Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

^  Národní památkový ústav
. /f ~ ús t řední  práčovi  sté
r  1111«
Došlo *2-12-2010 OST 1111,111
C * . Ministerstvo kultury W
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Povodí Vltavy, st. podnik Českokrumlovský rozvojový fond, s.r.o.
Holečkova 106/8 Masná 1321
150 24 Praha -  Smíchov 38101 Český Krumlov
Město Český Krumlov Památkářská obec českokrumlovská
nám. Svornosti 1 Dlouhá čp. 30
38101 Český Krumlov 38101 Český Krumlov
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne. 09.11.2010
Č.j.: MK 30924/2010 OPP Spudilová Lucie Bc. / 425 
Sp.zn.: MK-S 1648/2010 OPP, k č.j. 2595/2008/OPP/P
Věc: Žádost Města Český Krumlov o udělení souhlasu Ministerstva kultury s přemístěním 
nemovité kulturní památky - silničního mostu přes řeku Polečnici, který se v současné době 
nachází na pozemku parc.č. 1351/1, parc.č. 1334/27 a parc.č. 848 v kat.území a obci Český 
Krumlov, okres Český Krumlov, kraj Jihočeský.
Tato nemovitá kulturní památka je evidována v Ústředním seznamu kulturních památek 
České republiky pod rejstříkovým číslem 101982.
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 30924/2010 OPP ve 
výše uvedené věci.
Mm0la ^ rS tv o  kLS>iury JUDr./V a ^ K ^ M z í J í k
Maltézské náměstí i vedoucí právního oddelem
1501 Pr.aha 1 ‘ Malá strana v odboru památkové péče Ministerstva kultury
ICO: 00023671 (7)
Příloha: 1 x rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 30924/2010 OPP ze dne 9.11. 2010 
Kopie rozhodnutí:
¦ Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1
¦ Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, Přemysla
Otakara II. 34, 370 21 České Budějovice
3
 ^i  C R 1 i  ^
Jgú Ministerstvo kultury
-1* ;: i Maltézské náměstí 1 telefon: 257 085 111
\  J 118 11 Praha 1 fax: 224 318 155
e-mail: epodatelna@mkcr.cz
V Praze dne 9.11. 2010 
Č.j.iMK 30924/2010 OPP 
Sp.zn.: MK-S 1648/2010 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako orgán státní památkové péče příslušný k rozhodování o 
udělení souhlasu s přemístěním nemovitých kulturních památek, rozhodlo ve věci žádosti 
Města Český Krumlov o udělení souhlasu s přemístěním nemovité kulturní památky -  
silničního mostu přes řeku Polečnici, který je evidován v Ústředním seznamu kulturních 
památek České republiky pod rejstříkovým číslem 101982, takto:
Ministerstvo kultury v tomto řízení, jehož účastníky jsou:
¦ Město Český Krumlov, se sídlem nám. Svornosti 1, 381 01 Český Krumlov, IČ: 245836,
¦ Povodí Vltavy, s.p., se sídlem Holečkova 106/8 150 24 Praha -  Smíchov, IČ: 70889953,
¦ Českokrumlovský rozvojový fond, s.r.o., se sídlem Masná 1321, 380 01 Český Krumlov, 
IČ: 42396182,
¦ Památkářská obec českokrumlovská, se sídlem Dlouhá 30, 381 01 Český Krumlov, IČ: 
60630175
podle ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, u d ě l u j e  souhlas s přemístěním nemovité kulturní památky -  
silničního mostu přes řeku Polečnici.
Most se v současné době nachází na pozemku parc.č. 1351/1, parc.č. 1334/27 a parc.č. 
848 v kat. území a obci Český Krumlov, kraj Jihočeský a měl by být dle žádosti přemístěn 
částečně na pozemek parc.č. 852 a částečně na pozemek parc.č. 848 v k.ú. a obci Český 
Krumlov, kraj Jihočeský.
Po přemístění uvedené kulturní památky na novém místě v souladu s ustanovením § 7 
odst. 4 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, oznámí 
žadatel ukončení akce Národnímu památkovému ústavu, ústřednímu pracovišti, Valdštejnské 
náměstí 3, Praha 1, tak, aby mohla být provedena příslušná změna v Ústředním seznamu 
kulturních památek České republiky.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 14. 2. 2008 společnou žádost Města Český Krumlov, 
jehož jménem jednal pan Ing. Luboš Jedlička, starosta; Českokrumlovského rozvojového 
fondu, s.r.o., jehož jménem jednal pan Ing. Miroslav Reitinger, jednatel; a Povodí Vltavy, 
s.p., jehož jménem jednal Ing. Zdeněk Zídek, ředitel závodu Horní Vltava, o udělení souhlasu 
s přemístěním nemovité kulturní památky -  silničního mostu přes řeku Polečnici, který je
1
evidován v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 
101982.
Most se v současné době nachází na pozemku parc.č. 1351/1, parc.č. 1334/27 a parc.č. 
848 v kat. území a obci Český Krumlov, kraj Jihočeský a má být dle změněné žádosti 
přemístěn nově částečně na pozemek parc.č. 852 a částečně na pozemek parc.č. 848 v k.ú. a 
obci Český Krumlov, kraj Jihočeský.
Ministerstvo kultury vydalo rozhodnutí v části věci dle § 148 odst. 2 zákona č. 
500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen „správní řád“), č.j.: 2595/2008 ze dne 
14.5. 2008 o udělení souhlasu s přemístěním nemovité kulturní památky -  silničního mostu 
přes řeku Polečnici, kat. území Český Krumlov, a to ze současného místa, tj. z pozemku 
parc.č. 1351/1, parc.č. 1334/27 a parc.č. 848 v kat. území a obci Český Krumlov, okres Český 
Krumlov, kraj Jihočeský, s tím, že o zbývající části věci, tj. přemístění mostu do tzv. Jelení 
zahrady v Českém Krumlově, konkrétně na pozemek parc.č. 940/1 v kat. území a obci Český 
Krumlov, okres Český Krumlov, kraj Jihočeský, bude rozhodnuto po právní moci tohoto 
rozhodnutí, a to ve smyslu § 148 odst. 2 správního řádu.
Rozkladem ze dne 1.5. 2008 bylo v zákonné lhůtě napadeno rozhodnutí Ministerstva 
kultury č.j. 2595/2008 ze dne 15.4. 2008, kterým se podatel, Památkářská obec 
českokrumlovská, domáhá jeho zrušení a zastavení řízení v dané věci, neboť napadené 
rozhodnutí bylo dle jeho názoru vydáno v rozporu s právními předpisy a je nesprávné.
O rozkladu rozhodl ministr kultury rozhodnutím č.j. 8038/2008 ze dne 8.7. 2008, 
kterým byl rozklad zamítnut a potvrzeno napadené rozhodnutí Ministerstva kultury č.j.: 
2595/2008 ze dne 15.4.2008.
Následně pak podatel rozkladu podal u Městského soudu v Praze žalobu sp. zn. 5 Ca 
308/2008 ze dne 12.9. 2008 proti Ministerstvu kultury na zrušení rozhodnutí ministra kultury 
č.j. 8038/2008 ze dne 8.7. 2008 a prvostupňové rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. 
2595/2008 ze dne 15.4.2008.
Městský soud v Praze žalobě vyhověl a rozsudkem č.j. 5 Ca 308/2008-104 ze dne 13.3. 
2009 podle § 78 odst. 1, 4 soudního řádu správního č. 150/2002 Sb. napadené rozhodnutí 
zrušil a věc žalovanému vrátil k dalšímu řízení.
Rozhodnutím ministra kultury č.j. MK 2144/2009 OLP ze dne 16.6. 2009 bylo 
napadené rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. 2595/2008 ze dne 15.4. 2008 zrušeno a věc 
vrácena Ministerstvu kultury k novému projednání podle § 152 odst. 4 a 90 odst. 1 písm. b) 
správního řádu, a to především s ohledem na nutnost zachování zásady dvouinstančního 
správní řízení tak, aby měli účastníci řízení možnost podat řádný opravný prostředek proti 
novému rozhodnutí ve věci, kterému bude muset předcházet zejména poměrně rozsáhlé 
doplňování nových podkladů a vyhodnocování návrhů účastníků řízení tak, jak je podrobně 
vyloženo v předmětném rozsudku.
Ministerstvo kultury je v dalším řízení vázáno jak právními názory Městského soudu 
v Praze, tak předmětným rozhodnutím ministra kultury.
Vzhledem k tomu, že důvodem přemístění předmětné nemovité kulturní památky -  
silničního mostu přes řeku Polečnici (dále jen „most“ nebo „nemovitá kulturní památka“), jak 
vyplývá z předmětného řízení, je veřejný zájem na ochraně zdraví, majetku i kulturního 
dědictví před povodněmi v předmětné lokalitě, vyzvalo Ministerstvo kultury usnesením č.j. 
MK 5344/2009 OPP ze dne 6.8. 2009 žadatele, aby navrhl novou lokalitu, kam má být most 
přemístěn, neboť původně navržená lokalita, tj. Jelení zahrada, parc.č. 940/1 v kat. území a 
obci Český Krumlov, okres Český Krumlov, kraj Jihočeský, je dle stanoviska Národního 
památkového ústavu (odborné vyjádření dle § 18 odst. 1 zákona č. 20/1987 sb., o státní 
památkové péči, v platném znění (dále jen „památkový zákon“), ze dne 7.8. 2008 a ze dne
! J
2
12.3. 2008) místem nevhodným. Současně Ministerstvo kultury vyzvalo žadatele, aby dodal 
nové odborné posouzení protipovodňových opatření a odtokových poměrů vztahující se 
k mostu přes řeku Polečnici, které bude obsahovat řešení dané problematiky s ohledem na 
skutečnost, že most je v současné době nemovitou kulturní památkou.
Žadatel následně požádal Ministerstvo kultury přípisem ze dne 20.10. 2009 o 
prodloužení lhůty k doložení požadovaných podkladů z důvodu, že lhůta, kterou Ministerstvo 
kultury určilo je nedostačující. Ministerstvo kultury této žádosti žadatele vyhovělo a 
