Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6

Textový obsah:

W i 3 j 6  -  V te ř
Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Došlo: 30.05.2016 10:48:46
<U NPU-310/42768/2016
Listu: 1 Příloh: 3
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Obec Stěžery 
Lipová 31 
503 21 Stěžery
Váš dopis značky Naše značka Vyfizuje/linka V Praze dne: 18.2.2016
MK 13006/2016 OPP Dvořáková Jana Ing. / 431 
MK-S 11726/2015 OPP
Věc: řízení o zrušení prohlášení budovy sýpky bez č. p. na pozemku pare. č. 3/1, k. ú. 
Stěžery, obec Stěžery, okres Hradec Králové, za kulturn í památku -  rozhodnutí
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 13006/2016 OPP ze dne 18. 
2. 2016 ve výše uvedené věci.
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
11811 Praha 1-M ala Stran
IČ: 00023671 lid
Příloha: 1 x rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 13006/2016 OPP, sp. zn. MK-S 
11726/2015 OPP ze dne 18. 2. 2016
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství 
Národní památkový ústav, územní odbor. prac. v Josefově 
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor památkové péče 
Magistrát města Hradec Králové, úsek státní památkové péče 
vlastní
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 1 telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 fax: 224 318 155
e-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: M K C R X 0 0 9 G S J 6
V Praze dne 18. 2. 2016 
Č .j.M K  13006/2015 OPP 
Sp. zn. MK-S 11726/2015 OPP
R O Z H O D N U T Í
za správnost:/
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle § 8 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, vydává toto
r o z h o d n u t í :
Ministerstvo kultury, jako příslušný orgán státní památkové péče, rozhodlo ve věci
žádosti Obce Stěžery, Lipová 31, 503 21 Stěžery, IČ ....... , v řízení o zrušení prohlášení
bývalé sýpky bez č. p. na pozemku pare. č. 3/1, k. ú. Stěžery, obec Stěžery, okres Hradec 
Králové, Královéhradecký kraj, jíž je jediným vlastníkem a která je evidována v Ústředním 
seznamu kulturních památek jako součást souboru areálu zámku Stěžery č. p. 1 pod číslem 
45713/6-708, za kulturní památku, takto:
Ministerstvo kultury v tomto řízení podle § 8 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, žádosti nevyhovuje a
n e r u š í
prohlášení bývalé sýpky bez č. p. na pozemku pare. ě. 3/1, k. ú. Stěžery, obec Stěžery, 
okres Hradec Králové, Královéhradecký kraj, Královéhradecký kraj, která je evidována 
v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod č. 45713/6-708, jako součást 
souboru areálu zámku Stěžery č. p. 1, za kulturní památku.
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo kultury obdrželo dne 9. 9. 2015 žádost Obce Stěžery o zrušení prohlášení 
budovy sýpky bez č. p. na pozemku pare. ě. 3/1, k. ú. Stěžery, obec Stěžery, okres 
Hradec Králové, za kulturní památku. Sýpka je evidována v Ústředním seznamu 
kulturních památek jako součást souboru areálu zámku Stěžery č. p. 1 pod rejstříkovým 
číslem 45713/6-708. Jako důvod uvedli nedostatek finančních prostředků na údržbu, dále 
špatný technický stav, konkrétně: „ Obec si zadala vypracování posudku dřevěných konstrukcí 
z hlediska jejich napadení dřevokaznými houbami a hmyzem. Po vyhodnocení intenzity 
a charakteru poškození dřeva byla vyměněna část starší střešní krytiny z bobrovek 
a provizorní krytina z bitumenových vlnovek. Tím bylo zabráněno zatékání dešťové vody do 
objektu. Přesto nelze zabránit další houbové nákaze a stále existuje možnost rozšíření 
dřevomorkových výtrusů do dalších dřevěných částí. Zvláštní ochrana dřeva nebyla nikdy 
provedena, nebo je  v současné době již  nefunkční. Napadení dřevomorkou je  rozsáhlé
1
a s tvorbou zralých plodnic (zbytky starých plodnic jsou patrné na vnitřním líci obvodového 
zdivá). Objekt je  stavebně neudržovaný, bez využití a nelze omezit další chátrání stavby. “ 
