Detail dokumentu
Obsah
Seznam literatury
| Resumé: V roce 1386 zaklenul Petr Parléř chór katedrály sv. Víta v Praze klenebním vzorcem, který na dlouhou dobu ovlivnil pozdější vývoj kleneb ve střední Evropě. Autor připomíná užití tohoto klenebního vzorce v roce 1390 v sakristii v Milevsku a odvolává se na dochovanou smlouvu z roku 1407 pro kostel sv. Víta v Českém Krumlově, který měl být ve své střední lodi zaklenut "jako v Milevsku". Téhož vzorce bylo užito pro zaklenutí nové sakristie v kostele sv. Mořice v Kroměříži mezi léty 1403-1413, kdy byl olomouckým biskupem Konrád z Vechty. Jeho znak na jednom ze svorníků kroměřížské sakristie byl však odsekán, když Konrád z Vechty přestoupil už jako pražský arcibiskup k husitství. Rozborem klenebního vzorce v Kroměříži dochází autor ke konstrukčnímu principu, který vedl k jednoduché geometrické aplikaci, jíž mohla být síťová klenba použita nad kterýmkoli daným obdélníkem. Dochovanou pěticípou růžici na jiném svorníku kroměřížské sakristie vysvětluje autor jako symbol huti, která se zde hlásila "sub rosa" k praktickému, ale ztajenému kánonu. Síťové klenby se těšily v českých zemích velké oblibě až hluboko do 16. století a klenba kroměřížské sakristie ukazuje klíč k jejich konstrukci. Na tomto příkladu autor mimo jiné ukazuje, že neexistují "malé" památky, ale že velikost památek je dána mírou umění, které je do nich vloženo a jež musí památkový pracovník správnou interpretací teprve odkrýt. |
| Obsahuje bibliografické odkazy |
Diskuze
Žádné příspěvky
Pro přidávání komentářů se prosím přihlaste.