Moravská osvícenská aristokracie a její krajinné parky Konečný, Michal, 1982-
Hodnocení
[Loading...]
??%...x hodnocenoČtenáři
Ohodnoťte dílo:
LDR -----nab a22------i 4500 001 001010001303647 003 CZ-PrNPU 005 20240223124604.5 008 ------s2021----xr------------------cze-- 040 $aBOE016$bcze$erda 041 0 $acze 072 7 $a712$xPlánování krajiny. Parky. Zahrady$2Konspekt$924 100 1 $aKonečný, Michal,$d1982-$7mzk2004246393$4aut 245 10 $aMoravská osvícenská aristokracie a její krajinné parky /$cMichal Konečný 336 $atext$btxt$2rdacontent 337 $abez média$bn$2rdamedia 338 $asvazek$bnc$2rdacarrier 504 $aObsahuje bibliografické odkazy 520 2 $aMóda sentimentálních nebo také anglo-čínských parků zasáhla Moravu v období vlády císaře Josefa II. Aristokraté, kteří si je zřizovali u svých venkovských sídel, využívali při jejich zakládání četnou teoretickou literaturu, která byla poměrně běžně k dostání v obchodech s knihami ve Vídni i v Brně. Nejvlivnější byly zjevně německé zahradní vzorníky, ve kterých se objevovaly typy zahradních staveb, převzaté z věhlasných děl zahradní architektury, vydávaných po celé 18. století zejména v Anglii a Francii. Omezený vliv na podobu sentimentálních zahrad na Moravě měly i cesty aristokratů do západní Evropy, kde mohli spatřit mnohé významné zahradní projekty na vlastní oči. Zahradní architekturu ve střední Evropě ovlivňovali také někteří architekti například Isidor Ganeval, působící ve službách nejvyšší habsburské aristokracie, který v časech vlády Josefa II. přenesl do monarchie formy anglických parků z Francie. Postupem času přizpůsobovali svůj styl moderním tendencím i další architekti působící ve službách moravské šlechty, mezi nimiž se nacházeli i zaměstanci zemského stavebního úřadu v Brně. Zdá se, že si zásady zahradní architektury osvojil i univerzálně použitelný umělec Ondřej Schweigl. Klíčovým projektem, který ovlivnil podobu zahradní architektury na Moravě v posledních desetiletích 18. století byl park Neuwaldegg nedaleko Vídně, zřízený maršálem Franzem Moritzem Lacym, jehož příkladu následovala řada aristokratů, působících z proslulým maršálem v armádě. Svůj park u zámku v Moravském Krumlově si v „anglických“ formách nechal upravit už v osmdesátých letech polní maršál kníže Karel Boromejský z Liechtensteinu, jehož příkladu následoval i jeho synovec kníže Alois I. z Liechtensteinu v Lednici a ve Valticích. Lednická zahrada, nejproslulejší a jedna z prvních anglo-čínských zahrad na Moravě, pak ovlivňovala podobu dalších aristokratických zahrad, například ve Vranově nad Dyjí, Buchlovicích či zahradní projekty hrabat Mittrowských z Nemyšle v Dolní Rožínce nebo Paskově. Významnou roli v dějinách zahradní architektury na Moravě sehrál i park Schönwald u Jinošova, založený hrabaty z Haugwitz. 650 07 $azahrady$7ph116727$2czenas 650 07 $aparky$7ph115679$2czenas 650 07 $azahradníci$7ph254461$2czenas 651 7 $aPernštejn (Nedvědice, Brno-venkov, Česko)$7ge130392 655 7 $ačlánky$7fd133976 773 0 $tPernštejnský park a jeho památková obnova$dBrno : Národní památkový ústav, 2021$92021$aKalábová, Lenka$w1302149$z978-80-87967-30-0 910 $aABE320$b84-E-48$b84-E-47/S 997 $tAN