Obec dále uvádí, že pro budovu nelze najít praktické využití, neboť nízké stropy nevyhoví 
žádným současným stavebním předpisům a nelze ji uvnitř stavebně upravit z důvodů její 
památkové ochrany. Dopis uvádí, že dle konzultace s nejmenovanými odbornými pracovníky 
památkové péče je jediným možným využitím budovy její původní účel -  sušení, neboť 
„cennou část vnitřního prostoru budovy tvoří zejména vyřezávané střední sloupy, které 
podporují jednotlivá podlaží a polovalbovou střechu. Na každém patře se jich nachází 6. Jde 
o dubové, zdobené profilované sloupy o průměru 400 x 400 mm nesoucí střední průvlak. “
Dopis dále sděluje, že obec zakoupila sousední pozemky a ráda by budovu využila 
k novému nespecifikovanému účelu. V příloze zaslala posudek dřevěných konstrukcí Ing. P. 
Rohlíčka z roku 2013, technickou zprávu Ing. P. Jošta z roku 2012. Z obou příloh vyplývá, že 
nezbytné opravy se týkají pouze dřevěné konstrukce krovu.
Sýpka stojí v západní části obce pod silnicí vedoucí do Těchlovic. Původně stála 
v západní části hospodářského dvora v bezprostředním sousedství stěžerského zámku 
a zámecké zahrady. V současné době je původní urbanistická situace narušená novodobou 
zástavbou a rozparcelováním původní zámecké zahrady na menší soukromé zahrady. 
V bezprostřední blízkosti obklopují sýpku příjezdové a provozní komunikace, na jižní 
a západní straně je částečně zakrytá novodobými přístavbami.
Jedná se o dvoupatrovou budovu zděnou ze smíšeného zdivá z lomového kamene 
a cihel na vápennou maltu. Střecha objektu je sedlová s podlomením, na severní a jižní straně 
s polovalbami. Pokrytá je částečně původními pálenými bobrovkami, částečně vlnitými 
šablonami na původní laťování. Jedná se o provizorní zakrytí provedené z důvodu nedostatku 
finančních prostředků k zamezení zatékání do objektu se souhlasem orgánů státní památkové 
péče. Východní a západní průčelí sýpky jsou sedmiosá, ve všech osách obdélná sýpková okna 
bez šambrán a ostění. Ve střední ose východního průčelí vstup s kamenným ostěním 
zvýrazněným obvodovými lištami a kapkami. Ve vstupu jsou osazeny původní železné dveře 
pobité železným plechem a ztužené diagonálními pásy v místě styku s železnou kytkou. Okno 
v první ose ve druhém patře je rozšířeno ubouráním parapetu. Část západního průčelí zakrývá 
novodobý přístavek pobitý vlnitým plechem a etemitem. Obě tato průčelí jsou završena 
dvoustupňovou korunní římsou bez profilace. Severní a jižní průčelí jsou dvouosá se stejnými 
okny jako ve východním a západním průčelí, ve štítech obou průčelí jsou obdélné štěrbinové 
větráky s okosenými hranami ostění a volská oka. K jižnímu průčelí přiléhá novodobý 
železný přístavek. V přízemí tohoto průčelí je novodobě upravený boční vstup uzavřený 
dvoukřídlými dřevěnými vraty. Fasáda všech průčelí je  hladká bez architektonického členění, 
korunní římsa je  zjednodušená, na západní straně při nedávném statickém zajištění 
vybetonovaná. Omítka je poměrně novodobá. Všechny okenní otvory jsou uzavřeny 
původními částečně tordovanými probíjenými mřížemi osazenými ve vnitřní části okenních 
otvorů. V interiéru se v části okenních otvorů dochovaly rámy dvoukřídlých oken - bez křídel, 
pouze s fragmenty kování.
V interiéru jsou všechna podlaží včetně přízemí sýpková s Fošnovými podlahami 
a trámovými stropy s příčně uloženými tesanými trámy. V podélném směru jsou stropy ve 
všech patrech i v přízemí podepřené průvlaky na masivních výrazně profilovaných dubových 
sloupech s konzolami s profilovaným zaobleným zhlavím. Podlaha přízemí byla původně 
odvětrávaná, v současné době je vzduchová mezera pod podlahou z větší části zanesena 
nečistotami. V přízemí je původní sýpkový prostor druhotně předělen bedněnou stěnou na dva 
a dubové průvlaky doplněny mladšími sloupky v jednodušším provedení bez profilace. Ve 
druhém patře má část stropních trámů nově provedené výměny. Jednotlivá patra jsou mezi 
sebou přístupna jednokřídlým schodnicovým schodištěm, z přízemí do patra obedněným. 