usnesením č.j. MK 9819/2009 OPP ze dne 3.11. 2009 lhůtu pro doplnění podkladů 
prodloužilo.
Přípisem ze dne 27.1. 2010 žadatel doplnil předmětnou žádost tak, že navrhl nově 
umístění mostu částečně na pozemku parc.č. 852 a částečně na pozemku parc.č. 848 v k.ú. a 
obci Český Krumlov, kraj Jihočeský. Žadatel dále přiložil odborné posouzení 
protipovodňových opatření a odtokových poměrů, které vypracovala společnost 
HYDROPROJEKT CZ, a.s., IČ: 26475081. Předložené odborné posouzení podává stručné 
shrnutí postupu řešení protipovodňové ochrany intravilánu města Český Krumlov ve vztahu 
k povodí a vodnímu toku (odtokových poměrů) Polečnice. V odborném vyjádření se zejména 
zdůrazňuje, že „v důsledku průběhu katastrofálních povodní na Polečnici v srpnu a září 2002 
se dostala do popředí zájmu problematika ochrany zastavěného území (intravilánu) města 
Český Krumlov. Na říčce Polečnici, která protéká severozápadní částí města, byly dosaženy 
průtoky vysoce (až dvakrát) převyšující původní hodnotu Českým hydrometeorologickým 
ústavem stanovené stoleté vody (Q100 v hodnotě 110 m3.s-l). Zaplaveno bylo prakticky celé  
údolí Palečnice v areálu města, včetně všech obytných i průmyslových objektů a veřejných i 
neveřejných ploch, které se v tomto záplavovém území nacházejí. Materiální škody byly 
obrovské, chod postižených částí města byl na přechodnou dobu paralyzován. Hlavní 
příčinou záplav byla extrémní hydrologická (klimatická) situace — extrémní srážky, na 
konečný průběh povodně však měly vliv i stav koryta a břehů vodního toku a příčných objektů 
(mosty, jezy), které v některých případech svou omezenou kapacitou způsobovaly vzduti 
(zvýšení) hladiny a  tím zvětšovaly rozsah záplav. “ Dále shrnuje závěr, který vyplynul ze 
studie odtokových poměrů povodí Polečnice, která byla zpracována dotčenou společností 
Hydroporjekt CZ, a.s. pro MěÚ Český Krumlov na přelomu let 2002 a 2003, a to, že „zásadní 
možnosti ovlivnění odtokových poměrů v povodí nejsou — přirozená rozlivová území jsou  
funkční, disponibilní profúy nových suchých nádrži (poldrů) mají potenciální efekt snížení 
maximálních kulminačních průtoků (Q50 a Q100) max. o jednotky % - což j e  z hlediska 
ochrany intravilánu Č. Krumlova zcela nepostačující. Další případná opatření (revize lesního 
a zemědělského hospodaření, agrotechnická opatřeni), by měla (s ohledem na morfologické 
poměry území — vysoké příčné i podélné sklony údolí) efekt ještě  menši. V neposlední řadě je  
třeba vzít v úvahu - dle zkušenosti z celé České republiky - obtížné a velice dlouhodobé 
projednáváni a prosazováni takovýchto opatření. Problematika poldrů j e  také komplikovaná 
— z hlediska majetkoprávních vztahů k dotčeným pozemkům a zajištěni dostatečného 
bezpečnostního dozoru a  údržby. Závěr studie tedy byl takový, že efektivní, bezpečné a 
relativně rychlé řešeni pro Krumlov j e  pouze v technických úpravách (zkapacitnění) koryta (a 
příčných objektů) přímo v intravilánu města. “ V odborném vyjádření Hydroprojekt Cz, a.s. 
dále opakuje vývody obsažené ve studii odtokových poměrů Polečnice v intravilánu města 
český Krumlov, která byla zpracována pro MěÚ Český Krumlov v roce 2003, kdy „ V rámci 
této studie bylo provedeno především posouzení kapacity koryta říčky ve městě, vytipování 
kritických míst, předběžný návrh těch. řešeni, výpočet a specifikace rozsahu záplavově a 
aktivní záplavové zóny. Výpočty byly provedeny na základě zaměření koryta a břehů vodního 
toku běžně pro tyto účely používaným software Hydrocheck. Z výpočtů vyplynulo, že kapacita 
koryta v některých úsecích dosahuje pouze Q3 až Q5 (tzn., že k rozlivu vod do přilehlého 
území dochází častěji než jednou za 5 let). Byla stanovena tzv. „ kritická “ — málo kapacitní -
I J.
3
místa této tratě. “ V závěru tohoto vyjádření Hydroporojekt CZ, a.s. konstatuje, že v červnu 
2009 byla zpracována projektová dokumentace pro stavební řízení (DSP) -  Úprava koryta 
toku Polečnice v ř. km 0,1 až 2,52, kdy „v projektu byly zohledněny požadavky majitelů a 
provozovatelů dotčených pozemků, města a správců inž. sítí. Navržené úpravy koryta, břehů a 
příčných objektů byly optimalizovány na základě detailního hydrotechnického výpočtu 
nerovnoměrného proudění. “ „ Projekt DSP neřešil způsob a  místo přemístění klenutého mostu 
v ř. km 1,19, ale počítá s jeh o  odstraněním ze stávajícího profilu v říčce Polečnici 
(samostatný projekt). Ponechání mostu ve stávajícím profilu a stavu by velice výrazné snížilo 
kapacitu trati nad ním (již v prostoru mezi oběma mosty v km 1,20 by docházelo při Q50 a 
Q100 k rozlití vod na vozovku Chvalšinské ulice a jejímu rozsáhlému průniku do centra 
meandru se zástavbou zimního stadionu, sportovní haly, letního kina, volejbal, kurtů a další, 
zpětným vzdutím by byl při těchto průtocích zaplaven celý tenisový areál, zhoršila by se také 
kapacita silnic, mostu v km 1,68). Nezanedbatelné j e  při vysokých průtocích i nebezpečí 
ucpáváni profilu starého mostu plaveninami, v důsledku kterého může dojit k vyčerpání jeho  
kapacity i při průtocích nižších než Q50 (např. Q10).“ Hydroprojekt CZ, a.s. v odborném 
vyjádření taktéž uvádí, že v roce 2003 zpracoval pro MěÚ Český Krumlov variantní studii 
návrhu odlehčovacích koryt, „jejímž cílem měla být úspora invest. nákladů, potřebných pro  
dosažení neškodného převedení stoleté povodně intravilánem města. Byly řešeny a 
posuzovány tři varianty odlehčovacích koryt. 1. nové koryto podél tenisového areálu a silnice 
1/39 mezi ř. km 1,23 a 1,68, 2. nové koryto mezi silnicí 1/39 a atletickým (fotbalovým) 
areálem, cca mezi ř. km 1,06 a  1,73 a 3. nové koryto (tunel) podél silnice 1/39 a úpatí svahu 
p od  zámeckou zahradou, mezi ř. km 0,60 a 1,24. Výše uvedené varianty nebyly městem a 
správcem vodního toku (a povodí) vybrány k zahrnuti do řešení protipovodňově ochrany 
intravilánu města z dále uvedených důvodů:
Var. 1 — uvažované odlehčovací koryto prakticky vůbec nepřispěje k řešeni 
protipovodňové ochrany (nedojde ke snížení úrovně hladiny v řešeném úseku ani v 
úseku nad ním, protipovodňová opatřeni na původním korytě by tak musela být 
provedena v nezměněném rozsahu).
Var. 2 — řešeni by bylo nepřiměřeně nákladné, rozdělení průtoků v ř. km 1,73 by bylo 
nespolehlivé, nové koryto koliduje s rozvojovými projekty v území (nesouhlas majitelů 
dotčených pozemků).
Var. 3 — řešení by bylo extrémně nákladné a přispělo by k protipovod. ochraně pouze 
v úseku meandru zimního stadionu (neřeší úsek podél tenis, areálu a  silničního mostu 
v km 1,70), rozdělení průtoků v ř. km 1,24 by bylo nespolehlivé. “
Ministerstvo kultury si přípisem č.j. MK 2658/2010 OPP ze dne 24.2. 2010 vyžádalo 
písemné odborné vyjádření Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště 
v Českých Budějovicích (dále jen „NPÚ“). NPÚ ve svém odborném vyjádření č.j. NPÚ - 
331/1989/2010 ze dne 26.3. 2010 konstatovalo, že „NPÚ zastává názor, že z hlediska 
památkové ochrany by bylo optimální ponechání mostu na místě a  vyřešení regulace toku 
Polečnice. V případě transferu (při potvrzení platnosti rozhodnutí MK ČR o přemístění 
mostu) se členové komise vyjádřili ve smyslu, že nový návrh v přímé návaznosti na původní 
situování místa zachovávající trasu historické poutní cesty j e  vhodnější, než dříve navrhované 
varianty ve zcela jiných lokalitách. Zároveň však byly opětovně zdůrazněny podmínky pro  
případný transfer, které spočívají v podrobném zdokumentování mostu, v upřesnění založení 
stavby na novém místě, ve zcela konkrétním stanovení způsobu demontáže a opětovné montáže 
(tak, aby byla zachována max. míra autenticity) a ve vhodném zakomponování nově 
plánované lávky do nově vzniklého celku. “
Vzhledem k tomu, že dle názoru Ministerstva kultury nebylo předmětné vyjádření 
NPU jednoznačné, obrátilo se s žádostí na NPÚ opětovně s tím, že Ministerstvo kultury 
požadovalo vypracování nového odborného vyjádření, které se bude zabývat předmětem
I  J i
4
žádosti. NPÚ přípisem č.j. NPÚ-331/3505/2010 ze dne 3.5. 2010 k dané problematice 
konstatovalo, že „vzhledem ke skutečnosti, že transfer památkově chráněného objektu není 
běžnou úpravou, opravou či rekonstrukcí památky (v působnosti našeho NPÚ případ  
transferu tohoto typu kamenného mostu dosud nebyl řešen) nelze z odborného hlediska, bez 
dalších bližších upřesňujících informací, zodpovědně určit, do ja k é  míry jsou  památkové 
hodnoty ohroženy. Uvádíme, že NPÚ v Českých Budějovicích již  v minulosti požadoval 
