Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

 
 
 
 
 
 
LIBERECKÝ KRAJ 
 
PETRA ŠTERNOVÁ 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A 
DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO 
KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ 
NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV                                  2011 
 
                                                                    obsah 
   
 
 
 
 
 
 
 
úvod          
zhodnocení   ....................   2   
zákres sledovaného území ................................................... 15           
tabulka objektů..................................................................... 16 
katalog 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 1 
                                                                     úvod 
   
 
V roce 2011 bylo počítáno s pokračováním průzkumu v rámci celého Libereckého kraje 
napříč všemi okresy tak, aby v posledním roce trvání tohoto úkolu mohl být naplněn jeho cíl, tj. 
průzkum celého území České republiky. S přihlédnutím k tomuto, nebylo možné provést detailní 
poznání sídel, lokalit, jak tomu bylo v minulých letech a došlo tedy k vytipování jednotlivých 
objektů bez možnosti hlubšího poznání jejich vazeb na okolní zástavbu, historie a urbanismu 
místa. Předkládaný výzkum se nakonec zacílil především na okres Jablonec nad Nisou, Semily a 
jedna stavba se nachází na území okresu Liberec.     
  Průzkum probíhal v několika rovinách. Nejdříve byl proveden orientační terénní 
průzkum s vytipováním objektů podložený rešerší literatury a pramenů. Pramennou základnu 
tvořily především stavební archivy městských úřadů Jablonec nad Nisou, Železný Brod, 
Jilemnice, Turnov, Smržovka, Státní okresní archiv v Semilech, Archiv architektury a stavitelství 
v Národním technickém muzeu a také jednotlivé archivy Náboženských obcí Církve 
československé husitské (dále CČSH) v Turnově, Semilech, Jenišovicích a archiv Ochranovského 
seniorátu při Českobratrské církvi evangelické v Železném Brodu. Bohužel archivní materiál, 
především k církevním stavbám byl velice kusý a plány realizovaných návrhů až na Železný Brod 
nebyly dohledány. Důležitým pramenem však byly kroniky, či pamětní spisy, které stavbu sborů 
komentovaly. V semilském archivu CČSH byly dohledány také zajímavé nerealizované návrhy 
zaslané do soutěže.     
Dále byla provedena rešerše regionální literatury, dokumentačních sbírek NPÚ ÚOP v 
Liberci. Na základě nashromážděného materiálu bylo následně vybráno dvacet objektů, u kterých 
se provedla detailnější fotodokumentace a jejich zpracování do požadované podoby výstupu 
výzkumného úkolu.  
      
      Výstupem výzkumného úkolu je katalog objektů. Objekty jsou v rámci katalogu řazeny 
abecedně podle názvu obce. V rámci ní pak vzestupně datem dokončení výstavby objektu. 
Katalog se sestává z katalogového listu (kde kromě popisu, zhodnocení, literatury a pramenů byly 
zařazeny životopisy architektů a stavitelů), ze situačního zákresu, z kopie původní plánové 
dokumentace, z reprodukce historické dokumentace a dále z fotodokumentace stávajícího stavu. 
Pro rychlejší orientaci je před katalog zařazena tabulka jednotlivých katalogových listů řazených 
abecedně podle obcí. V rámci obcí jsou pak objekty seřazeny vzestupně podle čísel popisných. 
Úvodní části se vzhledem k rozsahu území viz výše omezily pouze na zhodnocení sledovaných 
 2 
objektů, na historický a stavební vývoj bylo rezignováno, dále je zařazen  zákres katastrálních 
území, která byla v rámci Libereckého kraje řešena.  
 3 
 
