo 
potvrzeno (účastník převzal toto rozhodnutí dne 10. 3. 2010). Ministerstvo kultury obnovilo 
řízení zejména z toho důvodu, že veřejný zájem na ochraně památkových hodnot tohoto 
objektu přetrvává.
Účastník řízení společnost České dráhy, a.s., opakovaně vyjádřil svůj nesouhlas 
s prohlášením věci za kulturní památku. Účastník řízení ČD, a.s., v rozkladu ze dne 11. 06. 
2009 sč.j. 6499/2009-031 proti rozhodnutí Ministerstva kultury ze dne 27. 05. 2009 sč.j. 
805/2009 OPP o prohlášení věci za kulturní památku uvedl následující námitky: „Zahájení 
nového řízení z vlastního podnětu o věci, ve které již bylo jednou vydáno pravomocné 
rozhodnuti Ministerstva kultury ČR pod čj. 3145/2008 ze dne 6. 8. 2008 neprohlášení za
5
kultui ni památku, je založeno na zjištěni Ministerstva kultury ČR, že v souvislosti s realizací 
stavby „ Průjezd železničním uzlem Ústi nad Orlici ‘ existuje možnost zachování stávající 
nádražní budovy. České dráhy, a.s. proti tomu staví skutečnost, že možnost existence 
zachování budovy při novém řešení výše uvedené stavby je založena pouze na domněnkách, 
neboť nové řešení nebylo dosud projednáváno, nebylo o něm rozhodnuto, nebylo ani 
schváleno  ^ Ministerstvem dopravy ČR jako nadřízeným orgánem investora stavby. Investor 
stavby SZDC, s.o. ve svém vyjádření čj. 5037/09-OTH zaslaném na Ministerstvo kultury sice 
možnost zachování budovy připustil, ale v závěru uvedl, že vzhledem k jejímu umístění 
uprostřed kolejové dráhy dochází ke značným technickým omezením vyplývajícím z dané 
legislativy. Tato technická omezení se týkají především komplikovaného přístupu a 
nemožnosti veřejného příjezdu k budově, což ve svém důsledku vede k poškození vlastníka, 
nebot ten ztrácí možnost využitelnosti budovy. Dále se značně komplikuje zásobování objektu 
a téměř se znemožňuje provádění oprav, popř. rekonstrukce objektu vzhledem kproblematické 
dopravě  ^ materiálu a technologie. Jsme přesvědčeni, že ze strany investora nebylo správné 
připuštění existence zachování původní výpravní budovy uprostřed kolejové dráhy na 
koridorové trati v době, kdy ještě nebylo dokončeno prověření možností úprav projektu včetně 
jejich negativních dopadů. Kromě výše uvedeného je nutné do těchto negativních dopadů 
zahrnout^ především zhoršení podmínek pro cestující vzhledem k jejich komplikovanému 
odbaveni a dýk zhoršení bezpečnosti, neboť může docházet k nekontrolovanému vstupu osob 
z řad návštěvníků předmětného objektu do kolejové dráhy. To znamená neustálou možnost 
vzniku úrazů a ohrožování bezpečnosti železniční dopravy. Zdůrazňujeme, že tato skutečnost 
naprosto popírá smysl modernizace trati, kde jedním z hlavních důvodů je  zvyšování 
bezpečnosti železniční dopravy. Domníváme se proto, že připuštění možnosti zachování 
existence budovy bez řádného zjištění a projednání věci bylo ovlivněno zejména pod tlakem 
nepřiměřeně zveličovaných a dramaticky vedených některých publicistických pořadů a ne 
odborným posouzením. “
Ministerstvo kultury k tomu uvádí, že v předchozím rozhodnutí č.j. 3145/2008 ze dne 
06. 08. 2008, kterým rozhodlo o neprohlášení nádražní budovy v Ústí nad Orlicí za kulturní 
památku, tak učinilo z důvodu jiného veřejného zájmu a nikoli pro absenci památkových 
hodnot. V dopise ze dne 25. 02. 2009 sč.j. 2178/2009-031 společnost České dráhy, a.s., 
uvedla, že existuje i jiné kolejové řešení, které by umožnilo zachování stávající nádražní 
budovy v Ústí nad Orlicí: „Za ČD a.s., jako účastníka stavebního řízení, který se od počátku 
účastnil projednávání dokumentace kpředmětné problematice uvádíme, že předzpracováním 
dokumentace pro územní řízení byla projednávána studie stavby ve více variantách 
Přípravná dokumentace byla zpracována ve třech variantách z nichž jedna řešila zachování 
budovy’ čp. 684, na st. p. 786, k.ú. Ústí nad Orlicí. Varianta s ponecháním budovy čp. 684 
uprostřed  ^kolejiště obsahovala řadu technických problémů, které bylo nutné vyřešit tak, aby 
průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí vyhovoval technickým předpisům platným pro 
transevropské železniční sítě a aby byl zajištěn plynulý a bezpečný provoz na dopravní cestě - 
