Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
NPU - Generální ředitelství 
Došlo: 16.7.2015 10.14
9 i NPU-310/53758/2015
Listů: 1 Příloh: 0
01000643322
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna(« mkcr.cz
Vážený pan 
František Kinský 
Komenského 266 
517 41 Kostelec n. Orlicí
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne: 07.05.2015
MK 29762/2015 OPP Dvořáková Jana Ing. / 431 
MK-S 14001/2014 OPP
Věc: řízení o zrušení prohlášení stavby bývalého špýcharu na pozemku pare. č. 7/6, k. ú. 
Borovnice u Potštejna, obec Borovnice u Potštejna, okres Rychnov nad Kněžnou, 
Královéhradecký kraj, za kulturní památku - rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 29762/2015 OPP ze dne 7. 
5. 2015 ve výše uvedené věci.
Mgr. Petra Ulbri chová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
„miSTEKSTVO KULTUIÍ
Mattezske n®rý l' s lá strana USU Praha 1 Ma
\Č: 00023671 J
Příloha: 1 x rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 29762/2015 OPP, sp. zn. MK-S 
14001/2014 OPP ze dne 7. 5. 2015
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství 
Národní památkový ústav, územní odbor. prac. v Josefově 
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor památkové péče 
Městský úřad Kostelec nad Orlicí, úsek státní památkové péče 
vlastní
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 1 
118 11 Praha 1
telefon: 257 085 111 
fax: 224 318 155
e-mail: epodatelna@mkcr.cz
R X 0 0 8 G V
Rozhodnutí nabylo právní moci:
za správnost:
V Praze dne 7. 5.2015 
Č.j.M K 29762/2015 OPP 
Sp. zn. MK-S 14001/2014 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle § 8 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, vydává toto
r o z h o d n u t í :
Ministerstvo kultury, jako příslušný orgán státní památkové péče, rozhodlo ve věci žádosti
v řízení o zrušení prohlášení bývalého špýcharu na pozemku pare. č. 7/6, k. ú. 
Borovnice u Potštejna, obec Borovnice u Potštejna, okres Rychnov nad Kněžnou, 
Královéhradecký kraj, jehož je jediným vlastníkem a který je evidován v Ústředním 
seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem 23929/6-2227, za kulturní památku, 
takto:
Ministerstvo kultury v tomto řízení podle § 8 zákona číslo 20/1987 Sb.. o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, žádosti nevyhovuje a
n e r u š í
prohlášení bývalého špýcharu na pozemku pare. č. 7/6, k. ú. Borovnice u Potštejna, obec 
Borovnice u Potštejna, okres Rychnov nad Kněžnou, Královéhradecký kraj, který je 
evidován v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod č. 23929/6-2227, za 
kulturní památku.
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo kultury obdrželo dne 27. 10. 2014 žádost pana Františka Kinského 
o zrušení prohlášení bývalého špýcharu na pozemku pare. č. 7/6, k. ú. Borovnice u Potštejna, 
který je evidován v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem 23929/6- 
2227, za kulturní památku. Jako důvod uvedl finanční náročnost obnovy. Stav objektu 
neuvedl.
1
Sýpka stojí v severozápadní části bývalého hospodářského dvora, v místě někdejšího 
vjezdu a poblíž zbořeného zámeěku. Jedná se o patrovou stavbu zděnou z opuky v záklencích 
a dozdívkách doplněnou cihlami. Vnitřní dispozice je jednotraktová, v patře jednodílná. 
Přízemí je příčně rozděleno na několik menších prostor, převážně zaklenutých. U východního 
a západního průčelí jsou prostory zaklenuté cihlovými valenými klenbami s osově 
protilehlými trojbokými výsečemi. V západní místnosti jsou výseče styčné s hřebínky. Do 
východní prostory je ze dvora novodobě upravený vjezd (po roce 1967). Na tuto prostoru 
navazuje jednoramenné dřevěné schodiště do patra se samostatným vstupem ze dvora. 
Prostora vedle schodiště se samostatným vstupem nebyla přístupná. Na ní navazuje 
plochostropý průjezd, rovněž nepřístupný. Stropy obou nepřístupných prostor jsou dřevěné, 
napadené dřevomorkou a propadají se (viditelné ze sýpky v patře). Na západní prostoru 
navazuje menší zaklenutá plnou valenou klenbou a na ní pak plochostropá místnost 
s omítnutým dřevěným stropem s trámovým průvlakem. Jednotlivé prostory slouží jako 
