Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

OMNIPOL                                Nové Město         
 
Název objektu  
Administrativní budova Omnipol 
Adresa Čp. 880, Nové Město, Nekázanka 
11, 11000, Praha 1 
 
 
 
 
 
 
K.ú./parcela č. Nové Město/534/1 a 534/2 
Architekt   Prof. Ing. arch. Zdeněk Kuna, Ing. 
arch. Zdeněk Stupka, Ing. arch. 
Milan Valenta a Ing. arch. Jaroslav 
Zdražil, interiéry Ing. arch. 
Ladislav Vrátník 
Investor Podnik zahraničního obchodu 
Omnipol 
Projekt 1974 – 1976  
Realizace 1975 – 79, jugoslávská firma 
Progress 
Typ objektu Administrativa 
Památková 
ochrana 
podán na MK návrh na prohlášení 
KP, Pražská památková rezervace  
Stručná charakteristika objektu:  
Administrativní budova Omnipol představuje kvalitní a ojedinělý příklad začlenění moderního objektu do okolní historické 
řadové zástavby. Budova vznikla pro potřeby Federálního ministerstva zahraničního obchodu, konkrétně pro podnik 
Omnipol. Objekt navrhli architekti Zdeněk Kuna, Zdeněk Stupka, Milan Valenta a Jaroslav Zdražil z Krajského 
projektového ústavu Praha (KPÚ Praha) v letech 1974–76. Architekturu Omnipolu stylově řadíme k skulpturalismu a 
kovovému brutalismu. 
 
Popis stavby: 
Jedná se o administrativní budovu v řadové zástavbě se zavěšenou fasádou, s osmi nadzemními a čtyřmi podzemními 
podlažími. Fasáda je mírně zapuštěna za líc sousedních historických průčelí, aby z ní mohly vystupovat prosklené arkýře 
dvou různých hloubek. Parter je zapuštěný za linii průčelí, ze kterého dosedají k zemi sloupy a rozšiřuje tak úzký chodník. 
Celá fasáda vytváří prostorový strukturální a barevný efekt. Opálové sklo s antireflexní vrstvou vytváří zelenomodrý 
nádech, který doplňuje bronzově eloxovaný hliník profilů fasády. Dvorní průčelí tvoří pásová okna, hladká omítaná plocha 
s lizénami nosných sloupů. Barevně jde o kombinaci béžové omítky, zelenomodře tónovaných skel a opět hliníkových 
rámů eloxovaných do bronzu. Poslední dvě patra jsou ustupující, aby se přizpůsobila historické zástavbě. Dvorní fasáda 
domu byla řešena s důrazem na funkčnost, ke slovu se tak dostala pásová okna v kombinaci se světlým keramickým 
obkladem a omítkami, s propsaným rastrem nosné konstrukce. 
 
Z konstrukčního hlediska je budova řešena jako železobetonový monolitický skelet s dvojicí ztužujících (komunikačních) 
jader. Založení bylo provedeno tzv. milánskými stěnami pod hladinu spodní vody.  
Suterény slouží jako parkoviště (pro 61 míst) s mycím boxem, přístupné z Nekázanky rampou, dále je zde umístěna 
kotelna, strojovna, vzduchotechnika, trafostanice, sklady a další pomocné provozy. Suterény zabírají větší část půdorysu, 
přízemí a patro vytvářejí malý dvorek, vyšší patra jsou z dvorní strany zúženy na šířku trojtraktu. Dispozice navazují na 
pravoúhlý rastr sloupů, v přízemí a 1. patře kombinovaná s šestiúhelníkovým prostorovým členěním. Přízemí obsahující 
vstupní halu se sedacími boxy, jednací místnost, bar a jídelnu hostů, bylo řešeno s důrazem na reprezentaci. Podlahu tvoří 
ušlechtilý světlý kámen, stěny dřevěný obklad a prosklené stěny, bílý sádrový podhled obsahoval svítidla tvarově 
navazující na osmiboké sedací soupravy provedené v černé kůži. Na stěně nalezneme výjev provedený technikou umělého 
mramoru od dvojice J. Mikeš a J. Nemec z roku 1979. Vertikální komunikaci zajišťují dvě schodiště a pět výtahů. 
V prvním, také reprezentativním patře se při dvorní straně nachází osmistranný konferenční sál obložený dýhovanými 
deskami. Ve vyšších patrech jsou podél průčelí situovány trakty kanceláří, s vloženými komunikačními jádry a dalšími 
prostory do střední chodby. Sedmé patro tvoří zároveň ustupující střechu pokrytou měděným plechem tvarově volně 
navazující na okolní střechy, osvětleno je pouze střešními světlíky. Na příčkách se uplatňuje buď dřevěný obklad, nebo bílá 
sádrová výplň v rámech. Dveře jsou dřevěné v kovových systémových zárubních, někdy s postraním světlíkem s mléčným 
sklem. Do 7. patra byla původně umístěna jídelna, kuchyň a bufet pro zaměstnance, opět v řešení světlá podlaha a strop, 
stěny obložené dřevem doplňovalo nástěnné umělecké dílo. 
 
