Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Klášter dominikánů Olomouc 
Slovenská 578/14 
77900 Olomouc
NPU - Generální ředitelství
Došlo: 26.8.2015 10:20
č. j . : NPU-310/64234/2015
Listů: 1 Příloh: 4
01000661570
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelnafa mkcr.cz
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje / linka V Praze dne
Č .j. MK 45971/2015 OPP Anna Mašátová / 429 5.8.2015
MK-S 5724/2015 OPP
Věc: Zahrada s ohradní zdí a pozemky p. p. č. 6, st. p. č. 1852 a 1853, k. ú. Olomouc- 
město, obec Olomouc, okres Olomouc, Olomoucký kraj
- prohlášení za kulturní památku
- rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č .j .  MK 45971/2015 OPP ve 
výše uvedené věci.
f a ?
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Příloha: 1 x rozhodnutí Ministerstva kultury č .j. MK 45971/2015 OPP
MINISTERSTVO KULTURY
Na vědomí po nabytí právní moci: Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1 -  Malá Strana 
IČ: 00023671 1 3
1. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci
3. Krajský úřad Olomouckého kraje, oddělení kultury a památkové péče
4. Magistrát města Olomouce, odbor stavebního úřadu, oddělení památkové péče
5. vlastní
0
Ministerstvo kultury
M K C R X 0 0 8 S 9 Y X
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: 
za správnost:.......
R O Z H O D N
V Praze dne 5. 8. 2015 
Č.j.: MK 45971/2015 OPP
MK-S 5724/2015 OPP
U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní památkové péče rozhodlo 
o neprohlášení zahrady s ohradní zdí a pozemků p. p. č. 6, st. p. č. 1852 a 1853, 
k. ú. Olomouc-město, obec Olomouc, okres Olomouc, Olomoucký kraj, za kulturní 
památku.
Účastníkem v tomto řízení je  podle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád v platném znění, vlastník věci: Klášter dominikánů Olomouc, IČ 41031326, Slovenská 
578/14, 77900 Olomouc.
Ministerstvo kultury podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o 
státní památkové péči, v platném znění rozhodlo o neprohlášení zahrady s ohradní zdí a 
pozemků p. p. č. 6, st. p. č. 1852 a 1853, k. ú. Olomouc-město, obec Olomouc, okres 
Olomouc, Olomoucký kraj za kulturní památku.
O d ů v o d n ě n í :
Popis dle aktualizovaného návrhu NPÚ, ú. o. p. v Olomouci ze dne 18. 3. 2011:
„Zahrady při klášterních areálech plnily nejen užitkovou, ale také „rekreační“ či 
kontemplativní roli. Klášter na Bělidlech (založený v roce 1453 na Bělidlech za hradbami, na 
neohroženém místě, kde kázal Jan Kapistrán), měl zahradu, kterou dokumentuje ještě plán z 
doby po roku 1800 (SO kAO, Sbírka map a plánů, inv.č. 158, sign 1131). Zahrada se snad 
nacházela i v místech hřbitova, který v době úpadku konventu v 16. století využívali místní 
nekatolíci. Konec pohřbívání v zahradě je  zaznamenán v roce 1593. Zahrada je  zmiňována 
také v listině dokumentující vypuzení františkánů z konventu v roce 1619. (Jedná se o latinsky 
psanou listinu z Bočkovy sbírky Moravského zemského archivu v Brně, která vznikla zřejmě 
přepisem staršího textu.) V listině vystupuje kvádrián kláštera Martinus Fortunatus proti 
zabrání konventu a nuceného postoupeni veškerého majetku olomouckých františkánů 
olomoucké městské radě. V soupise zabaveného majetku je  jmenována budova kláštera s 
kostelem a se zahradou, knihovna, pozlacené monstrance, kalichy, zlatá ciboria a stříbrné 
kříže.
1
Zahrada se také zmiňuje v pramenech v souvislosti s přestavbou kláštera v letech 
1740-44, kdy základní kámen k novým budovám položil hradisky opat Norbert Umlauff.
Stavba se tehdy mimo jiné soustředila na východní stranu, do prostor klášterní 
zahrady. V tehdejší době patří ke klášteru rozlehlá zahrada s pramenem léčivé vody údajně 
posvěceným Janem Kapistránem.
Zahrada se nachází východně od komplexu klášterních budov a kostela 
Neposkvrněného Početí Panny Marie. Severní strana je  chráněná ohradní zdí, která se 
zalamuje a navazuje na zbytek hradební zdi městského opevnění (rej.č. USKP 13789/8-3786, 
pozemek parc.č. pp. 79/16 v k.ú. Olomouc-město). Severní zděná zeď je  zakončena římsou, 
která se pravidelně v šesti místech zalamuje do trojúhelného tvaru. V ose trojúhelníků se 
