Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

j ¦ f y  -  f y f y - Z j
. • Ministerstvo kultury
, ? í f y f  fez  Maltézské náměstí 471/1 telefon: 257 085 111
P- °  B0X 74 fax: 257 322 181
'  ^  11811 Praha 1 - Malá Strana e-mail: posta@mkcr.cz
----------------------------------- -----------------------------------------------------------N árodní p a m á t ^ m f ý  ústav_____________
ústřední  pracoviště 
Valdštejnské nám. 3/162, Praha 1
LÉČEBNÉ LÁZNĚ Mariánské Lázně, a.s. d0č|0 t i  o */
M a rk o v a  22 “ 11 "U/” ÍWÍ
3^3 29 Mariánské Lázně ' j
Přílohy: dd:.....T.P.../).....----------------- ^
Váš dopis značky Naše značka Vyfizuje/linka /  V Praze dne
č.j. 9835/2006 Mgr. Vajčner/434 14.6.2007
Věc: rozhodnutí ve věci žádosti o zrušení prohlášení souboru věcí lázeňských domů
Kavkaz a Split v Mariánských Lázních za kulturní památku
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j.: 9835/2006 ve výše 
uvedené věci.
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Ministerstvo kultury
odbor památkové péče 
118 01 Praha 1 - Malá Strana
Příloha: 1 x rozhodnutí Ministerstva kultury č.j.: 9835/2006 ze dne 14. 6. 2007 
Stejnopis rozhodnutí:
(j>řarodní památkový ústav, ústřední pracoviště
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Lokti
Krajský úřad Karlovarského kraje
Městský úřad Mariánské Lázně
Vlastní
. ’ jáj|J Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 telefon: 257 085 111
P. O. BOX 74 fax: 257 322 181
118 11 Praha 1 - Malá Strana e-mail: posta@mkcr.cz
V Praze dne 14. 6. 2007 
Č.j.: 9835/2006
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče 
vydává toto
r o z h o d n u t í :
Ministerstvo kultury z a m í t á  podle § 8 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, žádost společnosti LÉČEBNÉ LÁZNĚ 
Mariánské Lázně, a.s., se sídlem Masarykova 22, 353 29 Mariánské Lázně, o zrušení 
prohlášení souboru věcí lázeňských domů ěp. 9 a 10 na Goethově náměstí v Mariánských 
Lázních, který sestává z lázeňského domu KAVKAZ (dříve WEIMAR) čp. 9 (na stavebním 
pozemku parcelní číslo 16, rejstříkové číslo Ústředního seznamu kulturních památek České 
republiky 26002/4-4231), lázeňského domu SPLIT /dříve ZELENÝ KŘÍŽ) čp. 10 (na 
stavebním pozemku parcelní číslo 15, rejstříkové číslo Ústředního seznamu kulturních 
památek České republiky 46674/4-56) a stavebních pozemků parcelní čísla 15 a 16, k.ú. 
Mariánské Lázně, okr. Cheb, kraj Karlovarský, za kulturní památku.
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo kultury na základě žádosti vlastníka souboru věcí, společnosti LÉČEBNÉ 
LÁZNĚ Mariánské Lázně, a.s., se sídlem Masarykova 22, 353 29 Mariánské Lázně, zahájilo 
řízení o zrušení prohlášení souboru věcí lázeňských domů čp. 9 a 10 na Goethově náměstí 
v Mariánských Lázních, který sestává z lázeňského domu KAVKAZ (dříve WEIMAR) čp. 9 
(na stavebním pozemku parcelní číslo 16, rejstříkové číslo Ústředního seznamu kulturních 
památek České republiky 26002/4-4231), lázeňského domu SPLIT (dříve ZELENÝ KŘÍŽ) čp. 
10 (na stavebním pozemku parcelní číslo 15, rejstříkové číslo Ústředního seznamu kulturních 
památek České republiky 46674/4-56) a stavebních pozemků parcelní čísla 15 a 16, k.ú. 
Mariánské Lázně, okr. Cheb, kraj Karlovarský, za kulturní památku. Navrhovatel ve svém 
podání zejména uvedl, že již v roce 1993 byl v objektech, vzhledem k jejich havarijnímu 
stavu, ukončen provoz, když se zde nedala zajistit odpovídající úroveň lázeňské péče. V roce 
2003 muselo být přistoupeno k záchrannému statickému zajištění objektů, včetně sanace 
fasád, říms a střech. Zdivo je destruováno vlhkostí, dřevěné části jsou napadeny houbami. 
