Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Národní památkový ústav
Došlo: 2023-01-19 10:04:43
čj NPU-310/5804/2023
Listů: 7 Příloh: 0
Ministerstvo kultury
lllllllllilllHIIIIIII
1002067100
Maltézské náměstí 471/1
118 11 Praha 1
Rozhodnutí nabylo právní moci
6 ■ ZeZ^
za správnost
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelnafemkcr.cz
V Praze dne: 29. 11. 2022
Č.j.: MK 69435/2022 OPP
Sp. zn.: MK-S 9792/2021 OPP
Vyřizuje: Ing. M. Bezděková
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče podle 
§ 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, oba ve znění pozdějších předpisů,
neruší prohlášení za kulturní památku
části souboru měšťanského domu, vedeného v Ústředním seznamu kulturních památek České 
republiky pod rejstř. č. 22049/8-2365, a to zadního domu Místek č. p. 87 na pozemku pare, 
č. 17/2 a pozemku pare. č. 17/2, vše v kat. území Místek, obec Frýdek-Místek, okres Frýdek- 
Místek, kraj Moravskoslezský.
V tomto řízení jsou podle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, účastníky řízení
Odůvodnění
Ministerstvo kultury (dále též jen „ministerstvo“) obdrželo od
vlastníků části souboru 
měšťanského domu evidovaného v Ústředním seznamu kulturních památek ČR (dále jen 
„ÚSKPČR“) pod rejstř. č. 22049/8-2365, dne 18.8.2021 společnou žádost o zrušení 
prohlášení za kulturní památku části souboru, a to zadního domu Místek č. p. 87 na pozemku 
pare. č. 17/2 a pozemku pare. č. 17/2, vše v kat. území Místek, obec Frýdek-Místek, okres 
Frýdek-Místek, kraj Moravskoslezský (předmětná část souboru dále též jen „dům č. p. 87 
v Místku“, nebo „dům č. p. 87“ anebo „část souboru“).
Soubor měšťanského domu, vedený v ÚSKP ČR s rejstř. č. 22049/8-2365 a evidovaný místně 
příslušným katastrálním úřadem v kat. území Místek, obec Frýdek-Místek, sestává ke dni 
vydání tohoto rozhodnutí z:
Stránka 1 ze 14
- měšťanského domu Místek č. p. 16 na pozemku pare. č. 17/1 a pozemku pare. č. 17/1 ve 
vlastnictví třetích osob,
- zadního domu Místek č. p. 87 na pozemku pare. č. 17/2 a pozemku pare. č. 17/2, které 
vlastní ve společném jmění kteří jsou jak
uvedeno výše společnými podateli žádosti.
(dále též jen „vlastníci“ nebo „účastníci řízení“) 
podanou žádost zdůvodnili následovně:
„ V průběhu posledních 40 let došlo mj. k zatékání a k necitlivým zásahům, např. k demolici 
1/3 přední části domu v době průtahu městem FM, části střechy a její nahrazení moderní 
konstrukcí, části příček v 2. NP bez náhrady, nahrazení původních podlah moderní dlažbou, 
či vybetonování značné části podlah ve všech NP, vnitřního oblouku v 1. NP železobetonovým 
překladem, pův. oken moderními. Původní krov v zadní části domu musí být vyměněn.
Již schválena a započatá rekonstrukce nezdemolovaného zbytku domu počítá s dalšími 
změnami. Nemovitost č. p. 87 získala [památkovou] ochranu z důvodu historického spojení 
s domem č. p. 16, což už neplatí. Dle našeho názoru není uvedená nemovitost mimořádný 
stavební a architektonický unikát. Navíc i minulé a nutné budoucí stavební zásahy pro účelné 
využití nemovitosti od 3. dekády 21. století se samozřejmě diametrálně liší od využití na 
přelomu 19. a 20. století. “
Přílohou žádosti vlastníků byla dobová fotodokumentace domu č. p. 87 v Místku a dále 
fotodokumentace před a v průběhu stavebních úprav domu bez popisu a datace.
Na žádost ministerstva o informaci, zdaje stavba občanského vybavení č.16, která stojí na 
pozemku pare. č. 17/1, se stavbou občanského vybavení č. 87, která stojí na pozemku pare, 
č. 17/2, vše v kat. území Místek, komunikačně propojena, zaslal dne 5. 10. 2021 dopisem č. j. 
MMFM 150432/2021 sdělení Magistrát města Frýdku-Místku, odbor územního rozvoje a 
stavebního řádu, oddělení stavebního řádu (dále též jen „sdělení stavebního úřadu“): 
„Stavební úřad, jako stavební úřad věcně příslušný podle ust. § 13 odst. 1 pism. c) zákona 
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších 
předpisů, a jako místně příslušný správní orgán dle ust. § 11 odst. 1 písm. b) zákona 
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, k uvedené žádosti [ministerstva] 
sděluje, že z podkladů uložených v příruční registratuře stavebního úřadu vyplývá, že stavby 
jsou samostatnými objekty, tedy nejsou stavebně propojené. “
Na žádost ministerstva zaslal své odborné vyjádření Národní památkový ústav, územní 
odborné pracoviště v Ostravě (dále jen „památkový ústav“). Dopisem ze dne 25. 10. 2021, 
č. j. NPU-381/78854/2021 vyjádřil se zrušením prohlášení domu č. p. 87 v Místku za kulturní 
památku nesouhlas:
„ Uvedený dům je součástí kulturní památky, měšťanského domu čp. 16 a čp. 87, zapsaného 
do Státního seznamu nemovitých kulturních památek Severomoravského kraje podle zákona 
č. 22/1958 Sb. pod pořadovým číslem rejstříku 2365 (dům čp. 16) dne 2. 9. 1975. Dům čp. 87 
na pozemku pare. č. 17/2 byl v době zápisu propojen s domem čp. 16 (původně jediná parcela 
č. 17). Objekt se nachází na území městské památkové zóny Místek, která byla vymezena 
vyhláškou MKČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. 9. 1992 o prohlášení území historických jader 
vybraných měst za památkové zóny.
Základní popis kulturní památky
Dům čp. 87 má podobu dvoupodlažního objektu završeného atikovým patrem. Navazujícím 
užším dvoupodlažním křídlem dům dosahuje až k přední zástavbě původního hloubkového 
městiště, k dnešnímu čp. 16, které je součástí jižní fronty náměstí Svobody v Místku. Objekty 
byly až do roku 2004 vlastnicky i komunikačně propojeny.
Dvouosým hlavním průčelím dům čp. 87 současně vymezuje uliční frontu [...] Hlavní třídy. 
Vstupní fasáda opatřená novodobými výplněmi je členěná pásovou rustikou a římsami. Její 
Stránka 2 ze 14
úprava odpovídá pojednání průčelí domu čp. 16 [pozn. ministerstva: tj. k průčelí domu 
Místek č. p. 16 na náměstí Svobody], Okenní otvory lemují hladké šambrány, ve 2. NP 
doplněné klenáky. Fasáda dvorního křídla je hladká, osazena novodobými výplněmi. Patro 
obou částí je přístupné z novodobé pavlače, která nejspíš nahradila starší komunikační prvek. 
Přízemí uličního traktu i dvorního křídla je zaklenuto pruskými a segmentovými klenbami na 
pasech. Střední část a severní díl půdorysu 1. patra jsou také zaklenuty pruskými klenbami na 
pasech, ostatní prostory jsou plochostropé.
Vlastníci domu č.p. 87, kteří požádali Ministerstvo kultury ČR o zrušení prohlášení za 
kulturní památku, v žádosti uvedli tato odůvodnění a skutečnosti:
1. Spatný stav budovy (cit.: „ ...V průběhu posledních 40 let došlo mj. k zatékání. ...Původní 
krov v zadní části domu musí být vyměněn “.)
2. Ztráta materiálové autenticity (cit. : „ V průběhu posledních 40 let došlo k necitlivým 
stavebním zásahům např.: k demolici 1/3 přední části domu v době stavby průtahu městem 
FM, části střechy a její nahrazení moderní konstrukcí, části příček v 2. NP bez náhrady, 
nahrazení původních podlah moderní dlažbou či vybetonování značné části podlah ve všech 