Památková hodnota: 
Administrativní budova Omnipol představuje kvalitní a ojedinělý příklad začlenění moderního objektu do okolní historické 
řadové zástavby. Zvlášť oceňujeme řešení fasády. Autoři zde, oproti běžnému řešení, zvolili náročnější cestu prostorového 
tvarování průčelí. Výsledkem je kultivované i architektonicky kvalitní řešení, které je navíc funkční, neboť fasáda tak 
pojímá více světla z úzké středověké ulice do svých hlubokých dispozic. V rámci Prahy se jedná o jedinečné řešení, jehož 
hypotetický zánik by znamenal ztrátu významného dokladu architektury 70. let. Za pozornost dále stojí autentické části 
původních interiérů charakteristické strohou kultivovaností 70. let. Jako většina staveb Podniků zahraničního obchodu také 
budova Omnipolu daleko překročila standard dobové stavební produkce, nejen kvalitou architektonického návrhu, ale 
i materiálů a jejich zpracování, a také co do vnitřní výbavy (klimatizace, výtahy, podzemní parkoviště s vlastním mycím 
boxem, dieselagregát pro případ výpadku elektrické energie). Od doby dokončení budovy vzala bohužel většina dobových 
interiérů za své při postupných úpravách. 
Vzhledem k tomu, že se jedná o budovu zahraničního obchodu, bylo jí věnováno více prostředků, než „obyčejným“ 
občanským stavbám. O významu budovy Omnipolu svědčí i četnost zmínek v dobové i současné literatuře. 
 
Stanovisko regionální komise NPÚ ÚOP v Praze: 
Administrativní budova Omnipol je kvalitní ukázkou architektury 70. let 20. století v Praze, navíc kultivovaně začleněnou 
mezi historické domy. Na budově upoutá především mimořádně řešené rozvrstvené kovové a prosklené průčelí ve stylu 
brutalismu. Význam budovy podtrhuje originální a kvalitní provedení i osobnost architekta Zdeňka Kuny. I když je interiér 
zachován jen částečně a původní mobiliář se nedochoval téměř vůbec, budova si zaslouží celkovou ochranu.  
 
 
 
Prameny a literatura: 
- Otakar Nový: K budově v Nekázance, In: Architektura ČSR, 1981/4, str. 150-155 
- Otakar Nový: Architektonická tvorba 35 let KPÚ Praha, 1983, nestránkováno. 
- Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město-Vyšehrad-Vinohrady. Praha 1998 
- Jaromíra Šimoníková: Interiérová tvorba, 1982, s. 64, 65. 
- Petr Kratochvíl: Architektura sedmdesátých a osmdesátých let, In: Marie Platovská, Rostislav Švácha: Dějiny českého 
výtvarného umění VI, 2007, s. 396. 
- Jindřich Noll, Jan E. Svoboda, Vladislav Skala: Praha 1945–2003. Kapitoly z poválečné a současné architektury. Praha 
2006. 
 
http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fprijmeni=Kuna 
http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=&action=show&id=4748 
 
Zpracovatel 
Ing. arch. Matyáš Kracík, Mgr. Kateřina Houšková, Ing. arch. Anna Schránilová 
Datum 
 
10/2015 
 
 
 
Ortofotomapa s vyznačeným objektem.  
 