stanovení bližších technologických údajů, ze kterých by byl patrný dopad zamýšleného záměru 
na památkové hodnoty předmětného objektu (vyj. NPÚ čj. NPÚ-331/834/2008 ze dne 7.2. 
2008). Za současného stavu poznání a z předložených neprůkazných podkladů považujeme 
jednoznačné vyjádření k možnosti transferu za odborně chybné a  nezodpovědné. 
Kpřípadnému transferu se tudíž vyjádříme po  obdržení konkrétní dokumentace s přesným 
technologickým postupem, stanoveným na základě podrobného stavebně technologického 
průzkumu. “
Na základě výše uvedeného vyjádření NPÚ Ministerstvo kultury opětovně vyzvalo 
přípisem č.j. MK 7464/2010 OPP ze dne 17.5. 2010 o vypracování takového odborného 
vyjádření, které se bude zabývat předmětem žádosti Ministerstva kultury, které svůj postoj 
zdůvodnilo tak, že „předchozí souhlas s přemístěním kulturní památky ve smyslu § 1 8  odst. 1 
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, zahrnuje dvě vzájemně se 
podmiňující skutečnosti. Předchozí souhlas s přemístěním kulturní památky tak musí 
obsahovat souhlas s tím, že bude kulturní památka „ odstraněna “ z místa původní a zároveň i 
je j í  opětovná instalace na jiné, a to vhodné místo. Teprve po  udělení souhlasu s přemístěním 
zahrnujícím obě uvedené složky, může být památka fakticky přemístěna. Souhlas s umístěním 
na nové konkrétní místo musí předcházet rozhodnutí o způsobu, jímž památka bude na toto 
nové místo přemístěna (blíže k tomu rozsudek Městského soudu v Praze, sp.zn.: 5Ca 
308/2008, č.j. 5Ca 308/2008-104). "
NPÚ následně přípisem č.j. NPÚ-331/4764/2010 ze dne 28.5. 2010 Ministerstvu 
kultury i přes výše uvedené sdělilo, že „respektuje výrok příslušného soudu a následné 
rozhodnutí ministra kultury v tom smyslu, že rozhodnutí o způsobu jímž bude památka 
přemístěna j e  možné až p o  souhlasu s odstraněním z původního místa a umístěním na nové 
místo. “ NPÚ dále poukazuje na skutečnost, že pokud se mají z pozice odborné organizace 
vyjádřit k přemístění mostu (tj. zejména k posouzení dopadu přemístění na památkové 
hodnoty), musí konstatovat, že existuje velké potenciální nebezpečí vážného poškození 
(případně zničení) takové části hodnot, která by znamenala ztrátu charakteru kulturní 
památky. NPÚ dále konstatuje, že „ kamenný klenutý dvouobloukový most se segmentovými 
oblouky a  pilířem na návodní straně byl postaven převážně z lomového a sbíraného kamene, 
pouze v malé míře jsou  použity opracované kamenné bloky. J e  pravděpodobné, že vzhledem 
ke způsobu zdění a  druhu pojivá bude rozebrání konstrukce mostu je j í  opětovné postavení 
v původní podobě velmi obtížné. Podle našich informací most nebyl dosud ani zaměřen, ani 
podrobněji zdokumentován. Nejsou známy žádné podklady, které by mohly naše odůvodněné 
obavy o poškození při transferu vyvrátit. “ NPÚ v odborném vyjádření dále sděluje, jak již 
konstatoval ve vyjádření ze dne 26.3. 2010, že transfer pouze o několik metrů v trase poutní 
cesty je vhodnější, než dříve navrhované varianty. Opakuje své již dříve učiněné vývody ze 
kterých dovozuje, že za současného stavu poznání přemístění mostu nedoporučuje.
V souladu s ustanovením § 36 odst. 3 ve spojení s § 38 odst. 1 správního řádu 
Ministerstvo kultury konstatuje, že bylo účastníkům řízení umožněno, aby se vyjádřili 
k shromážděným podkladům pro vydání správního rozhodnutí.
Vzhledem ktomu, že bylo v průběhu vedení správního řízení žadatelem navrženo 
nové umístění mostu, konkrétně pak částečně na pozemek parc.č. 852 a částečně na pozemek 
parc.č. 848 v k.ú. a obci Český Krumlov, kraj Jihočeský a předmětné pozemky jsou ve 
vlastnictví Česko krumlovského rozvojového fondu, s.r.o., se sídlem Masná 1321, 380 01
I  J
5
Český Krumlov, IČ: 42396182, vydalo Ministerstvo kultury usnesení č.j. MK 10757/2010 
OPP ze dne 2.7. 2010, kterým bylo shledáno, že Pozemkovým fond ČR, se sídlem Husinecká 
1024/1 la, 130 00 Praha 3, IČ: 45797072, není účastníkem předmětného správního řízení.
Dne 28.7. 2010 Ministerstvo kultury obdrželo podání ze dne 23.7. 2010 učiněné 
účastníkem řízení, Památkářskou obcí českokrumlovskou, jejímž obsahem je reakce na změnu 
návrhu žadatele ohledně nového plánovaného umístění kulturní památky. V tomto podání 
účastník řízení vyslovil nesouhlas s tímto změněným záměrem. Svůj postoj zdůvodnil 
následovně. Zopakoval závěry, které učinil NPÚ v odborných vyjádřeních, které jsou 
obsahem správního spisu, tj., že most není technicky možné vcelku odsunout na jiné místo, 
neboť by došlo ke zničení jeho autenticity a památkové podstaty. V další části tohoto 
vyjádření účastník řízení opakuje argumenty, které již byly tímto účastníkem řízení vznášeny 
dříve, konkrétně pak v přípisu značky 34/08-PA ze dne 4.2. 2008, značky 52/08-PA ze dne 
3.3. 2008, značky ad 52/08-PA ze dne 12.3. 2008 a konečně značky 91/08-PA ze dne 1.5. 
2008. Dle jeho názoru pro tzv. protipovodňová opatření na Polečnici odstranění historického 
mostu žádný význam nemá, respektive je spíše kontraproduktivní. Poukazuje na „Studii 
odtokových poměrů potoka Polečnice intravilánu města Český Krumlov“ z r. 2003, ve které je 
v podstatě konstatováno, že dotyčný most pojme stoletou vodu, na níž je celý současný 
stavební záměr dimenzován. Dle této studie je sice průtok stoleté vody historickým mostem 
„bez dostatečné rezervy“, této rezervy však „lze dosáhnout mírným prohloubením koryta“. Z 
toho jasně vyplývá, že stačí mírné prohloubení koryta k tomu, aby historický most pojal 
stoletou vodu včetně nadlimitní „dostatečné rezervy“. Poukazuje na skutečnost, že v této 
studii Hydroprojektu CZ, a.s. je navrženo několik variant opatření, která by odlehčila 
průtočnosti historického mostu. Zásadně pak nesouhlasí s tvrzením, že by most byl případně 
ohrožen živelní událostí. Dále poukazuje na článek 5 Úmluvy o ochraně architektonického 
dědictví. Za vhodné řešení pak považuje mírné prohloubení dna pod mostem, popř. 
jednoduchý silniční propustek vedle obou mostů, který by byl za normálních okolností suchý 
a byl by využit jako záložný jen při enormní povodňové situaci.
Dne 18.8. 2010 bylo umožněno účastníkovi řízení, městu Český Krumlov, 
zastoupeným panem Ing. Jindřichem Fadrhoncem na základě plné moci ze dne 13.8. 2010, 
aby nahlédl v souladu s ustanovením § 38 odst. 1 správního řádu do předmětného spisového 
materiálu. Účastník řízení se k nahlédnutí do spisu vyjádřil následovně: „Po nahlédnutí do 
daného spisu sdělujeme, že se ke všem podkladům vyjádříme jménem účastníka řízení 
nejpozději do 15.9. 2010. “
Dne 15.9. 2010 byl Ministerstvu kultury doručen připiš města Český Krumlov ze dne 
15.9. 2010 jehož přílohu tvoří další důkazní materiál, konkrétně pak odborné vyjádření 
HYDROPROJEKT CZ, a.s. ve věci protipovodňových opatření na řece Polečnici. Účastník 
řízení je pak toho názoru, že z tohoto odborného vyjádření, které hodnotí jednotlivé varianty 
protipovodňových opatření, vyplývá, že varianta, která spočívá v odstranění mostu, resp. 
přemístění mostu je z hlediska protipovodňových opatření nej spolehlivější.
Z odborného vyjádření HYDROPROJEKT CZ, a.s. ze dne 13.9. 2010 pak zejména 
vyplývá, že „kromě výše uvedené hlavni linie vývoje technického návrhu řešení zabezpečení 
protipovodňové ochrany území podél říčky Polečnice - úpravou koryta Polečnice a jejich 
břehů ve stávající trase koryta (a úpravou příčných objektů) byl Hydroprojekt CZ, a.s. 
městem Č. Krumlov v druhé polovině roku 2003 pověřen též zpracováním technické pomoci, 
spočívající v posouzení variant odlehčovacích koryt, jejichž cílem měla být především úspora 
invest. nákladů, potřebných pro dosaženi neškodného převedeni stoleté povodně intravilánem 
města. Byly řešeny a posuzovány tři varianty odlehčovacích koryt:
1. nové koryto podél tenisového areálu a silnice 1/39 (jižně od ni) mezi ř. km 1,23 a 
1,65.
t  J
6
2. nové koryto mezi silnicí 1/39 (severně od ni) a atletickým (fotbalovým) areálem, cca 
mezi ř. km 1,10 a 1,73.
3. nové koryto (tunel) podél silnice 1/39 (jižně od  ni) a úpatí svahu p od  zámeckou 
zahradou (severně od  něj), mezi ř. km 0,60 a 1,24. “
Hydroprojekt CZ, a.s. dále v tomto dále uvádí, že „varianty řešeni byly opět z hlediska 
hydraulického efektu posouzeny matematickým modelem, posouzena byla jejich  finanční 
náročnost a další efekty (provozní spolehlivost, možnosti rozvoje území, ochrana památek a  
přírody). V dále uvedeném textu uvádí zásadní výstupy posouzení — nejprve efekt z hlediska 
protipovodňové ochrany:
1. Varianta 1 - suché (odlehčovací) koryto mezi Chvalšinskou ulicí a  tenisovým areálem. 