koridorové trati. Přístup k budově čp. 684 uprostřed kolejiště byl umožněn pouze pro pěší - 
podchodem, protože úrovňový železniční přejezd nebylo možné zachovat a mimoúrovňové 
resem příjezdu by znamenalo značné investiční náklady. Budova stojící izolovaně uprostřed 
kolejiště bez možného příjezdu vozidel se jevila jako velmi omezeně využitelná - jak pro 
komerční, tak i pro nekomerční účely. “
Ministerstvo kultury uvádí, že na základě tohoto výše uvedeného stanoviska, ve 
kterem byla možnost zachování objektu nádražní budovy připuštěna, již nelze považovat tento 
jmý veřejný zájem (tj. demolice budovy v rámci výstavby koridorové tratě) za relevantní 
V řízení o prohlášení věci za kulturní památku nemohou být předmětem posuzování 
podnikatelské záměry vlastníka věci Českých drah, a.s., respektive investora stavby Správy 
železniční dopravní cesty, s.o. Ministerstvu kultury rovněž nepřísluší hodnotit kvality
»
é
6
(vlastnosti) navrhovaných technických opatření při řešení kolejové situace v Ústí nad Orlicí. 
Ministerstvo kultury v tomto řízení posuzuje především existenci památkových hodnot dle § 2 
zakona č. 20/1987 Sb. Ministerstvo kultury má za to, že všechna stanoviska společnosti České 
rahy, a.s., objektivně vycházela ze znalosti skutečného stavu věci a připuštění možnosti 
zachování budovy ústeckoorlického nádraží, které bylo vyjádřeno v dopise ze dne 25. 02. 
2009 s č.j. 2178/2009-031, bylo odrazem reality a nikoli snad výsledkem medializace této 
causy. Spolu s obsahem výše uvedeného dopisu se Ministerstvo kultury tímto vypořádává i 
s obdobnými námitkami Českých drah, a.s., které byly uvedeny v dopisech ze dne 31. 03. 
2009 s ě.j. 3637/2009-031 a ze dne 07. 05. 2009 s č.j. 5147/2009-031.
Účastník řízení v dopise ze dne 06. 08. 2009 sč.j. 8779/2009-031 vyjádřil svůj 
zásadní nesouhlas s prohlášením věci za kulturní památku následovně: „ České dráhy, a s 
trvají na tom, že k prohlášení budovy železniční stanice v Ústí nad Orlicí č.p. 684, na st. p. č. 
786, ku.' Ostí nad Orlicí, okres Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj, za kulturní památku, je 
nutné mít k dispozici odborný posudek schválený Ministerstvem dopravy ČR o tom zda v 
konečném řešení veřejně prospěšné stavby „Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí“, je  
možné předmětnou budovu skutečně zachovat a přitom zajistit její plnohodnotné využití které 
je  zejména dáno zajištěním přístupu pro pěší a příjezdu automobilů k budově pro umožnění 
zásobování, provádění údržbových prací, oprav a rekonstrukcí. V současné době mají České 
dráhy, a.s. k dispozici vyjádření Ministerstva dopravy ČR č.j. 61/2009-130-IZD/10 ze dne 15
7. 2009 k dalšímu vývoji stavby „Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí“ a jejímu dopadu 
na předmětnou budovu, které jednoznačně dokazuje, že pro postoj Ministerstva dopravy ČR je 
určující dosud platné expertní stanovisko č.j. 227/2007-910-IZD/2 ze dne 14. 11. 2007. Toto 
expertní stanovisko jednoznačně popisuje předmět stavby, a to včetně demolice předmětné 
budovy, proto shledáváme vyjádření MD ze dne 15. 7. 2009 v rozporu s jeho předchozími 
stanovisky doloženými do spisu MK CR ve věci návrhu na prohlášení železniční stanice v Ústí 
nad Orlici c.p. 684, na st. p. C. 786, k.ú. Ústí nad Orlicí, okres Ústí nad Orlicí, Pardubický 
kraj, za kulturní památku (ti. v rozporu se stanoviskem či. 61/2009-130-IZD/5 ze dne 8 4 
2009 a č.j. 61/2009-13O-IZD/2 ze dne 25. 3. 2009). Vzhledem k uvedenému rozporu výše 
jmenovaných stanovisek Ministerstva dopravy ČR k jedné věci proto české dráhy, a.s. 
navrhuji doplněni podkladů k řízení ve věci prohlášení budovy železniční stanice v Ústí nad 
Orlici c.p 684, na st. p. č. 786, kú. Ústí nad Orlicí, okres Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj, za 
kulturní pamatku, a to^  o nové a jednoznačné vyjádření Ministerstva dopravy ČR k možnosti 
zachovaní budovy v rámci stavby Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí“. V případě, že 
nebude ze strany Ministerstva dopravy ČR jednoznačně potvrzena možnost řešení stavby při 
záchovám existence původní výpravní budovy, považujeme návrh na prohlášení budovy 
zelezmcm stanice v Ústí nad Orlicí č.p. 684, na st. p. č. 786, kú. Ústí nad Orlicí, okres Ústí 
