Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Národní památkový ústav 
Došlo: 2019-03-20 10:10:04
č) NPU-310/22311/2019
Listu: 6 Příloh: 0
1001291126
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: enodatelna@,mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci:
za správnost:
4 1T ,$ i
........................" r "
r . w , V
V Praze dne: 21.2.2019 
Č.j.: MK 16735/2019 OPP 
Sp. zn.: MK-S 16650/2014 OPP 
Vyřizuje: Ing. Marcela Bezděková
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče podle 
§ 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, oba ve znění pozdějších předpisů, vydává toto
r o z h o d n u t í :
Ministerstvo kultury, jako příslušný orgán státní památkové péče, rozhodlo ve věci žádosti
v řízení o zrušení prohlášení
za kulturní památku stavby zámečku Životice č. p. 110, postaveného na pozemku pare. 
č. 2499/1, v kat. území Bludovice, obec Havířov, okres Karviná, kraj Moravskoslezský, který 
je evidován v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým č. 11474/8-3946, 
a jehož je žadatel jediným vlastníkem, takto:
Ministerstvo kultury v tomto správním řízení podle § 8 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, žádosti vyhovuje a
r u š í
prohlášení stavby zámečku Životice č. p. 110, postaveného na pozemku pare. č. 2499/1, v kat. 
území Bludovice, obec Havířov, okres Karviná, kraj Moravskoslezský, za kulturní památku; 
zákres v katastrální mapě a fotodokumentace zámečku Životice č. p. 110 je uvedena v příloze 
tohoto rozhodnutí a je nedílnou součástí výroku.
Stránka 1 z 12
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo kultury (dále též jen „ministerstvo") obdrželo 26. 11. 2014 od vlastníka žádost
0 zrušení prohlášení za kulturní památku zámečku Životice č. p. 110, postaveného na 
pozemku pare. č. 2499/1, v kat. území Bludovice, obec Havířov, okres Karviná, kraj 
Moravskoslezský (dále též jen „zámeček" nebo „objekt"). Jako důvod v pozici účastníka 
řízení uvedl: „Žádáme o vyjmutí ze seznamu kulturních památek na základě provedených 
neodborných stavebních zásahů, přestaveb v průběhu trvání objektu, ztráty památkové 
hodnoty, nevyhovujícího stavu. Na objektu se nenachází žádné prvky historické hodnoty, 
architektonické detaily, štuky či malby. “ K žádosti byla připojena příloha, kterou vypracoval 
Ing. Michal Ország, IČ 88152391; na základě vlastního místního šetření uvedl:
„ Objekt zámečku vykazuje nespornou ztrátu památkové hodnoty, provedené zásahy jsou 
z hlediska památkové péče nevyhovující, v objektu se nenachází architektonické prvky, malby, 
detaily. Provedené úpravy staví objekt na úroveň individuální zástavby, bez nutnosti ochrany 
kulturní památky. Okolí objektu je  průmyslové, stavby v nejbližším okolí plní funkce skladů a 
výrobních prostor, průmyslová výroba znehodnocuje území. Doprava do průmyslových 
objektů je nákladními vozidly, frekvence je cca 10 až 20 aut denně, zatížené od dopravy je  ve 
zvýšeném výskytu výfukových plynů, hluku, otřesů. Přilehlé zahrady jsou dlouhodobě 
neudržované, bez jakýchkoli krajinných prvků či prvků zahradní architektury. Možnosti 
prodeje objektu jako kulturní památky je  pro možné zájemce nelukrativní. Při zpracování 
studie na rekonstrukci objektu včetně provedení pasportu stávajícího stavu se ukázala značná 
ekonomická náročnost, časová a technologická obtížnost záměru vzhledem k nutnému 
stavebnímu zásahu pro uvedení do původního stavu před posledním stavebním zásahem, 
včetně ostatních dnes již  nutných pracech, vyplývajících z dlouhodobě neužívaného objektu, 
s malou možností návratnosti vložené investice. “
Příloha žádosti vypracovaná Ing. Országem dále obsahuje situační plánky zámečku, půdorysy 
podzemního podlaží (částečné podsklepení objektu), v půdorysech I. a II. nadzemního podlaží 
jsou vyznačeny bez datace stavební úpravy okenních výplní, zazděné stávající dveřní otvory, 
vybourané nové otvory a nově vyzděné zdivo, ve III. NP je vyznačena (rovněž bez datace) 