                                                              zhodnocení 
 
                               
Plošný průzkum se zaměřil na vytipování těch nejhodnotnějších a nejzajímavějších staveb 
napříč celým Libereckým krajem, které nebyly v minulých výstupech ještě věnována pozornost. Je 
škoda, že nemohla být věnována větší pozornost jednotlivým sídelním jednotkám, tak jak tomu 
bylo v minulosti, neboť například v případě Železného Brodu se detailnější výzkum přímo nabízí, 
avšak s přihlédnutím k možnostem se omezil pouze na zhodnocení několika vybraných objektů. 
Spoluřešitelka si je dobře vědoma toho, že právě v Železném Brodě a samozřejmě i dalších 
místech Libereckého kraje bude do budoucna ještě mnoho práce s mapováním a dokumentací 
moderní architektury. 
Průzkum se zaměřil především na architekturu vzniklou v období mezi dvěma světovými 
válkami. Ze staršího období zde byly vybrány tři objekty. První dvě navrhl architekt Jan Vejrych 
(1856-1926) a jedná se o Řezníčkovu vilu č.p. 37 v Doubravici, což je část obce Hrubá Skála 
postavené mezi lety 1899-1901 (č. katalogu 3) a budovu spořitelny č.p. 140 v Jilemnici z let 1909-
1911 (č. katalogu 6). Obě stavby charakterizuje spojení historických forem se secesním dekorem a 
inspirace místním folklorem, což dalo vzniknout nepřehlédnutelným dílům. Objekt spořitelny je 
navíc hodnotný i meziválečnou úpravou interiéru z roku 1936 od architekta O. Nehyby, která 
ještě v roce 2006 byla unikátně dochována včetně mobiliáře in situ. Třetí stavbou je evangelická 
kaple v Polubném od berlínského architekta Otto Bartninga z roku 1909 (č. katalogu 9). Jedná se 
o jednu ze dvou stojících staveb tohoto významného architekta na území našeho kraje (druhou je 
tzv. Lutherův hrad v Novém Městě pod Smrkem, ve Smržovce byl kostel demolován) a jednu ze 
čtyř staveb na území naší republiky. Stavba je unikátní jednak svým řešením na půdorysu 
osmiboké centrály a také svým umístěním na panoramatu Jizerských hor. Objekt spadá do raného 
období tvorby tohoto nadaného a pilného tvůrce, kterou charakterizují především kostely a kaple 
určené pro menšinové evangelické sbory (Diasporakapelle). Zajímavostí je, že stejnou kapli 
nalezneme i v rakouském Dornbirnu postavenou mezi lety 1930-1931).    
 Z meziválečného období lze sledované stavby rozdělit do několika skupin, z nichž jednou 
skupinou jsou stavby církevní, kterým spolu se stavbami spojenými s posledními věcmi člověka 
byla věnována poměrně veliká pozornost. Cílem bylo vytvořit ucelenější přehled především o 
stavbách církevních sborů. Další skupinu tvoří stavby určené k bydlení, kde bylo snahou 
zahrnout věci hodnotné, které jsou v rámci kraje unikátními a v některých případech svými 
 4 
kvalitami přesahují i hranice regionu. Do poslední skupiny jsou zahrnuty objekty občanské 
vybavenosti, které reprezentuje spořitelna, hotel a ozdravovna. Ze staveb církevních byly 
sledovány čtyři sbory Církve československé husitské v Přepeřích, Jenišovicích, Semilech a 
Turnově a jeden sbor Českobratrské církve evangelické. Posledně jmenovaný se nachází 
v Železném Brodě a byl postavený v letech 1924-1925 podle návrhu místního stavitele Rudolfa 
Kousala (č. katalogu 15). Tato stavba stejně jako Husův sbor v Jenišovicích z let 1927-1929 
navržený Karlem Randákem ze Šumburka (č. katalogu 10) a Husův sbor postavený v Přepeřích 
stavitelem Hatašem mezi lety 1925-1935 (č. katalogu 5) jsou objekty moderny, které se svým 