NP, (náhradě) vnitřního oblouku v 1. NP železobetonovým překladem, původních oken 
moderními...“)
Ztráta památkové hodnoty v důsledku proběhlých úprav domu (cit.: „ ...klenuté přízemí není 
natolik památkově hodnotným prvkem, aby odůvodňovalo památkovou ochranu celého 
domu... uvedená nemovitost není mimořádný stavební a architektonický unikát. “)
3. Zánik důvodu pro ochranu domu čp. 87 kvůli absenci propojení s domem čp. 16 (cit.: 
„ Nemovitost čp. 87 získala ochranu z důvodu historického spojení s domem čp. 16, což už 
neplatí. “)
4. Nutnost budoucích stavebních zásahů pro další účelné využití nemovitosti (cit.: „...již 
schválená a započatá rekonstrukce nezdemolovaného zbytku domu počítá s dalšími 
změnami... Navíc i minulé a nutné budoucí stavební zásahy pro účelné využití nemovitosti od 
3. dekády 21. století se samozřejmě liší od využití na přelomu 19./20. století. “)
Vyjádření NPÚ, územního odborného pracoviště v Ostravě, k žádosti vlastníků o zrušení 
památkové ochrany:
Ad 1) Spatný stavebně technický stav se týká dvorního křídla budovy. Je důsledkem 
nedostatečné průběžné údržby ze strany předchozích vlastníků (před opravou v roce 2017 
dlouhodobě nefunkční odvod srážkové vody z nádvorní části střechy čp. 16), ale i současných 
majitelů. Ze spisové dokumentace ke kulturní památce uložené v archivu NPÚ, úz. odborného 
pracoviště v Ostravě, vyplývá, že vlastnili dům čp. 87 již v roce
2009 [pozn. ministerstva: podle údajů evidovaných v katastru nemovitostí účastníci řízení 
vlastní předmětné nemovitosti od 4. 1. 2008]. Objekt je několik let bez využití. Střešní krytina 
je dožilá, kolem komínového tělesa není řádně oplechovaná. Do krovu dlouhodobě zatéká, 
v důsledku čehož je jeho konstrukce značně poškozená biologickými činiteli. Půdní okénka 
nejsou trvale zajištěna proti pronikání ptactva. Bez aktuálně provedeného mykologického 
průzkumu však nelze v tuto chvíli kompetentně odhadnout průběh rekonstrukce a míru 
nezbytných náhrad historických konstrukcí. Defekty zastřešení a klempířských prvků ovlivňují 
i stav omítek pod korunní římsou. V důsledku dřívějších vad okapního systému jsou narušené 
povrchové vrstvy zdivá v patře při SZ nároží, které bezprostředně přiléhá k domu čp. 16. 
Stopy zatékání jsou pozorovatelné v patře, ve středu dispozice a na klenbách při SZ rohu 
půdorysu dvorního křídla, ojediněle i uprostřed přízemí. Objekt trpí vzlínající vlhkostí, což se 
projevuje hlavně na dvorní fasádě a na téže obvodové zdi v přízemí uvnitř domu. V kontextu 
s tímto problémem je potřeba řešit také dlažbu a celkovou údržbu dvora. Konstrukce 
přístupového schodiště vedoucí na pavlač je degradovaná, přičemž již v roce 2010 vlastníci 
obdrželi souhlasné rozhodnutí orgánu památkové péče k jejímu nahrazení novým 
komunikačním prvkem.
Stránka 3 ze 14
Krovová konstrukce nad dvorní částí domu čp. 87 je v závažném stavebně technickém stavu, 
avšak upozorňujeme, že dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 322/2015 - 73 ze 
dne 21. 4. 2016 není ani havarijní stav mimořádně závažným důvodem pro zrušení památkové 
ochrany.
Dále připomínáme, že Ministerstvo kultury disponuje dotačním titulem (Havarijní program), 
jehož účelem je právě finanční podpora majitelů kulturních památek při výstavbě nového 
krovu i střechy, pokud byly původní již zcela zničeny nebo při statickém a stavebním 
zabezpečení nosných konstrukcí.
Závěrem zdůrazňujeme, že tam, kde dochází k materiálově nevratným poškozením, orgány 
památkové péče připouštějí náhradu novým prvkem, provedeným dle zachovaných vzorků 
autentických konstrukcí a případných zdobných prvků v původních formách. Tento přístup je 
ostatně zcela ve shodě s účelem již zmíněného dotačního titulu, který směřuje k zachování 
kulturního dědictví pro další generace.
Ad 2) K různé míře ztráty autenticity došlo po polovině 20. století u mnoha památek 
v historických městech České republiky. Zčásti je to nutný důsledek průběžného užívání domů 
a také společensko-politického vývoje. Jen v naprosto ojedinělých případech zůstaly domy 
obklopující místecké náměstí po roce 1950 v soukromém majetku. Následné intenzivní využití 
pro potřeby sektoru služeb, obchodu, dílem i adaptace a modernizace bytového fondu 
okresního města, způsobily změny v historické podobě jejich interiérů.
V případě domu čp. 87 dosud nebyl zpracován podrobný stavebně historický průzkum. Ze 
srovnání leteckých měřických snímků z roku 1937 a z roku 1946 je však zřejmé, že část 
stavebních úprav domu, jež zmiňují žadatelé o zrušení památkové ochrany, týkajících se 
přední části uličního traktu, bylo provedeno ještě před zápisem památky do státního seznamu 
nemovitých kulturních památek. Na základě dosavadního stavu poznání objektu čp. 87 
můžeme konstatovat, že se jedná o pozdně klasicistní architekturu, která vznikla ve 2. třetině 
19. století v zadní polovině hloubkového městiště řadového domu čp. 16 na místě starší 
dřevěné stavby. Vzhledem k situování stavby je přirozené, že budova během své existence 
prošla několika úpravami. V roce 1880 proběhla první adaptace této dvorní zástavby. Ve 
druhé čtvrtině 20. století, jak již bylo výše naznačeno, byly zřejmě uskutečněny další úpravy 
domu. Dílčí změny proběhly také v posledních 30-40ti letech, například výměna oken, 
pochozích povrchů, krovové konstrukce ve 2. NP nad uličním traktem, úpravy dispozice 
vestavbami sociálních zařízení v 1. i ve 2. NP, částečné oklepání omítek v patře dvorního 
křídla. Avšak i přes tyto nepříliš příznivé zásahy jsou v současné hmotné podstatě i vizuální 
podobě domu čp. 87 nej starší stavební etapy stále velmi výrazně zastoupeny. Dokládají je 
svislé obvodové zdi, v přízemí v uličním traktu s dochovanými detaily jako jsou segmentové 
odlehčovací niky. Dále většinově zachované vnitřní příčné konstrukce v obou podlažích, 
plackové a segmentové klenby na pasech, jimiž je překlenuto nejen téměř celé přízemí, ale 
které jsou dochovány také ve 2. NP dvorního křídla, a to ve středu dispozice patra a v zadní 
SZ části půdorysu.
Jak již bylo výše uvedeno, dům čp. 87 (ani dům čp. 16) nebyl podroben důkladné prospekci, 
která by jednoznačně vyhodnotila nejen průběh změn v průčelní partii čp. 87, ale rovněž další 
vývojové souvislosti v zastavění dotčené parcely, jež naznačují historické mapy. Na příklad 
původ historických konstrukcí a detailů (plackové klenby se štukovými lištami v 1. i 2. NP, 
profdovaná dřevěná zárubeň, kovaná mříž ve 2. NP) při severní hranici rozvrhu dvorního 
křídla, jež je styčná s dnešním zadním traktem domu čp. 16.
Rozsah dochování historických stavebních konstrukcí a materiálová autenticita není jediným 
aspektem památkové hodnoty dotčeného objektu. V 60.-80. letech 20. století město Místek 
prodělalo dramatickou architektonicko-urbanistickou proměnu. Plošné demolice motivované 
novou sídlištní výstavbou znamenaly likvidaci předměstí. Následovaly asanace, jež dosáhly až 