 
Autorství                                              Omnipol        
 
 
 
Autory stavby jsou architekti Zdeněk Kuna, Zdeněk Stupka, Milan Valenta a Jaroslav Zdražil z Krajského projektového 
ústavu Praha (KPÚ Praha) v letech 1974–76. 
  
Kolektiv pracoval pod vedením architekta Zdeňka Kuny (1926), který byl rovněž 16 let ředitelem Krajského projektového 
ústavu v Praze (od roku 1973 - 89, od r. 1963 vedoucím ateliéru) a místopředseda Svazu architektů ČSR.  
Architekt, urbanista a pedagog (profesor architektury na VŠUP 1972 - 90) začínal svoji architektonickou činnost již za studií 
ve Stavoprojektu (kolektiv O. Stefana, spolu s J. Havlíčkem a K. Filsakem, jehož považoval za inspirátora celé generace 
architektů šedesátých let). Později, po návratu z vojenské služby, zde nastoupil v ateliéru J. Pokorného, kde se dala 
dohromady pozdější dlouholetá základní skupina Kuna – Stupka – Honke-Houfek, spolupracoval v této době rovněř se Z. 
Cubrem.  Jeho mnohostranná tvorba z oboru pozemních staveb a urbanismu zahrnuje projekty sídlišť (Most, Kolín), 
administrativních a průmyslových staveb a veřejných budov (nerealizovaný vítězný projekt na budovu Stavoprojektu, 
realizace budov Strojimport, Motokov, federální ministerstvo zahraničního obchodu v Praze, východní tribuna Strahovského 
stadionu v Praze, rekonstrukce Černínské zahrady, československé obchodní zastupitelství v Miláně) a návrhy expozic 
(Poznaň). Zúčastnil se rovněž řady soutěží (dostavba Staroměstské radnice, lázně v San Sebastianu, dostavba Národního 
divadla, pavilon Expo ´92 v Seville, velvyslanectví v Brazílii a Dillí). 
Blízkým spolupracovníkem Kuny byl architekt Zdeněk Stupka (1913 – 1988), s nímž se podílel na řadě realizací 
(Strojimport, výstavbě sídliště v Kolíně, východní tribunu strahovského stadionu, Motokov v Praze).  
 
Milan Valenta, architekt, pedagog, 
realizace: spolupráce na budově Motokovu (tým Z. Kuna, Z. Stupka, Ol. Honke-Houfek, J. Zdražil), výškové objekty 
v souboru Lobeček v Kralupech nad Vltavou (spolupráce s H. Navrátilová, J. Zdražil) 
 
Jaroslav Zdražil (1935?), architekt, stavitel, 
realizace: spolupráce na budově Motokovu (tým Z. Kuna, Z. Stupka, Ol. Honke-Houfek, M. Valenta), např. výškové objekty 
v souboru Lobeček v Kralupech nad Vltavou (spolupráce s H. Navrátilová, M. Valenta) 
 
Vnitřní zařízení navrhl architekt Ladislav Vrátník (1927-2010), architekt, designér a pedagog, první porevoluční rektor 
pražské VŠUP. Práce se dřevem byla jeho celoživotní doménou. Je autorem řady návrhů dřevěného nábytku i komplexních 
interiérů (např. interiéry Centrotex či Omnipol). Spolu s Jaroslavem Šustou st. je autorem vítězného, byť nerealizovaného 
návrhu na dostavbu Staroměstské radnice z konce 60. let minulého století. Od poloviny 70. let až do smrti bydlel v Praze 5 
v jednom z domů v komplexu, který navrhl společně s Jiřím Lasovským a Václavem Barochem. Komplex je pokládán za 
jednu z nejzdařilejších realizací, které v období socialismu na území Prahy 5 vznikly (tzv. skandinávský soubor pod 
Strahovem). V závěru života tvořil spolu se svým synem, architektem Martinem Vrátníkem, jehož projekční kancelář 
rovněž sídlí na území MČ Praha 5. Společně jsou autory souboru domů ve Vavřinecké ulici, v Praze 5 – Jinonicích. 
Celoživotní nestraník Ladislav Vrátník navrhl také interiér poslední pracovny prezidenta Gustáva Husáka na Pražském 
hradě.  
 