Přínos realizace odlehčovacího koryta podle varianty 1 měl spočívat ve zvýšení 
protipovodňové ochrany tenisového areálu. Z výsledků výpočtů vyplývá, že by došlo ke 
snížení hladiny v hlavním korytě při menších povodních, kdy by část průtoku 
procházela odlehčovacím korytem. Procentuelní podíl průtoku v obou korytech by se 
se vzrůstajícím průtokem měnil ve prospěch koryta odlehčovacího. Funkce 
protipovodňového ochranného systému by byla zajištěna do hodnoty průtoku cca 130 
m3.s-l (to j e  oficielní současná hodnota Q50). Při průtocích vyšších by docházelo k 
zaplavováni nejprve dolní, dále i střední části tenisového areálu. Při průtocích nad 
150 m3.s-l (tedy při Q100) by řešení z hlediska ochrany tenisového areálu prakticky 
ztrácelo smysl. Varianta však už vůbec nezajistí zlepšení podmínek převádění povodní 
v profilech mostů Chvalšinské silnice (mostu u dolu Grafit a  především mostů nad 
sportovišti p od  Špičákem v ř. km cca 1,2 — tedy i v profilu historického klenutého 
mostku — spíše naopak) ani neřeší problematiku omezené kapacity koryta v dolním 
meandru Polečnice (areály sportovišť a letního kina p o d  Špičákem).
2. Varianta 2 - suché (odlehčovací) koryto od nadjezí u dolu Grafit p o  sportovní halu. 
Přínos realizace odlehčovacího koryta podle varianty 2 by byl ve zvýšení 
protipovodňové ochrany tenisového areálu, dále by došlo ke zvýšení kapacity mostu u 
dolu Grafit, a  obou mostů nad sportovišti p od  Špičákem (tedy i v profilu historického 
klenutého mostku). Došlo by ke snížení hladiny v hlavním korytě při povodňových 
průtocích, kdy část průtoku by procházela odlehčovacím korytem. Procentuelní podíl 
průtoku v obou korytech by se se vzrůstajícím průtokem měnil ve prospěch koryta 
odlehčovacího. Funkce protipovodňového ochranného systému by byla zajištěna bez 
dalších potřebných úprav v úseku tenisového areálu do hodnoty průtoku cca 160 m3.s- 
1 (to j e  cca do současné hodnoty Q100). Byla by (teoreticky) zajištěna kapacita všech 
mostů v řešené trati do celkového průtoku 170 m3.s-l (to j e  výrazně více než oficielní 
současná hodnota Q50), přesto nelze tímto řešením jednoznačně vyloučit ohrožení 
klenutého historického mostku (v případě havarijního zanesení bočního přelivu do 
odlehčovacího koryta při povodni). Varianta však neřeší problematiku omezené 
kapacity koryta v dolním meandru Polečnice (areály sportovišť a letního kina p od  
Špičákem), také přínos pro zvýšení kapacity úseku koryta Polečnice nad jezem u dolu 
Grafit (v důsledku mírného sníženi hladiny nad jezem) by byl prakticky zanedbatelný.
3. Varianta 3 - suché (odlehčovací) koryto p o d  zámeckou jízdárnou. Přínos realizace 
odlehčovacího koryta podle varianty 3 by byl ve zvýšení protipovodňové ochrany 
areálu sportovišť p o d  Špičákem, dále by došlo k výraznému zvýšení kapacity obou 
mostů nad sportovišti p o d  Špičákem (tedy i v profilu historického klenutého mostku). 
Došlo by k podstatnému sníženi hladiny v hlavním korytě při povodňových průtocích, 
kdy by podstatná část průtoku procházela odlehčovacím korytem. Procentuelní podíl 
průtoku v obou korytech by se se vzrůstajícím průtokem měnil ve prospěch koryta 
odlehčovacího. Funkce systému by byla teoreticky zajištěna i při extrémních průtocích 
v Polečnici (i při celkovém průtoku v Polečnici, odpovídajícím Q100 by teoreticky
7
nedošlo v úseku koryta dolního meandru k vybřežení). Byla by (teoreticky) zajištěna 
dostatečná kapacita mostů nad sportovišti p od  Špičákem (tedy i v profdu historického 
klenutého mostku), přesto nelze ani při tímto řešení jednoznačně vyloučit ohrožení 
klenutého historického mostku (v případě havarijního zanesení bočního přelivu do 
odlehčovacího koryta při povodni). Varianta však neřeší problematiku omezené 
kapacity koryta v horním meandru Polečnice (tenisový areál) a omezené kapacity 
mostu u dolu Grafit.
Dále uvádíme porovnáni všech tři výše uvedených variant řešení s obtokovými koryty s 
variantou podle DSP (resp. DUR), zahrnující odstranění či přemístění klenutého mostku, z 
hlediska samostatného hydraulického efektu v dílčích úsecích zájmového území - varianty 
řešení jsou  porovnány v dále uvedené tabulce (O— min. kladné hodnoceni, 5 — max. kladné 
hodnocení):
Var. Var. Var. dle
Protipovodňová ochrana v úseku a objektech______________ 1 2 3 DSP
tenisového areálu___________________________________  3 4 1 5
dolního meandru (sport, hala, zim., atlet., plavec, stadion,
let, kino___________________________________________ 0 1 5  5
v profilu mostu u dolu Grafit__________________________  2 4 1 4
v profdu mostů v ř. km 1,2 (tedy i hisotrického klenutého
mostku)___________________________________________  0 4 4 5
úseku nad mostem u dolu Grafit_______________________  1 2  0 5
přínos protipovodňové ochraně celkem____________________ 6 15 11 24
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že přínos samostatně provedených opatřeni dle variant 1 až 3 
neřeší zajištění protipovodňové ochrany na Q100 v celém zkoumaném úseku (ř. km 0,65 až 
1,84). Aby bylo dosaženo ochrany na Q100 v celém zkoumaném úseku (jako v případě řešení 
dle DSP), bylo by v případě:
1. varianty 1 nutné: provést v omezené míře opatření ke zkapacitnění koryta v úseku km
1.23 až 1,65 a  v celém rozsahu dle DSP opatření v úseku 0,65 až 1,23, prakticky v 
celém rozsahu dle DSP by bylo nutné provést opatření v profilu mostu u dolu Grafit, 
bylo by nutné odstranit historický klenutý mostek a provést v celém rozsahu dle DSP 
opatřeni v úseku nad mostem u dolu Grafit; (z uvedeného vyplývá, že nepatrná úspora 
v opatřeních v úseku km 1,23 až 1,65 a v profilu mostu u dolu Grafit by byla 
převážena náklady na vybudování obtokového koryta a rozdělovacího objektu; ja k  
vyplývá z textu — problém historického klenutého mostku by v rámci této varianty 
nebyl řešen vůbec).
2. varianty 2 nutné: provést téměř v celém rozsahu dle DSP opatření v úseku 0,65 až
1.23 a opatření v úseku nad mostem u dolu Grafit, naopak nebyla by nutná téměř 
žádná opatření ke zkapacitnění koryta v úseku km 1,16 až 1,65 ani v profilu mostu u 
dolu Grafit, nebylo by nutné odstranit historický klenutý mostek, naopak bylo by nutné 
vybudovat nové (relativně dlouhé) odlehčovací koryto a boční přeliv, snížení jezu nad 
mostem u dolu Grafit by bylo možné pouze v omezené míře (zajištění funkce bočního 
přelivu) — tím by nebylo možné zajistit dostatečnou kapacitu mostu důlní dráhy v km 
1,84 a tento most by musel být zásadně rekonstruován (nové investiční náklady ve 
srovnání se všemi ostatními variantami); při katastrofálních povodních (nad Q50) 
nelze vyloučit částečné selháni bočního přelivu (ucpáním vtoku), potom by původním 
korytem protékala podstatná část průtoku a mohlo by dojít i k ucpání otvorů
I  J
8
historického klenutého mostku a k jeh o  stabilnímu ohrožení — jinak řešeno 
spolehlivost funkce systému je  v této variantě nižší, než u řešení dle DSP (s 
odstraněním klenutého mostku z profúu koryta), (předběžně j e  možno odhadovat, že 
tato varianta j e  téměř investičně srovnatelná s variantou dle DSP; tato varianta j e  
však problematická z hlediska majetkoprávních vztahů k pozemkům dotčeným 
odlehčovacím korytem a je  v rozporu s územním rozvojem města - územním plánem).
3. varianty 3 nutné: provést téměř v celém rozsahu dle DSP opatření v úseku 1,24 až 
1,68 a v profilu mostu u dolu Grafit a i opatření v úseku nad mostem u dolu Grafit, 
naopak nebyla by nutná téměř žádná opatřeni ke zkapacitnění koryta v úseku km 0,66 
až 1,22, nebylo by nutné odstranit historický klenutý mostek, naopak bylo by nutné 
vybudovat nové (relativně dlouhé a velmi nákladné) odlehčovací koryto a boční přeliv; 
při katastrofálních povodních (nad Q50) nelze vyloučit částečné selháni bočního 
přelivu (ucpáním vtoku), potom by původním korytem protékala podstatná část 
průtoku a mohlo by dojit i k ucpáni otvorů historického klenutého dle DSP mostku a k 
jeh o  stabilnímu ohroženi —jinak řešeno spolehlivost funkce systému je  v této variantě 
nižší (a to i ve srovnání s variantou 2), než u řešení dle DSP (s odstraněním klenutého 
mostku z profilu koryta), (tato varianta j e  zcela jistě  investičně nej náročnější; tato 
varianta j e  však také do určité míry problematická z hlediska památkové ochrany — 
výstavba na úpatí svahu p od  zámkem a z hlediska ochrany přírody — rozsáhlé 
kácení).
Pro úplnost j e  na místě uvést, že podle informací pracovníků MěÚ Český Krumlov již  byla 
