Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
NPU - Generální ředitelství 
Došlo: 14.8.2015 10:01
č i NPU-310/61276/2015
Listů: 1 Příloh: 3
01000656702
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Vážený pan 
Jaroslav Indra 
Horní Třešňovec 141 
563 01 Lanškroun
Vážená paní 
Zdeňka Indrová 
Horní Třešňovec 141 
563 01 Lanškroun
Vyřizuje/linka V Praze dne: 01.07.2015
Dědková Olga Mgr. / 428
Váš dopis značky Naše značka 
MK 17878/2015 OPP 
MK-S 934/2015 OPP
Věc: rozhodnutí ve věci žádosti o zrušení prohlášení souboru venkovské usedlosti ě. p. 
163, včetně pozemku st. pare. ě. 103, k. ú. Horní Třešňovec, obec Horní 
Třešňovec, okres Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj, za kulturní památku
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 17878/2015 OPP, 
sp. zn. MK-S 934/2015 OPP, ve výše uvedené věci.
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
MINISTERSTVO KULTURY
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1 - Malá Strana 
IČ: 00023671 1 3
Příloha: 1 x rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 17878/2015 OPP, sp. zn. MK-S 
934/2015 OPP, ze dne 1. 7. 2015
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Pardubicích
Městský úřad Lanškroun, úsek památkové péče
Krajský úřad Pardubického kraje, úsek památkové péče
Vlastní
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
lil
M K C R X Z) a 8  L1 N X  7
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
R ozhodnutí nabylo právní mo&í S.
za správnost:
V Praze dne: 1. 7. 2015 
č .j.:M K  17878/2015 OPP 
sp. zn.: MK-S 934/2015 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče vydává 
toto
r o z h o d n u t í :
Ministerstvo kultury podle § 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
v platném znění, r u š í  p r o h l á š e n í  souboru venkovské usedlosti č. p. 163, 
včetně pozemku st. pare. č. 103, k. ú. Horní Třešňovec, obec Horní Třešňovec, okres Ústí 
nad Orlicí, Pardubický kraj, (rejstříkové číslo Ústředního seznamu kulturních památek 
ČR 12644/6-6035), z a  k u l t u r n í  p a m á t k u .
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném 
znění, je  účastníkem řízení:
1
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo kultury obdrželo žádost vlastníků souboru (pan Jaroslav Indra a 
paní Zdeňka Indrová, Horní Třešňovec 141, 563 01 Lanškroun) o zrušení prohlášení souboru 
venkovské usedlosti č. p. 163, včetně pozemku st. pare. č. 103, k. ú. Horní Třešňovec, obec 
Horní Třešňovec, okres Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj (rejstříkové číslo Ústředního 
seznamu kulturních památek ČR 12644/6-6035), za kulturní památku. Jako důvod žadatelé 
uvedli, že „při koupi tohoto objektu v roce 1999 jsme nebyli informováni, že se jedná o 
kulturní památku. Tato skutečnost nebyla uvedena v kupní smlouvě ani v katastru nemovitostí 
(viz přiložené kopie). Usedlost již  v době koupě byla v havarijním stavu (nebyly nám předány 
ani klíče od nemovitosti). Koupě byla uskutečněna se záměrem získat do budoucna stavební 
parcelu pro jednoho z našich synů.
MU Lanškroun nás informoval o povinnosti pečovat o kulturní památku, udržovat j i  a 
chránit před zničením. Stav nemovitosti je  však natolik vážný (narušená statika, shnilá 
konstrukce střechy, rozpadlé roubení, viz přiložený Odborný statický posudek nemovitosti), že 
oprava či výměna poškozených prvků pro nás není možná. Jediným řešením je  provést 
rozsáhlou rekonstrukci, která by v podstatě znamenala odstranění stávajícího objektu a 
vystavění jeho kopie. Na realizaci takto nákladné akce však nemáme finanční prostředky, ani 
nejsme schopni tuto rekonstrukci zajistit. (Plný invalidní důchod paní Indrové je 4 422 Kč 
měsíčně). “
V řízení se vyjádřil, na základě § 8 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, ve znění pozdějších předpisů, Městský úřad Lanškroun, odbor investic a majetku, který ve 