U schodiště z přízemí do prvního patra se dochovalo zábradlí se sloupky v podobě ozdobných 
vyřezávaných kuželek a ozdobně vyřezávanými příčlemi. Okenní otvory mají šikmé špalety
2
a segmentové záklenky, na stěnách se dochovaly fragmenty původních vápenných omítek. 
Krov barokního typu, ve spodní úrovni je hambalková soustava s ležatými, v horní se 
stojatými stolicemi.
Na žádost ministerstva zaslal své odborné stanovisko Národní památkový ústav, 
územní odborné pracoviště v Josefově, v dopise ze dne 21. 10. 2015, č. j. NPU- 
362/71320/2015, v němž nedoporučuje zrušení památkové ochrany. Mimo výše uvedený 
popis objektu se v něm vyjadřuje k jeho technickému stavu a památkové hodnotě: „Sýpka je  
pozdně barokní hospodářskou stavbou z přelomu 18. a 19. století. Přesná doba její výstavby 
není dosud známa, mohla by pocházet z roku 1802 nebo okolních let. V roce 1802 se 
přestavovala zámecká budova. Vnitřní dispozice sýpky odpovídá obvyklým dobovým 
standardům a způsobu jejího využití. Ne úplně obvyklé a z pohledu památkové péče do jisté 
míry nadstandardní je  pro daný typ stavby zdobné řešení sloupků ve všech sýpkových patrech 
v přízemí a zdobné provedení schodiště. Všechny tyto prvky se dosud zachovaly ve velmi 
autentické podobě, stejně jako krov. Autenticky se dochovala také hmota objektu. Jeho 
památkovou hodnotu snižuje utilitární provedení fasády nejspíš až z druhé poloviny 20. století 
a provizorní střešní krytina na jihozápadní části střechy. V případě střešní krytiny je nutno 
uvést, že se jedná o provizorní řešení provedené se souhlasem orgánů státní památkové péče 
za účelem zamezení chátrání objektu - zamezuje zatékání. Z památkového hlediska se tedy 
jedná o autenticky zachovaný hospodářský objekt jako celek, nikoliv pouze o objekt 
s hodnotnými sloupy, jak je  mylně uvedeno v žádosti o zrušení prohlášení objektu za kulturní 
památku.
Po technické stránce se objekt nachází v zanedbaném, avšak nikoliv v havarijním 
stavu. Provedením, byť částečně provizorních, oprav byl objekt alespoň částečně zabezpečen. 
Napadení dřevěných prvků dřevokaznými škůdci považujeme u staveb podobného typu za 
běžné, a zcela jistě odstranitelné. V žádném případě jej nevnímáme jako důvod ke zrušení 
památkové ochrany objektu, stejně jako aktuální nedostatek finančních prostředku na jeho 
údržbu a omezené možnosti využití. Objekt se nachází ve stavu, v němž se jiné objekty mnohdy 
za kulturní památky naopak prohlašují. Neztotožňujeme se s tvrzením, že objekt je možné 
využít výhradně k činnosti, k níž byla původně určena. Ke sdělení o minimálních možnostech 
ke změně dispozice sdělujeme, že minimálně částečné zachování dobové dispozice je jednou 
z primárních úkolů památkové ochrany dané kategorie objektu. Zrušení památkové ochrany 
za účelem radikální přestavby objektu se změnou dispozice by bylo ztrátou smyslu památkové 
péče. V souvislosti se zmiňovaným stavem objektu je důležité také uvést, že v letech 2012 
a 2013 byla vlastníkovi objektu poskytnuta na jeho opravu dotace. V roce 2012 od Krajského 
úřadu Královéhradeckého kraje (110.000) a Ministerstva kultury CR (362.000) na opravu 
střechy, v roce 2013 od Krajského úřadu Královéhradeckého kraje (100.000) a Ministerstva 
kultury ČR (136.000) na statické zajištění objektu. “
V řízení se vyjádřil, na základě § 8 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, Magistrát města Hradec Králové, úsek státní památkové péče.
Stanovisko ze dne 12. 10. 2015, č. j. MMHK/179198/2015 PP/MEJ nedoporučuje zrušení 
prohlášení budovy, neboť jde o výjimečný doklad historického vývoje s mimořádnou 
uměleckou a historickou hodnotou. Objekt je v relativně dobrém technickém stavu, který je 
po nezbytných opravách střešního pláště, částí krovu, okapové římsy a statickém zabezpečení 
zakonzervován. Tyto opravy byly realizovány s podporou dotačních programů, budova je 