do bezprostřední blízkosti historického jádra: budování nového silničního průtahu Příbor- 
Stránka 4 ze 14
Český Těšín (dnešní Hlavní třída), posunutí osy a rozšíření Ostravské ulice původně obíhající 
vnitřní město na západní straně, realizace velkoobjemové výstavby občanské vybavenosti 
východně od náměstí. V důsledku těchto zásahů došlo k odstranění dvorní zástavby 
měšťanských domů lemujících náměstí a k zániku starší i mladší historické zástavby situované 
na jih, východ i západ od centra. Zredukované historické jádro bylo okleštěno sítí tří širokých 
komunikací, hloubková zástavba parcel domů kolem náměstí byla zachována pouze 
v severním a jižním domovním bloku.
Uvedené destruktivní intervence urbanismu 2. poloviny 20. století mimořádně zvyšují již tak 
velmi významnou individuální památkovou hodnotu domu čp. 87. Objekt dává představu 
o historické hloubce parcely, hmotové skladbě a charakteru zástavby její zadní části, svědčí 
o prostorových souvislostech a půdorysné osnově původního sídelního útvaru.
Ad 3) Skutečnost památkové ochrany domu čp. 87 nelze objasňovat a podmiňovat pouhým 
stavebním propojením s domem čp. 16. Dle litery Zákona o kulturních památkách 
č. 22/1958 Sb. se kulturní památkou stával kulturní statek jako celek, tedy soubor tvořící 
historicky spolu související jednotku.
Zcela ve shodě s definicí citovaného zákona je dotčená památka jako souhrnná entita (dům 
s dvorní zástavbou) uvedena na původním evidenčním listu kulturní památky, tj. na základním 
dokumentu státního seznamu nemovitých kulturních památek. Rovněž ve Stavebně historickém 
průzkumu městského jádra Místku, zpracovaném v roce 1975 Státním ústavem pro 
rekonstrukci památkových měst a objektů, je hloubková zástavba v plném rozsahu parcely 
č. 17 odborně hodnocena jako jeden stavební organismus. Majetkové změny, které nastaly v 
roce 2004, nemohou ovlivňovat kontinuitu památkové ochrany, která byla uplatňována ve 
shodě s příslušnou zákonnou normou. Proto také jak výkonná, tak odborná složka státní 
památkové péče přistupovaly před i po roce 2004 k zadní zástavbě parcely č. 16 jako 
k integrální součásti hlavního domu, což vyplývá ze spisové dokumentace Sbírky příloh dané 
kulturní památky.
Ad 4) Obavu vlastníka z omezení možností účelného využití kulturní památky považujeme za 
zcela neopodstatněnou. Kulturní památky včetně těch v soukromém vlastnictví jsou objekty 
s nejrůznějším provozem. Památková obnova je realizovatelná s ohledem na požadavky 
současného bydlení či komerčního využití. V analogické situaci se nachází všechny chráněné 
kulturní památky v historických centrech České republiky. Z konkrétních příkladů 
v Moravskoslezském kraji nedávno zdárně uskutečněných obnov kulturních památek stejného 
funkčního typu jako je dům čp. 87 můžeme uvést třeba dům čp. 17 v Příboře, jenž v roce 2020 
získal cenu Patrimonium pro futuro v kategorii Záchrana památky.
Připravenost orgánu památkové péče Magistrátu města Frýdek-Místek i Národního 
památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ostravě, řešit konkrétní problémy 
využití domu čp. 87 ostatně dokládá souhlasné závazné stanovisko a odborné vyjádření 
kprojektové dokumentaci pro stavební povolení na realizaci přístavby komunikačního jádra, 
stavebních úprav a plynovodní přípojky vydané již v roce 2010, po němž následovalo vydání 
stavebního povolení.
Podpora ze strany památkové péče byla aktuálně rovněž deklarována v rámci letos 
aktualizovaného Programu regenerace městské památkové zóny Místek, a to zařazením 
objektu čp. 87 mezi prioritní akce obnovy pro období 2022-2026.
Závěrečné stanovisko Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště 
v Ostravě:
Žádný z důvodů uváděných žadatelem o zrušení prohlášení za kulturní památku nepovažujeme 
za relevantní a mimořádně závažný. Se zrušením prohlášení za kulturní památku historicky 
a urbanisticky cenné budovy domu č.p. 87 v historickém jádru města Místku nesouhlasíme. 
Domníváme se, že úsilí všech zúčastněných stran by mělo směřovat k obnově zcela zřetelně 
dochovaných historických kvalit domu čp. 87, nikoliv ke zrušení jejich památkové ochrany. “
Stránka 5 ze 14
Dopisem č. j. NPU-381/90577/2021 ze dne 3. 11.2021 zaslala své vyjádření Regionální 
komise Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ostravě (dále 
jen „regionální komise památkovém ústavu“, která zrušení prohlášení domu č. p. 87 
v Místku za kulturní památku nedoporučila; v zápisu zjednání ze dne 3. 11. 2021 regionální 
komise mj. uvedla:
„Anotace k navrhovanému objektu:
Pozdně klasicistní dvoupodlažní objekt s atikovým patrem navazuje užším dvoupodlažním 
křídlem k přední zástavbě původního městiště, domu čp. 16 (na nám. Svobody). Do roku 2004 
byly oba domy vlastnicky i komunikačně propojeny. Hlavní průčelí je členěné pásovou 
rustikou a římsami, interiér v přízemí a v části patra je klenutý pruskými a segmentovými 
klenbami, ostatní prostory jsou plochostropé. Dům vznikl ve 2. třetině 19. století v zadní 
polovině městiště na místě starší dřevěné stavby. Poté byl několikrát upravován, přesto jsou 
nejstarší stavební etapy stále zachovány jak v hmotné podstatě, tak v architektonických 
prvcích.
Stanovisko Regionální komise:
K projednávané věci se vyjádřili všichni členové Regionální komise. Hlasování probíhalo per 
rollam ve dnech 26. 10.-3. 11. 2021. Regionální komise Národního památkového ústavu, 
územního odborného pracoviště v Ostravě, jednomyslně NEDOPORUČILA zrušení 
prohlášení domu čp. 87 v Místku za kulturní památku.
Zdůvodnění stanoviska Regionální komise:
Členové komise se shodli s vyjádřením NPÚ, UOP v Ostravě, na tom, že památkové hodnoty 
objektu nezanikly a žádný z důvodů uváděný žadatelem (špatný stavebně technický stav, ztráta 
materiálové autenticity, ztráta památkové hodnoty v důsledku provedených úprav, zánik 
propojení s domem čp. 16, nutnost budoucích stavebních zásahů pro další využití) není 
natolik relevantní a závažný, aby byla památková ochrana zrušena. Naopak by bylo vhodné 
směřovat vše k obnově zcela zřetelně dochovaných historických kvalit objektu, k čemuž má 
majitel možnost získat příspěvek z Programu regenerace městských památkových rezervací a 
městských památkových zón či Havarijního programu a využít deklarované pomoci a podpory 
orgánů památkové péče. “
Ministerstvo kultury si v souladu s § 8 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o státní památkové péči“), vyžádalo 
vyjádření Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odbor kultury a památkové péče 
(dále jen „krajský úřad“). Dopisem č. j. MSK 123583/2021 ze dne 1. 3. 2022 krajský úřad 
zrušení prohlášení domu č. p. 87 v Místku za kulturní památku nedoporučil:
„ Úvodem nelze nezmínit, že dle předešlého zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, 
byla zapsána do státního seznamu kulturních památek (v roce 1975) tato kulturní památka 