Objekty Kavkaz, Split a Jitřenka budou zčásti demolovány a na jejich místě bude vystavěn 
lázeňský komplex, respektující styl, prostředí a výškové hladiny území.
V řízení se vyjádřil, na základě § 8 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, Městský úřad Mariánské Lázně, stavební úřad -  úsek památkové péče, který 
ve svém stanovisku ze dne 27. 10. 2006, značka STAV/06/2384/PP, uvedl, že je již od 
července roku 2006 obeznámen se záměrem vlastníka souboru věcí objekty zčásti demolovat a 
na jejich místě postavit lázeňský komplex, respektující styl, prostředí a výškové hladiny 
zástavby území, avšak své konečné stanovisko ke zrušení prohlášení věci za kulturní památku 
podmínil předložením stavebně -  historického průzkumu a stavebně -  technického a 
mykologického průzkumu obou objektů. Městský úřad Mariánské Lázně dále uvedl, že 
předmětný soubor staveb leží v dominantní poloze Goethova náměstí, jež je centrální částí 
lázeňské oblasti Mariánských Lázní. Revitalizace komplexu je proto ve zcela zásadním zájmu
1
této oblasti jak z hlediska její historické hodnoty, která je vyjádřena vyhlášením městské 
památkové zóny, tak z hlediska její funkce, tedy lázeňství. Historická hodnota této památkové 
zóny je s funkcí lázeňství neoddělitelně spojena, protože jak je uvedeno mj. v ustanovení § 3 
písm. c) vyhlášky č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za 
památkové zóny, využití jednotlivých objektů musí být v souladu s památkovou hodnotou 
zóny, kterou tvoří zejména význam daného území pro historickou, kulturní a jinou osobitost 
místa, historické vazby nemovitostí a prostorů a vnější i vnitřní obraz sídla. Lázeňské domy 
Split a Kavkaz představují výraznou hodnotu jak pro svou urbanistickou polohu či 
architektonické ztvárnění, tak pro svou sounáležitost s lázeňstvím, které je hlavním kulturním 
dědictvím celého kraje. Na druhou stárnu bylo při prohlídce objektů zjištěno, že v objektech 
došlo k vážným škodám v důsledku rozsáhlého napadení biotickými škůdci, když 
dlouhodobým rozvojem dřevomorky domácí došlo mj. k destrukci stropních konstrukcí 
v několika podlažích. Situace byla natolik závažná, že došlo k ohrožení stability průčelí 
objektu Kavkaz a částí sousedních domů Split a Jitřenka, které jsou na domu Kavkaz ve 
značné míře staticky závislé. V této souvislosti byly nařízeny stabilizační práce, které byly 
vlastníkem souboru věcí splněny. Vztah mezi zájmem stavebníka a zájmem památkové péče 
je tedy nutné velmi pečlivě zvážit.
Dle téhož ustanovení zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se v řízení 
vyjádřil Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor kultury, památkové péče, lázeňství a 
cestovního ruchu který ve svém stanovisku ze dne 31. 10. 2006, značka 1257/KR/06, uvedl, 
že nesouhlasí se zrušením prohlášení předmětných věcí za kulturní památku: dne 22. 2. 2006 
se zástupce Krajského úřadu Karlovarského kraje zúčastnil prohlídky daných kulturních 
památek. Stavebně technický stav objektů není uspokojivý (zvláště patrné jsou problémy 
způsobené vlhkostí v zadním křídle objektu Kavkaz), odpovídá cca 13 letem nevyužívání a 
zanedbání pravidelné údržby, ale dá se napravit a vzniklé závady odstranit za předpokladu 
zvýšených nákladů. Při posuzování dané věci vycházel krajský úřad ze znění ust. § 8 odst. 1 
zákona o státní památkové péči, že zrušení prohlášení věci za kulturní památku je možno 
pouze z mimořádně závažných důvodů. První důvod uváděný žadatelem (vlastníkem) svědčí 
spíše o nedostatečné údržbě objektů ze strany minulých i současných vlastníků a druhý důvod 
