Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Národní památkový ústav 
Došlo: 25.08.2016 10:31:11
č j  NPU-310/67349/2016
Listů: 1 Příloh: 6
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelnafemkcr.cz
Technické muzeum v Brně 
Purkyňova 2950/105 
612 00 Brno -  Královo Pole
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne:
MK 49341/2016 OPP PhDr. Jiří Slavík /  463 29. 7. 20 1 6
Věc: Rozhodnutí o zrušení prohlášení bývalé přím ěstské  železn ičn í tra ti Brno - Líšeň  
na pozemku p. č. 169/1, k. ú. Slatina, a na pozemcích p. č. 3089/1 a 3089/40, vše 
k. ú. Líšeň, rejstř. čís. ÚSKP ČR: 10612/7-8616, město Brno, okres Brno - město, 
Jihomoravský kraj, za kulturní památku.
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 5878/2016 
OPP, č. j. MK 49341/2016 OPP ve výše uvedené věci.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
odboru památkové péče Ministerstva kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1 - Malá Strana 
IČ: 00023671 0
Příloha: Rozhodnutí Ministerstva kultury sp. zn. MK-S 5878/2016 OPP, č. j. MK 49341/2016 OPP 
ze dne 29. 7. 2016.
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Bmě
Magistrát města Bma, úsek státní památkové péče
Krajský úřad Jihomoravského kraje, úsek státní památkové péče
Ministerstvo kultury
l ili
1
1 1 |
I I I I
l i  I l i
M K C R X 0 0 A 2 T 4 N
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní m oci: 22..8- Zoié
za správnost:
V Praze dne 29. 7. 2016 
Č .j.M K  49341/2016 OPP 
Sp. zn. MK-S 5878/2016 OPP
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, r u š í  prohlášení bývalé 
příměstské železniční trati Brno - Líšeň na pozemku p. č. 169/1, k. ú. Slatina, a na pozemcích 
p. č. 3089/1 a 3089/40, vše k. ú. Líšeň, rejstř. čís. ÚSKP ČR: 10612/7-8616, město Brno, 
okres Brno - město, Jihomoravský kraj, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: Technické muzeum v Brně, IČ: 00101435, 
se sídlem Purkyňova 2950/105, 612 00 Brno -  Královo Pole.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo žádost vlastníka, Technického muzea v Brně, 
o zrušení prohlášení bývalé příměstské železniční trati Brno - Líšeň na pozemku p. č. 169/1, 
k. ú. Slatina, a na pozemcích p. č. 3089/1 a 3089/40, vše k. ú. Líšeň, rejstř. čís. ÚSKP ČR: 
10612/7-8616, město Brno, okres Brno - město, Jihomoravský kraj, za kulturní památku 
a to s následujícím odůvodněním: „ [...] Technické muzeum v Brně (TMB) jako příspěvková 
organizace Ministerstva kultury České republiky, převzala v roce 1974 Od Dopravního 
podniku města Brna a od dalších organizací pozemky v oblasti bývalého nádraží místní dráhy 
Brno - Líšeň pro výstavbu Areálu Městské hromadné dopravy (MHD). Zároveň došlo 
k převzetí i části v té době již  neprovozované trati v úseku Stránská skála - Líšeň. Prohlášením
1
Ministerstva kultury ze dne 6. 6. 1995 se tato příměstská železniční trať stala kulturní 
památkou.
Jak bylo zmíněno, trať byla již  mimo provoz a její železniční svršek postupně mizel. 
Pro zprovoznění trati bylo vypracováno několik návrhů, ale k jejich realizaci nedošlo 
především z finančních důvodů a to nejen v důsledku vysokých nákladů pro vlastní 
rekonstrukci, ale zejména pro udržení provozuschopnosti opravené trati. Mezitím 
tak opuštěný koridor trati devastovaly nejen náletové porosty ale především sběrači kovů, 
čemuž nebylo v silách pracovníků muzea ani policie zabránit. Po konzultaci muzea se zástupci 
Národního památkového ústavu v Brně (NPU) bylo navrženo odpamátkování tratě s řešením 
uchování původních segmentů a prvků formou vytvoření tzv. lapidária. Komise NPU zrušení 
památky zamítla a souhlasila s vytvořením lapidária. S tímto (po předchozích zamítavých 
rozhodnutích) nakonec souhlasil i Odbor památkové péče Magistrátu města Brna. Technické 
muzeum v Brně tedy zahájilo stavební řízení, které však vzápětí ukončilo z důvodu veřejného 
zájmu, konkrétně Dopravního podniku města Brna, a. s. (DPMB, a. s.) se záměrem obnovit 
ve stávajícím koridoru tramvajovou dopravu spojující rozvíjející se okrajovou městskou čtvrť 
Brna - Líšně s centrem města Brna.
Z vývoje poslední doby je  zřejmé, že torzo příměstské železniční trati nesloužilo svému 
účelu jako technická památka a ani jako využitelná lokalita pro veřejnost. Pro samotné 
Technické muzeum v Brně přinese obnova provozu na tramvajové trati Stránská skála - Líšeň 
v prvé řadě možnost opětovného napojení depozitáře Městské hromadné dopravy (MHD) 
v Líšni na tramvajovou síť DPMB, a. s.. Historické tramvaje tak bude možno - po provedení 
nezbytné údržby a revizí - opět po letech prezentovat při předváděcích jízdách v ulicích města 
Brna. To se týká např. též soupravy původních železničních vozů líšeňské dráhy z roku 1904, 
případně historických tramvajových vozů z počátku 20. století.
Z pohledu konzervování - restaurování historických tramvajových vozů a zajištění 
jejich údržby, oprav a nutných revizí umožní obnova trati jejich přepravu po vlastní ose 
do ústředních dílen DPMB, a. s. v Brně - Medlánkách. Bude odstraněno riziko spojené 
s přepravou sbírkových předmětů na silničním traileru, zejména při vykládce a nakládce 