jako „dům č. p. 16", na pozemku pare. č. 17 v k. ú. Místek (tj. dům s dvorní zástavbou 
vybudovaný někdy v 30. letech 19. století s použitím fragmentů staršího renesančního objektu, 
který v 1. polovině 20. století prošel výraznou úpravou zejména dvorní části, včetně dvorního 
průčelí a částečně i hlavního průčelí). Někdy v roce 2004 došlo u této kulturní památky, 
k rozdělení pozemkové pare. č. 17 na pozemek pare. č. 17/1 a pare. č. 17/2 v k. ú. Místek, kdy 
přední části domu při ul. náměstí Svobody zůstalo č. p. 16 a dvorní zástavbě při ul. Hlavní 
třídy bylo přiděleno nové č. p. 87 (nyní řešený městský dům). Městský dům č. p. 87, je tak nyní 
evidenčně, ale i provozně-funkčně a stavebně-technicky (např. průchody a otvory mezi domy 
č. p. 16 a č. p. 87 byly v průběhu let zazděny) samostatnou nemovitostí (dům má vlastní dvorní 
část, včetně vlastního vstupu při ul. Hlavní třídy, vlastní rozvody, apod.). Avšak i přesto je 
třeba mít na paměti, že v tomto případě byl zapsán a je nositelem hodnot kulturní památky 
určitý památkový soubor (celek), přičemž se předmětná budova na této hodnotě spolupodílí 
(jakožto část souboru tvořící tuto nemovitou kulturní památku), kdy její stávající „ vymezení a 
Stránka 6 ze 14
identifikace “ v katastru nemovitostí v souvislostí s řízením o zrušení prohlášení věci či stavby 
za kulturní památku, není rozhodné.
Podmínkou pro zrušení prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku, je především 
naplnění „ mimořádně závažných důvodů “ dle ust. § 8 odst. 1 památkového zákona, 
prostřednictvím něhož lze zrušit památkovou ochranu do budoucna, pokud nastaly 
mimořádně závažné okolnosti, které odůvodňují změnu původně přiznaného statusu kulturní 
památky. Což konstatuje i rozsudek Nejvyššího správního soudu 5 As 281/2020 - 40 ze dne 
22. 10. 2021 (citace v uvozovkách): „...Předpokladem pro zrušení statusu kulturní památky je 
naplnění „ mimořádně závažných důvodů “ dle § 8 odst. 1 zákona o památkové péči, tj. 
neurčitého právního pojmu, přičemž podle odborné literatury a relevantní judikatury se může 
jednat o typové situace související jednak s fyzickým zánikem věci nebo stavby, jednak se 
stavem jejího (nejen vědeckého) poznání. Mimořádně závažným důvodem vedoucím ke zrušení 
prohlášení věci nebo stavby za kulturní památku může být též jiný relevantní zájem 
způsobující, že danou věc či stavbu nelze zachovat (ve fyzickém smyslu) anebo nelze zajistit, 
aby si podržela své vlastnosti, pro které je kulturní památkou; může jít např. o zájem na 
obraně státu, zájem na těžbě nerostných surovin (...). A existenci mimořádně závažného 
důvodu je možné shledat rovněž v případě nenávratného zničení kulturní památky, kdy již není 
zachována její hmotná podstata nebo alespoň její část, např. v důsledku živelné pohromy či 
události. Naproti tomu skutečnost, že se kulturní památka nachází ve špatném stavebně- 
technickém stavu, takovým důvodem není. Ani poškození stavby či její havarijní stav 
nezakládá důvod ke zrušení jejího prohlášení za kulturní památku.. nebo taktéž Rozsudek 
Nejvyššího správního soudu 8 As 133/2014 - 51 ze dne 4.9.2015 (citace v uvozovkách): 
„ V řízení podle § 8 odst. 1 zákona o státní památkové péči žalovaný může zrušit prohlášení 
věci za kulturní památku z „mimořádně závažných důvodů“. Použitím slova „může“ dal 
zákonodárce žalovanému při rozhodování o zrušení prohlášení věci za kulturní památku 
možnost správního uvážení, “ který navíc upozorňuje na to, že: „Je-li řízení podle § 8 odst. 1 
zákona o státní památkové péči zahájeno na žádost, důkazní břemeno vztahující se k existenci 
mimořádně závažných důvodů pro zrušení památkové ochrany nese žadatel. “
Pro úplnost a srozumitelnost krajský úřad v daném případě ještě podotýká, že je taktéž 
potřeba rozlišovat stav v době vzniku objektu a jeho stavební vývoj, kterým v minulosti prošel 
do období zapsání do státního seznamu kulturních památek v roce 1975 (kdy získal status 
kulturní památky), a stav následující po tomto období. To znamená brát také na vědomí, že již 
v době prohlášení tohoto souboru nemovitostí, byla daná kulturní památka zapsána i s jistými 
stavebními zásahy a úpravami (potažmo prošla svým vlastním vývojem), či se dochovala též 
v určitém stavebně-technickém stavu. V této souvislosti tak nelze nepoukázat, že v uvedených 
dokumentech, doložených žadatelem k žádosti o zrušení prohlášení věci za kulturní památku, 
je konstatováno, že v průběhu posledních 40 let došlo mj. k necitlivým stavebním zásahům, 
v podobě demolice 1/3 přední (dvorní) části řešeného domu (součástí dokumentů jsou 
i dobové fotografie). Nicméně tyto bourací práce a s nimi spojené stavební úpravy dvorní 
části domu byly provedeny v 1. polovině 20. století (tj. před zapsáním tohoto celého městského 
domu do státního seznamu kulturních památek) a jsou tak nedílnou součástí historicko- 
architektonického vývoje městského domu (např. průčelí tím získalo nový vzhled, atd.), což mj. 
dokazují i jednotlivé letecké měřické snímky od roku 1937 až do roku 2020 či archivní mapy, 
volně dostupné na webových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního 
(odkaz: https://ags. cuzk. cz/archiv/).
V případě řešeného městského domu č. p. 87 v obci Frýdek-Místek (tj. části souboru tvořící 
tuto nemovitou kulturní památku), se krajský úřad domnívá, že zde takovýto mimořádně 
závažný důvod není. 1 přes současné nevyužívání tohoto objektu, a ne zcela utěšeného stavu 
vnitřních prostor (např. lokálně odpadané i biokorozí napadené omítky, narušené některé 
podlahy, apod.), včetně některých utilitárních stavebních úprav v průběhu let, které měly ve 
Stránka 7 ze 14
většině případů povahu stavebních zásahů vyžádaných pro potřeby bydlení či podnikání 
(např. zrušení či přidání některých příček, vybudování novodobých hygienických zázemí, 
zvýšení půdních prostor v průčelní dvorní části domu, nových podlahových souvrství, atd.), či 
oprav objektu (např. novodobé dveřní a okenní výplně otvorů, nová střešní krytina, atd.), 
nebyla snížena památková hodnota (spočívající zejména v celkovém hmotovém uspořádaní a 
rozvržení podlouhlého dvorního traktu s jeho vnitřním dvorem, prostorových, stavebních, 
historických a urbanistických návazností a souvislostí daného domu [např. na přední trakt 
městského domu v ulici Hlavní třída či mezi okolními městskými domy], nevyjímaje jeho 
dochovaných konstrukčních, architektonických a zdobných detailů) této dvorní části, pro které 
byla v rámci souboru nemovitostí za kulturní památku prohlášená.
Závěrem lze tedy konstatovat, že základní stavební podstata a hmotové uspořádaní řešeného 
městského domu i některých dílčích hodnotných architektonických a konstrukčních prvků 
(např. dekorativní výzdoba průčelí, klenuté prostory s valenými klenbami, půdní prostory 
a krovové části, komínová konstrukce, atd.), je stále zachována. Předmětný městský dům č. p. 
