Detail dokumentu
Obsah
Seznam literatury
| Recenze: Pextilní průmysl představoval jeden ze základních průmyslových oborů na území ČR. Počátky tovární výroby spadají do 40. let 19. století. Velkého rozvoje bylo dosaženo ve 2. polovině 19. století - rostl počet továrních provozů, vznikaly výrobní enklávy podél vodních toků a náhonů, formovala se jednotlivá textilní centra, měnila se podoba měst. Převládalo zpracování lnu (a na něj navazující zpracování dovážené bavlny) a vlny. Vývoj ve 20. století vyšel z těchto základů, zlom přišel v 90. letech 20. století, která přinesla postupný zánik odvětví. V letech 2000-2001 byl v rámci výzkumů ÚOP v Ostravě zpracován katalog textilních továren stávajících i zaniklých, u kterých zůstal zachován alespoň stavební fond. Celkem bylo zmapováno přibližně 260 textilních podniků, převážně na území Moravy a Slezska. Tento základní přehled poskytl rozsáhlý srovnávací materiál. Ukázalo se, že ačkoli v mnoha městech a obcích znamenala textilní výroba významný faktor industrializace, je její stopa dnes již málo zřetelná. Naopak mnohá textilní centra si své postavení zachovala a textilní průmysl v nich dodnes hraje výraznou obrazotvornou roli. Nejvýznamnějším je vlnařské Brno, z menších měst Moravy a Slezska pak vlnařský Krnov, lnářsko-bavlnářský Frýdek-Místek nebo lnářský Šumperk, do jisté míry pak vlnařská města Fulnek a Jihlava, lnářský Jeseník nebo vlnařský a kloboučnický Nový Jičín. Z jmenovaných center byly podrobněji zpracovány především průzkumy Krnova a Frýdku-Místku a jejich výsledkem bylo podání konkrétních návhů na památkovou ochranu. Hodnoty byly posuzovány v několika provázaných rovinách: architektonické (zařazení v kontextu typologického vývoje; rozšířenost nebo jedinečnost daného řešení; místní specifika; význam v obraze města atd.), technické (dochované technické zařízení, dochované stopy řešení pohonu a jeho přenosu atd.), historické (zařazení a definování významu v kontextu vývoje odvětví, regionu, místa, sídla atd.) a urbanistické. Výsledné návrhy se povětšinou týkaly staveb, návrhy na ochranu technického zařízení byly spíše výjimkou (unikátem je kompletní mobiliář dílny vzorkovny v bývalé továrně na sukna A. Larisch v Krnově). Cílem nebyla konzervace stávajícího stavu a zachování všech hmotných dokladů, ale úsilí o zachování historických vrstev, spjatých s charakteristickými prvky a typy, o rovnováhu mezi novým a starým. Zatímco kolem roku 2000 byly šance na prohlášení za kulturní památky pro stavby i technická zařízení poměrně vysoké, později postupně klesaly. V případě Krnova se tak podařilo památkové ochrany v mnoha případech dosáhnout, zatímco u Frýdku-Místku byly návrhy neúspěšné. V pozadí změny postoje Ministerstva kultury ČR stojí především odmítavé postoje vlastníků, správců konkurzní podstaty, ale i městských a krajských úřadů a jejich obava z překážek novému využití a odlivu potencionálních investorů. Je tedy nutné hledat způsoby, jakými dosáhnout změny skeptického postoje. Nezbytná je popularizace památkových hodnot a jejich ochrany. Probíhající projekt Industriální dědictví Moravy a Slezska, financovaný v rámci programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity NAKI (identifikační kód DF12P01OVV039) je zaměřen především na takovéto zhodnocení dlouhodobých průzkumů NPÚ na poli dokumentace průmyslového dědictví a na zpřístupnění jejich závěrů veřejnosti.Recenze: The textile industry used to be one of the main industries in the Czech Republic, with the origins of factory production reaching back to the 1840's. The second half of the 19th century saw massive development – a growing number of factory shops, manufacturing enclaves established along rivers and flumes, individual textile centres built, and the face of the cities transformed. Flax prevailed (with the subsequent processing of imported cotton), as