 
 
 
 
Portrét arch. Zdeňka Kuny v roce 1972, Československý 
architekt 1975. 
 
 
Motokov, Praha – Nusle (Pankrác)  
 
 
                         
 
Fotografie modelu, Omnipol, Arch. ČSR, 1981. 
 
Stavební historie                                    Omnipol       
 
 
 Na rozdíl od ostatních Podniků zahraniční obchodu (PZO) vystavěl Omnipol, prodávající na západní trhy především 
zbraně a letadla, po požáru svého původního sídla, Veletržního paláce, novou budovu přímo v centru Prahy. Připadla jí 
proluka v uliční řadě, vzniklá zbouráním tří historických domů v roce 1967. Novostavba byla vyprojektována týmem 
Krajského projektového ústavu Praha ve složení Zdeněk Kuna, Zdeněk Stupka, Milan Valenta, Jaroslav Zdražil a Ladislav 
Vrátník v letech 1974-1976, stavbu provedla jugoslávská firma Progress v letech 1975-1979. Budova v pozdním 
internacionálním slohu s výraznými rysy brutalismu zaujímá téměř celou plochu parcely, ale i z dnešního pohledu je 
pozoruhodné, jak kultivovaně se podařilo vstoupit do křehkého historického kontextu. Leitmotivem budovy se stala 
přiměřenost, lehkost a elegance. Vhodně zvolené měřítko přizpůsobuje osmipatrovou budovu okolí ustoupením dvou 
posledních podlaží, která dorovnávají výšku okolní zástavby a svým tvarováním navozují aluzi původního členění tří 
starších domů. Architekturu Omnipolu stylově řadíme také k skulpturalismu a kovovému brutalismu. 
 
 
 
 
 
 
Model interiéru přízemí, Omnipol, Arch. ČSR, 1981.  
 
Půdorys přízemí, Omnipol, Arch. ČSR, 1981. 
 
 
 
        
 
Perspektiva konferenčního sálu, Omnipol, Arch. ČSR, 1981. 
Fotodokumentace                                    exteriér       
 
 
 
 
Pohled na uliční (severní) průčelí, foto 2015. 
 
 
 
 
 
Detail fasády se zapuštěným vstupem, foto 2015.  
 
Uliční průčelí, foto 2015. 
 
 
 
 
 
Dvorní průčelí, foto 2015.  
 
Vnitroblok, střecha nad přízemím, foto 2015. 
 
 
 
 
 
Hlavní vstup, foto 2015.  
 
Kryté prostranství před vstupem vzniklé zapuštěním 
přízemí, foto 2015. 
 
 
Interiér a výtvarná díla                           Omnipol      
 
 
 
Podobně vytříbeným způsobem jako exteriér byly pojednány i interiéry. Jejich autorem byl architekt Ladislav Vrátník 
(1927-2010), který k přísně ortogonálnímu zevnějšku stavby zvolil variantní oktogonální rozvrh, který se odrazil v tvarování 
nábytku, doplňků i vnitřních dispozicích budovy. 
Z původních uměleckých děl se dochovalo doslova jen torzo.  
Ve vstupní hale je umělecky pojednaná stěna s monumentální malbou se symbolickým obsahem (zeměkoule a význam 
Omnipolu při exportu), umělý mramor, signatura J. Mikeš a J. Němec, datum 1979. 
 
Zachovaly se rovněž graficky pojednané piktogramy pro různé provozy (toalety, kuchyňka, uklízecí místnost) a logo 
Omnipolu uložené ve skladu. 
 
 
 
 
 
 
 
Výtvarný výjev ve vstupní hale, umělý mramor, signatura J. Mikeš aj. Němec, datum 1979, přízemí, foto 2015. 
 
 
 
 
 
Detail, výjev ve vstupní hale, umělý mramor, signatura J. 
Mikeš a J. Nemec, datum 1979, přízemí, foto 2015. 
 Detail zeměkoule, výjev ve vstupní hale, umělý mramor, 
signatura J. Mikeš a J. Nemec, datum 1979, přízemí, foto 
2015. 
 