svém stanovisku ze dne 25. 2. 2015, č. j. MULA 3682/2015, se zrušením prohlášení 
předmětného souboru venkovské usedlosti č. p. 163 za kulturní památku souhlasil. Dále uvedl, 
že: „ usedlost tvoří roubený přízemní dům s výměnkem a chlévy, novodobější zděná stodola. 
Jedná se o menší zděnou přízemní stavbu se sedlovou střechou, krytou břidlicí a bedněným 
štítem, krytým eternitem. Roubená usedlost pochází ze začátku 19. století, zděný špýchar je  z 
poslední třetiny 19. století. Objekt je nevyužívaný a již  v době prohlášení byl ve špatném stavu, 
který tak není zcela zaviněn současnými vlastníky, kteří objekt koupili v roce 1999. Tvrzení 
vlastníků, že při koupi k objektu nedostali ani klíče je zřejmě pravdivé. V katastru nemovitosti 
skutečně nebylo v minulosti uvedeno, že se jedná o kulturní památku. Městský úřad Lanškroun 
však postupně požádal Národní památkový ústav v Praze, ústřední pracoviště o podání podnětu 
katastrálnímu úřadu k zápisu ochrany podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v 
platném znění u památek ležících v ORP Lanškroun. V současnosti je již tento nedostatek 
odstraněn a všechny prohlášené domy v katastru nemovitostí tento způsob ochrany uvedeny 
mají.
Městský úřad Lanškroun, odbor investic a majetku majitele venkovské usedlosti č. p. 
163 v Horním Třešňová pana Jaroslava Indru a paní Zdeňku Indrovou několikrát písemně 
upozornil na havarijní stav předmětné nemovitosti vyžadující řešení i na jejich povinnosti, jako 
vlastníky kulturní památky, které vyplývají ze zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů. Naposledy tak učinil v listopadu 2014.
Venkovská usedlost je  v havarijním stavu - narušená statika, zborcená roubená stěna 
domu, špatný krov, nefunkční krytina, rozpadlé roubení. Oprava při zachování stávajících 
památkových hodnot již  není možná. Objekt je ve stavu, kdy je  možná pouze jeho demolice a 
vystavění nové kopie, která však památkové hodnoty současné usedlosti, jako původní materiál, 
řemeslné zpracování, autenticitu, ztratí. Navíc náklady na realizaci kopie usedlosti značně 
převyšují finanční možnosti současných vlastníků (paní Indrová pobírá invalidní důchod). “
2
Dle téhož ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se v řízení 
vyjádřil i Krajský úřad Pardubického kraje, odbor školství a kultury, oddělení kultury a 
památkové péče, který ve svém stanovisku ze dne 18. 2. 2015, č. j. KrÚ - 12345/2015/OŠKT 
OKPP, sp. zn. SpKrÚ 7185/2015/OŠKT OKPP, se zrušením prohlášení předmětného souboru 
za kulturní památku také souhlasil s odůvodněním, že: „stavebně-technický stav nemovité 
památky byl zhodnocen prohlídkou, při které bylo zjištěno, že historické konstrukce usedlosti 
jsou zejména v interiéru znehodnoceny novodobými zásahy a stavebními úpravami. Vlivem 
zanedbané údržby v minulosti nastaly u objektu závažné statické poruchy, které se projevují 
nestabilním vnějším roubením. V důsledku havarijního stavu dožilého roubení usedlosti jsou k 
výměně po obvodu stavby téměř všechny historické konstrukce a povrchy. Krov a krytina jsou 
na několika místech viditelně poškozeny. Venkovská usedlost dlouhodobě neslouží k bydlení a 
chovu hospodářských zvířat. Samotná obnova rozsáhle poškozených historických konstrukcí 
venkovské usedlosti by fakticky znamenala vznik novodobé repliky, která by zachovávala pouze 
samotnou formu původní historické stavby. Podle našeho názoru je  předmětná nemovitost 
natolik ve špatném stavebnětechnickém stavu, že pozbyla památkové hodnoty. “
Ministerstvo kultury dále obdrželo vyjádření Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště v Pardubicích, ze dne 4. 2. 2015, č. j. NPÚ-361/8752/2015, který zrušení 
prohlášení předmětného souboru za kulturní památku doporučil. Dále dodal, že „ usedlost č. p. 
163 se nachází po levé straně silnice do Lanškrouna, v nestabilním podmáčeném svahu. Vytváří 