zvýšená podlaha o 0,3 m v severní ěásti podkroví oddělená od zbylé části podkroví a 
schodiště nově vyzděnými příčkami; kromě snímků průmyslového okolí zámečku je přiložena
1 aktuální fotodokumentace exteriéru zámečku, I. a II. NP s podkrovím, detaily vstupních 
portálů, podlah, stropů, sanitárních zařizovacích předmětů, sprchových koutů s keramickým 
obložením, požární nástěnný hydrant.
V řízení se vyjádřil, na základě § 8 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb„ o státní památkové péči, 
Magistrát města Havířova, odbor stavební a silniční správní úřad -  státní památková 
péče. Stanoviskem ze dne 14.01.2015, č.j. SSSÚ/105789/2014-2 doporučuje zrušení 
prohlášení zámečku za nemovitou kulturní památku s odůvodněním:
„ Orgán státní památkové péče doporučuje zrušit prohlášení věci za kulturní památku ve věci 
výše uvedené nemovité památky, neboť se domnívá, že současný stav kulturní památky 
z hlediska stavebního sice vykazuje určité hodnoty (materiálové), ale z hlediska zachování 
památkových hodnot předmětný objekt ztratil z větší části svou památkovou hodnotu, neboť 
právě památková hodnota zámečku a jeho původní využití tvořilo charakteristickou 
autenticitu prostředí kulturní památky. [...]
Nejcennějším architektonickým prvkem byl na předmětné KP jednoduchý pískovcový portál 
nad vstupem do objektu, který byl původně samostatnou památkou od 3. 5. 1958 [pozn. 
ministerstva: portál prohlášen kulturní památkou až rozhodnutím ze dne 2. 4. 1963], z důvodu 
jeho znehodnocení a zvětrání došlo 27. 6. 1988 ke zrušení prohlášení za kulturní památku, je
Stránka 2 z 12
tedy s podivem, jaké další skutečnosti později vedly příslušný správní orgán k prohlášení 
celého objektu za KP. “
Dále se v řízení vyjádřil na základě § 8 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování, stavebního 
řádu a kultury, v dopise ze dne 26.01.2015, č. j. MSK 166467/2014, kde na základě 
zjištěných skutečností nedoporučuje zrušení prohlášení zámečku za nemovitou kulturní 
památku s odůvodněním:
„Zámek byl postavený ve druhé polovině 16. století a později několikrát stavebně upravován, 
přičemž úpravy zejména z období po II. světové válce byly ryze utilitárního charakteru a 
významným způsobem poškodily památkové hodnoty nemovitosti. Nejvýrazněji se tento postup 
projevil na obou vstupních portálech, které jsou díky natření neprodyšným materiálem 
(patrně asfaltem) a následné degradaci pískovce silně poškozené. Další negativní úpravy se 
projevily v dispozičních úpravách, nebo zazdění a proražení několika okenních otvorů. 
Stavebně-technický stav je uspokojivý, vyjma dřevěných prvků (podlahy, krov, okna) a 
vnějších omítek. Tento stav je způsoben dlouhodobým nevyužíváním objektu. Některé prvky 
v interiéru zároveň nesou stopy dlouhodobého užívání a jsou mnohdy na hranici své životnosti 
(např. část dřevěných schodišťových stupňů). Samotná využitelnost zámku je významně 
ovlivněna jeho polohou vedle rozsáhlého průmyslového areálu, který může být dle nového 
územního plánu výrazně rozšířen a obklopit tak areál zámku ze všech stran. Tuto situaci 
podtrhuje i skutečnost, že v blízkosti zámku má dojít v budoucnu k výstavbě nového 
dopravního koridoru obchvatu města s kruhovým objezdem. Krajský úřad je na základě výše 
uvedeného toho názoru, že budoucí obnova a využití objektu se neobejde bez vstřícného a 
kompromisního postoje příslušného orgánu státní památkové péče (Magistrátu města 
Havířova). Domníváme se, že v daném případě nenastala situace dle § 8 odst. 1 památkového 
zákona, tj. že se nejedná o mimořádně závažný důvod pro zrušení prohlášení výše uvedené 
věci za kulturní památku. “
Na žádost ministerstva zaslal své odborné stanovisko Národní památkový ústav, územní 
odborné pracoviště v Ostravě (dále jen „památkový ústav“), v dopise ze dne 02. 03. 2015, 
č. j. NPU-381/99615/2014, se zrušením památkové ochrany nesouhlasí. Ve stanovisku 
k návrhu zrušení prohlášení zámečku za kulturní památku uvádí:
„...Podle dostupné literatury byl zámek vybudován snad za Pavla Bludovského zKornic 
v poslední třetině 16. století. Dnešní podoba zámku je  však výsledkem stavebních zásahů a 
úprav provedených v průběhu 18. až 20. století. Objekt zámku byl ve druhé polovině 
20. století v majetku Státního statku Karviná, s.p., který zde měl kanceláře, využíván byl i 
jako Muzeum Těšínská, část 2. NP byla a doposud stále je užívána pro bydlení.
V roce 1996 byl zámek v Zivoticích rozhodnutím MK CR prohlášen za kulturní památku [...]. 
Jak dokládá fotografická dokumentace z 90. let a popis stavu objektu na evidenčním listu 
kulturní památky, aktuální stavebně-technický stav objektu je  v zásadě shodný, jako v době 
prohlášení, kdy byla konstatována nedostatečná průběžná údržba, zjevné chátrání objektu, 
novodobé stavební zásahy (příčky, vestavby, keramické obklady, apod.), nevhodný nátěr 
portálů a jejich zvětrání. Od doby prohlášení za KP neprobíhala žádná rozsáhlejší stavební 
obnova objektu a udržovací práce byly prováděny jen v nezbytném rozsahu. [...]
Patrová budova zámku o dvou traktech je  obdélného půdorysu, zděná, zčásti podsklepená 
s mansardovou střechou, krytou plechem, orientovaná v ose sever-jih. Podélnou osou objektu 
prochází valené klenutý průjezd s pětibokými lunetami, který z obou stran ukončují kamenné 
portály, ze západní strany je několikastupňové schodiště. Západní okapové průčelí je  
sedmiosé, ve 4. ose je půlkruhově zaklenutý pískovcový profilovaný portál s hlavicemi a 
vrcholovým klenákem s rytým nápisem IN NOM.. /  DOMINI /  G- M: 1817 //. Stejný portál je  i 
na východní fasádě. Okna jsou dvojdílná, otvíravá dovnitř a ven s poutcem, v přízemí
Stránka 3 z 12
5 šestitabulkovým členěním, v patře čtyřtabulhově členěná. U šestitabulkových okenních 
výplní jsou dochovány historické prvky (poutce, obrtlíky, kličky, úchytky, venkovní závěsy 
s háčkem a s rohovými pásky, rohovníčky, několik provlékaných mříží osazených mezi křídly, 
s odtokovými žlábky v parapetních deskách). Horizontálně je západní i východní průčelí 
členěno pískovcovým obkladem podezdívky, na východní straně je  dochován torzovitě. 
Východní okapová fasáda opakuje členění vstupního západního průčelí. Severní štítové 
průčelí je  tříosé, v prostoru štítu dvě okenní osy. Ve střední ose prolomen druhotně vstup do 
jižní přízemní části objektu. Jižní štítové průčelí je  dvojosé. Na fasádách patrné zazdívky 
některých okenních otvorů.
Průjezd je  přepažen v důsledku druhotných stavebních zásahů. Ze západní části průjezdu je  
přístupná JZ část přízemí objektu, sklepní prostory a 2. NP. JV část přízemí je přístupná 
z východní části průjezdu. Severní část přízemí je  přístupná samostatným vstupem 
prolomeným v severní fasádě.
V interiéru dochovány valené a klášterní klenby s pětibokými výsečemi, pruské klenby na 
pasech, placky na pasech, segmentově zaklenuté okenní niky, v přízemí a zčásti v patře 
dřevěné prkenné podlahy, dřevěné schodiště, kachlový sporák v přízemí. Patro zčásti 
podsklepené, zčásti klenuté. V přízemí i patře zachovány některé původní dřevěné obložky 
s dvoukřídlými dveřmi s kazetovými výplněmi, se žaludovými závěsy a úchyty. Schodiště do 
patra uzavírají v přízemí dvě dveřní křídla segmentově zakončená, v horní polovině křídel 
členěná laťkovou mřížovinou s vnějšími závěsy srdčitého tvaru, zarážkou ve spodní části 
pravého křídla. Schodiště do podkroví uzavírají dvě křídla rámových dveří se segmentovým 
zakončením s vnějšími závěsy srdčitého tvaru s krabicovým zámkem.
Místnosti v přízemí a patře jsou enfiládově řazené. V interiéru jsou částečně dochovány 
prkenné podlahy a původní omítkové vrstvy.
V části krovu provedena půdní vestavba.
Dne 27. 1. 2015 bylo na místě provedeno místní šetření za přítomnosti zástupců NPÚ, ú. o. p. 
v Ostravě a majitele objektu, který nám zpřístupnil objekt s výjimkou SV části
2. NP objektu, užívané jako byt.
Aktuální stav se oproti stavu z doby prohlášení zásadním způsobem nezměnil, rozhodně ale 