 
 
 
Piktogram, toaleta ženy, typické podlaží, foto 2015.   Piktogram, kuchyňka, typické podlaží, foto 2015. 
 
 
 
 
 
Piktogram, úklidová místnost, typické podlaží, foto 2015.  Logo Omnipol, karton, uloženo ve skladu, suterén, foto 
2015. 
 
 
 
 
 
 
Vstupní a společenské prostory                           interiér 
 
 
Provozní schéma:  
Reprezentačnímu a společenskému účelu bylo určeno zejména přízemí a 1. patro. Prostorná vstupní 
hala navazuje na hlavní vstup z Nekázanky. Na halu navazovala část určená obchodním jednáním 
s řadou jednacích místností podél jižní fasády, přístupných z vlastní haly, dále zde byl bar, jídelna 
zahraničních hostů a reprezentační jídelna ředitele, zázemí. Prostory přízemí prošly stavebními 
úpravami, dochovala se (do doby průzkumu, tj. 7/2015) původní podlaha vstupní haly a výtvarné dílo 
na stěně v pravé části vstupní haly. 
Reprezentační místnosti pokračovaly v 1. patře osmibokým konferenčním sálem při jižní fasádě, se 
strojovnou a šatnou. Pro jednání byla využívána i prostorná střední chodba, v případech, kdy 
nepostačovala kapacita sálu. Interiér sálu (stěny s obkladem dýhovanými deskami, čalouněný sedací 
nábytek s nerezovou konstrukcí z tyčoviny, dýhované stoly s nerezovými nohami) se dochoval do 
poslední doby, stejně tak střední chodba se sádrovými příčkami v rámech a strukturním sádrovým 
podhledem s atypickým plastickým řešením.  
V nejvyšším 7. patře byla umístěna jídelna zaměstnanců s kuchyní a bufetem. Toto podlaží bylo 
upravováno, v zázemí se dochoval původní bílý čtvercový sanitární obklad. 
Materiálové řešení: 
Podlaha vstupní haly je tvořena původní světlou mramorovou dlažbou s vyskládanými tmavými pásy. 
Obklad stěn a pilířů ve vstupní hale se nedochoval. Původní příčky dochované v 1. patře mají povrch 
dýhovaný nebo sádrový, původní podhled je sádrový. Ostatní povrchy společenských prostor jsou 
nepůvodní. Nábytek z konferenčního sálu byl zčásti dochován původní. 
 
 
 
 
Vstupní hala, dobové foto, in: Omnipol, Architektura ČSR, 1981. 
 
 
 
Vstupní hala, původní barevné řešení, dobové foto, in: Jaromíra Šimoníková: Interiérová tvorba, 1982, s. 64, 65.)  
 
 
 
Vstupní hala s recepcí, přízemí, foto 2015. 
 
 
 
Konferenční sál, dochován v původní podobě, 1. patro, foto 2015. 
 
 
 
 
 
 
Konferenční sál, původní mobiliář, 1. patro, foto 2015.  Detail stolku, Konferenční sál, dochován v původní 
podobě, 1. patro, foto 2015. 
 
 
 
 
 
Detail do sebe skládacích židlí, zařízení pro Konferenční sál, 
uloženy ve skladu vedle sálu, 1. patro, foto 2015. 
 Detail šatního sluhy – věšáku, zařízení pro Konferenční 
sál, uloženo ve skladu vedle sálu, 1. patro, foto 2015. 
 
 
 
Detail, návrhy nábytku, původní návrh, in: Arch. ČSR 1981. 
 
 
 
 
 
Předsálí Konferenčního sálu, 1. patro, foto 2015.  Šatní stěna, předsálí Konferenčního sálu, 1. patro, foto 
2015. 
 
 
 
 
 
Vstup z předsálí do Konferenčního sálu, původní dveře, 1. 
patro, foto 2015. 
 Detail, šatní stěna, předsálí Konferenčního sálu, 1. patro, 
foto 2015. 
 