trojstranný dvůr, na jehož východní straně - na svahu - je obytné stavení, na severu je  štítem k 
silnici natočen výměnek a při silnici je  v okapové orientaci doplňuje mladší zděná stodola.
V obytné části je  stavení roubené na zděné podezdívce, se sedlovou střechou, na jejíž 
původní šindelovou krytinu jsou přibity eternitové šablony. Jeho průčelí má bedněný (eternitem 
obitý) štít s kabřincem ve vrcholu, asymetricky protažený přes zápraží ve svahu, na které 
podélně navazují skladovací přístavky. Široké podlomení chrání stěnu světnice se dvěma okny v 
průčelí a jedním do dvora. Ve světnici je zachován dřevěný strop povalové konstrukce, zespodu 
krytý plochým prkenným záklopem, podepřený dvěma trámy a v zadním koutě bílý kachlový 
sporák s nástavcem. Mezi světnici a hospodářskou část, vyplněnou chlévy a komorou s oknem 
ze dvora, je  vložena komunikační síň, přístupná dveřmi z nádvoří. Hospodářská část je  zřejmě 
druhotně přezděná, s připraveným napojením pro nedokončené obezdění světnice.
Další hospodářské prostory navazují na tyto chlévy v kolmo napojeném křídle výměnku, 
které je  v hospodářské části zvenčí obezděné z nepálených cihel se zbytky vápenné omítky. 
Střechy obou křídel jsou propojené, jednotně kryté eternitem. V interiéru hospodářské části 
výměnku je vložena užší zděná dispozice s pobořenou komorou a síní, s nedochovaným 
zastropením. Podélná stěna světnice byla místo původního roubení přezděná z cihel a v nároží 
se štítovou stěnou nebyla řádně provázána, celek působí dojmem nedokončené stavební úpravy. 
Roubená místnost výměnku má ve štítovém průčelí dvě okna, přístupná je  zvenčí, přes obedněné 
zápraží, které chrání venkovní stěnu. V interiéru je  dochován trámový strop s plochým 
lištovaným záklopem a na omítaných stěnách otisk kachlového sporáku se zaústěním do komína 
v zadním koutě síně.
Zděná omítaná budova stodoly, s vraty v obou průčelních štítových stěnách, uzavírala 
úzký lichoběžný svažitý dvorek. Cihelné zdivo (do dvora z nepálených cihel) na režné kamenné 
podezdívce je opatřeno kombinací hrubých našedlých omítek s hlazenými lisenovými rámy. 
Vrata jsou tradičně dvoukřídlá, svisle bedněná, chráněná širokým podlomením štítu, krytým 
břidlicovými šablonami. Štíty jsou pobity eternitem, střechu kryjí nepůvodní desky z vlnitého 
plechu - ještě v r. 2003 byla střecha kryta poničenou břidlicí.
Zdůvodnění stávající ochrany: původně roubená usedlost z počátku 19. století, se 
zděnou o něco mladší stavbou stodoly, představuje charakteristickou ukázku lidové 
architektury na Lanškrounsku.
3
Již v době prohlášení za kulturní památku byla usedlost neobydlena a její stav 
vyžadoval akutní rekonstrukci. Podle sdělení majitele její tehdejší vlastník j i  však bez 
upozornění na památkovou ochranu prodal nynějšímu, který j i  zakoupil jako stavební pozemek 
pro budoucí novostavbu.
Současný stavební stav byl prověřen prohlídkou objektu na místě dne 14. 1. 2015 za 
přítomnosti majitele, zástupců NPU, ORP i krajského úřadu. Budova není dlouhodobě obývána 
a je jen částečně vyklizena.
V době prohlášení za kulturní památku (1997) byl objekt dokumentován pouze zvenčí, 
skutečný stavební stav nebyl zcela zřejmý, pravděpodobně však byl již opuštěn a ponechán 
svému osudu.
Současná podoba objektu je  shodná, zásadně se však zhoršil jeho stavební stav z důvodu 
zanedbané údržby. Pouze na objektu stodoly, která je využívána jako garáž, je  vyměněna 
krytina střechy.
Stavební stav: roubení obytného domu založeného ve svahu nevykazuje zvenčí, kde je  
pouze obíleno, závažné statické poruchy kromě běžných následků sesychání a lehkého vydutí. V 
interiéru jsou však stěny opatřeny plošnou omazávkou, zamezující odvod vlhkosti, pod níž lze 
předpokládat skrytou degradaci dřeva a napadení dřevokazným hmyzem. Stropní podhled ve 
světnici je opatřen neprodyšným nátěrem, nelze proto vyloučit podobné napadení také v této 