vybrána vhodná lokalita pro umístění přesunutého klenutého mostku. Tento mostek by měl být 
umístěn v blízkosti vodního toku Polečnice (v profilu tzv. Staré Chvalšinské silnice, v blízkosti 
stávající polohy mostku), avšak v lokalitě mimo ohrožení povodněmi. Řešení dle DSP by tak 
zajistilo požadovanou ochranu území ve vymezeném úseku vodního toku (kapacitu koryta na 
Q100) a zároveň vyloučilo možnosti komplikací při převádění povodní v důsledku možného 
ucpání profilu klenutého mostku. Navíc samotný mostek by byl absolutně ochráněn před  
možností destrukce při povodni. Celkově lze tedy varianty 1, 2, 3 a dle DSP komplexně 
vyhodnotit (za předpokladu, že zajisti protipovodňovou ochranu na Q100 v celém zkoumaném 
úseku) takto:
Var. Var. Var. dle
Hledisko hodnocení__________________________________  1 2 3 DSP
investiční náklady___________________________________  2 3 1 4
provozní hledisko (údržba, komplikace a spolehlivost při
povodních_____________________________________  1 3  2 5
možnost rozvoje území - s ohledem na zajištění PPO a zábory
pozem.______________________________________________ 3 1 3  4
ochrana památek (výstavba i budoucí provoz)______________  3 4 3 4
ochrana přírody (výstavba i budoucí provoz)________________ 3 4 2 3
Celkové hodnocení__________________________________ 12 15 11 20
V závěru tohoto odborného vyjádření pak Hydroprojekt CZ, a.s. shrnuje, že „Z výše 
uvedeného „multikriteriálního“ hodnocení variant řešení zájmového úseku vodního toku 
vychází jako  jednoznačně relativně nejvýhodnější varianta dle DSP (především příznivá 
kombinace „ nízkých “ investičních nákladů, dále provozní spolehlivostí a možností dalšího 
rozvoje území). Z hlediska historického klenutého mostku j e  třeba zdůraznit, že varianta 1 
tento problém vůbec neřeší (pokud by byl zachován ve stávajícím profilu, zůstal by nadále 
zásadním problémem pro převádění velkých vod) a  v případě povodí by byl významně
1. J
9
ohrožen. Varianty 2 a 3 kapacitu i ochranu historického klenutého mostku zvyšují, a le  
nezaručují j i  stoprocentně. Při povodních totiž nelze vyloučit stav, kdy dojde k (částečnému) 
selhání funkce odtokového koryta a následně k zahlcení profilu klenutého mostku 
plaveninami. Potom by nebyla zajištěna protipovodňová funkce komplexu staveb a došlo by 
k  rozsáhlým záplavám území, které má být chráněno. Navíc by byl ohrožen poškozením  
(zničením) i vlastní historický klenutý mostek. Varianta 3 j e  neúměrně nákladná a samostatně 
neřeší protipovodňovou ochranu v úseku nad profilem toku do odlehčovacího koryta.
V neposlední řadě je  třeba si uvědomit, že vyčíslení investičních nákladů na jednotlivá 
opatření dle DSP bylo provedeno na podkladě podrobného projektu a  podkladů, na rozdíl od  
opatření dle variant 1,2, a 3, kde se vycházelo ze zjednodušujících podkladů (na úrovni 
studie), bez zajištění relevantních podkladů (neznámé inž. sítě, geologické a stabilní poměry, 
neznámá stanoviska orgánů státní správy a vlastníků dotčených pozemků atp.). v případě  
varianty 2 by byla pravděpodobně nutná procedura změny územního plánu. “
Vzhledem ktomu, že byl doplněn nový důkazní materiál, bylo účastníkům řízení v 
souladu s ustanovením § 36 odst. 3 ve spojení s § 38 odst. 1 správního řádu umožněno, aby se 
vyjádřili i k tomuto podkladu pro vydání rozhodnutí.
Dne 8.10. 2010 Ministerstvo kultury obdrželo podání ze dne 5.10. 2010 učiněné 
účastníkem řízení, Památkářskou obcí českokrumlovskou, jejímž obsahem je vyjádření 
k podkladu řízení, k vyjádření Hydroprojektu CZ, a.s. č.j. 131/Ing.KAb/324 z 13.9. 2010.
V tomto vyjádření zejména poukazuje na skutečnost, že dle jeho názoru zaslaný posudek 
Hydroprojektu nijak věrohodně nevyvrací jeho přesvědčení o tom, že téměř všechna 
protipovodňová opatření na říčce Polečnici jsou zbytečná a v jejich úhrnu i z hlediska 
protipovodňové ochrany více kontraproduktivní než prospěšná. Poukazuje na skutečnost, že 
„ byť most nemusí vždy pojmout extrémně velkou vodu, působí v takových situacích pozitivně, 
protože každá překážka, která pozdrží dynamiku rozvodněného toku rozlivem v málo a 
nepatřičně zastavěné oblasti de facto chrání mnohem cennější historickou zástavbu níže po  
proudu. Ale to jsm e Vám již  objasnili minule. Udivuje nás však, že tento zásadní a každému 
zřejmý aspekt věci nebere Hydroprojekt vůbec v potaz. Ani slovem se nezmiňuje o tom, jaké  by 
měl projekt spočívající v kanalizaci Polečnice důsledky pro MPR Č. Krumlov, například na 
kulturní památky včetně dalšího historického mostu p řed  Budějovickou branou. To 
považujeme za neomluvitelné opomenutí." Současně poukazuje na hodnoty průtoků, kdy 
v novém posudku Hydroprojektu CZ, a.s. „není srozumitelně vysvětleno, p roč  se zásadně liší 
hodnoty průtoků jmenovitě u dotyčného mostu, od dřívějšího posudku z r. 2003. To ostatně 
ředitel Povodí Vltavy, pan Zídek, nedokázal objasnit ani před  soudem, byv na to soudkyní 
explicitně tázán. Hovořil o jakýchsi proměnných parametrech, což j e  ovšem značně neexaktní 
až nevěrohodné. Takže i takovéto údaje j e  třeba posuzovat s velkou rezervou jako  účelová 
tvrzení nezaložená na věrohodných a  prokazatelných důkazech. Dovolujeme si tvrdit, že náš 
nevyvratitelný důkaz odolnosti mostu praktickou a skutečnou zátěží v r. 2002 j e  oproti 
pofidérním předpokladům či matematickým propočtům Hydroprojektu mnohem průkaznější. “ 
Dále ve svém vyjádření opakuje, že jako účastník řízení od samotného počátku navrhoval 
armovaný záložní propustek nebo suchý záložní kanál podél severní strany Chvalšinské ulice. 
Dále se vyjadřuje kjednotlivým variantám, které byly podrobně řešeny ve vyjádření 
Hydroprojekt CZ, a.s. V závěru účastník řízení konstatuje následující: „Za nejsprávnější 
považujeme nulovou variantu, tj. ponechání mostu na místě, maximálně s mírnou prohrábkou 
koryta, neboť most velkou vodou ohrožen není a byť by se výjimečně stalo, že by jeh o  oblouky 
nepojaly povodňovou vlnu, mělo by to pouze pozitivní účinek na níže položené památkově 
chráněné území. Finanční náklady by byly v podstatě nulové. Druhou nejspíše 
akceptovatelnou variantou j e  námi navržený záložný propustek, což by bylo nejlevnějším a 
zároveň více než dostatečným pojistným opatřením. Třetí akceptovatelnou variantou j e  námi i 
Hydroprojektem navržený suchý odlehčovací kanál při severní straně Chvalšinské silnice.
*- J
10
Tato varianta by byla také ještě  relativně levná, mj. proto, že by se nemusel budovat nový 
most pro pěší a  suché koryto by navíc mohlo být smysluplně běžně využíváno. Variantu č. 1 od  
Hydroprojektu, tj. odlehčovací kanál jižně podél Chvalšinské silnice, bychom mohli přijmout 
jed ině za podmínky zachování historického mostu na místě. Varianta č.3 od Hydroprojektu, tj. 
v podstatě odlehčovací tunel p od  svahem, j e  z hlediska zachování historického mostu sice  
přijatelná, ale zřejmě zbytečně drahá a hrozí při ní poškození životního prostředí. Patrně 
bychom též mohli váhat nad přijetím posledního předmětného návrhu Města C. Krumlov, 
kdyby ovšem byl pozměněn tak, že historický most zůstane bez jakéhokoli konstrukčního 
zásahu na svém místě. Všechny návrhy, které počítají s transferem, tj. faktickým zničením 
dotyčného mostu, zásadně odmítáme. “
Důvody pro které Městský soud v Praze rozsudkem č.j. 5 Ca 308/2008-14 (dále jen 
„soud“) zrušil rozhodnutí ministra kultury č.j. 8038/2008 ze dne 8.7. 2008 (dále jen 
„rozhodnutí ministra kultury“) a vrátil věc k dalšímu řízení byly následující.
Soud zejména shledal, že dle ustanovení § 18 odst. 1 památkového zákona lze 
nemovitou kulturní památku přemístit jen s předchozím souhlasem Ministerstva kultury. ČI. 5 
Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy stanoví, že každá strana se zavazuje 
zakázat přemístění celku nebo části jakékoli chráněné kulturní památky s výjimkou případů, 
kdy fyzická ochrana takové kulturní památky nezbytně vyžaduje její přemístění. Za těchto 
podmínek přijme příslušný úřad nezbytná bezpečnostní opatření k jejich demontáži, převozu a 
opětovnému postavení na vhodném místě. Soud pak vyložil pojem „přemístění“ památky 
použitý v ustanovení § 18 odst. 1 památkového zákona jako nejen její odstranění z místa 
původního, ale rovněž opětovné umístění na jiné vhodné místo. Předchozí souhlas 
s přemístěním památky tak dle výkladu soudu musí zahrnovat jak souhlas s tím, že památka 
bude „odstraněna“ z místa původního, tak rovněž i souhlas s novým místem, kde bude nově 