nachází půlkruhový otvor a jeden slouží jako vjezd s dřevěnými vraty do areálu zahrady. Z 
vnitřní strany se u severní zdi nachází novodobé budovy garáží. Východní a jižní část 
vymezuje komplex budov, které nejsou součástí kláštera. Na jižní straně je  část ohradní zdi, 
která se napojuje přímo na kostel. V ose trojúhelného zalomení je  umístěna vstupní brána s 
dřevěnými vraty. Areál zahrady protkává nepravidelná síť chodníků, v severovýchodním 
nároží se nachází kamenný reliéf, který sem byl přemístěn z kaple Panny Marie Růžencové. 
Panna Marie sedí se skloněnou hlavou, v levé ruce drží Ježíška, v pravé růženec. Po je jí levé 
straně je  anděl přidržující rozevřenou knihu, po pravé klečící mnich.
Před reliéfem je  umístěn kamenný stůl, který stojí na sloupcích se sokly a iónskými 
hlavicemi. Uprostřed je j podpírá čtyřboký pilíř, jehož dřík je  zdobený čtyřlistém a hlavice 
plastickými ornamenty. Sloupky i pilířek jsou vytvořeny z červeného a bílého kamene.
Klášter byl prohlášen do Ústředního seznamu kulturních památek na základě 
prohlášení MK ČR, č. j. 6489/71 dne 13. 4. 1971 pod rej.č. 13733/8-3730.
Zahrada je  udržována. Zahrada slouží k oddechu a kontemplaci. V pramenech 
zaznamenána již  koncem 16. století, ale předpokládá se, že vznikla společně s klášterem. “
Národní památkový ústav, ú. o. p. v Olomouci, zaslal Ministerstvu kultury řádně 
zpracovaný návrh na prohlášení zahrady s ohradní zdí a pozemky p. p. č. 6, st. p. č. 1852 a 
1853, k. ú. Olomouc-město, obec Olomouc, okres Olomouc, Olomoucký kraj, za kulturní 
památku, dne 12. 4. 2011. Památková ochrana je  zdůvodněna takto: „Zahrada s ohradní zdí je  
nedílnou součástí areálu kláštera od vzniku kláštera. “
Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 11. 5. 2015 
pod značkou S-SMOL/100237//2015/2015/OS vyjádřil Magistrát města Olomouce, odbor 
stavebního, oddělení památkové péče, který souhlasil s prohlášením věcí za kulturní památku, 
s odůvodněním: „ Dnešní klášter dominikánů byl na tzv. Bělidlech založen již  v r. 1453 a jeho 
součástí byla i užitková zahrada, která se dnes nachází východně od komplexu klášterních 
budov a kostela. Severní strana je  chráněna ohradní zdí, která navazuje na zbytek hradební 
zdi (opevnění). Na jižní straně se ohradní zeď napojuje přímo na kostel. Pozemek zahrady je  
udržován a slouží k oddechu a kontemplaci. Vzhledem k výše uvedenému doporučuje 
Magistrát města Olomouce, odbor stavební, oddělení památkové péče ohradní zeď a pozemek 
klášterní zahrady prohlásit za kulturní památku. “
2
Dále se k problematice prohlášení věci za kulturní památku dne 19. 5. 2015 pod 
značkou KUOK/46445/2015 vyjádřil odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu 
Olomouckého kraje. Ve svém vyjádření uvádí: „Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor 
kultury a památkové péče, obdržel Vaši žádost o stanovisko k návrhu na prohlášení pozemků 
zahrady s ohradní zdípar.č. 6, par.č.st. 1852 a 1853 bez staveb v kú. Olomouc-město, obec 
Olomouc, okres Olomouc, Olomoucký kraj - za kulturní památku. Zahrada s ohradní zdí je  
nedílnou součástí areálu kláštera. Jsou zde splněny podmínky dle 2 odst. I  písm. a) zák. Č. 
20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení nemovité a movité věci za kulturní 
památku. Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor kultury a památkové péče, doporučuje 
prohlášení pozemků zahrady s ohradní zdí par.č. 6, par.č.st. 1852 a 1853 v k.ú. Olomouc- 
město, obec Olomouc, okres Olomouc, Olomoucký kraj - za kulturní památku. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn vlastník věci navržené 
na prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 
Sb., správní řád, v platném znění, mu bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí 
vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo.
Této možnosti vlastník, kterému byla výzva k seznámení s podklady doručena dne 1.
6. 2015, využil. Jeho vyjádření bylo Ministerstvu kultury doručeno dne
7. 7. 2015 v tomto znění. “ 1. června t .r. jsme převzali datovou schránkou Váš list, jímž nám
oznamujete, že na Ministerstvo kultury České republiky byl podán návrh na prohlášení 
klášterní zahrady s ohradní zdí par. č. 6, par.č.st. 1852 a 1853 za kulturní památku a že 