87 je nadále vypovídajícím stavebně-architektonickým dokladem historické dvorní zástavby 
a jejího vývoje v dané lokalitě, i v celkovém kontextu architektonických a historicko- 
urbanistických hodnot a řešení celého městského domu, potažmo zapsané nemovité kulturní 
památky. Rovněž se tento objekt podílí na hodnotách městské památkové zóny Místek.
Na základě výše uvedeného se domníváme, že v daném případě nenastala u předmětné části 
souboru nemovitostí, a to měšťanského domu č. p. 87, na pozemku pare. č. 17/2 v k. ú. 
Místek, obec Frýdek- Místek, situace dle ust. § 8 odst. 1 památkového zákona, tj. že se jedná 
o mimořádně závažný důvod pro zrušení prohlášení výše uvedené nemovité věci za kulturní 
památku. “
Ministerstvo kultury si dále v souladu s § 8 odst. 2 zákona o státní památkové péči vyžádalo 
vyjádření Magistrátu města Frýdku-Místku, odboru územního rozvoje a stavebního řádu 
(dále jen „magistrát“). V dopise č. j. MMFM 163271 ze dne 22. 10. 2021 magistrát zrušení 
prohlášení domu č. p. 87 v Místku za kulturní památku nedoporučil:
„Dům č. p. 87 je součástí kulturní památky - měšťanského domu č. p. 16 a č. p. 87, zapsaného 
do Státního seznamu nemovitých kulturních památek Severomoravského kraje dle zákona 
č. 22/1958 Sb. pod pořadovým číslem rejstříku 2365 (dům čp. 16) dne 2. 9. 1975. Dům č. p. 
87 na pozemku parcelní číslo 17/2 byl v době zápisu propojen s domem č. p. 16 (původní 
parcelní číslo 17). Objekt se nachází na území Městské památkové zóny Místek, která byla 
vymezena vyhláškou MK ČR číslo 476/1992 Sb., ze dne 10. 9. 1992, r. č. ÚSKP ČR 2183.
Stavebně technický stav objektu:
Dvorní křídlo budovy je díky zanedbání pravidelné údržby ve špatném stavebně technickém 
stavu, navíc je dům několik posledních let bez využití. Střešní krytina je dožilá, do krovu 
dlouhodobě zatéká, jeho konstrukce je značně poškozená. Půdní okénka nejsou zajištěna proti 
pronikání ptactva, některé původní konstrukce tak bude pravděpodobně nutno nahradit 
novými. Vlivem zatékání dochází i k degradaci omítek pod korunní římsou a zatékání se 
negativně projevuje i v části interiéru dvorního křídla. Stavba trpí vzlínající vlhkostí. 
Konstrukce přístupového schodiště vedoucí na pavlač je dožilá.
Popis a stavební vývoj objektu:
Stavba vznikla ve 2. třetině 19. století v zadní polovině hloubkového městiště řadového domu 
č. p. 16. Jedná se o jednopatrový řadový dům s atikou a dvěma okenními osami a dvorním 
křídlem. Přízemí s pásovou rustikou je odděleno od 1. patra kordónovou římsou, sokl je 
z pískovce. Na levou krajní osu jsou umístěny nové dřevěné dveře se segmentovým záklenkem, 
napravo je dřevěný výkladec. Okna jsou lemována jednoduchou šambránou a parapetní 
římsou. Omítka v patře je hladká. Přízemí je téměř celé zaklenuté plackami a na středu 
dispozice segmentovými klenbami. Dvorní zástavba je přístupná ze dvora. Fasáda je 
Stránka 8 ze 14
prolomena v přízemí třemi okenními osami a dvoukřídlými novými dveřmi. V prvním patře 
probíhá pavlač. Okna jsou dělena na tři tabulky, dveře jsou nově zhotovené.
Během své existence prošel objekt samozřejmě určitými stavebními úpravami. V roce 1880 
proběhla adaptace této dvorní stavby. Ve druhé čtvrtině 20. století pak byly provedeny další 
stavební úpravy domu. Dílčí změny se uskutečnily také v posledních desetiletích (výměna 
okenních výplní, podlahových krytin, krovové konstrukce ve 2. NP nad uličním traktem, 
drobné úpravy dispozice, vestavba sociálních zařízení).
I přes tyto zásahy je v soudobé podobě domu stále čitelná nejstarší stavební etapa. Jedná se 
o svislé obvodové konstrukce v obou podlažích, plackové a segmentové klenby na pasech, 
jimiž je překlenuto nejen téměř celé přízemí, ale které jsou dochovány také ve 2. NP dvorního 
křídla, a to ve středu dispozice patra a v zadní SZ části půdorysu.
Rozsah dochování původních stavebních konstrukcí ale není jediným aspektem památkové 
hodnoty domu č. p. 87. V 60. až 80. letech 20. století prošel Místek závažnou architektonicko- 
urbanistickou proměnu, kdy z důvodu nové sídlištní výstavby proběhly rozsáhlé plošné 
demolice, jejichž důsledkem byla likvidace předměstí, následné další negativní zásahy dosáhly 
až do bezprostřední blízkosti historického jádra. V důsledku těchto zákroků došlo k odstranění 
dvorní zástavby měšťanských domů lemujících náměstí a k zániku starší i mladší historické 
zástavby situované na jih a východ od historického jádra města. Uvedené destruktivní zásahy 
do urbanismu ještě zvyšují individuální památkovou hodnotu domu.
Krovová konstrukce nad dvorní částí domu č. p. 87 je ve velmi špatném stavebně technickém 
stavu, ale stavebně technický stav objektu není důvodem pro zrušení památkové ochrany. 
Ministerstvo kultury CR disponuje dotačním titulem, jehož cílem je finanční podpora 
vlastníků kulturních památek při výstavbě nových střešních konstrukcí, pokud byly původní 
již zničeny, či při zabezpečení nosných konstrukcí (Havarijní program). Stejně tak 
statutární město Frýdek- Místek má možnost přispívat vlastníkům nemovitostí v MPZ ze 
svého dotačního titulu (Program regenerace města Frýdku-Místku). Podpora ze strany 
státní památkové péče je deklarována i zařazením domu č. p. 87 mezi prioritní akce obnovy 
pro léta 2022-2026 v letos aktualizovaném Programu regenerace Městské památkové zóny 
Místek. Při vydávání závazných stanovisek bere správní orgán v potaz i požadavky na 
kvalitní hodnotu bydlení a případné komerční využití nemovitostí.
Městský dům č. p. 87 je stále nositelem architektonických hodnot, navíc je i význačným 
urbanistickým prvkem v daném území, jeho případné zbourání by narušilo urbanistickou 
strukturu jihovýchodní části historického jádra. Správní orgán se domnívá, že je ve veřejném 
zájmu zachovat památkovou ochranu stavby, neboť nadále vykazuje památkové hodnoty, 
špatný stavebně technický stav domu nemůže být důvodem k jeho vynětí z památkového fondu. 
Na základě výše uvedeného se domníváme, že stavba nadále vykazuje znaky kulturní 
památky uvedené v § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, a nedoporučujeme zrušení prohlášení objektu za kulturní památku. “
Účastníci řízení, byli v souladu s § 36 odst. 3 zákona
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, doporučeným dopisem č. j. 
MK 14610/2022 OPP ze dne 7. 3. 2022 informováni o tom, že již byly shromážděny všechny 
podklady pro rozhodnutí a byli vyzváni, aby se vyjádřil jak k nim, tak ke způsobu jejich 
zjištění, případně navrhli jejich doplnění v zákonem stanovené lhůtě. Možnosti seznámení 
s podklady rozhodnutí účastníci řízení využili. V příloze protokolu č. j. MK 17775/2022 OPP 
ze dne 29. 3. 2022 ze seznámení s podklady rozhodnutí účastníci řízení společně uvedli: 
„ Po prostudování podkladů spisu předkládáme naše vyjádření a doplnění spisu:
Ve stávajícím projektu a aktuálně připravované studii není plánováno provést demolici 