nad Orlici, Pardubický kraj, za kulturní památku, za bezpředmětný. “
a kultury k tomu uvádí> že má k dispozici stanovisko Ministerstva dopravy
ze dne 08. 04. 2009 sč.j. 61/2009-130-IZD/5, ve kterém Ministerstvo dopravy potvrdilo 
možnost zachovaní stávajícího objektu a podporu tohoto řešení: „Způsob využití výpravní 
budovy, který je řešen v rámci stavby „Přestavba železniční stanice Ústí nad Orlicí“, je v 
současné době i nadak předmětem jednání mezi Správou železniční dopravní cesty s. o. a 
zastupitelstvem města Ústí nad Orlicí... Ministerstvo dopravy v současnosti podporuje záměr 
zachovaní stavajia výpravní budovy a očekává v dohledné době předložení způsobu jejího
využiti a zaclenem do stavby "Přestavba železniční stanice Ústí nad Orlicí“ od Správy 
zelezmcm dopravní cesty, s. o."
Ministerstvo kultury nemá důvod pochybovat o tom, že stanovisko Ministerstva 
dopravy vycházelo ze znalosti skutečného stavu věci. Ministerstvo kultury neobdrželo žádné 
jme stanovisko Ministerstva dopravy, které by popíralo výše uvedené. S přihlédnutím k
*
7
zásadě, že správní orgán má postupovat předvídatelně a obdobné případy nemá řešit rozdílně, 
Ministerstvo kultury nepředpokládá, že by Ministerstvo dopravy nedůvodně měnilo svá 
stanoviska v této cause. Ministerstvo kultury takto vychází z předpokladu, že Ministerstvo 
dopravy si je jako příslušný ústřední orgán státní správy dobře vědomo všech závazků a 
povinností, které má Česká republika, potažmo České dráhy, a.s., a Správa železniční 
dopravní cesty, s.o., při výstavbě koridorových tratí v ČR ve smyslu budování transevropské 
železniční sítě a že při zvážení všech těchto okolností svým stanoviskem ze dne 8. 4. 2009 
podpořilo záměr zachovat stávající budovu nádraží v Ústí nad Orlicí a tím tak kvalifikovaně 
vyjádřilo, že zachování tohoto objektu není v rozporu s veřejným zájmem v oblasti dopravy.
Lze tak shrnout, že již pominul důvod pro neprohlášení objektu nádraží tak jak byl 
uveden v předchozím rozhodnutí č.j. 3145/2008 ze dne 6. 8. 2008 (tj. existence jiného
verejneho zájmu) a že v tomto řízení je proto rozhodující výhradně prokázání existence 
památkových hodnot věci.
, ^ot^e ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), 
ú ° . ÚČaS!níku l^zení umožněno vyjádřit se k podkladům rozhodnutí i ke způsobu jejich 
zjištění, případně navrhnout jejich doplnění (vlastník dopis ze dne 18. 03. 2010 převzal dne 
25. 03. 2010). Spisový materiál byl rozšířen o zápis zjednání Komise Ministerstva kultury 
pro hodnocení návrhů na prohlášení nemovitých věcí za kulturní památku a žádostí na zrušení 
prohlášeni nemovitých věcí za kulturní památku.
Účastník řízení se vyjádřil v dopisu ze dne 8. 4. 2010 sč.j. 4704/2010-031 takto: 
„Akceptujeme,^ že Komise postupovala v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ale zároveň chceme znovu zdůraznit skutečnost, že zachování budovy spolu s 
následně vyvolanou změnou řešení projektu přestavby železničního uzlu nese i značná úskalí 
pro další využiti^ budovy. Jedná se především o znemožnění příjezdu automobilů a ztížení 
přístupu pro pěší, který bude umožněn pouze podchodem. K argumentu, že MK ČR posuzuje 
především existenci památkových hodnot podle § 2 zák. č. 20/1987 Sb. uvádíme, že tento 
případ je  zcela specifický a výsledek by měl být proto posuzován z hlediska širších vztahů 
Problematikou původní výpravní budovy v žst. Ústí nad Orlicí se nyní zabýval i Senát 
Parlamentu České republiky a přijal v této věci usnesení, kterým doporučuje zainteresovaným 
společnostem a nejvyšším orgánům státní správy (včetně Ministerstva kultury ČR) společně 
najít řešeni, jak j e  stávající budovou naložit. Sdělme si však navzájem jednu důležitou 
skutečnost^ -  tj., že pokud, bude budova prohlášena za kulturní památku a postupem času se 
prokáže, ze ani přes veškeré snahy se nepodařilo budovu smysluplně využít, je možné, že 
Ministerstvo kultury CR bude po několika letech posuzovat žádost na zrušení prohlášení této 
budovy za kulturní památku. Svízelné postavení vlastníka problematicky umístěné památkově 
chráněně budovy tím třeba bude vyřešeno, ale další změna uspořádání železniční stanice, 