sklady dřeva a provozního materiálu, v současné době se již téměř nevyužívají. Vstupy do 
většiny z nich jsou novodobě utilitárně upravené. Nacházejí se v zanedbaném stavu, dožívají 
zejména omítky a podlahy, klenby vcelku Zachovalé, dřevěné stropy jsou napadené houbou 
a propadají se.
Patro je jednoprostorové, celé jej zaujímá sýpka zastropená trámovým záklopovým 
stropem s jednoduchým záklopem, podlaha tesařská z fošen. Strop i podlaha jsou na několika 
místech propadlé (v místech pod děravou střechou kde intenzivně zatéká) a napadené houbou. 
Strop místy provizorně podepřený. Do podkroví vede jednoramenné dřevěné schodnicové 
schodiště. Podkroví sloužilo také jako sýpka, v současné době je vzhledem ke stavu stropu 
nepřístupné - stejně jako patro bez využití. Krov hambalkový s ležatými stolicemi. Střecha je 
na několika místech propadlá a krytina děravá, do objektu intenzivně zatéká a hrozí další 
propad střechy. Hlavní štítové průčelí je dvouosé, v obou osách v přízemí i v patře okna s 
kamennými šambránami a původními provlékanými prutovými mřížemi. Štít je oddělen 
cihlovou římsou silně porostlou náletovou vegetací - původně s profilem v maltě a přikrytou 
bobrovkami. Na římse pod samotným štítem atika završená subtilnější římsou, na nároží s 
pískovcovými koulemi (jedna chybí). Štít po stranách s volutovými křídly, završený je 
obloukovým nástavcem s profilovanou římsou a původně i se šiškou. Ve štítovém nástavci 
původní kruhové okno, v ploše štítu mladší obdélné okno. Fasáda západního průčelí je z větší 
části dožilá, ve štítu jsou ve fragmentech omítky patrné fragmenty volut a oválného štukového 
zrcadla. Štít je pokryt taškami. Východní průčelí je řešeno stejným způsobem, jeho podstatná 
část je zakrytá přístavbou z 60. let 20. století, přístavba stojí na místě starší stodůlky. Jižní 
(dvorní) průčelí je celkem sedmiosé, původně hladce omítnuté, završené fabionovou korunní 
římsou se subtilnější pateční římsičkou. Omítka je z větší části dožilá. V přízemí od západu tři 
novodobě utilitárně upravené vstupy. Na ose průčelí obloukově zaklenutý vjezd 
s novodobými dvoukřídlými vraty. Za ním následují dva vstupy s původními pískovcovými 
portály s obloukovým nadpražím, vjednom z nich původní barokní dveře, ve druhém vstupu 
ke schodišti dveře novodobé. Ve východní části průčelí novodobě probouraná vjezdová vrata. 
V patře sýpková okna s mřížemi a kamenným ostěním s lištou. Severní průčelí je 
architektonicky řešeno stejně jako jižní, v přízemí převážně novodobě utilitárně upravené 
vstupy a okna. Střecha sýpky je sedlová, postupně se propadá, (popis NPÚ)
V řízení se vyjádřil, na základě § 8 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, Městský úřad Kostelec nad Ohří, úsek státní památkové péče. Stanovisko ze 
dne 21. 11. 2014, č. j. 23427/2014-4511/2014-lf doporučuje zrušení prohlášení stavby. Dopis 
uvádí, že „objekt se nachází v nedobrém stavu, dochází kpostupné destrukci tohoto 
architektonicky vysoce hodnotného pozůstatku panského dvora z dílny anonymního tzv. 
zárubovského architekta ze sklonku 17. století. “ Dopis dále zmiňuje, že v roce 1997 byl 
řádně opraven havarijní stav části střechy. Zmiňuje rovněž, že objekt nebyl náležitě udržován 
předešlým vlastníkem -  JZD Přestavlky.
2
Dále se v řízení vyjádřil, na základě § 8 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor památkové péče, v dopise ze 
dne 1. 12. 2014, pod zn. 19435/RG/2014-6, kde nedoporučuje prohlášení souboru zrušit, 
neboť špýchar stále vykazuje památkové hodnoty, pro něž byl zapsán. Dopis uvádí k historii 
a současnému stavu objektu:
„ Barokní špýchar byl vybudován pravděpodobně v 2. polovině 17. století současně se 
stavbou zámku tehdejším majitelem Borovnice Janem Petrem Hoberkem z Hennersdorfu (viz 
MUSEL, František - SVOBODA, Ladislav: Hrady, zámky a t\>rze okresu Rychnov nad 
Kněžnou. Ústí nad Orlicí 1998, s. 27.). Stavbu realizoval pravděpodobně zárubovský architekt 
z Vamberka (...) Budova nebyla (s výjimkou období 1960 - 1980), výrazněji stavebně 