na trailer a dojde k podstatnému snížení nákladů na tuto přepravu. Zlepší se podmínky 
pro náležité konzervování - restaurování a příležitostné předváděcí jízdy tramvajových vozů 
povedou ke zlepšení izolačního stavu jejich elektrických výzbrojí, kdy vlivem zahřátí 
na provozní teplotu dochází k vysoušení kabeláže a trakčních motorů. Zároveň je  omezována 
oxidace elektrických kontaktů, dochází k průběžnému promazávání nápravových ložisek, 
převodovek, tlapových ložisek trakčních motorů a všech mechanických pohyblivých částí.
Ukončení tramvajové trati smyčkou přímo v Areálu MHD umožní dobudování 
stávajícího kolejiště a zřízení trolejového vedení s možností napojení troleje instalované 
na kolejích v depozitní hale. To dovolí uskutečňovat posuny provozuschopných historických 
tramvají vlastní silou. Ze strany DPMB, a. s. bude též zajištěna pravidelná údržba a čištění 
výhybek na kolejovém zhlaví před halou a zřízeno i napájení trolejového vedení v Areálu 
MHD trolejovým napětím 600 V. Tak se touto dopravní cestou spojí exponáty Areálu MHD 
s centrem města.
Z těchto důvodů žádáme o ukončení památkové ochrany původní příměstské železniční 
trati Brno - Líšeň, která bude dle záměrů města Brna po provedených rekonstrukcích 
a modernizaci sloužit nejen dopravě, ale umožní i zpřístupnit ojedinělou sbírku vozidel MHD 
nejširší veřejnosti formou předváděcích jízd. “
2
2
Součástí výše uvedené žádosti Technického muzea v Brně je dále přiložené technické 
posouzení obnovy provozu trati Brno -  Líšeň vypracované dne 3. 5. 2016 panem 
Ing. Tomášem Kocmanem: „[...] Tramvajovou trať Stránská skála - Líšeň převzalo 
Technické muzeum v Brně s původním záměrem přestavby pro předváděcí jízdy historických 
tramvají deponovaných v halách nově zbudovaných v prostoru původního líšeňského nádraží. 
Záměr obnovy kolejového svršku s jednou kolejí normálního rozchodu a druhou kolejí jako 
splítky úzkých rozchodů, včetně obnovy trolejového vedení se bohužel naplnit nezdařilo. 
Téměř 30 let (od roku 1974 do roku 2002) byla s maximálním vynaloženým úsilím udržována 
jedna sjízdná kolej. K přerušení provozu došlo vlivem sesuvu podmáčeného náspu, a též 
na zásah drážního správního úřadu. Předání trati Statutárnímu městu Brnu, jež je  schopno 
zajistit investiční prostředky pro generální opravu trati za účelem obnovení provozu 
pravidelné tramvajové linky, představuje jediné v současnosti schůdné řešení dlouhodobě 
nevyhovujícího stavu.
Stane se tak v souladu s ustanovením § 21, odst. 2 zákona 266/1994 Sb. ve znění 
„Nemůže-li vlastník dráhy zajistit provozování dráhy, je  povinen nabídnout dráhu k zajištění 
jejího provozování: b) obci nebo obcím, v jejichž území se dráha nachází, jedná-li se o dráhu 
tramvajovou, trolejbusovou speciální nebo lanovou. “
Technické muzeum v Brně, vzhledem k náplni své činnosti stanovené zřizovací listinou, 
může jen velmi obtížně splňoval podmínky pro udělení úředního povolení k provozování dráhy 
tramvajové (§ 11 a § 12 Z. č. 266/1994 Sb. - alespoň jeden člen statutárního orgánu žadatele 
je  odborně způsobilý, odborná způsobilost je  doložena dokladem o VŠ vzdělání 
ekonomického, dopravního, technického nebo právního zaměření a o vykonání alespoň tříleté 
praxe v řídící činnosti v oboru provozování drah, či dokladem o úplném středoškolském 
vzdělání a pětileté praxi), nemůže ani v potřebném rozsahu zajistit údržbu a opravu dráhy 
(§ 20 a § 21, Z. č. 266/1994 Sb.). Je tak evidentní, že předání tramvajové trati Stránská skála 
-  Líšeň Statutárnímu městu Brnu, bude plně v souladu s ustanoveními Zákona o drahách, 
navíc pokud město Brno má zájem a zabezpečeny finanční prostředky pro obnovu tratě.
Pro Technické muzeum v Brně přinese obnova provozu na tramvajové trati Stránská 
skála - Líšeň v prvé řadě možnost opětovného napojení depozitáře MHD na tramvajovou síť 
DP města Brna. Historické tramvaje tak bude možno po provedení nezbytné údržby a revizí 
opět po letech prezentovat při předváděcích jízdách v ulicích města Brna. To je  významné 
zejména s ohledem na blížící se 150. výročí tramvajové dopravy v roce 2019. 
Vozidla, jejichž technický stav, resp. konstrukce, nedovoluje bezpečný provoz v ulicích města, 
budou moci být prezentována alespoň v úseku z Líšně na Stránskou skálu vedeném 
na vlastním tělese, s výjimkou dvou přejezdů, zcela odděleném od silničního provozu. To se 
týká např. též soupravy původních železničních vozů líšeňské dráhy z roku 1904, 
případně historických tramvajových vozů z počátku 20. století.
Z pohledu konzervování - restaurování historických tramvajových vozů a zajištění 
jejich údržby, oprav a nutných revizí umožní obnova trati jejich přepravu po vlastní ose 
do ústředních dílen DP města Brna v Medlánkách. Bude odstraněno riziko spojené 
s přepravou sbírkových předmětů na silničním traileru, zejména při vykládce a nakládce 
na trailer a dojde k podstatnému snížení nákladů na tuto přepravu. Dojde tak k zásadní změně 
současné dlouhotrvající situace, kdy není možné zajištění odpovídajícího konzervování - 
restaurování sbírkových předmětů umístěných v líšeňském depozitáři, se všemi negativními 
důsledky na jejich technický stav a provozuschopnost. Příležitostné předváděcí jízdy 
