LDR -----nam a22------i 4500
001 001010001238649
005 20230630121002.9
008 ------s2016----xr------------------cze|-
040 $aBOE016$bcze$erda
041 0 $acze$bger
072 7 $a72$xArchitektura$2Konspekt$921
100 1 $aŠabatová, Lenka,$d1974-$7xx0270141$4aut
245 10 $aZ průzkumů kostela sv. Zikmunda v Popicích u Znojma =$bAus den Untersuchungen der St. Sigismundskirche in Popice b. Znojmo /$cLenka Šabatová, Petra Dohnalová
246 31 $aAus den Untersuchungen der St. Sigismundskirche in Popice b. Znojmo
246 1 $iRubrika :$amateriálie
264 1 $aPraha :$bNárodní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze,$c2016
300 $a11 stran :$bfotografie, plány
336 $atext$btxt$2rdacontent
337 $abez média$bn$2rdamedia
338 $asvazek$bnc$2rdacarrier
504 $aObsahuje poznámkový aparát
520 2 $aDíky dokumentaci objektu v průběhu rekonstrukce bylo umožněno hlubší poznání dosud nezhodnoceného kostela sv. Zikmunda v Popicích u Znojma. Kostel překvapil mnohými detaily, jejichž uměleckohistorická hodnota povyšuje kostel mezi nejvýznamnější zástupce gotické architektury na Moravě.Kostel v současném rozsahu zahrnuje gotický objekt, složený z presbytáře, věže s výjimkou posledního patra a lodě, ukončené na západní straně na úrovni čela kruchty. Část s kruchtou a vstupní předsíní je barokní. Původní loď kostela byla plochostropá, formální analýza klenby presbytáře ukazuje na původ kostela v pozdním 14. století. Shodně s tím doložilo dendrochronologické datování zbytku střešní latě původního krovu presbytáře, zazděného ve štítě mezi podkrovím lodě a presbytářem, že hrubá stavba probíhala na počátku 70. let 14. století (1373/74 d). Významným nálezem této fáze byly doklady zděných klenutých konstrukcí v rozích lodi po obou stranách presbytáře. Jižní z nich byla navíc podsvětlena samostatným okénkem s jeptiškou. (obr. 8) Fragmenty interpretujeme jako doklady existence dvou baldachýnových oltářů. (obr. 7, 9 a 10) Jejich výskyt byl v minulosti na jižní Moravě doložen také v kostele sv. Mikuláše ve Znojmě, kostele sv. Leonarda v Mušově a sv. Jiří v Našiměřicích. Jako pravděpodobné zbytky jejich sloupků se nám jeví čtyři nalezené části hranolových sloupků pětibokého řezu, sekundárně užité do barokního zdiva západní předsíně a zazdívky otvoru neznámé funkce uprostřed jihozápadní strany lodi (A - D). (obr. 6) Novodobými stavebními pracemi bylo dále odkryto zazděné sedile v presbytáři a doložena sekundární úprava patek klenebních žeber v sakristii (zkrácení a odstranění konzol). Původní okna lodi byla zachycena pouze ve fragmentech - úroveň bankálu na jihozápadní straně lodi a část záklenku ve zdi nad klenbou lodi (obr. 5). Konečně na vnější straně presbytáře při jihozápadním okně odkryla restaurátorská sondáž části gotické malby, snad hlavy se svatozáří. (obr. 13) Malba byla narušena již v následné stavební etapě, kdy bylo dotyčné okno zvětšeno. (obr. 11)Tato etapa zahrnovala dále zaklenutí lodi na Moravě unikátní hvězdicovou klenbou. Podle výsledku dendrochronologického datování trámů, dle zachovaných dlabů primárně sloužících jako vazné krovu a při barokním rozšíření kostela užitých jako táhel příčného ztužení zdiva, proběhla výstavba nové střechy v polovině 15. století (1449/50 d). Někdy poté pak byla vyzděna klenba. Hledání geneze jejího klenebního vzorce ukázalo, že její původ není - jako v případě ostatních pozdně gotických jihomoravských staveb - v rakouském Podunají a prostředí svatoštěpánské hutě ve Vídni, ale musí být přímým importem z Bavorska (analogie v klenbách dómu sv. Martina v Landshutu a kostela sv. Ducha v Landshutu). Z dalších dokladů tehdejších stavebních úprav byly významné nálezy exteriérových omítek obou nejstarších fází - primárně na povrchu hrubě rozetřená vrstva omítky, následně pak úprava tvořená hrubou omítkou fasády s hlazenými pásy okenních šambrán a iluzívního diamantování na nárožích věže (obr. 4). Na vnější straně původní koruny zdiva věže byly odkryty otisky příložek krakorců, jež vynášely patrně dřevěnou konstrukci bedněného patra nebo krov. (obr. 3)Barokní přestavba, doložená též archivním materiálem, proběhla v letech 1696–98. Součástí bylo nové zastřešení stávajícím krovem a provedení architektonicky strukturované fasády (hlavně severozápadní průčelí). K roku 1752 se pak váže pramenná zmínka o „výstavbě“ věže, nově interpretovatelná jako vyzdění nynějšího posledního zvonicového patra, zastřešení věže a pokrytí věže fasádou o stávajícím řešení.
546 $aResumé v němčině
610 27 $aKostel sv. Zikmunda (Popice, Znojmo, Česko)$2czenas
650 07 $acírkevní architektura$7ph114282$2czenas$zČesko
650 07 $akatolické kostely$7ph114895$2czenas$zČesko
650 07 $aprůzkumy památek$2czenas$zČesko
650 07 $astavebně-historický průzkum$7ph137762$2czenas$zČesko
651 7 $aPopice (Znojmo, Česko)$7ge1034316$2czenas
655 4 $ačlánky$7fd133976
700 1 $aDohnalová, Petra,$d1970-$4aut
773 0 $aSdružení profesionálních pracovníků památkové péče$w601097$tPrůzkumy památek =$x1212-1487$gRoč. 23, č. 1 (2016), s. 150-160$q23:1$92016
856 42 $uhttps://www.pruzkumypamatek.cz/pdf/2016-01-09.pdf$yPlný text
910 $aABE320$trs
997 $tAN |