tradičním pojetím hlásí k historicky ověřeným formám. Přepeřský sbor navíc nepostrádá ani 
nádech folklorismu, který je spíše než k Jizeře nasměrovaný na jihočeská Blata. Oproti tomu 
Husův sbor v Turnově z let 1937-1938 (č. katalogu 14) a Sbor Karla Farského z roku 1938 (č. 
katalogu 12) oba od turnovského architekta Vladimíra Krýše (1897-1951) jsou zástupci 
progresivní moderní architektury, která je i v nadregionálním měřítku pro mladou církev 
charakterističtější a ve větším souladu. Semilský expresivně pojatý sbor i turnovský sbor 
klidnějšího výrazu s geometricky pojatým průčelím patří k vrcholným dílům Vladimíra Krýše. 
Pozoruhodné je konstrukční řešení střechy ve tvaru lomeného oblouku s lamelovou konstrukcí, 
která se pohledově uplatňuje a tvoří zároveň strop. V Krýšeho pozůstalosti se dochovala 
pohlednice s nerealizovaným návrhem Husova sboru ve Zborovicích na Kroměřížsku, který je 
další zajímavou variací na stejné téma. K turnovskému kostelu má blízko další z Krýšových 
staveb a tou je hřbitovní kaple na frýdštejnském hřbitově postavená patrně také ke konci 30. let 
20. století. Tato drobná stavba tradičních forem nás zaujme především výrazným geometricky 
řešeným portálem. (č. katalogu 2). Další stavba spojená s pohřbíváním je semilské krematorium 
postavené zásluhou spolku Krematorium dle návrhu místního stavitele Josefa Schejbala v roce 
1937. (č. katalogu 13) je příkladem transformace myšlenek funkcionalismu mimo jeho hlavní 
centra do prostředí maloměsta s pokrokově smýšlejícím obyvatelstvem. Tato zajímavá stavba byla 
bohužel znehodnocena novodobými přístavbami a přestavbami, avšak i přes to je její původní 
architektonické řešení dobře čitelné. Tuto první skupinu staveb uzavírá hrobka Johanna 
Schowanka (1868-1934) v Albrechticích v Jizerských horách postavenou v roce 1935 podle 
návrhu neznámého autora (č. katalogu 1). Hrobka řešená v širším krajinném kontextu je zdařilým 
a hodnotným příkladem funerální stavby vycházející z monumentality starokřesťanských svatyní 
a odrážející bohatství a vkus průmyslnické rodiny, která zanechala v regionu výraznou stopu. 
Především v nedalekém Jiřetíně pod Bukovou, kde vybudovala dle návrhu Rudolfa Hemmricha 
(1871-1946) v roce 1908 dodnes fungující továrnu na výrobu dřevěných perlí a hraček. Součástí 
širšího továrního areálu byla i rodinná vila údajně postavená ve stejném roce i stejným autorem. 
 5 
O pět let později dle jeho návrhu do areálu přibyl hospodářský objekt s garážemi a dva zrcadlově 
koncipované domy pro úředníky. Rodinná vila Schowanků č.p. 73 (č. katalogu 8) byla následně 
mezi lety 1936-1938 přestavěna do dnešní podoby ovlivněné funkcionalismem. Bohužel autora 
přestavby prokazatelně neznáme, ale uvádí se i v tomto případě Rudolf Hemmrich. Z torzovitě 
dochované plánové prováděcí dokumentace, která řeší detail zábradlí schodiště, nalezneme signu 
smržovského stavitele Hugo Hübnera, který přestavbu nejspíše realizoval. Vila se dochovala 
v autentické podobě a jako jedna z mála přístupná veřejnosti a je příkladem modernizace stavby, 
která do sebe umně pojala starší stavební fázi, neboť interiéry ve větší míře zůstaly ve své 
původní podobě. I následující objekty určené k bydlení, až na jednu výjimku, reprezentují stavby 
vycházející z funkcionalistických forem. Jedná se především o vilu doktora Fischera v Jilemnici 
realizovanou zde mezi lety 1934-1935 (č. katalogu 7). Ani v tomto případě není autorství návrhu 
zcela jednoznačné. Plány projektu jsou signovány třemi jmény architektů, stavitelů, bez bližšího 