historických tramvajových vozů povedou ke zlepšení izolačního stavu jejich elektrických
3
výzbrojí, kdy vlivem zahřátí na provozní teplotu dochází k vysoušení kabeláže a trakčních 
motorů. Zároveň je  omezována oxidace elektrických kontaktů, dochází k průběžnému 
promazávání nápravových ložisek, převodovek, tlapových ložisek trakčních motorů a všech 
mechanických pohyblivých částí.
Ukončení tramvajové trati smyčkou přímo v Areálu MHD umožní dobudování 
stávajícího kolejiště a zřízení trolejového vedení s možností napojení troleje instalované 
na kolejích v depozitní hale A. To dovolí uskutečňovat posuny provozuschopných historických 
tramvají vlastní silou, bez použití vozidla nezávislé trakce. Odstraní se tak rizika 
při opakovaném spojování a nahradí dosud používaný motorový vozík MUV 69 510, 
který pro posuny tramvají není příliš vhodný a je  navíc dlouhodobě odstavený z důvodu 
neopravitelné závady a opotřebení převodovky. Ze strany DP města Brna bude též zajištěna 
pravidelná údržba a čištění výhybek na kolejovém zhlaví před halou. DP města Brna zřídí 
v tomto případě i napájení trolejového vedení v Areálu MHD trolejovým napětím 600 V, 
čímž dojde k výrazné úspoře investičních prostředků TMB, jež by jinak muselo samo zajistit 
vybudování trolejového vedení a měnírny pro jeho napájení. Provoz takové měnírny využité 
pouze pro příležitostné posuny a předváděcí provoz historických tramvají v rámci Areálu 
MHD by byl navíc zcela nerentabilní vzhledem k investicím v desítkách milionů korun. Provoz 
pravidelné tramvajové linky ze Stránské skály do Líšně podstatně zlepší dopravní spojení 
zástavby v přilehlé lokalitě i vlastního Areálu MHD s centrem města. Tím budou vytvořeny 
podmínky i pro případné opětovné zpřístupnění Areálu MHD široké veřejnosti. “
Od Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně,
obdrželo Ministerstvo kultury dne 30. 6. 2016 k dotčené žádosti následující vyjádření 
č .j.N P Ú -371/42026/2016 ze dne 23. 6. 2016, které doporučuje zrušení prohlášení 
předmětné kulturní památky pouze za určitých podmínek: „[...] Trať byla postavena 
na počátku 20. století (zprovoznění 16. července 1905) z důvodu vznikající potřeby 
dopravního spojení tehdejší samostatné obce Líšeň s Brnem. Původní délka jednokolejné trati 
Cernovice - Líšeň činila 6745 m a provoz byl veden v parní trakci. Počátkem druhé světové 
války byla u Stránské skály vybudována továrna na výrobu leteckých motorů (dnešní Zetor) 
a frekvence cestujících v tomto úseku podstatně vzrostla. Nádraží Brno - Černovice bylo 
kolejově napojeno na trať pouliční dráhy v Olomoucké ulici a místní dráha Brno - Líšeň 
byla z Cernovic na Stránskou skálu elektrifikována. To umožnilo 1. ledna 1943 zavedení nové 
tramvajové linky L Nové sady - Stránská skála. Doprava do Líšně však byla nadále 
zajišťována vlaky místní dráhy ze stanice Cernovice. Teprve po dokončení elektrizace 
11. listopadu téhož roku byla tramvajová linka prodloužena až do Líšně. Stoupající frekvence 
cestujících v poválečných letech vedla k vybudování smyčky pro obracení tramvajových 
souprav na nádraží v Líšni a ke zdvojkolejnění celé tratě, které bylo dokončeno 29. července 
1950. Zel v padesátých a šedesátých letech se začala stále více prosazovat autobusová 
doprava (nové linky č. 55 a 58 zajišťovaly rychlejší dopravu než tramvaj). Kvůli špatnému 
stavu kolejí tak byl dne 4. října 1964 provoz tramvají v úseku Stránská skála - Líšeň zastaven. 
Zbývající část trati byla rekonstruována na tramvajovou rychlodráhu a úsek přes černovické 
nádraží byl nahrazen nově vybudovanou tramvajovou tratí odbočující z Táborské ulice 
do Nezamyslovy. Počátkem 80. let pak byla postavena nová přeložka trati vedená blíže 
k Juliánovu.
Památkově chráněný koncový úsek trati o celkové délce 2600 m nebyl od roku 1964 
využíván. V roce 1973 byl převeden do vlastnictví Technického muzea v Brně a v prostoru 
nádraží v Líšni byly vybudovány dopravní haly pro deponování historických vozidel městské
4
dopravy. Původním záměrem bylo trať provozovat pro předváděcí jízdy exponátů, žel obnova 
železničního svršku se z důvodu nedostatku finančních prostředků nerealizovala a postupně 
dochází k dalšímu zhoršování technického stavu.
Dnes je  trať zarostlá náletovou vegetací, dřevěné pražce jsou většinou ztrouchnivělé, 
ocelové tyče fixující rozchod kolejí jsou deformovány vlivem pojíždění soukromých vozidel 
a zemědělské techniky po tělese dráhy, několik set metrů kolejnic zcela chybí, vlivem 
nefunkčního odvodnění dochází k postupnému zanášení kolejí zeminou z okolních polí a zčásti 
je  plocha dráhy dokonce využívána jako prostor pro skladování různého stavebního 
materiálu. Trať Líšeň - Stránská skála se dnes tedy nachází v havarijním stavu.
Před zaujetím stanoviska k předložené žádosti o zrušení prohlášení dráhy za kulturní 
památku je  třeba si definovat je jí památkové hodnoty. Těmi jsou jednak způsob jejího 
trasování, jednak množství prvků původního kolejiva (např. kolejnice typu A, hřeby 
k přichycení kolejnic či kolejové spojky, upevňované šrouby se čtvercovou hlavou). 