zahajujete k tomu příslušné správní řízení. Protože jako vlastník nemovité věci jsme o tom 
dosud nevěděli a neznali jsme parametry návrhu, poslala jste nám na naše vyžádání 
elektronickou poštou dne 11. 6. 2015 podklady shromážděné na MK ČR, konkrétně:
1. Návrh (neurčené instituce — bez označení navrhující organizace, tedy zaslaný nám
patrně bez průvodního dopisu adresovaného MK ČR) na doplnění prohlášení věci za 
nemovitou kulturní památku s přílohami, zpracovaný dne 18. 3. 2011 Mgr. Marianou 
Písarčíkovou, opatřený v rámci příloh doporučujícím Stanoviskem Územní komise NPÚ v 
Olomouci ze dne 23. 3. 2011 podepsaný předsedkyní řečené komise Mgr. Ivou Orálkovou.
Tento návrh byl dle razítka došlé pošty doručen na MK ČR dne 12. 4. 2011. [Dle Vaší
informace podané nám telefonicky se jedná o návrh územního odborného pracoviště 
Národního památkového ústavu v Olomouci.]
2. Doporučující stanovisko Magistrátu Města Olomouce, stavebního odboru, oddělení 
památkové péče ze dne 11. 5. 2015 k výše uvedené žádosti o prohlášení věci za kulturní 
památku s uvedením jména jednající osoby Mgr. Vlasty Kauerové, bez podpisu, bez vyznačení 
razítka došlé pošty MK CR (pravděpodobně doručené datovou schránkou).
3. Doporučující stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru kultury a 
památkové péče, ze dne 19. 5. 2015 k výše uvedené žádosti o prohlášení věci za kulturní 
památku, s uvedením jména jednající osoby PhDr. Jindřicha Garčice, s vyznačením 
certifikovaného elektronického podpisu téhož dr. Garčice, bez vyznačení razítka došlé pošty 
MK CR (pravděpodobně doručené datovou schránkou).
Nejprve se nemůžeme zdržet vyjádření silného údivu, ba až značného znepokojení nad 
tím, že v této věci jsme za celou dobu jejího projednávání nejpozději od března 2011 byli jako
3
vlastníci a uživatelé předmětné nemovité věci a zároveň účastníci řízení o prohlášení 
nemovité věci za kulturní památku podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, osloveni teprve Vámi na přelomu května a června 2015, tedy více 
než čtyři roky po zaslání prvotního návrhu z března 2011 i několik týdnů po zaslání stanovisek 
dotčených orgánů samosprávy, tedy že ani navrhovatel ani žádný z orgánů samosprávy nás 
nekontaktoval a věc nekonzultoval. Nemůžeme skrývat, že toto jednání v nás nebudí důvěru.
Ve svém důsledku má absence konzultace nemalý dopad na věcnou stránku žádosti, 
jak uvádíme níže.
Odhlédnuvše však od způsobeného údivu, zásadnější vidíme věcné vyjádření k 
samotnému návrhu na prohlášení klášterní zahrady s o hradní zdí par.č. 6, par.č.st. 1852 a 
1853 za kulturní památku. Domníváme se především, s přihlédnutím k definici kulturní 
památky v ustanovení 2 odst. 1 výše zmíněného zákona o státní památkové péči: «Za kulturní 
památky podle tohoto zákona prohlašuje ministerstvo kultury České republiky (dále jen 
„ministerstvo kultury “) nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory,
a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí 
společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce 
človělca z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, 
umělecké, vědecké a technické,
b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.»,
že se v našem případě vůbec nejedná o nemovitou kulturní památku ve smyslu 2 odst. 1 
zákona o státní památkové péči, protože naše klášterní zahrada není ani významných 
dokladem historického vývoje, ani dokladem životního způsobu a prostředí společnosti, nemá 
žádnou vědeckou, historickou ani technickou hodnotu a není projevem tvůrčích schopností 
práce člověka. Důvody, proč se domníváme, že se nejedná o kulturní památku ve smyslu 
zákona, rozvádíme níže v bodech 1 až 9.
Je pravdou, že podle ustanovení 2 odst. 3 citovaného zákona lze za kulturní památku 
„prohlásit soubor věcí nebo staveb, i když některé z nich nevykazují znaky kulturní památky 
podle odstavce 1, ovšem komentář k 2. odst. 3 zákona o státní památkové péči dostupný v 
systému ASPI říká:
Toto ustanovení nedává smysl. Je zjevně reliktem předchozí právní úpravy (§, 2 odst. 2 
zák. č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách), nevhodně přejatým do zákona, v němž je  