instalována. Soud byl proto toho názoru, že souhlas s přemístěním památky jako takový je ve 
smyslu § 18 odst. 1 památkového zákona udělen, vztahuje-li se k těmto oběma, úzce 
souvisejícím a vzájemně se podmiňujícím skutečnostem. Teprve po udělení souhlasu 
s přemístěním zahrnujícím obě uvedené složky (tj. souhlas s odstraněním z původního místa a 
zároveň jejím novým umístěním na jiné vhodné místo), může být památka fakticky 
přemístěna. Soud proto dospěl k závěru, že rozhodnutí v části věci dle § 148 odst. 1 správního 
řádu ve věci žádosti podle § 18 odst. 1 památkového zákona není na místě, neboť povaha věci 
to neumožňuje. Soud však shledal i další důvod, pro který mu nezbylo, než napadené 
rozhodnutí zrušit. Přemístění předmětného mostu jakožto nemovité kulturní památky by ve 
smyslu čl. 5 Úmluvy o ochraně architektonického dědictví přicházelo v úvahu tehdy, pokud 
by ochrana kulturní památky takové přemístění vyžadovala. Pokud by ponechání mostu na 
původním místě zásadním způsobem negativně ovlivnilo záplavové území a zároveň bránilo 
v realizaci účinných protipovodňových opatření, byla by jistě uvedená podmínka splněna 
(přemístění mostu by bylo nezbytné i pro ochranu mostu samotného). Dle názoru soudu se 
prvostupňový orgán ani odvolací orgán vycházející v otázce negativního vlivu mostu při 
povodňových situacích a v otázce, zda existence mostu brání provedení protipovodňových 
opatřeních, z tvrzení obsažených v podaném návrhu a z obsahu vyjádření navrhovatelů 
podaných v průběhu správního řízení nevyrovnal s námitkami jednoho z účastníků řízení, 
konkrétně Památkářské obce českokrumlovské. V odůvodnění vydaných rozhodnutí dle 
názoru soudu pak otázka zdůvodnění nezbytnosti přemístění mostu chybí, neboť Památkářská 
obec českokrumlovská namítala, že most nezpůsobuje újmu na hodnotách při povodňových 
situacích a sám není povodněmi ohrožen, což se dle jeho názoru prokázalo právě při 
povodních v roce 2002. Prvostupňový správní orgán ani odvolací orgán se dle zjištění soudu 
taktéž nezabýval jinými řešeními než přemístěním mostu, a to přestože byly Památkářskou 
obcí českokrumlovskou navrhovány řešení jiná, a to vytvoření armovaného
I  J
11
propustku nebo suchého záložního koryta. Dle názoru soudu tak bylo na správním orgánu, 
aby se v odůvodnění vydaných rozhodnutí vážně zabýval a vyřešil, zda jiné řešení než 
přemístění mostu přichází v úvahu, či zda provedení zmiňovaných, popřípadě i jiných 
variantních řešení není možné či účinné a z jakých konkrétních důvodů.
Žadatel v žádosti uvedl, že důvodem přemístění mostu je skutečnost, že stavba 
výrazným způsobem ztěžuje realizaci protipovodňových opatření na řece Polečnici. K tomu 
dále uvádí, že v únoru 2003 byla zpracována „Studie odtokových poměrů Polečnice 
v intravilánu města Český Krumlov“, kterou bylo prokázáno, že kapacita kamenného můstku 
dostačuje maximálně pro provedení průtoku Q50, s tím, že je požadován průtok pro Q100. 
Nízká propustnost mostních oblouků způsobuje, že zde v případě povodní dochází 
k hromadění věcí unášených vodou, znemožnění dalšího odtoku a k následnému zaplavení 
rozsáhlého zastavěného území. Jako možný způsob řešení uvádí žadatel přemístění mostu a 
odkazuje na materiál „Architektonicko -  historické zhodnocení mostu“, který uvádí možné 
způsoby přemístění s tím, že jako optimální se jeví přesun zpevněných větších celků mostu 
tak, aby zůstalo zachováno i původní pojivo. Žadatel uvádí, že o tom, která z variant řešení 
bude skutečně nejvhodnější, bude rozhodnuto až po dalším podrobnějším stavebně- 
historickém průzkumu.
Na základě výzvy všem účastníkům řízení k seznámení se s podklady pro rozhodnutí a 
vyjádření knim, bylo Ministerstvu kultury doručeno vyjádření státního podniku Povodí 
Vltavy ze dne 7.4. 2008, podle kterého je pro realizaci protipovodňového opatření „Úprava 
toku Polečnice v ř. km 0,1 až 2,52“, které ochrání přilehlé části Českého Krumlova proti 
stoleté povodni, rozhodující zajištění finančních prostředků. Státní podpora v rámci programu 
129 120 „Podpora prevence před povodněmi 11“ je limitována rozdílem kapitalizovaného 
rizika před realizací protipovodňového opatření. V případě uvedené stavby jsou již stávající 
náklady stavby bez nákladů na přemístění mostu vyšší než tento rozdíl a každé další zvýšení 
ceny stavby zvyšuje riziko, že protipovodňové opatření nebude realizováno. Povodí Vltavy, 
s.p., žádá o zohlednění tohoto hlediska při rozhodování Ministerstva kultury.
V souladu s ustanovením § 18 odst. 1 památkového zákona lze nemovitou kulturní 
památku přemístit jen s předchozím souhlasem Ministerstva kultury. V souladu s článkem 5 
Úmluvy o ochraně architektonického dědictví se každá smluvní strana zavázala zakázat 
přemístění celku nebo části jakékoli chráněné kulturní památky s výjimkou případů, kdy 
fyzická ochrana takové kulturní památky nezbytně vyžaduje její přemístění, neboť nemovité 
kulturní památky mají obecně zpravidla vztah k prostředí, v němž se nacházejí, a jejich 
přemístěním může dojít k umenšení jejich hodnot, pro které se kulturní památkou staly. Na 
základě výše uvedeného pak lze přemístit kulturní památku pouze ve dvou případech. Jednak, 
když se nachází na místě, kde je kulturní památka fyzicky ohrožena. V druhém případě, pro 
které lze přemístění nemovité kulturní památky akceptovat jsou takové případy, kdy má být 
nemovitá kulturní památka přemístěna na místo, k němuž má silnější vztah (historický, 
architektonický) než k místu, kde se právě nachází.
Při udělování souhlasu s přemístěním kulturní památky je předmětem řízení jak otázka, 
zda kulturní památka může být „vymístěna“ ze současného místa, tj. zdaje na tomto místě 
např. ohrožena její další fyzická existence (příp. se jedná o místo z různých dalších důvodů 
nevhodné), tak i otázka, zda nově navržené místo (které je rovněž nedílným předmětem 
rozhodování) je pro kulturní památku vhodné, resp. vhodnější než místo původní. V obecné 
rovině, Ministerstvo kultury vydá souhlas s přemístěním nemovité kulturní památky, pokud 
jsou splněny zároveň obě uvedené „podmínky“, tj. kulturní památku nelze nebo není vhodné 
zachovat na původním, stávajícím místě a zároveň nově navržené místo pro umístění památky
r  i
12
lze považovat za vhodné, příp. vhodnější než místo stávající. Tyto podmínky musí nastat 
zásadně současně.
Na základě výzvy Ministerstva kultury byla žadatelem navržena nová lokalita pro 
přemístění mostu, konkrétně pak by tento měl být přemístěn částečně na pozemek parc.č. 852 
a částečně na pozemek parc.č. 848 v k.ú. a obci Český Krumlov, kraj Jihočeský. Při řešení 
vhodnosti nově navržené lokality vychází Ministerstvo kultury zejména z odborného 
vyjádření Národního památkového ústavu č.j. NPÚ-331/834/2008 ze dne 7.2. 2008 ve které se 
NPÚ jakožto odborná organizace zaobíral jak vhodnou alternativou nového umístění mostu, 
tak i způsobu, jak by tento měl by přemístěn. V tomto odborném vyjádření je nově navržená 
lokalita rekreačně-sportovního areálu na levém břehu Polečnice, proti budově Všesportovní 
haly (konkrétně pak parcely č. 854/1, 848 a 852 v k.ú. Český Krumlov) vyhodnocena jako 
vhodná lokalita, neboť je dostatečně rozsáhlá a dosahuje až k areálu Plaveckého bazénu, 
částečně zpevněná, částečně zatravněná, lemovaná v okrajích přírodní vegetací. Její výhodou 
je dle odborného posouzení bezprostřední blízkost, komunikační dostupnost a dostatečná 
rozloha, která umožňuje různé varianty umístění i modelace terénu. I z dalších odborných 
vyjádření NPÚ, konkrétně pak č.j. NPÚ-331/1989/2010 ze dne 26.3. 2010 a č.j. NPÚ- 
331/4764/2010 ze dne 28.5. 2010, ve kterých NPÚ nově navrženou lokalitu shledávají 
akceptovatelnou z důvodu přímé návaznosti na původní situování místa zachovávající trasu 
historické poutní cesty.
Kjednotlivým vyjádřením NPÚ je třeba uvést, že ve vyjádření NPÚ č.j. NPÚ- 
331/4764/2010 ze dne 28.5. 2010, NPÚ vycházel z předešlých odborných vyjádření NPÚ (č.j. 
NPÚ-331/1989/2010 ze dne 26.3. 2010 a č.j. NPÚ-331/3505/2010 ze dne 3.5. 2010) nebyl 
transfer mostu doporučen z důvodu, že NPÚ není znám způsob a přesný technologický postup 
transferu mostu, a tudíž není dosud zřejmý dopad na předmětnou nemovitou kulturní 
památku. Ministerstvo kultury ktéto věci uvádí (jak již konstatovalo vpřípisu č.j. MK 
7464/2010 OPP ze dne 17.5. 2010 adresovaný NPÚ se žádostí o vypracování odborného 
vyjádření k nově navrženému umístění mostu), že řízení dle § 18 odst. 1 památkového zákona 