Právě na ty je  nutno se v případě schvalování předmětného záměru soustředit.
Obnova železniční trati s sebou obecně nese nejen prostou výměnu kolejových polí, 
ale i zpevnění železničního spodku, popř. i výměnu štěrkového lože. Proto u dráhy, 
jejíž provozování má být schváleno drážním úřadem, je  nezbytné provedení takovéto 
modernizace. N ositelem  pam átkové  hodnoty p a k  zůstává pou ze  trasován í trati. To j e  třeba  
zachytit přesným  geodetickým  zam ěřením . Toto zaměření by mělo být uloženo u vlastníka 
i u odborné organizace státní památkové péče pro případ obnovy kolejového svršku.
Zachování úseku trati z původního kolejiva má smysl pouze v areálu muzea jako 
názorná ukázka toho, jak vypadala konstrukce železničních tratí na počátku 20. století. 
S ohledem na skutečnost, že trať byla mnohokrát přestavována a upravována, není nezbytně 
nutné zachovat všechno stávající kolejivo, neboť se z části jedná již  o prvky, spojené 
s modernizací v 50. a 60. letech 20. století, které jsou sxými parametry shodné s dosud na trhu 
dostupnými výrobky. Důležitý je  také stupeň poškození historických prvků.
Pro funkční „ kolejové lapidárium “ v areálu Technického muzea lze využít pouze prvky 
splňující technické parametry kladené na bezpečný provoz.
Územní plán města Brna s pozemky předmětné kulturní památky nadále počítá jako 
s plochami pro veřejnou kolejovou dopravu.
Dne 7. 6. 2016 byla provedena revize stavu zbývajících částí trati a pořízena 
fotodokumentace dokládající stávající nevyhovující desolátní stav trati.
Dne 13. 6. 2016 projednala Územní komise NPÚ, ÚOP v Brně pro posuzování návrhů 
na nová prohlášení a rušení prohlášení věcí za kulturní památku na svém 230. jednání návrh 
s tímto výsledkem: K om ise doporučuje ke zru šen í proh lášen i K P  (za n íže uvedených  
podm ínek).
Příměstská železniční tramvajová trať „ Líšeňka “ je  pozůstatkem místní dráhy, 
jež vedla z Brna - Černovic do Líšně. Trať byla uvedena do provozu v roce 1905. 
Šlo o železniční trať o celkové délce 6,7 km s parním provozem, na níž byla prováděna osobní 
i nákladní doprava. Původně jednokolejná trať se čtyřmi výhybkami byla v roce 1941 
sloučena se Společností brněnských elektrických pouličních drah a v letech 1943 - 44 byla
5
elektrifikována. V roce 1963 byl provoz do Líšně zrušen a v roce 1973 trať převzalo 
Technické muzeum Brno jako součást areálu MHD v Brně - Líšni.
V roce 1995 (6. června) byla část trati prohlášena za KP, jednalo se o trať o celkové 
délce 2,6 km od dnešní konečné stanice tramvajové linky č. 10 ZKL Líšeň k bývalému nádraží 
Brno - Líšeň a těleso trati včetně svršku, jež dokládá vývoj klasických železničních tratí 
na začátku 20. století a je  využíváno pro jízdy historických vozidel kolejové dopravy. 
(Z rozhodnutí o prohlášení. Trať pro jízdy historických vozidel využívána nebyla). V rámci 
reidentifikace KP byl v roce 2007 popsán stav dochování památky jako nevyhovující 
(cit. v dezolátním stavu, kromě úseků přímo v areálu muzea je  trať zneprůjezdněna, těleso 
je  na některých místech sesypáno a porostlé náletovou vegetací, kolejnice místy zcela chybí, 
pražce jsou ztrouchnivělé. Pro obnovu tratě je  nutná výměna pražců, zpevnění tělesa trati 
a položení nových kolejnic.)
První návrh na zrušení prohlášení KP podalo Technické muzeum v Brně již  dne 
30. 10. 2009 na NPÚ, ÚOP v Brně. V termínu 23. 11. 2009 tento podnět projednala 
Uzemní komise NPÚ, která se zrušením nesouhlasila a podporovala vznik „ lapidária “, dne 
27. 11. 2009 bylo stanovisko komise odesláno na MK ČR (čj. NPÚ-371/10372 + 
11202/2009/01). Verdikt komise 23. 11. 2009: Komise nesouhlasí se zrušením prohlášení 
příměstské dráhy Brno - Líšeň za památku. Návrh vlastníka na zřízení „ lapidária kolejového 
svršku “ lze označit v dané situaci za vhodný nástroj záchrany nej cennějších prvků této 
kulturní památky. Doporučujeme udržet statut památky s tím, že trať bude modernizována 
při zachování svého původního trasování a malého zbytku historického kolejiště 
s autentickými prvky v úseku muzea.
Další návrh na zrušení prohlášení KP podalo v současnosti Technické muzeum v Brně 
na MK ČR, podnět k vyjádření územní komise byl na NPÚ, ÚOP v Brně zaslán dne 24. 5. 
2016. Komise tento podnět projednala a část členů nesouhlasí se zrušením prohlášení výše 
uvedené KP, jelikož se domnívá, že se i nadále jedná o ojedinělý historický doklad soukromé 
příměstské trati, nacházející se v rámci brněnské aglomerace.
Vzhledem ke skutečnosti, že stávající stav (nepoužívaná trať) neumožňuje dostatečnou 
ochranu kolejí (dochází k rozkrádání kolejí, cca polovina kolejí již  byla odcizena, a násep též 
zarůstá vegetací) a „ muzealizace “ („archeologizace‘j  trati se nejeví jako perspektivní - 
prakticky směřuje k jejímu zániku, lze označit v dané situaci návrh vlastníka na zřízení 
„lapidária kolejového svršku“ za vhodný a prakticky jediný reálný nástroj záchrany 
nejcennějších prvků této památky. Vytvoření „ lapidária“ jako muzejní formy ochrany 
částečně řeší zachování kulturních hodnot, rekonstrukce trati v historické stopě potom udržuje 
hodnotu paměti i funkce.
Pro zachování kulturního dědictví líšeňské trati („ IJšeňka “) je  též důležitým faktorem, 