did wool. Developments in the 20th century began from these roots, then the turning point came in the 1990's with the gradual disappearance of this sector. In 2000-2001, as part of ÚOP research in Ostrava, a catalogue was worked up of existing and extinct textile factories for which at least the building fund remained. A total of approximately 260 textile enterprises were mapped out, mainly in Moravia and Silesia. This basic overview provided extensive comparative material. It turned out that even though textile production was an important industrialization factor in many towns and villages, traces of it today are not very evident. On the other hand, many textile centres have maintained their positions, and the textile industry in these places still plays a significant imaginative role. The most important is wool-making Brno, then of the smaller towns of Moravia and Silesia, wool-making Krnov, linen-cotton-making Frýdek-Místek, and flax-making Šumperk, to some extent then the wool-making cities of Fulnek and Jihlava, linen-making Jeseník and wool- and hat-making Nový Jičín. Of these named centres, surveys in Krnov and Frýdek-Místek were primarily carried out in more detail, and the result was the submission of concrete proposals for heritage protection. The values were assessed on several interrelated levels: architectural (classified in the context of typological development; spread or uniqueness of the specific design, local specifics, significance in the image of the city, etc.), technical (preserved technical equipment, preserved traces of drive and transmission designs, etc.), historical (classification and definition of significance in the context of the development of the sector, region, location, headquarters, etc.) and urbanistic. The resulting designs were mostly related to buildings, while proposals to protect technical equipment were the exception (one unique example is the complete furnishings of the showroom workshop in the former cloth factory of A. Larisch in Krnov). The objective was not to conserve the current status and preserve all material evidence, but rather the effort to preserve the historical layers associated with characteristic elements and types, and a balance between the new and the old. While the chances of declaring buildings and technical equipment as cultural heritage were relatively high around the year 2000, these chances later gradually decreased. In the case of Krnov, heritage protection was successful in many cases, while proposals were unsuccessful in Frýdek-Místek. In addition to the changes in attitude of the Ministry of Culture, other factors mainly include the negative attitudes of the owners, bankruptcy trustees, and the fears of municipal and regional authorities of obstacles to new usage and an exodus of potential investors. It is necessary, then, to look for ways to change sceptical attitudes. The popularization of heritage values and their protection is essential. The ongoing project of Industrial Heritage in Moravia and Silesia, funded under the NAKI program of applied research and development national and cultural identity (identification code DF12P01OVV039), is primarily focused on the evaluation of long-term NPÚ research in the field of documenting industrial heritage and making these findings public.Recenze: Die Textilindustrie stellte einen der grundlegenden Industriezweige auf dem Gebiet der ČR dar. Die Anfänge der Fabrikation fielen in die 40er Jahre des 19. Jhs. Der große Aufschwung kam in der 2. Hälfte des 19. Jhs. – die Zahl der Fabriken nahm zu, längs der Flüsse, Bäche und Kanäle sind ganze Produktionsenklaven entstanden, die einzelnen Textilzentren haben sich geformt und die Gestalt der Städte hat sich verändert. Hier überwog die Verarbeitung von Flachs (nebst der daran anknüpfenden Verarbeitung importierter