nemůže převážit nad zájmem státní památkové péče na uchování kulturního dědictví. Tyto 
byť ze strany žadatele opodstatněné argumenty nemohou převážit nad veřejným zájmem 
vyjádřeným mj. i v ust. § 1 zákona o státní památkové péči, kterým je v tomto případě ochrana 
kulturně historických hodnot, kvůli kterým byly v roce 1958 objekty prohlášeny za kulturní 
památky a které i přes špatný technický stav tyto objekty stále mají. Argument zvýšení 
využitelnosti a kapacity objektů nemůže být dle názoru krajského úřadu jediným důvodem pro 
zrušení památkové ochrany. Tento postup by byl v rozporu s bodem 2 ČI. 4 Úmluvy o ochraně 
architektonického dědictví z roku 1985, která je součástí právního řádu České republiky 
(vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv č.73/2000), a kde je uvedeno, že každá strana 
předejde znetvoření, zchátrání nebo demolici chráněných statků (památek a architektonických 
souborů). Navíc dané objekty se nachází na území městské památkové zóny Mariánské Lázně 
prohlášené Vyhláškou ministerstva kultury ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. 9. 1992 o 
prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny. V ust. § 3 písm. c) 
této vyhlášky je stanoveno, že využití jednotlivých objektů a prostorů musí odpovídat jejich 
kapacitě a technickým možnostem a musí být v souladu s památkovou hodnotou zóny, kterou 
tvoří zejména význam daného území pro historickou, kulturní a jinou osobitost místa, 
historické vazby nemovitostí a prostorů a vnější i vnitřní obraz sídla. Domy Split a Kavkaz 
jsou kulturní památky a jako takové mají nespornou památkovou hodnotu. Nutno 
poznamenat, že jejich hodnota nespočívá pouze v hodnotě historické a památkové, ale mají 
rovněž hodnotu jako součást duchovního dědictví kraje, ve kterém fenomén lázeňství spojený 
s návštěvami historických osobností, zaujímá významné místo. Dnešní Hotel Kavkaz, ve 
kterém pobýval J. W. Goethe, vznikl kolem roku 1900 přestavbou Klebelsbergského paláce.
A
2
Po jeho rekonstrukci zde zase pobýval každoročně po dobu 12 let anglický král Edward VII. 
(v letech 1897 -  1909). Na jeho počest byl hotel přejmenován z Hotelu Stadt Weimar na King 
of England. Svým celkovým monumentálním architektonickým pojetím a zajímavým řešením 
patří k několika málo dochovaným objektům tohoto typu v Karlovarském kraji. V kraji 
ojedinělé je zvláště řešení zadního dvora s kolmo posazenými bočními křídly a uzavřeného 
směrem do zahrady kamennou terasou s dvouramenným schodištěm a dvojicí patrových 
pavilonů. Objekt domu Split, dříve Zelený kříž, obsahuje klasicistní jádro (stavební 
konstrukce v 1. NP) a patří k nej starším dochovaným domům ve městě. Zachování a obnova 
historických objektů jistě přispěje ke zdůraznění mnohaleté tradice lázeňství v Mariánských 
Lázních. Krajský úřad závěrem dodal, že v současné době se připravuje záměr požádat o 
zařazení části území tří lázeňských měst -  Karlových Varů, Mariánských Lázní a 
Františkových Lázní -  na Světový seznam kulturního dědictví -  UNESCO -  jako tzv. 
„Lázeňský trojúhelník“. Daná města s tímto záměrem souhlasí a Ministerstvo kultury shledalo 
tento záměr jako opodstatněný. Rušení památkové ochrany a následné demolice historických 
lázeňských domů by jistě k prosazení tohoto záměru nepřispěla.
Ministerstvo kultury rovněž obdrželo stanovisko Národního památkového ústavu -  
územního odborného pracoviště v Lokti, Kostelní 81, 357 33 Loket, ze dne 4. 6. 2007, značka 
07883/2006/da, který vyslovil nesouhlas se zrušením prohlášení věcí za kulturní památku, 
protože neshledal mimořádně závažné důvody pro které by památková ochrana mohla být 