upravována. Jedná se budovu o dvou nadzemních podlažích vystavěnou na obdélném 
půdoryse a krytou sedlovou střechou. Špýchar je  vystavěn z opukového lomového zdivá 
(v záklencích a některých dozdívkách parapetů užity cihly, rovněž zjištěna druhotně užitá 
pískovcová ostění) a má jednotraktovou dispozici se sýpkou v patře a dvěma sýpkovými patry 
v krovu. Stavba je bez podsklepení. Tři prostory v přízemí jsou zaklenuty valenou cihelnou 
klenbou, zbývající místnosti mají dřevěné průvlaky s omítaným stropem (Lze předpokládat, že 
původně bylo celé přízemí klenuté). Do patra vede široké schodiště s dřevěnými stupni. Ve 2. 
NP je velký nečleněný prostor s fošnovou olištovanou podlahou. Do dolního sýpkového patra 
krovu z něho vede široké schodiště. Obě sýpková patra krovu mají rovněž fošnové podlahy. 
Krov je s ležatou stolicí, námětky do poloviny výšky krovu a hambalkem při hřebeni. Prvky 
krovu jsou spojovány dubovými hřebíky. Fasády jsou hladké se zbytky omítek. Okna jsou 
osazena v pískovcových ostěních. Výrazným prvkem jsou rozměrné štíty s vysokými 
tympanony původně s kamennými šiškami ve vrcholu a s koulemi na pilířcích po stranách 
v západním a východním průčelí budovy. Oba štíty mají výrazná volutová křídla. Sedlová 
střecha je kryta raženými taškami z Kinského cihelny v Kostelci nad Orlicí s erbem na rubové 
straně. Štíty jsou z vrchu kryty prejzy. Hlavní západní průčelí budovy má dvě okenní osy. 
Severní a jižní průčelí jsou o sedmi okenních osách (...). V roce 1992 byl stav špýcharu 
hodnocen jako „ neudržovaný, utilitárně využitý, u štítů se začíná kroutit střecha. Nutný zásah 
do krovu: výhledově úprava přízemí a oprava fasád". Využit byl v této době jako „sklady 
materiálu a dřeva". (...) V roce 1996 na špatný stav objektu upozorňoval rovněž Památkový 
ústav Pardubice, detašované pracoviště Týniště nad Orlicí. Dopis č. j. P0P043/96SaK ze dne 
27. 3. 1996 byl adresován Městskému úřadu Kostelec nad Orlicí, stavební úřad, a věnuje se 
především aktuálnímu havarijnímu stavu krovu budovy špýcharu. Stávající vlastník na 
upozornění týkající se špatného stavu budovy reagoval a požádal OkU Rychnov nad Kněžnou, 
referát kultury o vydání závazného stanoviska k obnově špýcharu spočívající v odstranění 
havarijního stavu části střechy (...). Předmětné práce na části střechy špýcharu pak byly 
realizovány v roce 1997. Nicméně po provedení těchto prací se již v obnově dále 
nepokračovalo. Toto dokládá i současný stav budovy špýcharu. Ve špatném stavu jsou 
především dřevěné konstrukce, ať se již  jedná o stropy či konstrukci krovu. Vyskytuje se 
napadení dřevokaznými houbami a rovněž se negativně projevuje skutečnost, že poškozeným 
střešním pláštěm do interiéru budovy zatéká. Fasáda budovy je opatřena pouze zbytky 
omítkových vrstev. Několik okenních a dveřních otvorů v 1. NP je novodobě přeřešeno 
(v tomto případě se však jedná o zásahy provedené ještě v době, kdy budovu vlastnilo JZD). 
Na štítech v obou průčelích chybí část ozdobných prvků (koule, šišky).
Dle sdělení stávajícího vlastníka kulturní památky je hlavním důvodem podání návrhu 
na zrušení prohlášení špýcharu skutečnost, že pro objekt nemá v současné době žádné využití 
a jeho případné budoucí využití je problematické vzhledem k místu, kde se objekt nachází. 
Mimo to v majetku stávajícího vlastníka objektu je více kulturních památek vyžadujících 
obnovu, přičemž tato aktuálně probíhá na několika z těchto kulturních památek zároveň. 
Stávající vlastník sýpky tedy má zájem o zachování a obnovu památkového fondu, nicméně
3
z výše uvedených důvodu mu již nezbývá čas ani finanční prostředky na započetí další akce 
obnovy týkající se předmětné budovy špýcharu.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací, 
oddělení kultury a památkové péče, konstatuje, že budova špýcharu je  v současné době ve 
stavu, který vyžaduje obnovu, ale na druhé straně neprošla žádnou výraznou modernizační 
úpravou či závažným znehodnocujícím utilitárním zásahem, který by se zásadně negativně 
projevil na její hodnotě, a obsahuje tak stále řadu originálních historických konstrukcí 