určení, a to Václavem Kolátorem (1899-1945), fi Vavrouš a syn a Vladimírem Frýdou. Dá se 
předpokládat, že v pořadí, ve kterém byli vyjmenováni, se jedná o architekta, stavitele a 
stavebního znalce, který vykonával nad průběhem stavby dozor. Vila je jednou z nejzajímavějších 
ukázek funkcionalismu v Libereckém kraji, která vyniká lehkostí a čistotou tvarů, a která snese i 
nadregionální srovnání. Následující skupinu obytných domů v Železném Brodu spojuje profese 
sklářského výtvarníka u jejich stavebníků, což však nebylo hlavním kritériem výběru. Tím byly 
hlavně architektonické kvality staveb. Dvě vily spojuje dále i autorství, jedná se o vlastní vilu 
Aloise Meteláka (1897-1980) č.p. 532 z roku 1931 (č. katalogu 16) a vilu Zdeňka Juny z roku 1934 
(č. katalogu 18), která je Metelákovi také připisována. Obě stavby jsou zajímavými příklady 
funkcionalismu, kdy Metelákova vila vyniká svými čistými proporcemi a Junova vila přístavbou 
nápadité na konci zaoblené terasy. Metelák byl zároveň i autorem urbanistické studie zástavby 
stráně nad sklářskou školou, které byl prvním ředitelem, kde se i obě výše jmenované vily 
nacházejí. Poslední funkcionalistickou stavbou je vlastní vila Jaroslava Brychty (1895 – 1971) č.p. 
645 postavená v roce 1934 (č. katalogu 17), která je ukázkou velikého rozpětí tvůrčího potenciálu, 
který tento sklářský výtvarník měl. Vila, která svými četnými přestavbami a úpravami, je kromě 
jiřetínské Schowankovy vily dalším dokladem toho, že i stavební úpravy je možné dělat citlivě a 
nápaditě. Skupinu obytných objektů uzavírá dům č.p. 2355 v Jablonci nad Nisou postavený mezi 
lety 1920-1924 (č. katalogu 4) jabloneckým stavitelem Maxem Dautem (1887-1961), který 
reprezentuje oblíbenou skupinu dřevostaveb, které byly ovlivněné lidovým stavitelstvím, a jejichž 
nepřehlédnutelným inspiračním zdrojem byly také turistické chaty. Vila je zachovalá téměř 
v autentické podobě a je tedy seriózním zástupcem tohoto typu staveb, oblíbených především 
v německy mluvících oblastech našeho regionu. do poslední skupiny veřejných staveb byla 
 6 
zařazena ozdravovna č.p. 10  (č. katalogu 11) v Radostíně u Sychrova postavená mezi lety (1930-
1931) dle návrhu  Ladislava Kozáka (1900-1988) Václavem Bečvářovským, stavitelem z Mladé 
Boleslavy (1889-1945). Radostínská ozdravovna je vedle cvikovské léčebny tuberkulózy dalším 
příkladem moderní stavby určené k léčbě, která reflektuje dobově nejnovější trendy v tomto 
oboru. Důraz byl především kladen na léčebné účinky zdravého vzduchu, čemuž byla 
uzpůsobena i fasáda s velkým podílem prosklení a balkóny. Ozdravovna je hodnotným příkladem 
funkcionalistické architektury, která má nadregionální význam. Následující dvě železnobrodské 
stavby spořitelna s muzeem od architektů Jindřicha Freiwalda a Jaroslava Böhma z let 1934-1936 
(č. katalogu 19)  a hotel Cristal od firmy Stalmel a Svoboda postavený mezi lety 1940-1943 (č. 
katalogu 20) uzavírají výčet sledovaných staveb. Obě funkcionalistické stavby vstoupily poměrně 
nehorázně do prostoru maloměstského náměstí, které mělo vysoký podíl převážně roubené 
zástavby. Především v případě spořitelny je zajímavé, jak z hlediska památkové péče bylo 
přistoupeno k jednomu z nejstarších domů ve městě a jakým způsobem byl „zachráněn“ 
vkomponováním do novostavby. S odstupem let však dnes můžeme říci, že obě stavby mají 
prokazatelné architektonické hodnoty a zasluhují si naši pozornost a péči.