zrušena. Objekty, stojící v městské památkové zóně, kterou navíc určují, stále mají kulturně 
historickou hodnotu pro kterou byly v roce 1958 zapsány do tehdejšího státního seznamu 
nemovitých kulturních památek. Jejich zachování, jakož i zachování památkové ochrany, je 
v zájmu památkové péče, i přes jejich stavebně technický stav, který je neuspokojivý, ale 
zcela jistě je obnovitelný. Dům „SPLIT“, původně nazývaný „ZELENÝ KŘÍŽ“ (Gruness 
Kreuz), postavil nedaleko dvojitého vývěru Křížového pramene Thaddaus Rubritius v letech 
1818-1819. O volbě prvých větších staveb v těchto místech rozhodla blízkost pramenů 
Mariina, Ambrožova a Karolinina, a také mimořádně exkluzivní, slunečná poloha. V těchto 
letech byly na Horním náměstí postaveny domy později proslavené pobyty Johanna 
Wolfganga Goetha a Ulriky von Levetzow, dům „Zelený kříž“ a „Město Výmar“. Později byl 
majitelem domu „Zelený kříž“ Med. Dr. Fidelis Scheu, význámný lázeňský lékař, jejich vnuk, 
lékař August Herzig - dědic domu, byl od roku 1873 historicky nej významnějším starostou 
města, jehož bronzový pomník stojí od roku 1913 ústředním parku. Objekt je z hlediska 
umělecko -  řemeslného hodnocení velmi kvalitní stavbou s velkým množstvím původních 
historických konstrukcí, architektonických prvků a detailů. Se sousední budovou Městského 
muzea je nej starším, dochovaným domem v Mariánských Lázních. Navíc do stavební podstaty 
domu nebylo až na drobné úpravy v průběhu jeho historického vývoje příliš zasahováno a tak 
se zde unikátně zachovala původní dispozice klasicistního domu včetně konstrukcí, a to od 
suterénu až po podkroví. Zcela vzácně je dochován systém obytného podkroví s brázděnými 
příčkami, kde se zachovala navíc i originální šablonová výmalba. Historická, umělecká i 
památková hodnota objektu je tím značně vysoká. Dům se tak řadí k nejcennějším objektům 
stavebního fondu lázeňského města vůbec. Lázeňský dům „KAVKAZ“, historicky nejcennější 
objekt města, je jednoznačnou dominantou Goethova náměstí. Původně Klebelsberský palác, 
nazývaný od roku 1823 „STADT WEIMAR“, nechal v roce 1821 postavit ve vznikajících 
Mariánských Lázních hrabě F. J. Klebelsberg, otčím Ulriky von Levetzow, rakouský ministr 
financí, který stál také u zrodu Vlasteneckého muzea v Praze. „Stadt Weimar“, byl v letech 
1903-1904 přestavován pro hoteliéra Hammerschmieda podle projektu vídeňského architekta 
Arnolda Heymanna, který svými stavitelskými experimenty té doby určil, spolu 
s nej významnějším architektem města Josefem Schaffrem, typický obraz vlastní Mariánským 
Lázním. Projekt přestavby, navrhován se záměrem letní rezidence pro anglického krále 
Eduarda VII, který zde pobýval až do roku 1909, byl realizován se snahou zachovat původní 
palác a symetrickou koncepci fasády na hlavní osu. Objekt byl přestavěn v novorenesančním
c
3
v m
»,
slohu o půdorysu tvaru písmene „U“. Nová boční křídla, směrem do dvora, jsou uzavřena do 
zahrady kamennou terasou s dvouramenným schodištěm a dvojicí patrových pavilonů. 
Přestavba se tedy nejvýrazněji projevila v interiérech. Později se objekt nazývá „KING OF 
ENGLAND“ na počest anglického krále. Svým neobvyklým architektonickým pojetím, 
citlivou přestavbou respektující původní palác, autorstvím objektu a návštěvností hotelu 
různými historickými osobnostmi má dům hodnotu historickou, architektonickou i duchovní 
nadregionálního charakteru. Po druhé světové válce byly domy propojeny do komplexu, 
přejmenovány na „Split“ a „Kavkaz“ a staly se provozovnou Československých státních lázní. 
Po roce 1989 však zůstaly objekty prázdné a do dnešních dnů chátrají.