institucionalizace kulturních památek řešena zcela odlišně. Záměrem zákonodárce bylo 
zřejmě vyjádřit, že v případě prohlašování souboru věcí, resp. staveb za kulturní památku 
není nezbytné, aby všechny věci či stavby tohoto souboru měly vlastnosti stanovené v odst. 1.
V praxi půjde zejména např. o prohlašování sbírek za kulturní památku, kdy z 
muzeologického hlediska hodnota spočívá ve sbírce jako celku, nikoli tedy v jednotlivých 
sbírkových předmětech, nikoli však patrně o prohlašování nemovitostí za kulturní památku.
Jako nejvýmluvnější se nám jeví okomentovat jednotlivé body popisu nemovité věci 
(uvedeného jako „ Popis památky“ —již památky?! — ještě před rozhodnutím MK ČR?! — to 
by poukazovalo na zakotvení argumentace navrhovatele v logice zrušeného zákona č. 22/1958 
Sb., o kulturních památkách), jejího současného využití a jeho stavu zachování z návrhu Vám 
zaslaného v r. 2011:
4
1. Severní strana [zahrady] je chráněna ohradní zdí, která se zalamuje a navazuje na 
zbytek hradební zdi městského opevnění. Pouze tento zbytek hradební zdi je  nemovitou věcí 
mající delší historii.
2. Severní zděná zeď je  zakončena římsou, která se pravidelně v šesti místech zalamuje 
do trojúhelného tvaru. V ose trojúhelníků se nachází půlkruhový otvor a jeden slouží jako 
vjezd s dřevěnými vraty do areálu zahrady. Tato zděná zeď je  podstatně mladší než hradební 
zeď její současná podoba je  z 90. let 20. století.
3. Z vnitřní strany se u severní zdi nachází novodobé budovy garáží. Stavba těchto 
budov byla realizována ve stejné době jako úprava zděné zdi, tj. v 90. letech 20. století.
4. Východní a jižní část vymezuje komplex budov, které nejsou součástí kláštera. Na 
východní straně je  to budova sloužící obchodním účelům, nadto směrem do klášterní zahrady 
s velmi nevzhlednou fasádou, původem evidentně nejpozději z 19. století, ne-li z pozdější doby.
Na jižní straně je to budova dřívější české (základní školy vybudované na konci 19. 
století, v současné době využívaná jako mateřská škola a kancelářské a skladové prostory 
Magistrátu města Olomouce.
5. Na jižní straně je část ohradní zdi, která se napojuje přímo na kostel v ose 
trojúhelníkového zalomení je  umístěna vstupní brána s dřevěnými vraty. Podoba zděné 
ohradní zdi včetně vstupní brány pochází z 90. let 20. století.
6. Areál zahrady protkává nepravidelná síť chodníků. Tato síť chodníků pochází z 
konce 90. let
20. století
7. V severovýchodním nároží se nachází reliéf, který sem byl přemístěn z kaple Panny 
Marie Růžencové ...[následuje popis reliéfu a kamenného stoluj. Tento reliéf i kamenný stůl, 
obojí pocházející z 19. století, sem byly přemístěny na konci 90. let 20. století.
8. Současné využití: Zahrada slouží k oddechu a kontemplaci. Zahrada byla, jak je  
doložitelné fotografiemi z počátku 20. století, velmi dlouhou dobu až do násilné likvidace 
kláštera v dubnu r. 1950 využívána k zemědělským účelům, tj. pěstování ovoce a zeleniny; 
proto její původní povrchová vrstva byla zcela překopávána a přemísťována. V nedávných 
desetiletích (po násilné likvidaci kláštera v r. 1950) sloužila především pro účely 
zvláštní/speciální školy, která byla v objektu na jižní straně zahrady umístěna do počátku 21. 
století, a pro účely mateřské školy. V současné době slouží v pracovní dny celé dopoledne pro 
účely mateřské školy (která tu má vybudováno pískoviště a prolézačky), po večerech, v soboty 
a neděle pro účely pastorační duchovní služby vykonávané řeholníky — členy kláštera (zvi. 
pro setkávání adresátů této služby, převážně skupin mladých lidí a v odpoledních hodinách 
celého týdne pro sportovní vyžití studentů ubytovaných v klášteře (pro něž a též pro 
mateřskou školu tu bylo vybudováno na počátku 21. století travnaté hřiště); dále slouží v 
pracovní dny až do pozdního odpoledne pro nezbytné technické práce spojené s údržbou a 
opravou areálu kláštera. Pouze ve zcela minimálním rozsahu je  pak ve večerních hodinách 
využívána pro oddech a kontemplaci členů kláštera.
9. Stav zachování památky: Zahrada je udržována. Zahrada je udržována pro účely 
svého širokého využití s tím, že se zcela logicky počítá s eventuálními nutnými úpravami již  