výhodnější z hlediska dopravy i z hlediska přístupu cestujících k vlakům, bude již  v té době 
nemožná, neboť stavba „Rekonstrukce železničního uzlu Ústí nad Orlicí“ bude -  a to s 
nasazením značných finančních prostředků -  dávno dokončena. Tento stav, který se bude 
dotýkat zejmena občanů města Ústí nad Orlicí denně využívajících dopravu po železnici bude 
tak předurčen mnoha dalším generacím a bude vypovídat o výsledku posuzování nejvyššího
správního organu statni správy sice v souladu s patřičným zákonem, ovšem bez posouzení 
souvisejících širších vztahů. “
, Min]1S.teú tV0 kultury znovu upozorňuje účastníka řízení, že předmětem správního 
řízem o prohlášeni věci za kulturní památku je skutečně především posuzování památkových 
hodnot věci dle § 2 zákona č. 20/1987 Sb. Nicméně Ministerstvo kultury si je vědomo 
složitosti teto causy a v budoucnu jistě bude nápomocno při hledání smysluplného využití
*
v
8
nádražní budovy v Ústí nad Orlicí ve smyslu usnesení č. 422, která Senát ČR přijal na své 15 
schůzi dne 18. 3. 2010.
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené důkazy jednotlivě i ve 
vzájemných souvislostech a rozhodlo o prohlášení budovy železniční stanice v Ústí nad Orlicí 
č.p. 684, na st. p. č. 786, k.ú. Ústí nad Orlicí, okres Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj, za 
kulturní památku, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, protože je to významný doklad 
vývoje „železniční architektury“ v období 2. poloviny 19. století a zastupuje charakteristický 
typ venkovského nádraží Severozápadní dráhy (použití režného zdivá s výraznou nárožní 
bosáží, hrázděných konstrukcí a sedlových střech s mírným sklonem). Pod projektem 
dvoj nádraží rakouské Společnosti státní dráhy (StEG) a Rakouské severozápadní dráhy 
(ONWB) byli podepsáni ředitel ONWB Wilhelm Hellwag a hlavní architekt společnosti 
Rudolf Frey. Nádraží bylo postaveno v roce 1874 ve stylu romantického historismu, který 
kombinoval klasicistní prvky s prvky tzv. švýcarského stylu. Objekt je v současné době 
zachován ve své hmotě a exteriéru, i když fasády jsou místy poškozené povětrnostními vlivy.
Interiéry jsou v důsledku dlouhodobé neúdržby na některých místech poškozeny. Nicméně 
objekt se nenachází v havarijním stavu a jeho památkové hodnoty jsou dosud zachovány.
Některé architektonické prvky a detaily jsou dochované ve své původní podobě (např. 
otvorové výplně, včetně kování, štuková výzdoba, vnější kamenné prvky, řezbou zdobené 
střešní dílce aj.).
Závěrem Ministerstvo kultury konstatuje, že v Ústí nad Orlicí je také zachována 
staniční budova Ústí nad Orlicí — město z roku 1845, která byla součástí výstavby 
Olomoucko-pražské dráhy, a která již v minulosti byla zapsána do Státního seznamu 
nemovitých kulturních památek (r. č. ÚSKP ČR 45425/6-3768). V této souvislosti je tedy 
možné tvrdit, že se bezesporu jedná o památkově hodnotný soubor industriálních staveb 
dokládajících vývoj drážní architektury v 19. století v regionu východních Čech.
v Ministerstvo kultury po předložení veškerých důkazů a fotodokumentace shledalo 
dostačující důvody k prohlášení výše zmíněné věci za kulturní památku dle § 2 odst. 1 písm. 
a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
v Nedílnou součástí tohoto rozhodnutí je kopie snímku katastrální mapy se zákresem 
umístění kulturní památky.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
radu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží v 
provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
/]4c Lby\
Mgr. Pétra Ulbrichová o"
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek/ © '9 fcB ^  |
v odboru památkové pece Ministerstva kultury/,fí c»\
i c  \ *< 1
¦ w  7
,  1
*
%
>
Příloha č. 1: Budova železniční stanice v Ústí nad Orlicí č,p, 684, na st. p. č. 786, k.ú. Ústí 
nad Orlicí, okres Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj, kopie katastrální mapy s vyznačením 
umístění kulturní památky; nedílná součást tohoto rozhodnutí
I / ' o  ! x x x  \n  ^ !I \ Xov \i  X  cr b ! 1 i \  \
o o j  j i V \ x\  \
/  o , Mi \ X  \
/  + j^  ^ , j I \
j j  T i  ,
í L I . o
K  / /  I ,4. y  /  ’ ; I  pö
, ! / /  / ' I «T
; /  (  l i  \  /  ' v  -J
« I