nyní stavebně zakonzervována. Je dochována v původní hmotě téměř autenticky, novodobé 
nevhodné přístavky jsou odstranitelné.
Dále se v řízení vyjádřil, na základě § 8 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor památkové péěe,
v dopise ze dne 2. 10. 2015, pod zn. 25210/RG/2015-5, kde nedoporučuje prohlášení sýpky
3
zrušit, neboť stále vykazuje památkové hodnoty, pro něž byla zapsána. Dopis uvádí k historii 
a současnému stavu objektu:
„Barokní sýpka byla vybudována jako součást harrachovského sídla ve Stěžerech 
pravděpodobně v druhé polovině 18. století tj. v době, kdy Harrachově započali přestavbu 
zámku poškozeného jednak drancujícími pruskými vojáky v roce 1745 a poté i v důsledku 
selského povstání v roce 1775. Budova nebyla výrazněji stavebně upravována. Jedná se
0 třípodlažní nepodsklepenou stavbu vybudovanou na obdélném půdoryse a krytou 
polovalbovou střechou. Sýpka je vystavěna převážně z pískovcových kvádrů, ale částečně
1 z pálených cihel, a má jednoprostorovou dispozici. Jednotlivá patra v interiéru sýpky jsou 
řešena totožně, tj. tesaný trámový strop je  podepřený průvlakem, neseným šesti vyřezávanými 
sloupy, případně (především v přízemí) dalšími druhotnými podpěrami. Podlahy jsou fošnové. 
Jednotlivá patra (a prostor krovu) jsou propojena schodištěm, přičemž schodiště do prvního 
patra má zábradlí zdobené řezbou a vyřezávanými sloupky. Krov je  s ležatou stolicí, nad níž 
je ještě další vaznice nesená sloupky s pásky. Zavětrování krovu je  provedeno šikmými trámy 
ve spodní části střešních rovin. Fasády budovy jsou bez zdobných prvků, s výjimkou 
podstřešní římsy, a jsou z větší části opatřeny omítkou přírodní okrové barvy. Vnitřní prostory 
jsou prosvětleny obdélnými sýpkovými okénky (v interiéru mají okenní otvory segmentové 
záklenky). Severní a jižní průčelí budovy mají vždy sedm okenních os. V severním průčelí je  ve 
čtvrté ose v přízemí vchod rámovaný jednoduchým pravoúhlým pískovcovým portálkem 
s ušima zdobenýma třemi kapkami. K jižnímu průčelí přiléhá novodobá přístavba, která však 
není stavebně propojena s budovou sýpky. V severním průčelí došlo v rámci oprav k rozšíření 
jednoho z okének, naopak okénko nad vstupem je z části zazděno. Všechna okna jsou opatřena 
mřížkami. Výjimkou jsou okna v západním a jižním štítě budovy. Vstupní dveře v severním 
průčelí jsou pobité plechem s diagonálními pásky a rozetou uprostřed. V současnosti se do 
prostoru sýpky vstupuje východním průčelím, kde je k sýpce přistavěna novodobá rampa. Na 
východní průčelí budovy sýpky pak navazuje novodobá zastřešená konstrukce. (...) Budova 
sýpky v současné době v uspokojivém stavu, kdy hlavní problémy byly odstraněny 
v minulých letech (viz výše). Zároveň se jedná o stavbu, která neprošla v minulosti žádnou 
výraznou modernizační úpravou či závažným znehodnocujícím utilitárním zásahem, který by 
se zásadně negativně projevil na její hodnotě. Naopak předmětná budova sýpky je  stavbou 
s množstvím téměř intaktně dochovaných historických konstrukcí a prvků s historicko- 
dokumentační vypovídací hodnotou, a jednoznačně j i  lze proto pokládat za doklad stavebního 
vývoje a technické vyspělosti řemesla a estetické úrovně stavební produkce období baroka. 
Budova sýpky je navíc nedílnou součástí původního zámeckého areálu, který je  sice nyní, 
vzhledem k rozparcelování a drobnější zástavbě původně volné plochy dvora, jako celek 
částečně urbanisticky znehodnocen, avšak díky dochovaným objektům zámku a předmětné 
sýpky stále představuje významný doklad historického vývoje sídla a spolu s nedaleko stojícím 
kostelem Sv. Marka tak tvoří historicky a urbanisticky cenné jádro obce. Konečně pak nelze 
pominout také architektonickou hodnotu dané stavby.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor regionálního rozvoje, grantů a dotací, 
oddělení kultury a památkové péče, sice chápe důvod, který vedl stávajícího vlastníka sýpky 
k podání předmětného návrhu, ale tento důvod dle jeho názoru, zvláště pak vzhledem k výše 