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené důkazy jednotlivě i ve 
vzájemných souvislostech a rozhodlo o nezrušení prohlášení souboru věcí lázeňských domů 
čp. 9 a 10 na Goethově náměstí v Mariánských Lázních, který sestává z lázeňského domu 
KAVKAZ (dříve WEIMAR) čp. 9 (na stavebním pozemku parcelní číslo 16, rejstříkové číslo 
Ústředního seznamu kulturních památek České republiky 26002/4-4231), lázeňského domu 
SPLIT (dříve ZELENÝ KŘÍŽ) čp. 10 (na stavebním pozemku parcelní číslo 15, rejstříkové 
číslo Ústředního seznamu kulturních památek České republiky 46674/4-56) a stavebních 
pozemků parcelní čísla 15 a 16, k.ú. Mariánské Lázně, okr. Cheb, kraj Karlovarský, za 
kulturní památku, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, protože v dané věci nebyl 
prokázán mimořádně závažný důvod pro zrušení prohlášení za kulturní památku. Ministerstvo 
kultury především dospělo k názoru, že předmětné věci objektivně vykazují znaky kulturní 
památky ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 citovaného zákona č. 20/1987 Sb., protože lázeňské 
domy Split a Kavkaz vykazují nejenom architektonickou a urbanistickou hodnotu, ale mají 
rovněž hodnotu jako součást duchovního dědictví kraje, ve kterém fenomén lázeňství spojený 
s návštěvami historických osobností, zaujímá významné místo. Dnešní Hotel Kavkaz, ve 
kterém pobýval J. W. Goethe, vznikl kolem roku 1900 přestavbou Klebelsbergského paláce. 
Po jeho rekonstrukci zde zase pobýval každoročně po dobu 12 let anglický král Edward VII. 
(v letech 1897 -  1909). Na jeho počest byl hotel přejmenován z Hotelu Stadt Weimar na King 
of England. Svým celkovým monumentálním architektonickým pojetím a zajímavým řešením 
patří k několika málo dochovaným objektům tohoto typu v Karlovarském kraji. V kraji 
ojedinělé je zvláště řešení zadního dvora s kolmo posazenými bočními křídly a uzavřeného 
směrem do zahrady kamennou terasou s dvouramenným schodištěm a dvojicí patrových 
pavilonů. Objekt Split je z hlediska umělecko — řemeslného hodnocení velmi kvalitní stavbou 
s velkým množstvím původních historických konstrukcí, architektonických prvků a detailů. Se 
sousední budovou Městského muzea je nejstarším, dochovaným domem v Mariánských 
Lázních. Navíc do stavební podstaty domu nebylo až na drobné úpravy v průběhu jeho 
historického vývoje příliš zasahováno a tak se zde unikátně zachovala původní dispozice 
klasicistního domu včetně konstrukcí, a to od suterénu až po podkroví. Zcela vzácně je 
dochován systém obytného podkroví s brázděnými příčkami, kde se zachovala navíc i 
originální šablonová výmalba. Historická, umělecká i památková hodnota objektu je tím 
značně vysoká.
K námitkám navrhovatele, kde je poukazováno na špatný technický a stavební stav 
objektu, lze uvést, že předmětem řízení vedeném podle § 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, v platném znění, je především zjišťování té skutečnosti, zda předmětná věc 
má nebo nemá znaky kulturní památky podle § 2 citovaného zákona č. 20/1987 Sb., když toto 
ustanovení (§ 8) upravuje postup v případech, kdy z mimořádně závažných důvodů není 
možné kulturní památku zachovat vůbec, nebo mají být při zachování její podstaty provedeny 
takové zásahy, které znamenají ztrátu její památkové hodnoty. Jak již bylo výše uvedeno, 
podle § 8 památkového zákona je možné zrušit prohlášení věci za kulturní památku pouze 
z mimořádně závažných důvodů, když ve zvláštní části důvodové zprávy k památkovému 
zákonu je výslovně uvedeno, že havarijní stav kulturní památky nelze považovat za jediný
4
*.