nedošlo ke snížení vlastní památkové hodnoty objektu, pro kterou byl zařazen do Ústředního 
seznamu kulturních památek CR. Samozřejmě došlo v důsledku setrvalé neúdržby k další 
degradaci materiálů a stavebních prvků. Majitelé objektu po jeho prohlášení za kulturní 
památku nenaplňovali svou povinnost vlastníka kulturní památky, danou zákonem 
č. 20/1987 Sb., § 9, odst. 1, o státní památkové péči -  nepečovali o zachování kulturní 
památky a neudržovali j i  v dobrém stavu, což vedlo k další degradaci materiálů a stavebních 
prvků. Přesto se domníváme, že aktuální stavebně-technické závady objektu jsou odstranitelné 
a nejsou takového charakteru, aby byly důvodem pro zrušení jeho památkové ochrany.
Objekt je  neudržovaný. Na mnoha místech opadává omítka, obvodové zdivo je odhalené a 
narušené povětrnostními vlivy. Jsou poškozeny klempířské prvky a narušena je funkčnost. Na 
východní fasádě je  obnažená podezdívka, což způsobuje zavlhání interiérů, v úrovni 2. NP se 
nad okenními otvory objevují trhliny (tyto jsou uváděny již  v Protokolu ve věci prošetření 
stavebně technického stavu objektu ze dne 8. 1. 1998, který je  založen v dokumentaci našeho 
pracoviště). Krov je  lokálně poznamenán zatečením, avšak nikoli v takovém rozsahu, aby 
nebyla možná obnova. Již před prohlášením za KP byly provedeny zazdívky některých 
okenních otvorů, zčásti jsou dochovány původní historické výplně, část okenních otvorů byla 
zazděna, případně osazena novodobými výplněmi.
V interiéru jsou částečně dochovány i původní dveřní výplně a obložky dveřních prostupů, 
včetně závěsů, úchytů, v případě dveřních křídel ve schodišťovém prostoru i včetně zámků a 
štítků. Oba kamenné portály jsou ve velmi špatném technickém stavu (portál na západní 
straně o něco více), vyžadují urychlený restaurátorský zásah. Jsou opatřeny nevhodným
Stránka 4 z 12
neprodyšným nátěrem, který způsobuje další degradaci kamene (nevhodný nátěr je zmiňován 
již  v zápise ze dne 29. 1. 1992, opět tedy před prohlášením za KP).
Dřevěné podlahy v interiéru jsou prohnilé, nebylo možno je prohlédnout všechny z důvodu 
překrytí podlahovou krytinou (linoleum). Nelze vyloučit, že podlahy i jiné dřevěné konstrukce 
jsou zčásti napadeny dřevokaznými houbami, pro potvrzení tohoto předpokladu a případné 
specifikace rozsahu napadení by však bylo nutné nechat zpracovat mykologický posudek. 
Avšak i kdyby bylo napadení objektu dřevokaznými houbami potvrzeno, neshledáváme to jako 
dostatečný důvod pro zrušení památkové ochrany.
Na evidenčním listě KP, který byl zpracován v r. 1993, jako podklad pro podání návrhu na 
prohlášení, je uvedeno: „Není prováděna běžná údržba. Okapy proděravělé nebo chybějí, 
v patře vytlučena v oknech skla. Podlaha napadena dřevokaznou houbou. Nevhodné stavební 
úpravy. “ Všechny výše uvedené závady, které trvají od 90. let 20. století, konstatuje také 
výkonný orgán státní památkové péče. Ve Sdělení vydaném Magistrátem města Havířova 
č. j. SSSÚ/99502/2013-3 ze dne 14. 1. 2014 se však také doslova uvádí: „ ...Technický stav 
objektu KP je  dle vizuální prohlídky z hlediska statického a stability v dobrém stavu, který 
odpovídá stáří objektu... “. [...]
Současný vlastník získal zámek v době, kdy už byl památkově chráněn. Domníváme se, že se 
před koupí seznámil se stavebně-technickým stavem objektu, který získal do vlastnictví, i 
s povinnostmi vlastníka kulturní památky, vyplývající ze zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči. Předpokládáme tedy, že si byl vědom nutnosti dalších investic při péči o tuto 
kulturní památku.
Na základě současného stupně poznání historického vývoje předmětné kulturní památky je  
třeba zdůraznit, že jde o historicky cenný doklad architektury drobných šlechtických sídel na 
Karvinsku. Objekt je  jedním z mála dochovaných zámků a historických památek v tomto 
regionu vůbec. [...] Charakter památkového fondu bývalého okresu Karviná je  velmi 
specifický a na památky z doby před industrializací chudý. O to víc bychom měli trvat na 