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0138242.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Ústí nad Orlicí, železniční stanice Ústí nad Orlicí. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

12922207 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 305164905

Bližší specifikace:

Název	železniční stanice Ústí nad Orlicí
Číslo ÚSKP	104023
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10834160

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 6609/2009 OPP
Datum nabytí právní moci	27.08.2010
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	305164905 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kód paGIS: 1087772

Název objektu:

Část obce: Ústí nad Orlicí

Č. dom.: č.p. 684

Ulice: Nádražní

Č. or.:

Kat. území: Ústí nad Orlicí

Obec: Ústí nad Orlicí

ORP: Ústí nad Orlicí

Okres: Ústí nad Orlicí

železniční stanice Ústí nad Or… (právní stav 305164905)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 17116

Název lokality: Ústí nad Orlicí

Reálný typ: město

Kat. území: Ústí nad Orlicí

Obec: Ústí nad Orlicí

ORP: Ústí nad Orlicí

Okres: Ústí nad Orlicí

Kraj: Pardubický kraj

železniční stanice Ústí nad Or… (právní stav 305164905)

Kód CZ: 47281

Název lokality: Podměstí III

Reálný typ: retrodíl čtvrtě

Kat. území: Ústí nad Orlicí

Obec: Ústí nad Orlicí

ORP: Ústí nad Orlicí

Okres: Ústí nad Orlicí

Kraj: Pardubický kraj

železniční stanice Ústí nad Or… (právní stav 305164905)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 243

Název hist. regionu: Ústí nad Orlicí

železniční stanice Ústí nad Or… (právní stav 305164905)

Ke stažení Náhled Žádost o užití