konstrukci. Cihelná obezdívka soklu, připravená k založení zamýšlené cihelné stěny světnice, je  
nedbale založená a vykloněná. V roubených stěnách byla původní okna nahrazena větším 
formátem. Krov je nepřístupný, zatížen dvěma vrstvami krytiny, okapy zteřelé, děravé, 
nefunkční. Kromě původní světnice je objekt přezděn zřejmě v 1. pol. 20. století. Výměnek je  v 
havarijním stavu, roubené stěny (přední a 1 boční) jsou ve spodní části uhnilé, nárožní spoje 
jsou vyvlečené, druhé nároží není provázáno s mladší cihelnou stěnou. Podezdívka z opuky je  v 
nároží silně narušena a vyvaluje se a ohrožuje statiku stěny. Roubení v odhalených částech pod 
vnitřními omítkami je poškozené hnilobou a vyříznutím větších okenních otvorů, v čelní stěně se 
projevují statické poruchy. Ve stropu je  viditelný průhyb. Také ve zdivu, ve kterém převažují 
nepálené cihly, se projevují statické poruchy. Zbylé části výměnku chybí stropy, výplně otvorů a 
podlahy jsou zaneseny stavebním rumem. Střecha zatížená dvěma vrstvami krytiny je ve 
hřebeni prověšená, okapy jsou nefunkční, svádějí srážkovou vodu přímo k základům a obvodu 
stavby. V poměrně dobrém stavebném stavu je pouze stodola, užívaná jako garáž, která je  však 
opatřena nevhodnou krytinou, položenou bez povolení orgánu památkové péče.
Majitel pro usedlost (s výjimkou stodoly) od počátku nemá využití, koupil j i  s úmyslem 
demolice, aniž by byl při koupi informován, že jde o kulturní památku. Stavební stav se od doby 
prohlášení zhoršil natolik, že bezprostředně hrozí samovolná destrukce výměnku.
Hodnota usedlosti patrně z 1. pol. 19. století spočívá v autenticitě a malebnosti 
tradičního řešení bydlení a hospodaření nejchudších vrstev obyvatelstva v odlehlé oblasti s 
náročným klimatem. Nachází se již  jako solitér na úzkém pozemku při silnici, v zástavbě 
objektů novodobých nebo silně novodobě upravených, bez vazby na okolní venkovské prostředí. 
(Zástavba v bezprostředním okolí nemá historickou hodnotu, jde o přestavby nebo novostavby z 
2. pol. 20. století, převážně solitérní, netvořící uliční čáru či jinak vymezující soubor).
V současném stavu není možné usedlost udržet ani využívat, nutným předpokladem by 
byla celková rekonstrukce, při které by zanikla právě její autentická hodnota a nutně by došlo i 
k interiérovým modernizačním úpravám, jejichž důsledkem by byl zánik památkové hodnoty. Z 
těchto důvodů doporučujeme zrušení památkové ochrany.
Vzhledem k faktu, že usedlost byla dosud dokumentována pouze fotograficky a popisně, 
považujeme s ohledem na předpokládaný fyzický zánik za nutné, aby bylo před zrušením 
ochrany provedeno zaměření současného stavu. “
4
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené podklady, které shodně se zrušením 
prohlášení předmětného souboru usedlosti ě. p. 163 v obci Horní Třešňovec za kulturní 
památku souhlasí. Ministerstvo kultury usoudilo, že lze zrušit prohlášení tohoto souboru za 
kulturní památku a dopisem ze dne 16. 3. 2015, č. j. MK 17899/2015, stanovilo vlastníkům 
kulturní památky podmínky pro zrušení jejího prohlášení (zaměření současného stavu všech 
staveb, které jsou součástí usedlosti).
Následně Ministerstvo kultury obdrželo připiš Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště v Pardubicích, ze dne 19. 6. 2015, ě. j. NPÚ-361/21145/2015, 
o splnění stanovených podmínek.
Na základě výše uvedeného Ministerstvo kultury rozhodlo o zrušení prohlášení souboru 
venkovské usedlosti č. p. 163 v obci Horní Třešňovec, Pardubický kraj (rejstříkové číslo 
Ústředního seznamu kulturních památek ČR 12644/6-6035), za kulturní památku, jak je 
uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Ministerstvo kultury konstatovalo, že usedlost ě. p. 163 
(postavená pravděpodobně v 1. polovině 19. století) byla ve zhoršeném stavebně-technickém 
stavu již v 90. letech 20. století - tedy v období, kdy se stala kulturní památkou. Od této doby se 