že zprovozněním trati bude udržena tradice propojení městské části Líšeň s ostatními čtvrtěmi 
města Brna.
Též pohled restaurování a konzervování historických tramvajových vozů ve správě TM 
v Brně je  podstatný - je  to rovněž součást technického kulturního dědictví ČR. Zprovoznění 
trati umožní zajištění patřičné údržby, oprav a nutných revizí, které je  možné docílit pouze 
přepravou historických kolejových vozidel po vlastní ose (do ústředních dílen DPMB v Brně 
Medlánkách). Tím se sníží riziko spojené s přepravou sbírkových předmětů pomocí silničních 
trajlerů, zejména při vykládce a nakládce. Zlepší se podmínky pro náležité konzervování
6
a restaurování i propagaci technického kulturního dědictví prostřednictvím předváděcích jízd. 
Umožněním provozu historických vozidel dojde zároveň ke zlepšení jejich technického stavu. 
Zprovoznění trati rovněž umožní zřízení trolejového vedení s možností napojení troleje 
v depozitní hale, což dovolí uskutečňovat posuny provozuschopných historických tramvají 
vlastní silou. Tento aspekt péče o kulturní dědictví považujeme za zcela legitimní, 
nedostatečná možnost ochrany trati v režimu KP již  byla zmíněna.
N etrvám e pro to  na udržen í sta tusu  pam átky  s tím , že trať  j e  m ožné udržet 
p ř i  zach ován í původního trasován í pou ze  je jím  zprovozněním  a zachováním  m alého zbytku  
historického kolejiště  s  au ten tickým i p rvky  v úseku u m uzea (deponování hodnotných  
prvků).
N ový návrh vlastníka K P  na zru šen í p roh lášen í bývalé přím ěstské železn ičn í tratir r
B rno - L íšeň  však doporučuje N PU , U O P v B rn ě pouze za podm ínky. že dojde k záchraně  
existujícího vybaven í tra ti (deponován í hodnotných sou částí m uzejním  způsobem ) a j e j í  
rekonstrukci ja k o  fu n k č n í dráhy v j e j í  stáva jíc í trase (což předpokládá i ú zem ní plán), 
což bude v prospěch  drážních exponátů  uložených v líšeňském  depozitáři TM. V  opačném  
případě j e  ztráta pam átkové  ochrany neetická a tud íž nepřípustná. “
Magistrát města Brna, úsek státní památkové péče, jako příslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise ze dne 24. 6. 2016, č. j. MMB/0214427/2016/K/mk, zrušení 
prohlášení předmětné věci za kulturní památku nedoporučil, a to s následujícím 
odůvodněním: „ [...]  Předmětná nemovitost, tj. předměstská trať Líšeň Slatina, pozemek 
pare. č. 3089/1, 3089/40, k. ú. Líšeň a pozemek pare. č. 169/1, k. ú. Slatina, je  kulturní 
památkou ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, rejstř. č. USKP ČR 10612/7-8616. Prohlášena za ku ltu rn í pam átku  byla v roce  
1995 na návrh vlastníka, tj. Technického m uzea v Brně, tu to j i ž  n efunkčn í trať  vlastník  
předpokláda l rekonstruovat a zprovozn it p ro  historická vozidla Technického muzea. Zám ěr  
ovšem  realizován n ebyl a v rám ci nefunkčního provozu  tra ti došlo k postu pn é  devastaci 
kolejového svršku.
Naopak v roce 2014 obdržel Odbor památkové péče MMB žádost Technického muzea 
v Brně o vydání závazného stanoviska k záměru snesení dosud zachovaných částí kolejiva 
z historického drážního tělesa a vytvoření segmentu trati se zachováním originálních prvků, 
tzv. lapidária, v areálu depa historických vozidel MHD v Líšni, na pozemku pare. č. 3089/1, 
k. ú. Líšeň. Tento záměr byl v předstihu projednán na Národním památkovém ústavu územním 
odborném pracovišti (NPU UOP) v Brně (jednání územní komise dne 23. 11. 2009) s tím, 
že zřízení lapidária kolejového svršku lze označit v dané situaci za vhodný nástroj 
nejcennějších prvků této kulturní památky. Zrušení prohlášení za kulturní památku 
územní komise v rámci tohoto jednání nedoporučila.
K předloženému záměru bylo dne 8. 9. 2014 pod č. j. MMB/0228929/2014 \ydáno 
nepřípustné rozhodnutí Odboru památkové péče MMB s odůvodněním, že na rozdíl od NPU 
UOP v Brně a v souladu s metodickým názorem památkové inspekce Ministerstva kultury ČR 
(PI MK ze dne 22. 8. 2014) Odbor památkové péče MMB nesouhlasí se zamýšleným 
rozsahem prací, neboť likvidací vrchní stavby, tj. kolejiva, by došlo k nevratnému zásahu 
do chráněných hodnot předmětné liniové stavby tak, jak byla prohlášena za kulturní památku 
rozhodnutím Ministerstva kultury ČR č. j. 4022/95 ze dne 6. 6. 1995.
7
V návaznosti na odvolání Technického muzea v Brně Krajský úřad Jihomoravského 
kraje (dále jen KU JMK), Odbor regionálního rozvoje, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno 
(dále jen KU JMK) rozhodnutí zrušil a věc vrátil rozhodnutím č. j. JMK 112833/2014 ze dne 
18. 11. 2014 Odboru památkové péče MMB k novému projednání.
Dle názoru KU JMK měla být věc právně posouzena nikoliv jako pouhý záměr, 
ale jako žádost o vydání závazného stanoviska ke konkrétním stavebním úpravám, 
tzv.k obnově kulturní památky ve smyslu § 14 odst. 1 zákona o státní památkové péči. 
K takovému rozhodnutí bylo dle KU JMK nezbytné zajistit řádnou dokumentaci stávajícího 
stavu památky a také dokumentaci upřesňující návrh.
Z odborného hlediska KU JMK názor Odboru památkové péče MMB označil v zásadě 
za správný s tím, že kolejivo je  pochopitelně integrální součástí předmětné kulturní památky 