budovy už vůbec ne vnitřních oblouků v přízemí budovy. Naopak projekt i studie počítají 
s rekonstrukci stávajícího zdivá.
Stránka 9 ze 14
Zmiňovaný schválený projekt rekonstrukce budovy vzhledem k přesunu kamenných prodejů na 
e-shopy a přesunu kamenných kanceláří do Online prostředí, postrádá svůj ekonomický 
význam pro potencionálního investora (dále jen investora).
Vzhledem k požadavkům investorů na využití budov žádáme o odstranění budovy ze seznamu 
kulturních památek, z důvodu možnosti rekonstrukce budovy pro její plnohodnotné využití a 
s tím související změnu projektu.
Nemovitost byla více než rok nabízena investorům. Vzhledem ke statusu budovy a bez ohledu 
na její cenu neměl o ni žádný z investorů zájem.
Využití dotačních programů je v případě rekonstrukce celé budovy finančně nebo časově 
neefektivní. Jako laikům nám připadá zvláštní nabízet možnost využití havarijního programu 
na krov a zároveň nutnost provést mykologický průzkum zda je vůbec potřeba provést výměnu 
dřevěných prvků, že vlastně v havarijním stavu není. Co se týče kritiky, že za část můžeme 
sami, nesouhlasíme. Krátkou dobu po nabytí jsme již řešili udržovací práce: např. zajištění 
opravy oplechování střechy, částečnou výměnu svodů, zabezpečení půdních otvorů proti 
holubům - rozpadlá půdní okna jsme nevraceli, ale sítěmi zabezpečili proti vniknutí. Což ze 
dvora/fotek není vidět.
Více než roční neúspěšný prodej budovy a požadavky investorů, kteří nás prostřednictvím 
realitní kanceláře oslovili, nás přivedlo k podání žádosti o vyjmutí budovy ze seznamu 
kulturních památek.
Nemáme finanční prostředky na vlastní rekonstrukci budovy.
Poslední možností jak zrekonstruovat a plnohodnotně využít tuto budovu, za stávajícího 
statusu kulturní památky, je prodat budovu MK CR. “
Ministerstvo kultury v hodnocení předložených důkazů zohlednilo výše uvedenou společnou 
žádost a vyjádření vlastníků, dále vyjádření památkového ústavu, regionální komise 
památkového ústavu, krajského úřadu a magistrátu jednotlivě i ve vzájemných souvislostech 
a rozhodlo o nezrušení prohlášení předmětné části souboru měšťanského domu, vedeného 
vÚSKPČR pod rejstř. č. 22049/8-2365, za kulturní památku, jak je uvedeno ve výroku 
tohoto rozhodnutí.
Předmětem řízení o zrušení prohlášení za kulturní památku byla část souboru měšťanského 
domu v kat. území Místek, který je evidovaný v ÚSKP ČR s rejstř. č. 22049/8-2365 a který ke 
dni vydání tohoto rozhodnutí sestával z
- „měšťanského domu“ Místek č. p. 16 na pozemku pare. č. 17/1 a pozemku pare. č. 17/1, 
s průčelím orientovaným směrem k náměstí Svobody,
- „zadního domu“ Místek č. p. 87 na pozemku pare. č. 17/2 a pozemku pare. č. 17/2, 
s průčelím orientovaným směrem k Hlavní třídě.
Část souboru, dotčená řízením o žádosti, byl „zadní dům“ Místek č. p. 87 na pozemku pare, 
č. 17/2 a pozemek pare. č. 17/2, vše v kat. území Místek.
Ke dni 2.9.1975 byl podle předešlé právní úpravy do Státního seznamu nemovitých 
kulturních památek Severomoravského kraje s pořadovým číslem rejstříku 8-2365 zapsán 
v obci Místek dům č. p. 16. Po nabytí účinnosti zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, tedy ke dni 1. 1. 1988, byl dům č. p. 16 v Místku evidovaný v Ústředním seznamu 
kulturních památek České republiky pod rejstř. č. 22049/8-2365, přičemž předmětem 
památkové ochrany byl dům Místek č. p. 16 na pozemku pare. č. 17 a pozemek pare. č. 17 (to 
vše dále jen „původní měšťanský dům č. p. 16 v Místku“ nebo „dům Místek č. p. 16“, 
anebo jen „šenkovní dům č. p. 16 v Místku“).
Dle sdělení místně příslušného katastrálního úřadu byla v roce 1991 v katastru nemovitostí 
v kat. území Místek od domu Místek č. p. 16 na pozemku pare. č. 17 a pozemku pare. č. 17 
oddělena část pozemku se stavbou. U odděleného pozemku pare. č. 17/2 au oddělené stavby 
na pozemku pare. č. 17/2 zároveň zaevidována změna vlastníka - tedy dříve, než uvádějí ve 
Stránka 10 ze 14
svých výše citovaných vyjádřeních památkový ústav, regionální komise památkového ústavu 
a krajský úřad.
Účastníci řízení, vlastní předmětnou část souboru
měšťanského domu, tj. pozemek pare. č. 17/2 v kat. území Místek, jehož součástí je dům 
Místek č. p. 87, od 4. 1. 2008. Uvedené nemovitosti jsou součástí historického jádra Místku, 
které je evidované v ÚSKP ČR pod rejstř. č. 2183 jako městská památková zóna.
Koncepčně středověké centrální náměstí Místku (dnešní náměstí Svobody) při levém břehu 
řeky Ostravice sestávalo z řady navazujících měšťanských, resp. šenkovních domů, které se 
průčelím ze čtyř světových stran obracely směrem ke čtvercovému půdorysu náměstí (na 
východní a západní straně s částečně zachovaným podloubím), přičemž u většiny z nich délka 
jejich původního městiště dosahovala několika desítek metrů.
Z indikační skici z r. 1833 je patrné, že původní měšťanský dům č. p. 16 v Místku, zobrazený 
(tehdy ještě šenkovní dům s přiděleným číslem domu 42) na jižní straně náměstí uprostřed 
pětice domů s průčelím orientovaným k severu (směrem k dnešnímu náměstí Svobody) a 
městištěm orientovaným směrem kjihu (k dnešní Hlavní třídě), patří svým umístěním do 
samého historického jádra Místku. Na protáhlém městišti šenkovního domu č. p. 16 v Místku 
je na uvedené skice zobrazena vedlejší dřevěná stavba, odsazená od jižní hranice pozemku.
Sevřenost půdorysu historického jádra vymezovaly dvě úzké přístupové uličky v rozvrhu SJ 
diagonály náměstí, z nichž ulička směřující na Farní náměstí s kostelem sv. Jakuba se 
dochovala dodnes, ulice Tržní podél západní strany zmíněného jižního bloku pětice domů 
byla v průběhu 2. poloviny 20. století na úkor tohoto bloku o několik metrů rozšířena.
Stavební vývoj městiště měšťanského domu č. p. 16 v Místku, zejména v jeho dvorní (zadní) 
části směřující kjihu, z něhož byl později oddělen pozemek pare. č. 17/2, jehož součástí je 
dnešní dům Místek č. p. 87, doznal postupně řadu stavebních proměn. Podrobný stavebně 
historický průzkum předmětné části souboru měšťanského domu dosud nebyl zpracován.
Archiv stavebního úřadu magistrátu města Frýdek-Místek disponuje stavební plánky s návrhy 
a povoleními postupných adaptací stávající zadní stavby ve dvoře domu č. p. 16 v Místku 
(dříve šenkovní dům č. 42) z roku 1880, 1909, 1924 a 1945.
Z leteckého měřického snímku, který ke svému návrhu připojil památkový ústav, ještě v roce 
1937 tato zadní stavba přesahovala průčelím orientovaným k Hlavní třídě dnešní uliční čáru 
o několik metrů. Na nedatovaném archivním snímku v příloze žádosti vlastníků je tato zděná 
patrová budova zobrazena jako Adámkova restaurace s historizující fasádou a hlavním 
vstupem mezi výkladci v parteru.
Na dobovém snímku z archivu vlastníků je tato přesahující část restaurace již částečně 
ubourána. Na leteckém měřickém snímku z r. 1946, doloženým památkovým ústavem, je již 
uliční čára jižního bloku domů směrem k Hlavní třídě sjednocena.