ochraně dosud existujících kulturních statků.
Zivotický zámek si, i přes některé novodobé zásahy a neuspokojivý stavebně-technický stav, 
stále zachoval značnou míru autenticity. Je nejstarší dochovanou stavbou na území obce a je  
jedním z posledních existujících dokladů historické sídelní struktury Životic. Má 
nezastupitelné místo v kontextu vývoje osídlení této lokality a jednou z posledních stop 
historického obrazu této obce. “
Účastník řízení byl v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, informován 
v dopise ze dne 28. 1.2019 pod zn. MK 8818/2019 OPP, o tom, že již byly shromážděny 
všechny podklady pro rozhodnutí a byl vyzván, aby se vyjádřil jak k nim, tak ke způsobu 
jejich zjištění, případně navrhl jejich doplnění v zákonem stanovené lhůtě. Této možnosti 
nevyužil.
Ministerstvo kultury mělo při hodnocení k dispozici výše uvedená odborná stanoviska a 
archivní letecké snímky.
Původní střídmá půdorysná členitost bez nadbytečných architektonických zdobných prvků 
vedla novodobé vlastníky k postupnému přetváření zámečku do utilitární podoby několika 
navzájem uživatelsky nepropojených prostor uvnitř původního objektu: západním portálem 
přístupná jihozápadní část přízemí, sklepních prostor a 2. NP, jihovýchodní část přízemí 
zpřístupněná portálem na východní straně, severní i jižní části přízemí jsou dostupné nově 
prolomenými vstupy. Zanikla tak nebo byla narušena původní enfíláda v přízemí a v patře. 
Postupné stavební úpravy nerespektovaly lokální historický význam, řemeslný detail ani 
architektonicky jednotné pojetí zámečku. Podle potřeby se úpravy necitlivě promítly i do 
zdánlivě prostého rozvržení fasády a okenních os. Mansardová střecha osazená falcovanou 
střešní krytinou s místy chybějícími klempířskými prvky umožnila zatékání do objektu;
Stránka 5 z 12
kromě narušeného obvodového zdivá s omítkami se vlhkost nepříznivě promítla i do 
dřevěných konstrukcí. Opotřebovanost původních stavebních materiálů a výčet stavebně- 
technických poruch objektu z větší části nevyužívaného objektu odpovídá dlouhodobému 
zanedbávání potřebné péče o něj.
Stát si byl již v minulosti vědom nenávratného zániku autenticity v regionu ojedinělého 
historického objektu. Rozhodnutím ze dne 2.4. 1963 školské a kulturní komise Okresního 
národního výboru v Karviné byl zapsán na západní straně objektu empírový „portál 
v bývalém zámku “ do státního seznamu nemovitých kulturních památek. Rozhodnutím 
Ministerstva kultury ČSR z 27. 6. 1988 se však na žádost odboru kultury ONV v Karviné 
upouští od jeho památkové ochrany s odůvodněním: „ Portál zámku č.110 v Havířově 
Zivoticích, okr. Karviná je zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek pod č. r. 793. 
Je dokladem jedné z pozdějších úprav zámku dat. 1817 s monogramem majitele. Stav portálu 
je  krajně neuspokojivý vlivem silného větrání kamene. “
Zámeček byl dlouhodobě využíván k jiným účelům, než k jakému byl původně zbudován. 
Zda byla vlastníkům objektu neplnícím po několik desetiletí povinnosti ustanovení § 9 odst. 1 
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v minulosti uložena opatření dle § 10 odst. 1 
téhož zákona, není z předložených stanovisek zřejmé. Vlastníci nejevili zájem tuto nemovitost 
udržovat, neboť chyběla vůle k záchraně objektu i motivace k jeho smysluplnému využití. 
Zámeček se nejevil ani jako vhodné zázemí pro regionální Muzeum Těšínská.
I přes odstranění všech stavebních zásahů by případná obnova svislých a vodorovných 
konstrukcí, prvků a detailů znamenala jen další ztrátu autenticity zámečku, který již dnes není 
nositelem památkově hodnotných prvků.
Neohrazený areál původního zámečku na archivním leteckém snímku v příloze dokládá 
přítomnost osově souměrných hospodářských budov navazujících kolmo na západní straně na 
osovou souměrnost objektu. Dnešní pohled z ptačí perspektivy zobrazuje přítomnost 
výrobních hal v blízkosti severní strany zámečku, na místě bývalých hospodářských budov 