mimořádně závažný důvod pro zrušení prohlášení věci za kulturní památku. Dále 
konstatujeme, že během řízení vedeném podle § 8 citovaného památkového zákona 
Ministerstvo kultury nemohlo přihlížet k jiným skutečnostem, např. zamýšlené demolici nebo 
částečné demolici věci, protože předmětem tohoto řízení je zjištění té skutečnosti, zda věc 
vykazuje znaky kulturní památky dle § 2 památkového zákona či nikoliv. Z hlediska 
zjišťování toho, zda předmětný dům má nebo nemá znaky kulturní památky podle § 2 
citovaného památkového zákona, resp. zda jsou nebo nejsou dány zákonem stanovené 
podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku, by bylo irelevantní, a současně mimo 
působnost Ministerstva kultury, vycházet zde ze spekulace, jakým způsobem by vlastník mohl 
s objektem naložit, pokud by bylo prohlášení za kulturní památku zrušeno. Dále uvádíme, že 
prohlášení za kulturní památku není pojato jako jednostranné omezení vlastnického práva bez 
náhrady, protože zákon o státní památkové péči nabízí řadu fakultativních i obligatomích 
náhrad, vázaných na zachování a údržbu kulturní památky. Výše a způsob náhrad jsou dány 
povahou věci, zejména též odvisí od výše nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky 
překračuje obvyklé náklady.
P o u č e n í
Podle ustanovení § 44 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, se na toto řízení nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Toto 
rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení.
JfL
Mgr. Petra Ulbnchová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva-ktrituiy
/s *\p 4 --i
l i)
y
K
5
. '  _____ _____ H Í 6  wfit-fí> -  6. 06, 2007
Národní  památkový osLass
územní odborné pracoviště v Lokti
\ ;  J  Telefon:+420 352 684 796
Kostelní 81 Fax: +420 352 684 773
357 33 LOKET E-mail: loket@loket.npu.cz
Národní památkový ústav j
ústřední pracoviště ------------------------------------------------------- ——.
Valdštejnské nám. 3/162. Praha 1
Ministerstvo kultury ČR 
odbor památkové péče
3^3 Maltézské náměstí 471/1
1 Přílohy:............... ...... Odd ¦¦(POJ. 118 11 Praha 1 - Malá Strana
Váš dopis značky/ze dne Naše značka Vyřizuje v Lokti, dne
9853/2006/21.9.2006 07883/2006/da Marešová 04.06.2007
Věc: Kraj Karlovarský, okres Cheb, Mariánské Lázně MPZ, Goethovo náměstí č.p. 9, lázeňský
dům „Kavkaz“, rej.č. ÚSKP 26002/4-4231 a č.p. 10, lázeňský dům „Split“, rej.č. ÚSKP
46674/4-56 -  vyjádření ke zrušení památkové ochrany
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Lokti, obdržel dne 3. října 2006 Vaši 
žádost č.j. 9835/2006 ze dne 21.9.2006 o odborné stanovisko k návrhu na zrušení památkové ochrany 
lázeňských domů „Kavkaz“, č.p. 9, st.p.č. 16, rej.č. ÚSKP 26002/4-4231 a „Split“, č.p. 10, st.p.č. 15, 
rej.č. ÚSKP 46674/4-56 Goethovo náměstí, v k.ú. a obci Mariánské Lázně.
Objekty tvoří charakter městské zástavby a jsou na území městské památkové zóny vyhlášené 
MK ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10.9.1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za 
památkové zóny.
Dům „SPLIT“, původně nazývaný „ZELENÝ KŘÍŽ“ (Gruness Kreuz), postavil nedaleko 
dvojitého vývěru Křížového pramene Thaddaus Rubritius v letech 1818-1819. O volbě prvých větších 
staveb v těchto místech rozhodla blízkost pramenů Mariina, Ambrožova a Karolinina, a také 
mimořádně exkluzivní, slunečná poloha. V těchto letech byly na Horním náměstí postaveny domy 
později proslavené pobyty Johanna Wolfganga Goetha a Ulriky von Levetzow, dům „Zelený kříž“ a 
„Město Výmar“. Později byl majitelem domu „Zelený kříž“ Med.Dr. Fidelis Scheu, v ý znam ný  
lázeňský lékař, jejich vnuk, lékař August Herzig - dědic domu, byl od roku 1873 historicky 