zcela nepůvodní vrchní vrstvy zahrady pro potřebné účely aktuálního využití dle jejich 
měnivosti,
5
Résumé: Z důvodů výše podrobně uvedených v bodech 1 až 9 jsme přesvědčeni, že 
jediná nemovitá věc, které by ze své historické povahy mohla teoreticky být prohlášena za 
kulturní památku, je pozůstatek hradební zdi nacházející se na severní straně klášterní 
zahrady. Ostatní části ohradní zdi klášterní zahrady jsou podstatně mladší, jejich současná 
podoba pochází z 90. let 20. století a nejsou nikterak architektonicky výjimečné.
Svrchní vrstva půdy klášterní zahrady byla v minulosti (a nadále je) zcela 
překopávána a přemísťována, nadto nahrazována vrstvami se specifickými účely (travnaté 
hřiště, pískoviště). Samotná klášterní zahrada slouží v naprosté většině k praktickým účelům 
(mateřská školka, setkávání skupin, zvi. mladých lidí, technické zázemí údržby kláštera, 
sport), jen v naprosto marginální míře slouží k účelu uvedenému ve výše citované žádosti z r. 
2011: oddech a kontemplace. Jsme proto jednoznačně toho názoru, že není možné prohlásit 
za kulturní památku něco, co vůbec nesplňuje definici kulturní památky dle zákona o státní 
památkové péči z r. 1987.
Domníváme se, že pisatelka návrhu i dotčené orgány samosprávy, které k návrhu 
podávaly závazná stanoviska, nemají odpovídající ponětí o reálném provozu a účelu klášterní 
zahrady a o tom, že slouží do jisté míry veřejnosti, což s sebou nese povinnosti v oblasti 
bezpečnostních a hygienických předpisů (překopávání pískoviště, výměna písku, oprava 
herních prvků atd.) Prohlášením klášterní zahrady za nemovitou kidturní památku by došlo 
nejen k citelnému zásahu do našeho vlastnického práva ve smyslu jeho omezení, ale i k 
znemožnění využívání zahrady v dosavadním rozsahu (zejména pro děti z mateřské školy), 
který si přejeme zachovat. Nedovedeme si představit tu absurdní situaci, že bychom pak např. 
v případě nutnosti překopání písku na pískovišti, popř. nového umístění herních prvků byli 
nuceni žádat orgány státní správy o souhlas — srov. část druhou, 9 až 20 zákona o státní 
památkové péči. (Pokud by bylo vůbec dovoleno po vyhlášení zahrady za kulturní památku 
současné využití zahrady zachovat.) Ačkoli zahrada tvoří se samotnou klášterní budovou, 
která je  nemovitou kulturní památkou, funkční celek, účely využívání zahrady i její historická 
povaha se podstatně liší od samotné klášterní budovy. Neshledáváme tedy důvody uvedené v 
žádosti o prohlášení klášterní zahrady s ohradní zdí jako relevantní, a proto s touto žádostí 
vyslovujeme zásadní nesouhlas. “
Po vyhodnocení výše uvedených vyjádření dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru: Zahrada s ohradní zdí a pozemky p. p. č. 6, st. p. č. 1852 a 1853, k. ú. 
Olomouc-město, obec Olomouc, okres Olomouc, Olomoucký kraj, nevykazuje dostatečné 
památkové hodnoty nutné k prohlášení za kulturní památku. Zahrada je sice součástí areálu 
dominikánského kláštera (rej. č. ÚSKP 13733/8-3730), od doby jejího vzniku však značně 
změnila charakter i účel. Ohradní zeď navazuje na městské opevnění (rej. č. ÚSKP 13789/8- 
3786) je však novodobá. Areál kláštera se zahradou je navíc součástí městské památkové 
rezervace, jeho ochrana je tak dostatečná.
Zahrada s ohradní zdí a pozemky p. p. č. 6, st. p. č. 1852 a 1853, k. ú. Olomouc-město, 
obec Olomouc, okres Olomouc, Olomoucký kraj nesplňují podmínky ustanovení § 2 odst. 1 
písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, k 
prohlášení za kulturní památku.
6
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující 
po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 
správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí 
se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 
odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto 
případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje 
§ 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky.
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl 
dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním 
dnem této lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se 
podává u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
7