a jeho odstranění by představovalo radikální zásah do samotné je jí podstaty. KÚ JMK má 
ovšem současně za to, jak mimo jiné uvádí ve svém odůvodnění, že při posouzení věci je třeba 
přihlédnout i k jiným významným skutečnostem, které celou záležitost z památkového 
hlediska výrazně relativizují. Trať byla několikrát modernizována, všechny prvky kolejiva 
tedy nejsou původní, ale mnohé jsou pozdější, zejména z padesátých a šedesátých let 
20. století, nemají proto z hlediska zájmů památkové péče zdaleka takový význam jako prvky 
původní.
Mnohem důležitější je  ovšem otázka smysluplné a reálné existence památky z pohledu 
dlouhodobé perspektivy. Pokud se uvažuje o využití trasy pro moderní městskou hromadnou 
dopravu, je zřejmé, že stávající kolejivo bude muset být dříve či později odstraněno 
a nahrazeno novým, odpovídajícím soudobým technickým a bezpečnostním požadavkům. 
Podle všeho nelze předpokládat, že by zachování a udržování trati včetně kolejiva 
v „muzeální44 podobě bez praktického využití bylo perspektivně reálné už s ohledem 
na finanční důvody a doložené destruktivní působení sběratelů kovů. Za těchto okolností 
se jeví jako vhodnější plánovitá demontáž kolejiva s tím, že nejcennější prvky budou 
zachovány a prezentovány, ať už in šitu, či prostřednictvím vytvořené expozice. Ve smyslu 
postulátu vyjádřeného v ustanovení § 14 odst. 3 zákona o státní památkové péči, by tak měly 
být zohledněny důležité zájmy účastníka na účelném a udržitelném využití objektu, 
aby formálně důsledná aplikace zákonných povinností nevedla z hlediska naplnění základního 
účelu zákona o státní památkové péči ke kontraproduktivním důsledkům.
Po doplnění podání o vyžádanou dokumentaci bylo v rámci obnoveného řízení vydáno 
závazné stanovisko Odboru památkové péče MMB č. j. MMB/0228929/2015/II ze dne 19. 10. 
2015, kterým byla posouzena dokumentace pro stavební povolení „Sejmutí kolejí historické 
trati v Brně Líšni.44 a „Lapidárium segmentu hist. trati v Brně Líšni.44 (Architektonická 
kancelář Ing. arch. Radko Květ, 08/2015). Odbor památkové péče MMB se řídil výše 
uvedeným rozhodnutím KU JMK a stanovil podmínky, za kterých lze při umožnění záměru 
postupovat. V rámci provádění prací může dojít, po zaměření a konkrétním vyhodnocení 
stavu, ke snesení kolejiva výhradně za předpokladu, že původní prvky v rozsahu určeném 
k zachování, budou neprodleně prezentovány v rámci lapidária na pozemku pare. č. 3089/1, 
k. ú. Líšeň, tj. původní kolejivo nebude uskladněno na jiném místě (ani dočasně), ale bude 
odborně ošetřeno a bezprostředně osazeno dle předložené dokumentace pro stavební povolení.
Dokumentace pro stavební povolení původně předložený záměr upřesnila s tím, 
že úpravy byly konkretizovány v návaznosti na vyhodnocení stavebně historických hodnot 
jednotlivých úseků kolejiva nacházejícího se na historickém drážním tělese. Část kolejiva
8
navíc již  není dochována, a to vlivem postupné degradace dlouhodobě nevyužívané trati 
a vlivem rozkrádání sběrači kovů.
V rámci výsledně schválené úpravy lze z kolejového svršku snést stávající kolejivo 
s tím, že zbytky původního nejcennějšího kolejiva (včetně cenných původních prvků) budou 
zachovány a instalovány v rámci lapidária na pozemku pare. č. 3089/1, k. ú. Líšeň.
Ostatní nepůvodní kolejivo a prvky, pocházející zejména z přestaveb a modernizace 
trati z 50. a 60. let 20. století, lze demontovat. Předpokladem navrhovaných úprav ovšem 
bylo, že i po snesení kolejového svršku budou pozemky dráhy pare. č. 3089/40, 3089/1, 
k. ú. Líšeň a pozemek pare. č. 169/1, k. ú. Slatina, památkově chráněnými nemovitostmi 
ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
S poukazem na výše uvedené skutečnosti zůstává názor Odboru památkové péče MMB 
i nadále konstantní tak, jak byl definován v závazném stanovisku č. j. ze dne 19. 10. 2015 
a zru šen í p ro h lá šen í věci za ku ltu rn í pam átku  tedy O dbor pam átkové p éče  M M B  
nedoporučuje. Zejm éna trvá na za jiš těn i řádné pam átkové  ochrany ve sm yslu  zákona  
č. 20 /1987 Sb., o s tá tn í pam átkové  péči, ve zn ěn í pozdějších  předpisů , segm entu  h istorické  
tra ti v rám ci nově zřízeného lapidária na pozem ku  pare. č. 3089/1, k. ú. Líšeň.
Cílem schváleného lapidária má být vytvoření expozice Technického muzea v Brně. 
V tomto smyslu byl postup, jak je  výše uvedeno, již  v předstihu doporučen NPÚ ÚOP 
v Brně a KU JMK. Odbor památkové péče MMB řešení z hlediska další perspektivy 
předmětné kulturní památky a zachování alespoň historicky nej hodnotnějších prvků 
ve výsledku akceptoval.
Památkovou ochranu a dohled nad realizací zamýšleného vybudování lapidária lze 
nadále zajistit pouze tehdy, pokud předmětná bývalá trať zůstane zatím v daném rozsahu 
kulturní památkou. Po realizaci prací, které jsou předmětem výše uvedeného závazného 
stanoviska Odboru památkové péče MMB č. j. MMB/0228929/2015/I1 ze dne 19. 10. 2015, 
lze teprve uvažovat o zrušení památkové ochrany u té části trati, jejíž kolejový svršek bude 
rozebrán. “
Krajský úřad Jihomoravského kraje, úsek státní památkové péče, ve svém 
vyjádření č. j. JMK 80572/2016 ze dne 15. 6. 2016, zrušení prohlášení uvedené věci 