nahrnuje dvě vzájemně se podmiňující skutečnosti. Předchozí souhlas s přemístěním kulturní 
památky tak musí obsahovat souhlas s tím, že bude kulturní památka „ odstraněna “ z místa 
původní a zároveň i je j í  opětovná instalace na jiné, a to vhodné místo. Teprve po udělení 
souhlasu s přemístěním zahrnujícím obě uvedené složky, může být památka fakticky 
přemístěna. Souhlas s umístěním na nové konkrétní místo musí předcházet rozhodnutí o 
způsobu, jímž památka bude na toto nové místo přemístěna (blíže k tomu rozsudek Městského 
soudu v Praze, sp.zn.: 5Ca 308/2008, č.j. 5Ca 308/2008-104)." Z uvedeného důvodu jsou 
odborná vyjádření NPÚ pro posuzovanou skutečnost podstatná pouze v tom smyslu, že nově 
navržená lokalita je považována za akceptovatelnou z důvodu její bezprostřední blízkosti 
původní lokality a současně zachování mostu na trase historické poutní cesty. K samotnému 
transferu mostu Ministerstvo kultury odkazuje na ustanovení § 9 odst. 1 památkového zákona, 
které ukládá vlastníkovi kulturní památky povinnost zajistit přemístění mostu tak, aby zajistil 
účinné plnění povinností vlastníka kulturní památky.
Na základě výše uvedeného je tak Ministerstvo kultury toho názoru, že byla 
odstraněna první vada, která dle názoru soudu tížila prvostupňové rozhodnutí i rozhodnutí 
ministra kultury. Rozhodnutí Ministerstva kultury, kterým je vydán souhlas dle ustanovení § 
18 odst. 1 památkového zákona, zahrnuje jak souhlas s odstraněním z původního místa, tak 
souhlas s jejím novým umístěním na jiné vhodné místo.
Ministerstvo kultury v průběhu řízení obdrželo od žadatele odborné vyjádření 
Hydroprojektu CZ, a.s. ze dne 13.9. 2010 ve věci úpravy koryta toku Polečnice v ř. km 0,10 
až 2,52 -  zabezpečení protipovodňové ochrany ve vazbě na klenutý mostek v ř. km 1,19. Toto 
odborné vyjádření přináší obecné shrnutí řešené problematiky. Dále jsou pak v tomto
1 i
13
odborném posouzení posuzovány jednotlivě a ve vzájemných souvislostech další varianty 
protipovodňových opatření v podobě odlehčovacích koryt, které byly jako další možnosti 
protipovodňových opatřeních v problematickém úseku říěky Polečnice navrhnuty (Studie 
odtokových poměrů potoka Polečnice vintravilánu města Český Krumlov z roku 2003). 
Varianta, dle které by měl být odstraněn most, vychází pro zajištění protipovodňových 
opatření jako nej efektivnější. Tudíž se dle jednotlivých vyhodnocení jedná o variantu, která 
nej spolehlivěji zajistí veřejný zájem na ochraně zdraví, majetku i kulturního dědictví před 
povodněmi v předmětné lokalitě, a to mnohem účinněji, než možné varianty odlehčovacích 
koryt, neboť jak je uvedeno ve výše uvedeném odborném vyjádření Hydroprojektu CZ, a.s. „ 
z hlediska historického klenutého mostku j e  třeba zdůraznit, že varianta 1 tento problém  
vůbec neřeší (pokud by byl zachován ve stávajícím profilu, zůstal by nadále zásadním 
problémem pro převádění velkých vod) a v případě povodí by byl významně ohrožen. Varianty 
2 a  3 kapacitu i ochranu historického klenutého mostku zvyšují, ale nezaručují j i  
stoprocentně. Při povodních totiž nelze vyloučit stav, kdy dojde k (částečnému) selhání funkce 
odtokového koryta a následně k zahlcení profilu klenutého mostku plaveninami. Potom by 
nebyla zajištěna protipovodňová funkce komplexu staveb a došlo by k rozsáhlým záplavám 
území, které má být chráněno. Navíc by byl ohrožen poškozením (zničením) i vlastní historický 
klenutý mostek. Varianta 3 j e  neúměrně nákladná a samostatně neřeší protipovodňovou 
ochranu v úseku nad profilem toku do odlehčovacího koryta. “
K možnosti prohloubení dna v úseku mostu je nutno poznamenat, že jak vyplývá ze 
Studie odtokových poměrů potoka Polečnice v intravilánu města Český Krumlov z roku 2003 
(dále jen „Studie“), tato varianta by přinesla vylepšení pouze dílčí vylepšení kapacity a za 
předpokladu rekonstrukce níže po proudu situované betonové lávky a úpravami profilu koryta 
v km 0,710 až 1,055. Prohloubení koryta v případě zachování starého klenutého mostu 
v současném stavu by ovšem nevyřešilo komplikace, na které Studie odkazuje, v důsledku 
hromadění plavenin před mostem při vysokých průtocích, čímž by byl ohrožen veřejný zájem 
na ochraně zdraví, majetku i kulturního dědictví při povodních v předmětné lokalitě. Za jediné 
možné definitivní řešení, které by vyřešilo problematiku ucpávání profilu starého mostu 
plaveninami při vysokých průtocích je ve Studii uvedena jediná možná varianta, a to 
provedení celkové rekonstrukce mostu (změna jeho tvaru).
Ve Studii, konkrétně v šesté části, je posuzován současný stav koryta říčky Polečnice 
v intravilánu města. V této části je pak uvedeno, ze „v km 1,1180 j e  situován starý kamenný 
klenutý most o dvou polích se středovým pilířem, před  ním most nový -  obdélníkového profilu 
s betonovými břehovými opěrami. Vzájemná osová vzdálenost obou mostů j e  cca 20 m, volná 
trať mezi oběma mosty jen  cca 8 m. Břehové pilíře starého mostu plynule navazují na břehové 
opěry mostu nového (betonové usměrňovači zdi). Zúžený profil mostů (především starého) j e  
hlavní překážkou při převádění povodňových průtoků. Na středním dělícím pilíři se nadto 
zachytávají a hromadí plaveniny, které pak dále vzdouvají vodu. V srpnu 2002 byl klenutý 
most jednou ze zásadních komplikací, které zhoršily podmínky převádění vod a přispěly 
k zaplavení výše i níže situovaných areálů (tenisový areál, vnitřní prostor meandru se zimním 
stadionem, silnici Chvalšinská). “ Jak vyplývá z podkladových materiálů, tohoto řešení, tedy 
změny tvaru mostu bude dosaženo právě řešením, které je navrženo žadatelem, městem Český 
Krumlov (viz příloha přípisu ze dne 27.1. 2010).
Návrh účastníka řízení, Památkářské obce českokrumlovské, na vybudování záložného 
armovaného propustku na západní straně obcházející oba mosty, tj. novodobý betonový i 
dotyčný historický, neřeší stejně jako ostatní alternativní řešení protipovodňových opatření, 
v řešeném úseku, otázku hromadění plavenin na středním pilíři mostu. Ministerstvo kultury je 
proto toho názoru, s ohledem na všechny doložené podklady, že jedině projekt založený na 
přemístění mostu zabrání opakování situace z roku 2002, kdy byl most jednou ze zásadních 
komplikací, které zhoršily podmínky převádění vod a přispěly k zaplavení výše i níže
*  4
14
situovaných areálů (tenisový areál, vnitřní prostor meandru se zimním stadionem, silnici 
Chvalšinská), na což opakovaně poukazuje Studie.
Na základě všech výše uvedených skutečností má Ministerstvo kultury za to, že byly 
odstraněny všechny nedostatky, které byly vytknuty jak rozsudkem soudu tak rozhodnutím 
ministra kultury.
Ministerstvo kultury považuje za důležité v této souvislosti zdůraznit, že je povinností 
žadatele zajistit přemístění mostu tak, aby zajistil účinné plnění povinností vlastníka kulturní 
památky podle § 9 odst. I památkového zákona.
Ministerstvo kultury posoudilo argumenty žadatele i připomínky ostatních účastníků 
řízení a dospělo k závěru, že veřejný zájem na ochraně zdraví, majetku i kulturního dědictví 
před povodněmi v předmětné lokalitě převažuje nad zájmem státní památkové péče ponechat 
most na svém původním místě, a rozhodlo proto způsobem uvedeným ve výroku rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. I správního řádu podat ve 
lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí má odkladný 
účinek.
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. I písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti pomocí datové 
schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované 
konverzi dokumentů, který i stanoví přednostní doručování prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. V případě doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb stanoví, § 23 a 
§ 24 správního řádu, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží v 
provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené usnesení ve lhůtě 10 
dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí připraveno, nevyzvedne, považuje se 
rozhodnutí podle § 24 odst. I správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od 
tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání rozkladu). O rozkladu proti tomuto 
rozhodnutí rozhoduje ministr kultury.
Rozklad se podává u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
/  O
' O l / H / l / V t  /Mj '
JUDr. Václav Karmazín /  
vedoucí právního odděleni 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Ě í - - \ «a*ii \
i & \ v  - ¦ fj ]
1 ř
15