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o neprohlášení za KP

Jméno souboru:

G0141782.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Olomouc, klášter dominikánský. Rozhodnutí o neprohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

6172460 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Mašátová Anna; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

05.08.2015

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 123581

Bližší specifikace:

Název	dominikánský klášter
Číslo ÚSKP	13733/8-3730
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 285469

Název objektu: dominikánský klášter

Část obce: Olomouc

Č. dom.: č.p. 578

Ulice: Slovenská

Č. or.: 14

Kat. území: Olomouc-město

Obec: Olomouc

ORP: Olomouc

Okres: Olomouc

dominikánský klášter (právní stav 123581)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 11412

Název lokality: Olomouc

Reálný typ: město statutární

Kat. území: Olomouc-město

Obec: Olomouc

ORP: Olomouc

Okres: Olomouc

Kraj: Olomoucký kraj

dominikánský klášter (právní stav 123581)

Kód CZ: 62746

Název lokality: Olomouc I

Reálný typ: retrodíl hist. osady

Kat. území: Olomouc-město

Obec: Olomouc

ORP: Olomouc

Okres: Olomouc

Kraj: Olomoucký kraj

dominikánský klášter (právní stav 123581)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 298

Název hist. regionu: Olomouc

dominikánský klášter (právní stav 123581)

Ke stažení Náhled Poslat žádost