Shora uvedené stavební úpravy byly realizované před 2. 9.1975, tedy před zápisem 
domu Místek č. p. 16 do státního seznamu nemovitých kulturních památek. Zápisu do 
státního seznamu památek předcházel stavebně historický průzkum městského jádra Místku, 
který pod vedením doc. JUDr. PhDr. Dobroslava Líbala, DrSc., v roce 1975 provedl Státní 
ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů.
V bezprostřední blízkosti jižní části založením středověkého městského jádra Místku byl 
vletech 1972 až 1977 realizován frekventovaný čtyřproudý silniční průtah po předchozí 
rozsáhlé plošné demolici navazující čtvrti původních činžovních domů. Nahrazena byla 
panelovou (místy vysokopodlažní) zástavbou. Ministerstvo se při hodnocení přiklonilo 
k vyjádření památkového ústavu, že tyto destruktivní zásahy do urbanistického rozvrhu 
Místku mimořádně zvýšily již tak velmi významnou individuální památkovou hodnotu 
předmětného domu čp. 87, který je součástí městského jádra.
Stránka 11 ze 14
Pokud vlastníci v žádosti uvedli, že v průběhu 40 let došlo do domu č. p. 87 v Místku 
k zatékání, pak byli o poruchách tohoto domu z důvodu srážkové i zemní vlhkosti při jeho 
koupi srozuměni, neboť ho vlastní od 4. 1. 2008. Aktuální stav nemovitostí v době podání 
žádosti svědčí místy o nedostatečné záchovné péči vlastníků, resp. opatření, které by zamezily 
pronikání vlhkosti, nebyly ze strany vlastníků dostačující. Nejasné je samotné využití 
(komerčních?) prostor domu, které i po 14 letech od jejich zakoupení vlastníky budí dojem 
rozestavěnosti a částečného vybydlení. S letitým nevyužíváním objektu pak souvisí i otázka, 
zdaje objekt průběžně temperován.
K necitlivým stavebním zásahům, spočívajícím v demolici 1/3 přední části domu a části 
střechy (krovu) v době stavby průtahu městem Frýdek-Místek zmíněným vlastníky 
ministerstvo uvádí, že tyto zásahy byly provedeny nejpozději v roce 1946, tedy před zápisem 
domu č. p. 87 v Místku do státního seznamu nemovitých kulturních památek dne 2. 9. 1975. 
Dle vyjádření památkového ústavu krovová konstrukce nad dvorní částí domu čp. 87 Místek 
je sice v závažném stavebně technickém stavu, avšak podle rozsudku Nejvyššího správního 
soudu č. j. 2 As 322/2015 - 73 ze dne 21. 4. 2016 není ani havarijní stav objektu mimořádně 
závažným důvodem pro zrušení jeho památkové ochrany.
K náhradě skladeb podlahových konstrukcí v některých prostorách předmětného domu 
a jejich osazení novodobými keramickými krytinami, resp. k výměně výplní okenních otvorů, 
ministerstvo uvádí, že tyto úpravy nejsou takového charakteru, který by vedly ke ztrátě 
památkových hodnot, pro které byly předmětné nemovitosti zapsány do státního seznamu 
památek.
Ministerstvo konstatuje, že i přes některé nepříliš příznivé stavební zásahy jsou v současné 
hmotné podstatě i vizuální podobě domu čp. 87 nej starší stavební etapy stále velmi výrazně 
zastoupeny. Dokládají je např. svislé obvodové zdi, většinově zachované vnitřní příčné 
konstrukce v obou nadzemních podlažích, plackové a segmentové klenby na pasech, jimiž je 
překlenuto nejen téměř celé přízemí, ale které jsou dochovány také ve 2. NP dvorního křídla, 
a to ve středu dispozice patra a v jeho zadní severozápadní části.
Ke tvrzení vlastníků, že minulé a nutné budoucí stavební zásahy se pro účelné využití 
nemovitosti od 3. dekády 21. století diametrálně liší od využití na přelomu 19. a 20. století 
ministerstvo uvádí, že při vydávání stanoviska orgán památkové péče musí sledovat dosažení 
přijatelného a přiměřeného kompromisu mezi veřejným zájmem na ochraně kulturního 
dědictví a soukromých zájmů vlastníků na využití svého majetku. Podle rozsudku Nejvyššího 
správního soudu č. j. 7 As 188/2012 - 25 ze dne 13. 3. 2013 v zájmu státní památkové péče 
není, aby přehnanými požadavky bylo fakticky zabráněno údržbě a využívání objektu.
Ministerstvo vzalo na vědomí vyjádření vlastníků, že ve stávajícím projektu a aktuálně 
připravované studii není plánováno provést demolici předmětné budovy, resp. vnitřních 
oblouků v přízemí této budovy, resp. že projekt i studie počítají s rekonstrukcí stávajícího 
zdivá, pokud tyto budou realizované v souladu se stanovisky orgánů památkové péče.
Ke tvrzení vlastníků, že zmiňovaný schválený projekt rekonstrukce budovy vzhledem 
k přesunu kamenných prodejů do online prostředí (e-shopy) postrádá svůj ekonomický 
význam pro potencionálního investora, resp. že nemovitost byla více než rok nabízena ke 
koupi, ale vzhledem ke statusu budovy a bez ohledu na její cenu neměl o ni žádný z investorů 
zájem, ministerstvo uvádí, že z pohledu památkové péče je toto zdůvodnění žádosti 
irelevantní. Kromě skutečnosti, že vlastníci dopředu předjímají způsob využití předmětné 
nemovitosti budoucím investorem (třetí osobou?), je zřejmé, že podle doložené aktuální 
fotodokumentace památkovým ústavem již nyní (tedy před případnou změnou vlastníka) 
předmětný dům postrádá potřebné investice ze strany vlastníků předmětných nemovitostí, 
tedy vlastníků kulturní památky, a není jim z jejich strany věnována potřebná záchovná péče,
Stránka 12 ze 14
takže působí zanedbaným dojmem. Ze strany vlastníků je objekt již několik let ponechán bez 
využití.
Ohledně vyjádření vlastníků, že nemají vlastní finanční prostředky na rekonstrukci budovy a 
že využití dotačních programů jev případě rekonstrukce celé budovy finančně nebo časově 
neefektivní, ministerstvo vlastníkům doporučuje kontaktovat zástupce památkového ústavu za 
účelem bezplatné konzultace ohledně všech možností čerpání státních dotací na obnovu 
kulturní památky, resp. vyžádat si potřebné informace na obecním úřadě obce s rozšířenou 
působností.
K vyjádření vlastníků, aby předmětné nemovitosti zakoupilo do svého vlastnictví Ministerstvo 
kultury, tyto zrekonstruovalo a plnohodnotně využilo, pak ministerstvo uvádí, že právo státu 
na přednostní koupi kulturních památek upravuje §13 zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se přednostní koupě na 
předmětný dům č. p. 87 v Místku nevztahuje.
Závěrem ministerstvo konstatuje, že část souboru měšťanského domu, vedeného 
v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstř. ě. 22049/8-2365, 
která sestává ze zadního domu Místek č. p. 87 na pozemku pare. č. 17/2 a pozemku pare, 
č. 17/2, vše v kat. území Místek, obec Frýdek-Místek, i nadále splňuje kritéria kulturní 
památky podle § 2 odst. 1 zákona ě. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění 
pozdějších předpisů, a tudíž neexistují mimořádně závažné důvody pro zrušení 
prohlášení předmětné části souboru měšťanského domu za kulturní památku podle 
§ 8 odst. 1 téhož zákona.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stránka 13 ze 14
Stejnopis rozhodnutí (po nabytí právní moci)
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor kultury a památkové péče 
Magistrát města Frýdku-Místku, odbor územního rozvoje a stavebního řádu 
vlastní
Stránka 14 ze 14