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o přemístění KP

Jméno souboru:

G0197878.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Český Krumlov, silniční most přes Polečnici (zv. Chvalšinský potok). Rozhodnutí o přemístění KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

14653576 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

09.11.2010

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 14520436

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1402149106
Název	silniční most
Číslo ÚSKP	101982
ID právního stavu	402149106 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 402149106

Bližší specifikace:

Název	silniční most přes Polečnici (zv. Chvalšinský potok)
Číslo ÚSKP	101982
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 19823445

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o přemístění kulturní památky
Číslo	MK 30924/2010 OPP
Datum nabytí právní moci
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	402149106 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 26977

Název objektu: most

Část obce: Latrán

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Český Krumlov

Obec: Český Krumlov

ORP: Český Krumlov

Okres: Český Krumlov

	silniční most (prvek 14520436)
	silniční most přes Polečnici (… (právní stav 402149106)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 2075

Název lokality: Český Krumlov

Reálný typ: město

Kat. území: Český Krumlov

Obec: Český Krumlov

ORP: Český Krumlov

Okres: Český Krumlov

Kraj: Jihočeský kraj

	silniční most přes Polečnici (… (právní stav 402149106)
	silniční most (prvek 14520436)

Kód CZ: 62598

Název lokality: Špičák I

Reálný typ: retrodíl území (dominantní)

Kat. území: Český Krumlov

Obec: Český Krumlov

ORP: Český Krumlov

Okres: Český Krumlov

Kraj: Jihočeský kraj

	silniční most přes Polečnici (… (právní stav 402149106)
	silniční most (prvek 14520436)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 349

Název hist. regionu: Český Krumlov

	silniční most přes Polečnici (… (právní stav 402149106)
	silniční most (prvek 14520436)

Ke stažení Náhled Poslat žádost