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	průzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	jiný průzkum, posudek, zpráva

Jméno souboru:

L0017269.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vrabec Vladimír

Popis dokumentu:

Plošný průzkum, zhodnocení  a dokumentace architektonického kulturního dědictví 19. a 20. století: Liberecký kraj, 2011

Název pracoviště:

ÚOP v Liberci

Velikost dokumentu (v bytech):

88659 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Šternová Petra, (1976-);

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

architektura 19. a 20. století;

Datum vzniku:

2011

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

K dokumentu neexistují žádné vazby na aplikace IISPP.

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

lokalita nebo její část

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ	Název lokality	Reálný typ	Kat. území	Obec	ORP	Okres	Kraj
Kód CZ: 30	Název lokality: Albrechtice v Jizerských horách	Reálný typ: ves	Kat. území: Albrechtice v Jizerských horách	Obec: Albrechtice v Jizerských horách	ORP: Tanvald	Okres: Jablonec nad Nisou	Kraj: Liberecký kraj
Kód CZ: 3078	Název lokality: Doubravice	Reálný typ: ves	Kat. území: Hrubá Skála	Obec: Hrubá Skála	ORP: Turnov	Okres: Semily	Kraj: Liberecký kraj
Kód CZ: 5584	Název lokality: Jablonec nad Nisou	Reálný typ: město statutární	Kat. území: Jablonec nad Nisou	Obec: Jablonec nad Nisou	ORP: Jablonec nad Nisou	Okres: Jablonec nad Nisou	Kraj: Liberecký kraj
Kód CZ: 5905	Název lokality: Jenišovice	Reálný typ: ves	Kat. území: Jenišovice u Jablonce nad Nisou	Obec: Jenišovice	ORP: Turnov	Okres: Jablonec nad Nisou	Kraj: Liberecký kraj
Kód CZ: 6021	Název lokality: Jilemnice	Reálný typ: město	Kat. území: Jilemnice	Obec: Jilemnice	ORP: Jilemnice	Okres: Semily	Kraj: Liberecký kraj
Kód CZ: 6088	Název lokality: Jiřetín pod Bukovou	Reálný typ: ves	Kat. území: Jiřetín pod Bukovou	Obec: Jiřetín pod Bukovou	ORP: Tanvald	Okres: Jablonec nad Nisou	Kraj: Liberecký kraj
Kód CZ: 12526	Název lokality: Podmoklice	Reálný typ: urbanizované sídlo	Kat. území: Semily	Obec: Semily	ORP: Semily	Okres: Semily	Kraj: Liberecký kraj
Kód CZ: 13139	Název lokality: Přepeře	Reálný typ: ves	Kat. území: Přepeře u Turnova	Obec: Přepeře	ORP: Turnov	Okres: Semily	Kraj: Liberecký kraj
Kód CZ: 26171	Název lokality: Růžodol	Reálný typ: ves	Kat. území: Polubný	Obec: Kořenov	ORP: Tanvald	Okres: Jablonec nad Nisou	Kraj: Liberecký kraj
Kód CZ: 14297	Název lokality: Sedlejovice	Reálný typ: ves	Kat. území: Radostín u Sychrova	Obec: Sychrov	ORP: Turnov	Okres: Liberec	Kraj: Liberecký kraj
Kód CZ: 29709	Název lokality: Smetí	Reálný typ: víska	Kat. území: Frýdštejn	Obec: Frýdštejn	ORP: Jablonec nad Nisou	Okres: Jablonec nad Nisou	Kraj: Liberecký kraj
Kód CZ: 19386	Název lokality: Železný Brod	Reálný typ: město	Kat. území: Železný Brod	Obec: Železný Brod	ORP: Železný Brod	Okres: Jablonec nad Nisou	Kraj: Liberecký kraj

Historické regiony

Kód RS	Název hist. regionu
Kód RS: 147	Název hist. regionu: Jablonec nad Nisou
Kód RS: 92	Název hist. regionu: Semily
Kód RS: 168	Název hist. regionu: Turnov
Kód RS: 166	Název hist. regionu: Tanvald
Kód RS: 236	Název hist. regionu: Český Dub
Kód RS: 165	Název hist. regionu: Železný Brod
Kód RS: 43	Název hist. regionu: Jilemnice

Ke stažení Náhled Poslat žádost