za kulturní památku doporučil pouze zčásti a za určitých podmínek: Více než sto let
stará příměstská trať spojující obce Líšeň a Černovice, která usnadňovala spojení s městem 
Brnem a jeho zásobování, se v současné době nachází v havarijním stavu. Trať není 
dlouhodobě provozována, z velké části j i  rozebrali sběrači kovů a poškodili vlastníci okolních 
parcel.
V loňském roce příslušný orgán státní památkové péče vydal závazné stanovisko, 
které za podmínky zřízení lapidária umožňuje vlastníku kulturní památky snést zbytky 
kolejiva. Jak již  konstatoval Krajský úřad Jihomoravského kraje ve svém rozhodnutí č. j. JMK 
112833/2014 ze dne 18. 11. 2014, za současného stavu není možno ani zvolit jiný postup, 
pokud nemá docházet k další destrukci kulturní památky.
Přestože byl projekt budování lapidária počátkem letošního roku pozastaven, jeví se 
snesení zbytků trati jako nevyhnutelné a jediné do budoucna možné řešení. Po snesení
9
kolejiva bude bezpředmětné chránit pozemky trati, avšak nadále zůstane žádoucí ochrana 
kolejiva a prezentace pozůstatků trati jako nedílné historie Líšně a města Brna vůbec. Pokud 
bude památková ochrana pozemků trati zrušena nyní, nebude již  vlastník nucen ani zbudovat 
lapidárium a zachovat zbytky trati. Z toho důvodu lze doporučit zrušení prohlášení pozemků 
pare. č. 169/1 v k. ú. Slatina a p. č. 3089/1 a 3089/40 v k. ú. Líšeň za kulturní památku poté, 
co dojde k vybudování lapidária, které bude nadále prezentovat zachované části kulturní 
památky. “
V souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, bylo účastníkovi řízení umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí 
vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. Technické 
muzeum v Brně této možnosti využilo a ve svém následném vyjádření se ztotožnilo 
s podmínkami vznesenými ze strany Národního památkového ústavu, územního odborného 
pracoviště v Brně, pro případ zrušení prohlášení dotčené věci za kulturní památku: 
„ Na základě oznámení Ministerstva kultury o shromáždění veškerých potřebných podkladů 
před vydáním rozhodnutí ve věci správního řízení o zrušení prohlášení bývalé příměstské 
železniční trati Brno - Líšeň za kulturní památku na základě naší žádosti ze dne 5. 5. 2016 
zasíláme vyjádření k podkladům.
Ztotožňujeme se se stanoviskem Národního památkového ústavu, územního odborného 
pracoviště v Brně. Obnova této železniční trati vyžaduje výměnu kolejového svršku, 
štěrkového lože i opravu železničního spodku drážního tělesa včetně odvodnění. Přitom nelze 
použít díly stávajícího kolejového svršku z důvodu vyhnití dřevěných pražců, stavu kolejnic 
s extrémně opotřebenou hlavou a korozí poškozených upevňovadel (podkladnice, vruty, 
hřeby).
Při demontáži kolejového svršku budou vybrané díly zachovány - zejména původní 
kolejnice tvaru XXIV délky 9 m o hmotnosti 26 kg/m, případně použitelná část dílů upevnění 
kolejnic. Dřevěné pražce jsou bohužel nepoužitelné a bude je  třeba nahradit pražci shodného 
provedení vytěženými v jiné lokalitě. Tyto díly budou využity pro vybudování kolejového 
lapidária v Areálu Technického muzea v Brně Líšni, Holzova 4.
Kolejové lapidárium s autentickými prvky bude zřízeno v Areálu MHD v rámci jeho 
revitalizace související se záměrem rekonstrukce dráhy v historické stopě a obnovy 
pravidelného provozu v úseku Stránská skála - Líšeň, Holzova. V současné době probíhají 
jednání mezi Technickým muzeem v Brně, Dopravním podnikem města Brna a Magistrátem 
města Brna týkající se přípravy projektové dokumentace rekonstrukce dráhy ukončené 
smyčkou v Areálu MHD v Brně Líšni, jež  bude zahrnovat i vybudování kolejového lapidária 
pro venkovní prezentaci sbírkových předmětů tohoto oboru. “
Ministerstvo kultury zhodnotilo všechny předložené podklady jednotlivě 
i ve vzájemných souvislostech a rozhodlo zrušit prohlášení bývalé příměstské železniční trati 
Brno - Líšeň na pozemku p. č. 169/1, k. ú. Slatina, a na pozemcích p. č. 3089/1 a 3089/40, vše 
k. ú. Líšeň, rejstř. čís. ÚSKP ČR: 10612/7-8616, město Brno, okres Brno - město, 
Jihomoravský kraj, za kulturní památku, neboť byly v dané věci prokázány mimořádně 
závažné důvody pro zrušení prohlášení za kulturní památku:
10
Původním smyslem prohlášení bývalé příměstské železniční trati Brno -  Líšeň 
za kulturní památku byla snaha Technického muzea v Brně zachovat a znovuzprovoznit 
v roce 1964 zrušené dopravní kolejové spojení Líšeň -  Stránská skála s cílem jeho 
opětovného využívání pro tzv. nostalgické jízdy, respektive veřejnou prezentaci v areálu 
muzea deponovaných pojízdných vozidel městské hromadné dopravy. Památkovou podstatu 
předmětné věci tvořila jednak samotná historická stopa trasování z počátku 20. století, druhou 
nedílnou součástí a nositelem památkové hodnoty byla technická -  konstrukční stránka věci, 
skládající se z traťového spodku a kolejového svršku. V této souvislosti je třeba podotknout, 
že podstatná část konstrukcí již v době prohlašování věci za kulturní památku neodpovídala 
stavu zdoby výstavby a zprovoznění jednokolejné trati v roce 1905, ale byla výsledkem 