nej významnějším starostou města, jehož bronzový pomník stojí od roku 1913 ústředním parku.
Objekt je z hlediska umělecko-řemeslného hodnocení velmi kvalitní stavbou s velkým 
množstvím původních historických konstrukcí, architektonických prvků a detailů. Se sousední 
budovou Městského muzea je nej starším, dochovaným domem v Mariánských Lázních. Navíc do 
stavební podstaty domu nebylo až na drobné úpravy v průběhu jeho historického vývoje příliš 
zasahováno a tak se zde unikátně zachovala původní dispozice klasicistního domu včetně konstrukcí, a 
to od suterénu až po podkroví.
Zcela vzácně je dochován systém obytného podkroví s hrázděnými příčkami, kde se zachovala 
navíc i originální šablonová výmalba. Historická, umělecká i památková hodnota objektu je tím 
značně vysoká. Dům se tak řadí k nejcennějším objektům stavebního fondu lázeňského města vůbec.
Lázeňský dům „KAVKAZ“, patřící k nejcennějším objektům města, je jednoznačnou 
dominantou Goethova náměstí. Původně Klebelsberský palác, nazývaný od roku 1823 „STADT 
WEIMAR“, nechal v roce 1821 postavit ve vznikajících Mariánských Lázních hrabě F.J. Klebelsberg,
+ *
i i — i — ¦ I
• j( *  «
iv.’ ’ , x ' ř
otčím Ulriky von Levetzow, rakouský ministr financí, který stál také u zrodu Vlasteneckého muzea 
v Praze.
„Stadt Weimar“, byl v letech 1903-1904 přestavován pro hoteliéra Hammerschmieda podle 
projektu vídeňského architekta Arnolda Heymanna, který svými stavitelskými experimenty té doby 
určil, spolu s nej významnějším architektem města Josefem Schaffrem, typický obraz vlastní 
Mariánským Lázním. Projekt přestavby, navrhováný se záměrem letní rezidence pro anglického krále 
Eduarda VII, který zde pobýval až do roku 1909, byl realizován se snahou zachovat původní palác a 
symetrickou koncepci fasády na hlavní osu. Objekt byl přestavěn v  n ovoren esan čním slohu o 
půdorysu tvaru písmene „U“. Nová boční křídla, směrem do dvora, jsou uzavřena do zahrady 
kamennou terasou s dvouramenným schodištěm a dvojicí patrových pavilonů. Přestavba se tedy 
nejvýrazněji projevila v interiérech. Později se objekt nazývá „KING OF ENGLAND“ na počest 
anglického krále.
Svým neobvyklým architektonickým pojetím, citlivou přestavbou respektující původní palác, 
autorstvím objektu a návštěvností hotelu různými historickými osobnostmi má dům hodnotu 
historickou, architektonickou i duchovní nadregionálního charakteru.
Po druhé světové válce byly domy propojeny do komplexu, přejmenovány na „Split“ a 
„Kavkaz“ a staly se provozovnou Československých státních lázní. Po roce 1989 však zůstaly objekty 
prázdné a do dnešních dnů chátrají.
Národní památkový ústav, odborné pracoviště v Lokti nedoporučuje zrušení prohlášení věci za 
kulturní památku, protože neshledal mimořádně závažné důvody pro které by památková ochrana 
mohla být zrušena. Objekty, stojící v městské památkové zóně, kterou navíc určují, stále mají 
nesporně výjimečnou, kulturně historickou hodnotu pro kterou byly v roce 1958 zapsány do ÚSKP.
Jejich zachování, jakož i zachování památkové ochrany, je v zájmu památkové péče, i přes jejich 
stavebně technický stav, který je neuspokojivý, ale zcela jistě je obnovitelný.
A ^R om an Procházka 
\  jj, ředitel
Použitá literatura: Zeman L., Lipský V., Brtek J. 2007: Dům Split — Zelený kříž, Mariánské Lázně,
Goethovov náměstí čp. 10, Stavebně historický průzkum objektu.
Brtek J., Chebský deník., roč. XIII.,č. 41., s. 11: Ulrika von Levetzow 
z Mariánských Lázní byla Goethova poslední láska i múza.
Na vědomí: NPÚ ú.p., Valdštějnské náměstí 3 , 118 01 Praha 1.
Kopie: vlastní.
. -  ¦ - I
2