její stav neustále zhoršoval. Objekt se sice dochoval relativně v autentické podobě a původním 
dispoziční členění, ale v současné době má ve velmi špatném stavebně-technickém stavu 
většinu dřevěných i kamenných konstrukcí. Výměnek je dokonce již ve stavu havarijním. Celý 
objekt vykazuje statické poruchy. Při nezbytné opravě by musely být vyměněny či doplněny 
rozsáhlé části dřevěných i kamenných konstrukcí. Po takové opravě by stavba byla z větší části 
replikou bez potřebné míry autenticity.
Ministerstvo kultury ruší rovněž prohlášení stodoly za kulturní památku, byť se 
nachází v poměrně dobrém stavebním stavu (je užívaná jako garáž). Tato stodola je opatřena 
nevhodnou krytinou (položenou bez povolení orgánu památkové péče) a sama o sobě (bez 
koexistence s vlastním obytným stavením) nemá v současné době výraznější památkové 
hodnoty.
Z výše uvedených důvodů Ministerstvo kultury dospělo k závěru, že nezbytná obnova 
této kulturní památky by vytvořila z větší části repliku. Autenticita původní dochované hmoty 
objektu z 1. poloviny 19. století by se tím velmi snížila a objekt by tak zásadně pozbyl 
značnou část památkové hodnoty, pro kterou byl za kulturní památku prohlášen. Po výše 
uvedeném zhodnocení všech předložených důkazů se Ministerstvo kultury rozhodlo zrušit 
prohlášení předmětného souboru usedlosti č. p. 163 za kulturní památku, neboť míra 
dochování původní hmoty stavby v dobrém stavu je velmi nízká a objekt proto nevykazuje 
hodnoty ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 citovaného zákona č. 20/1987 Sb., pro které se stal 
kulturní památkou.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro podání rozkladu 
počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po dni, kdy bylo toto 
rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního řádu, který stanoví, že 
nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele 
poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo 
rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, 
považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty 
(od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí 
datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a
autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů
5
prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů 
ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený 
posledním dnem této lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad 
se podává u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
6

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o zrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0150030.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Horní Třešňovec, venkovská usedlost. Rozhodnutí o zrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

5094059 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dědková Olga; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

01.07.2015

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 120402

Bližší specifikace:

Název	venkovská usedlost
Číslo ÚSKP	12644/6-6035
Kód fáze ochrany	Z
Fáze ochrany	již není památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1374297

Název objektu:

Část obce: Horní Třešňovec

Č. dom.: č.p. 163

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Horní Třešňovec

Obec: Horní Třešňovec

ORP: Lanškroun

Okres: Ústí nad Orlicí

venkovská usedlost (právní stav 120402)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 4485

Název lokality: Horní Třešňovec

Reálný typ: ves

Kat. území: Horní Třešňovec

Obec: Horní Třešňovec

ORP: Lanškroun

Okres: Ústí nad Orlicí

Kraj: Pardubický kraj

venkovská usedlost (právní stav 120402)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 244

Název hist. regionu: Lanškroun

venkovská usedlost (právní stav 120402)

Ke stažení Náhled Poslat žádost