a prvků s historicko-dokumentační vypovídací hodnotou, a jednoznačně ji  lze proto stále 
pokládat za doklad stavebního vývoje a technické vyspělosti řemesla a estetické úrovně 
stavební produkce období baroka. Svou hmotou a svým řešením obou štítových průčelí je  pak 
špýchar možno považovat za v daném regionu jednu z mála do dnešní doby dochovaných 
obdobných staveb panských špýcharů. Stávající stavebně technický stav sice není dobrý, ale 
na druhé straně ho není možné označit za natolik kritický, aby znemožňoval zachování 
památkově cenné podstaty budovy. K hodnotám této stavby je  nutno připojit i skutečnost, že se 
jedná o poslední doposud dochovanou stavbu dokládající vývoj daného sídla v období baroka, 
kdy zde byl vybudován zámek a k němu připojen panský dvůr (viz výše). Budova špýcharu má 
tak mimo hodnot architektonických a památkových rovněž hodnotu historickou 
a urbanistickou.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací, 
oddělení kultury a památkové péče, chápe skutečnosti, které vedly stávajícího vlastníka 
špýcharu k podání předmětného návrhu. Tyto skutečnosti však dle jeho názoru, vzhledem 
k výše uvedenému, nemohou být dostačující proto, aby převážily veřejný zájem na zachování 
památkové ochrany daného objektu. “
Na žádost ministerstva zaslal své odborné vyjádření Národní památkový ústav, územní 
odborné pracoviště v Josefově v dopise ze dne 1. 12. 2014 pod č. j. NPÚ -  362/86917/2014.
V něm vyjadřuje nesouhlas se zrušením prohlášení budovy, neboť si i přes několik 
nevhodných novodobých zásahů uchovala památkové hodnoty, pro které byla zapsána. 
Stanovisko zaslalo podrobný popis budovy, doložený aktuální fotodokumentací. K historii 
sýpky a její památkové hodnotě stanovisko uvádí: „Jedná se o raně barokní sýpku postavenou 
nejspíš ve třetí třetině 17. století současně s dnes již zbořeným zámkem nebo krátce po jeho 
dostavbě. Vnitřní dispozice sýpky odpovídá obvyklým standardům a způsobu jejího využití. Ne 
úplně obvyklé je  pouze členění přízemí na několik menších prostor - jedná se o původní 
řešení. Ve východních Čechách je  výjimečné architektonické pojetí sýpky, zejména její zděné 
raně barokní štíty se štukovou výzdobou s pískovcovými doplňky. Kromě svého 
architektonického pojetí je obecně vnímána také jako doklad úrovně hospodářských dvorů.
V regionu se dochovalo několik dalších sýpek některé již byly naopak v nedávné minulosti 
zbořeny. Ve srovnání s nimi je ale tato sýpka starší a architektonicky bohatší. Zatímco u řady 
pozdně barokních sýpek se jedná o čistě účelové objekty, u této je znatelný i důraz na 
architektonické pojetí. Z tohoto hlediska užší region výrazně přesahuje. Svou urbanistickou 
hodnotu ve vztahu k někdejšímu hospodářskému dvoru již  sýpka ztratila, hospodářský dvůr ve 
své původní historické podobě včetně přilehlého zámečku zanikl. Stávající zástavba dvora je  
z velké části novodobá, dvůr je  rozparcelován a původní historické uspořádání nerespektuje. 
Zámeček byl podle dostupných informací zbořen v roce 1972 (srovnání stávajícího stavu 
s původní zástavbou viz mapy v příloze). Sýpka je  však památkově hodnotná sama o sobě bez 
ohledu na okolní zástavbu, zejména díky svému stáří a uvedenému celkovému 
architektonickému ztvárnění. Architektonickou hodnotu sýpky nijak nesnižují ani četné 
novodobé utilitární zásahy. Jedná se převážně o stavební úpravy vstupů, které je  možné uvést 
do původního stavu nebo mu je minimálně přiblížit. Z tohoto důvodu Národní památkový 
ústav, územní odborné pracoviště v Josefově zrušení sýpky za kulturní památku 
nedoporučuje. “
4
Účastník řízení byl v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu informován v dopise ze dne 
17. 2. 2015 pod zn. MK-S 14001/2014 OPP, o tom, že již byly shromážděny všechny 
podklady pro rozhodnutí a byl vyzván, aby se vyjádřil jak k nim, tak ke způsobu jejich 
zjištění, případně navrhl jejich doplnění v zákonem stanovené lhůtě. Této možnosti nevyužil.
Během hodnocení Ministerstvo kultury zvážilo výše uvedené jednotlivě i ve 