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	oznámení o zániku/o existenci

Jméno souboru:

G0140067.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Mariánské Lázně, lázeňský dům Weimar/Kavkaz. Oznámení o zániku.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

7459075 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Lokti;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 137150

Bližší specifikace:

Název	lázeňský dům Weimar/Kavkaz
Číslo ÚSKP	26002/4-4231
Kód fáze ochrany	R
Fáze ochrany	památkově chráněno, rozsah revidován
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 399612

Název objektu: hotel Stadt Wiemar/Kavkaz

Část obce: Mariánské Lázně

Č. dom.: č.p. 9

Ulice: Goethovo náměstí

Č. or.: 15

Kat. území: Mariánské Lázně

Obec: Mariánské Lázně

ORP: Mariánské Lázně

Okres: Cheb

lázeňský dům Weimar/Kavkaz (právní stav 137150)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 9242

Název lokality: Mariánské Lázně

Reálný typ: město

Kat. území: Mariánské Lázně

Obec: Mariánské Lázně

ORP: Mariánské Lázně

Okres: Cheb

Kraj: Karlovarský kraj

lázeňský dům Weimar/Kavkaz (právní stav 137150)

Kód CZ: 51811

Název lokality: Mariánské Lázně

Reálný typ: hl. městská čtvrť (neúřední)

Kat. území: Mariánské Lázně

Obec: Mariánské Lázně

ORP: Mariánské Lázně

Okres: Cheb

Kraj: Karlovarský kraj

lázeňský dům Weimar/Kavkaz (právní stav 137150)

Kód CZ: 66001

Název lokality: Mariánské Lázně I

Reálný typ: retrodíl území (dominantní)

Kat. území: Mariánské Lázně

Obec: Mariánské Lázně

ORP: Mariánské Lázně

Okres: Cheb

Kraj: Karlovarský kraj

lázeňský dům Weimar/Kavkaz (právní stav 137150)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 58

Název hist. regionu: Mariánské Lázně

lázeňský dům Weimar/Kavkaz (právní stav 137150)

Ke stažení Náhled Poslat žádost