uvedenému, nemůže být dostačující proto, aby převážil veřejný zájem na zachování 
památkové ochrany daného objektu. Zvláště vezme-li se v potaz skutečnost, že vlastník již  
provedl základní zabezpečeni budovy, a to navíc za finanční podpory jak Ministerstva kultury 
ČR, tak i Královéhradeckého kraje. “
Účastník řízení byl v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu informován v dopise ze dne 
2. 12. 2015 pod zn. MK-S 11726/2015 OPP, o tom, že již byly shromážděny všechny 
podklady pro rozhodnutí a byl vyzván, aby se vyjádřil jak k nim, tak ke způsobu jejich 
zjištění, případně navrhl jejich doplnění v zákonem stanovené lhůtě. Této možnosti nevyužil.
4
Během hodnocení Ministerstvo kultury zvážilo výše uvedené jednotlivě i ve 
vzájemných souvislostech. Konstatovalo ve shodě se všemi shromážděnými stanovisky, že 
budova nadále vykazuje vysokou památkovou hodnotu, pro kterou byla zapsána do státních 
seznamů nemovitých památek. Je nadále hodnotnou historickou součástí souboru „zámek 
Stěžery“.
Technický stav objektu je stabilizovaný, po nezbytných opravách si sýpka uchovala 
vysokou míru původních hodnotných prvků. Dle předložených posudků technického stavu se 
nezbytné opravy týkají pouze dílčích částí krovu. Obec Stěžery uvádí, že hlavním důvodem 
podání žádosti je  nemožnost budovu s nízkými stropy využít. Barokních sýpek, které jsou 
chráněny jako kulturní památky je na území ČR celá řada, doporučujeme proto hledat úspěšné 
příklady konverzí těchto typologicky navzájem velmi podobných objektů. Doporučujeme se 
obrátit na pracovníky Národního památkového ústavu nejen v Josefově, ale i v jiných 
regionech, příkladů se jistě najde celá řada, např. sýpka v Chrastu u Chrudimi (restaurace 
a galerie nábytku), v Ludéřově (expozice historie obce), Dolním Skrýchově u Jindřichova 
Hradce (galerie a ateliér) atd. Doporučujeme rovněž zjistit na webových stránkách NPÚ 
(knihovna), zda nebyla vydaná metodika či jiná literatura k tématu barokních sýpek. Dále 
podotýkáme, že nezbytná budoucí konverze stavby si jistě vyžádá zásahy v interiéru stavby, 
přizpůsobené nové formě využití. Tyto zásahy by však měly uchovat památkově hodnotné 
prvky konstrukce.
Z výše uvedených důvodů dospělo ministerstvo kultury k závěru, že bývalá panská 
sýpka nadále vykazuje vysokou architektonickou i urbanistickou a historickou hodnotu. Je 
dochována s vysokou mírou autenticity. Její stav je opravitelný a v souladu se zachováním 
těchto hodnot. Rozhodlo proto prohlášení předmětné budovy za kulturní památku nezrušit, 
neboť objektivně nadále vykazuje hodnoty ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 citovaného 
zákona č. 20/1987 Sb.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
Mgr. Petra Ulbnchová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
5

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0302537.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Stěžery, zámek. Rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

5273419 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dvořáková Jana; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

18.02.2016

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 158173

Bližší specifikace:

Název	zámek
Číslo ÚSKP	45713/6-708
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 751812

Název objektu:

Část obce: Stěžery

Č. dom.: č.p. 1

Ulice: Lipová

Č. or.:

Kat. území: Stěžery

Obec: Stěžery

ORP: Hradec Králové

Okres: Hradec Králové

zámek (právní stav 158173)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 15292

Název lokality: Stěžery

Reálný typ: ves

Kat. území: Stěžery

Obec: Stěžery

ORP: Hradec Králové

Okres: Hradec Králové

Kraj: Královéhradecký kraj

zámek (právní stav 158173)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 231

Název hist. regionu: Hradec Králové

zámek (právní stav 158173)

Ke stažení Náhled Poslat žádost