Baumwolle) und Wolle. Die ganze Entwicklung des 20. Jhs. fußte auf diesen Grundlagen; der Umbruch kam in den 90er Jahren des 20. Jhs. und brachte den allmählichen Niedergang der ganzen Industriebranche. In den Jahren 2000–2001 wurde im Rahmen von Untersuchungen des Denkmalschutzamts in Ostrava ein Katalog der noch existierenden sowie geschlossenen Textilfabriken aufgestellt, von denen wenigstens noch die Baumasse zurückgeblieben war. Insgesamt wurden so ca. 260 Textilbetriebe aufgelistet, vorwiegend in der Region Mähren und Schlesien. Diese grundlegende Übersicht hat ein umfangreiches Vergleichsmaterial geliefert. So stellte sich heraus, dass zwar in vielen Städten und Ortschaften die Textilproduktion einen bedeutenden Industrialisierungsfaktor dargestellt hat, ihre Spuren aber kaum noch kenntlich sind. Und im Gegenteil: viele Textilzentren haben ihre Stellung behauptet und die Textilproduktion spielt darin bis auf die Gegenwart eine wichtige, das Stadtbild prägende Rolle. Am bedeutendsten ist Brno (Wolle), unter den kleineren Städten Mährens und Schlesiens dann Krnov (Wolle), Frýdek-Místek (Flachs/Baumwolle) oder Šumperk (Flachs), in gewissem Maß die Wolle verarbeitenden Städte Fulnek und Jihlava, das Flachs verarbeitende Jeseník oder die Wollweber- und Hutmacherstadt Nový Jičín. Bei den genannten Zentren wurden vor allem die Untersuchungen über Krnov und Frýdek-Místek besonders eingehend verarbeitet; das Resultat war die Vorlage konkreter Vorschläge für den Denkmalschutz. Die Werte wurden auf mehreren miteinander verknüpften Ebenen beurteilt: architektonisch (kontextuelle Einordnung in die typologische Entwicklung; Verbreitung bzw. Einzigartigkeit der jeweiligen Lösung; ortspezifische Faktoren; Bedeutung im Stadtbild usw.), technisch (erhaltene technische Einrichtungen; erhaltene Antriebs- und Transmissionsspuren usw.), historisch (Einordnung und Definition der Bedeutung im Kontext von Branche, Region, Ort, Firmensitz usw.) und urbanistisch. Die resultierenden Vorschläge betrafen größtenteils Bauten; Vorschläge zum Schutz der technischen Einrichtung waren eher Ausnahmen (als Unikat gilt beispielsweise das komplette Mobiliar der Musterwerkstatt in der ehemaligen Tuchfabrik A. Larisch in Krnov). Das Ziel war nicht die Konservierung des derzeitigen Zustands und Bewahrung aller materiellen Beweisstücke, sondern der Versuch, historische Schichten zu erhalten, die mit den charakteristischen Elementen und Typen verbunden waren, um ein Gleichgewicht zwischen Alt und Neuem. Während um das Jahr 2000 die Aussichten auf die Erklärung zum Kulturdenkmal für Gebäude und technische Einrichtungen verhältnismäßig gut waren, haben sie sich mit der Zeit verschlechtert. Im Fall von Krnov ist es somit in vielen Fällen gelungen, den Denkmalschutz zu erzielen, während die Frýdek-Místek betreffenden Anträge erfolglos geblieben sind. Hinter den veränderten Standpunkten des Kulturministeriums der ČR steht in erster Linie die ablehnende Haltung von Eignern, Konkursverwaltern, aber auch Stadt- und Kreisämtern und deren Scheu vor Hindernissen infolge einer Umnutzung und vor einem Abschreckungseffekt auf potenzieller Investoren. Daher muss nach Wegen zu einer Änderung dieser skeptischen Haltung gesucht werden. Unerlässlich ist die Popularisierung von Denkmalwerten und ihrem Schutz. Das im Rahmen des Programms für applizierte Forschung und Entwicklung der nationalen und kulturellen Identität NAKI (Identifikationskode DF12P01OVV039) finanzierte noch laufende Projekt Industrieerbe Mährens und Schlesiens zielt vor allem auf eine solche Verwertung der Langzeitforschungen des Nationalen Denkmalschutzamts im Bereich der Dokumentation von Industrieerbe und die Zugängigkeit von deren Resultaten für die Öffentlichkeit ab. |
| Resumé německy a anglicky |
Recenze
Pro přidávání komentářů se prosím přihlaste.
Žádné příspěvky