 
Administrativní                                         část       
 
 
Provozní schéma: Kanceláře jsou rozmístěny při severní a jižní fasádě, v 1. patře pouze při severní 
fasádě, od 2. do 6. patra při obou fasádách. Výpočetní centrum a telefonní ústředna byly v 1. patře. 
Přístupné jsou z vnitřních chodeb kolem jader s vertikálními komunikacemi, zázemím a čekárnou ve 
střední části. Větší kanceláře jsou umístěny zpravidla na krajích, určené pro vedoucí pracovníky a 
zasedací místnosti. Součástí některých příček jsou vestavěné skříně. V jádrech jsou umístěna schodiště, 
výtahy, hygienické zázemí, kuchyňka, telefonní kabiny, instalace. Kancelářská podlaží se dochovala 
bez větších úprav, kromě 4. patra a volného nábytku. 
Materiálové řešení: Povrchy příček s kovovým nosným systémem jsou do chodeb dýhované nebo 
sádrové, s prosklenými prosvětlovacími pruhy u dveří, uvnitř dýhované (vedoucí pracovníci) nebo 
plechové, s vestavěnými skříněmi uvnitř s plechovými regály, s plechovými nebo dřevěnými 
dýhovanými dveřmi (vedoucí pracovníci). Příčky (kromě dýhovaných) byly původně v kancelářích 
opatřeny plastovými tapetami imitujícími dřevo, později byly nahrazeny bílými strukturními tapetami. 
Ve stěnách jsou v kancelářích vestavěná rádia. Stoly v kancelářích s dýhovanými stěnami měly povrch 
shodný jako stěny. Původní sádrové podhledy nahradily kovové lamelové. V kancelářích jsou na 
podlahách koberce. V zázemí keramické obdélné glazované dlažby a obklady (kladené na výšku) na 
celou výšku stěny, vždy v jedné barvě (modré, červené, hnědé), dlažby světlé, topná tělesa v barvě 
obkladu. Okna s kovovými rámy zasklená původním dvojsklem, doplněná vnitřními plechovými 
žaluziemi.  
 
 
 
 
 
Kancelář, výhled na pochozí dvorní terasu, 2. patro, foto 
2015. 
 Kancelář, vestavěné původní skříně, 2. patro, foto 2015. 
 
 
 
 
Kancelář, detail vestavěné plechové skříně, 2. patro, foto 
2015. 
 Kancelář, detail vypínače, 2. patro, foto 2015. 
 
 
 
 
Kancelář vedení, vestavěné skříně po obvodu dvou stěn, 
uvnitř plechové, 2. patro, foto 2015. 
 Kancelář, detail vestavěné plechové skříně, 2. patro, foto 
2015. 
 
 
 
 
 
Kancelář vedení, detail radiátoru s horní mramorovou 
deskou, východ na terasu, 2. patro, foto 2015. 
 Kancelář vedení, detail kliky dveří, 2. patro, foto 2015. 
 
 
 
 
Kancelář, původní žaluzie, nábytek novodobý, 2. patro, foto 
2015. 
 Detail, kancelář, původní žaluzie, nábytek novodobý, 2. 
patro, foto 2015. 
 
 
 
 
Pracovna generálního ředitele, dobový pohled, in: Arch. 
ČSR 1981. 
 Zasedací místnost generálního ředitele, dobový pohled, 
in: Arch. ČSR 1981. 
 
 
 
 
 
Prostor původní kuchyně, původní keramický obklad, 7. 
patro, foto 2015. 
 Toalety, původní keramický obklad, sanitární zařízení i 
svítidla, 4. patro, foto 2015. 
 
 
 
 
 
Toalety, detail původního držáku, původní keramický 
obklad, 4. patro, foto 2015. 
 Toalety, detail původního svítidla, původní keramický 
obklad, 4. patro, foto 2015. 
 
 
 
 
Toalety, detail původní police, původní keramický obklad, 4. 
patro, foto 2015. 
 Toalety, detail původního radiátoru, původní keramický 
obklad, 4. patro, foto 2015. 
 