pozdějších modernizací a rozšíření. Vzhledem k tomu, že plánovaná rekonstrukce kolejového 
spojení Líšeň -  Stránská skála nakonec nebyla v důsledku vysokých finančních nákladů 
na obnovu a problémů s následným udržením provozuschopnosti opravené trati do dnešních 
dnů realizována, zbylo v současnosti z předmětné kulturní památky již pouhé torzo. Většina 
hodnotných železných součástí svršku totiž byla v průběhu posledních desetiletí postupně 
odcizena v rámci nelegálních nájezdů sběračů kovů, přičemž traťový spodek je aktuálně 
natolik degradovaný, že by bylo v případě opětovného zprovoznění nutné přistoupit k jeho 
radikální obnově.
V situaci, kdy dotčená kulturní památka prakticky zanikla, se jeví jako nej schůdnější 
řešení a k posledním hodnotným pozůstatkům původního kolejiva (např. kolejnice typu A, 
hřeby k přichycení kolejnic, kolejové spojky, šrouby se čtvercovou hlavou) nej ohleduplnější 
postup odborná demontáž, šetrné uschování a následné využití zachráněných prvků v rámci 
nově vybudovaného kolejového lapidária v Areálu MHD v Brně -  Líšni. Jelikož má Dopravní 
podnik města Brna, a. s. zájem obnovit od roku 1964 nepoužívaný tramvajový koridor Brno -  
Líšeň v historické stopě trasování bývalé příměstské železniční trati, což předpokládá 
i stávající územní plán, bude i po zrušení prohlášení věci za kulturní památku zachována 
symbolická paměťová hodnota a dopravní tradice předmětného úseku. Znovuzprovoznění 
trati zároveň umožní zajištění patřičné údržby, oprav a nutných revizí historických kolejových 
vozidel ve správě Technického muzea v Brně přepravou po vlastní ose. Tím se významně 
sníží riziko spojené s převozem sbírkových předmětů do ústředních dílen DPMB v Brně - 
Medlánkách pomocí silničních trajlerů, zejména při jejich vykládce a nakládce na trajler. 
Zlepší se též podmínky pro náležité konzervování a restaurování i pro propagaci technického 
kulturního dědictví prostřednictvím předváděcích jízd pro veřejnost. Umožněním 
příležitostného provozu historických vozidel dojde ke zlepšení izolačního stavu jejich 
elektrických výzbrojí a k promazávání nápravových ložisek, převodovek, tlapových ložisek 
trakčních motorů a všech mechanických pohyblivých částí. Ukončení tramvajové trati 
smyčkou přímo v Areálu MHD dále umožní dobudování stávajícího kolejiště a zřízení 
trolejového vedení s možností napojení troleje instalované na kolejích v depozitní hale. 
To dovolí uskutečňovat posuny provozuschopných historických tramvají vlastní silou. 
Ze strany DPMB, a. s. bude též zajištěna pravidelná údržba a čištění výhybek na kolejovém 
zhlaví před halou a zřízeno i napájení trolejového vedení v Areálu MHD trolejovým napětím 
600 V. Tak se touto dopravní cestou spojí exponáty Areálu MHD s centrem 
města. Odstroiování zbylého původního historického kolejiva a realizaci kolejového lapidária 
v Areálu MHD v Brně -  Líšni doporučujeme v předstihu konzultovat s Národním 
památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Brně.
Vzhledem kvýše uvedenému již dotčená bývalá příměstská železniční trať Brno - 
Líšeň nevykazuje znaky kulturní památky ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 citovaného zákona 
č. 20/1987 Sb.
11
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu poěíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 
a § 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, 
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené 
rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 
odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto 
případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje 
§ 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
12

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o zrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0217747.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Brno - Líšeň, tramvajová trať předměstská - 2,6 km. Rozhodnutí o zrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

10998293 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Slavík Jiří, (1965-);

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

29.07.2016

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 123721

Bližší specifikace:

Název	příměstská tramvajová trať
Číslo ÚSKP	10612/7-8616
Kód fáze ochrany	Z
Fáze ochrany	již není památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 7552

Název objektu: příměstská tramvajová trať

Část obce: Líšeň

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Líšeň

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

příměstská tramvajová trať (právní stav 123721)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 8552

Název lokality: Líšeň

Reálný typ: býv. městys

Kat. území: Líšeň

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

příměstská tramvajová trať (právní stav 123721)

Kód CZ: 14623

Název lokality: Slatina

Reálný typ: urbanizované sídlo

Kat. území: Slatina

Obec: Brno

ORP: Brno

Okres: Brno-město

Kraj: Jihomoravský kraj

příměstská tramvajová trať (právní stav 123721)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 6

Název hist. regionu: Brno

příměstská tramvajová trať (právní stav 123721)

Ke stažení Náhled Poslat žádost