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0693429.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Mervová Jana

Popis dokumentu:

Frýdek-Místek - Místek, měšťanský dům. Rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

13041847 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Bezděková Marcela; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

29.11.2022

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 132977

Bližší specifikace:

Název	měšťanský dům
Číslo ÚSKP	22049/8-2365
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 26705070

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP
Číslo	MK 69435/2022 OPP
Datum nabytí právní moci	06.01.2023
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	132977 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 414

Název objektu: dům

Část obce: Místek

Č. dom.: č.p. 16

Ulice: náměstí Svobody

Č. or.:

Kat. území: Místek

Obec: Frýdek-Místek

ORP: Frýdek-Místek

Okres: Frýdek-Místek

měšťanský dům (právní stav 132977)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 9721

Název lokality: Místek

Reálný typ: býv. město

Kat. území: Místek

Obec: Frýdek-Místek

ORP: Frýdek-Místek

Okres: Frýdek-Místek

Kraj: Moravskoslezský kraj

měšťanský dům (právní stav 132977)

Kód CZ: 26736

Název lokality: Místek

Reálný typ: býv. hl. městská čtvrť

Kat. území: Místek

Obec: Frýdek-Místek

ORP: Frýdek-Místek

Okres: Frýdek-Místek

Kraj: Moravskoslezský kraj

měšťanský dům (právní stav 132977)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 304

Název hist. regionu: Místek

měšťanský dům (právní stav 132977)

Ke stažení Náhled Žádost o užití