vzájemných souvislostech. Konstatovalo ve shodě se stanoviskem krajského úřadu i NPÚ, že 
budova nadále vykazuje vysokou památkovou hodnotu, pro kterou byla zapsána do státních 
seznamů nemovitých památek. Špatný technický stav, zaviněný především dlouhodobě 
zanedbanou údržbou předešlého vlastníka (JZD Přílepy), není havarijní pro celý objekt. 
Ačkoli byla v roce 1997 v souvislosti s restitucí objektu opravena střecha, do objektu nyní 
opět neudržovanou střechou zatéká, chybí některé tašky. V důsledku toho je místy vážně 
poškozený krov a další dřevěné konstrukce pod ním. Objekt má opadanou omítku. Nadále si 
však stavba zůstává podstatnou částí hmoty a jsou dále uchované výrazné architektonické 
články budovy -  zdobně a pro budovy bývalého panského statku charakteristicky tvarované 
barokní štíty, římsy, kamenná ostění okenních i dveřních otvorů, klenby v přízemí. Stavba 
nevykazuje vážné statické problémy -  trhliny, či rozestupování zdivá. Střechu je třeba 
okamžitě zajistit, aby do objektu nezatékalo. Jde o lokální opravy, které nejsou složité, 
a především o následné pravidelné kontroly a udržování. Stav lze po vyřešení zatékání 
střechou úspěšně zakonzervovat a celkovou obnovu stavby odložit do budoucnosti, kdy se 
může najít její nové využití. K argumentu žadatele, že náklady na nezbytnou opravu by byla 
příliš vysoké, sdělujeme, že je možné žádat o finanční příspěvek jak u Ministerstva kultury, 
tak u Krajského úřadu Pardubického kraje. Podrobné informace o možnostech by měl 
poskytnout Městský úřad v Kostelci nad Orlicí. Ministerstvo dále podotýká, že vysokou 
památkovou hodnotu nese i samotné barokní zdivo sýpky s hodnotnými architektonickými 
články (okna, dveře, ostění, římsy, štíty), které vymezuje objem stavby. V prostředí vsi 
Borovnice u Potštejna jde o rozměrnou stavbu s charakteristickou siluetou, která se významně 
pohledově uplatňuje v urbanismu sídla -  nedaleko návsi. Několik novodobých utilitárních 
zásahů architektonickou hodnotu sýpky zásadně nesnižuje. Dále podotýkáme, že nezbytná 
budoucí konverze stavby si jistě vyžádá zásahy v interiéru stavby, přizpůsobené nové formě 
využití.
Z výše uvedených důvodů dospělo ministerstvo kultury k závěru, že bývalá panská 
sýpka nadále vykazuje vysokou architektonickou i urbanistickou a historickou hodnotu. Její 
stav je opravitelný a v souladu se zachováním těchto hodnot. Rozhodlo proto prohlášení 
předmětného budovy za kulturní památku nezrušit, neboť objektivně nadále vykazuje hodnoty 
ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 citovaného zákona č. 20/1987 Sb..
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát
5
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
6

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0154997.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Borovnice, sýpka. Rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

5413570 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dvořáková Jana; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

07.05.2015

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 134959

Bližší specifikace:

Název	sýpka
Číslo ÚSKP	23929/6-2227
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10856287

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP
Číslo	Mk 29762/2015 OPP
Datum nabytí právní moci	01.06.2015
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	134959 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 9371

Název objektu: špýchar

Část obce: Borovnice

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Borovnice u Potštejna

Obec: Borovnice

ORP: Kostelec nad Orlicí

Okres: Rychnov nad Kněžnou

sýpka (právní stav 134959)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 864

Název lokality: Borovnice

Reálný typ: ves

Kat. území: Borovnice u Potštejna

Obec: Borovnice

ORP: Kostelec nad Orlicí

Okres: Rychnov nad Kněžnou

Kraj: Královéhradecký kraj

sýpka (právní stav 134959)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 239

Název hist. regionu: Kostelec nad Orlicí

sýpka (právní stav 134959)

Ke stažení Náhled Poslat žádost