 
Komunikace                                            interiér 
 
 
Provozní schéma: Dvojice dvouramenných schodišť je situována symetricky po stranách středního 
chodbového traktu, se dvěma a třemi výtahy. Rampy do podzemí jsou po stranách půdorysu, mezi 
přízemím a suterénem. 
Materiálové řešení: Na chodbách jsou celoplošné koberce (v technických podlažích keramická dlažba 
a PVC), stěny sádrové, dveře dýhované, stěny se vstupy do výtahů jsou obloženy v typických podlažích 
hnědým mramorem (není všude dochováno). Schodiště jsou dochována původní, mají stupně do 1. 
patra s kamenným obkladem, výše obložené PVC, zábradlí s kovovým madlem a skleněnými výplněmi. 
Dveře mezi komunikačními prostorami jsou kovové prosklené.  
 
 
 
 
 
Prostor dvouramenného schodiště, 3. patro, foto 2015.  Kancelářská chodba, původní dveře, 3. patro, foto 2015. 
 
 
 
 
Kancelářská chodba, detail, původní dveře s postranním 
světlíkem, 3. patro, foto 2015.. 
 Detail, mramorový obklad, stěna u výtahů, 3. patro, foto 
2015. 
 
 
 
 
 
Pohled do rekonstruovaného prostoru v 7. patře, původní 
kruhové střešní otvory, původně zde jídelna pro 
zaměstnance, foto 2015. 
 Původní dveře, chodba v technickém zázemí, suterén, 
foto 2015. 
Zázemí, tech. provozy                             interiér 
 
Provozní schéma: Technické vybavení budovy bylo na velmi vysoké úrovni, všechny prostory byly 
klimatizovány. Technické zázemí je umístěno ve čtyřech podlažích suterénu. Ve 3. suterénu je 
dochovaný původní diesel agregát, soustruh, ve 4. suterénu funkční velín. Původní strojovna chlazení a 
kotelna zasahují přes dvě podlaží, 4. a 3. suterén. Dále jsou v podzemních podlažích transformační 
stanice, sklady a parking (1. a 2. suterén) s rampami na krajích půdorysu, vybavený mycím boxem.  
Materiálové řešení: Povrchy v technických místnostech jsou tvořeny keramickým obkladem a 
dlažbou, PVC, omítkou, lamelovými podhledy.  
 
 
 
 
Technické zázemí, suterén, foto 2015.  Technické zázemí, suterén, foto 2015. 
 
 
 
 
 
 
Velín, detail, foto 2015.  Diesel agregát, suterén, foto 2015. 
 
 
 
Suterén, detail podlahy, foto 2015.  Suterén, chodba u výtahů, foto 2015.

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	průzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	jiný průzkum, posudek, zpráva

Jméno souboru:

A0012979.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Nový Vratislav

Popis dokumentu:

Praha 1, Nové Město, čp. 880, Nekázanka 11, Omnipol. Analýza a prezentace hodnot moderní architektury 60. a 70. let 20. století jako součásti národní a kulturní identity ČR.

Název pracoviště:

ÚOP v Praze

Velikost dokumentu (v bytech):

6642373 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Kracík Matyáš;

Klíčová slova:

Památková rezervace;

Uživ. klíčová slova:

realizace 1979; Kuna Zdeněk; Stupka Zdeněk; brutalismus kovový; architektura 19. a 20. století;

Datum vzniku:

10.2015

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 11606812

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000004045
Název	budova PZO Omnipol
Číslo ÚSKP
ID právního stavu	10822555 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1206190

Název objektu:

Část obce: Nové Město

Č. dom.: č.p. 880

Ulice: Nekázanka

Č. or.: 11

Kat. území: Nové Město

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

	budova PZO Omnipol (prvek 11606812)
	vloženo ručně

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 10908

Název lokality: Nové Město

Reálný typ: býv. město (před r. 1850)

Kat. území: Nové Město

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

Kraj: Hlavní město Praha

	budova PZO Omnipol (prvek 11606812)
	vloženo ručně

Kód CZ: 48769

Název lokality: Nové Město (1)

Reálný typ: dílec hist. osady

Kat. území: Nové Město

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

Kraj: Hlavní město Praha

	budova PZO Omnipol (prvek 11606812)
	vloženo ručně

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 371

Název hist. regionu: Praha

	budova PZO Omnipol (prvek 11606812)
	vloženo ručně

Ke stažení Náhled Poslat žádost