jsou dnes objemově výrazné průmyslové sklady. Častý pojezd nákladních automobilů po 
společné příjezdové komunikaci k zámečku, který vlastník ve své žádosti zmiňuje, jen 
dokresluje zanedbaný venkovní vzhled objektu.
Ministerstvo kultury po zvážení výše uvedených skutečností jednotlivě i ve vzájemných 
souvislostech konstatuje, že bývalý zámeček v Životicích č. p. 110 v kat. území Bludovice již 
nadále nevykazuje památkovou hodnotu, pro kterou byla zapsán do Ústředního seznamu 
kulturních památek ČR.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní 
řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro podání 
rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po dni, kdy 
bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního řádu, 
který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží v provozovně 
provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode 
dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních služeb 
připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové
Stránka 6 z 12
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Příloha:
zákres do katastrální mapy a fotodokumentace zámečku Životice č. p. 110, okres Karviná
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor kultury a památkové péče
Magistrát města Havířova, odbor stavební a silniční správní úřad -  státní památková péče
vlastní
Stránka 7 z 12
Příloha: fotodokumentace zámečku Životice č. p. 110, okres Karviná
Zdroj: archiv leteckých snímků Zeměměřického úřadu
archivní ortofoto (bez datace)
ortofoto aktuální 2016-2017
Stránka 8 z 12
Příloha: fotodokumentace zámečku Životice č. p. 110, okres Karviná
zdroj: ČÚZK Nahlížení do katastru nemovitostí
graficky vyznačena budova zámečku Životice č. p. 110, kat. území Bludovice 
(stav platný k 20. 2. 2019)
Stránka 9 z 12
2499/4
Příloha: fotodokumentace zámečku Životice č. p. 110, okres Karviná
Hlavni průčelí zámku, fotoarchiv NPÚ, ú.o.p. v Ostravě
6/2001 1/2015
5/1999
Zahradní průčelí zámku, fotoarchiv NPÚ,
1/2015
v Ostravě
Vstupní portál, fotoarchiv NPÚ, ú.o.p. v Ostravě
6/1999 1/2015
Zahradní průčelí -  portál, fotoarchiv NPÚ, ú.o.p. v Ostravě
5/1999 1/2015
Stránka 10 z 12
Příloha: fotodokumentace zámečku Životice č. p. 110, okres Karviná
zdroj: příloha žádosti vlastníka
zdroj: https://www.hrady.cz/wnd show pic.php?picnum=162414
foto: D. Dohňanský, 10/2016
Stránka 11 z 12
Příloha: fotodokumentace zámečku Životice č. p. 110, okres Karviná
zdroj: příloha žádosti vlastníka
Stránka 12 z 12

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o zrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0544852.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Havířov - Životice, zámeček. Rozhodnutí o zrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

9247475 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Bezděková Marcela; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

21.02.2019

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 120753

Bližší specifikace:

Název	zámeček
Číslo ÚSKP	11474/8-3946
Kód fáze ochrany	R
Fáze ochrany	památkově chráněno, rozsah revidován
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 21053931

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o zrušení prohlášení části KP
Číslo	MK 16735/2019 OPP
Datum nabytí právní moci	15.03.2019
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	120753 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 569691

Název objektu:

Část obce: Životice

Č. dom.: č.p. 110

Ulice: Michníkova

Č. or.: 2

Kat. území: Bludovice

Obec: Havířov

ORP: Havířov

Okres: Karviná

zámeček (právní stav 120753)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 19495

Název lokality: Životice

Reálný typ: ves

Kat. území: Bludovice

Obec: Havířov

ORP: Havířov

Okres: Karviná

Kraj: Moravskoslezský kraj

zámeček (právní stav 120753)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 311

Název hist. regionu: Havířov

zámeček (právní stav 120753)

Ke stažení Náhled Poslat žádost