Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav 
Došlo: 2020-05-11 09:54:01
č i  NPU-310/35149/2020
Listu: 5 Příloh: 0
1001509133
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
V Praze dne 3.3. 2020 
Č.j. MK 14553/2020 OPP 
Sp. zn. MK-S 10406/2018 OPP 
Vyřizuje: Ing. Jana Dvořáková
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155 
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Správa železnic, s. o. 
Dlážděná 1003/7 
110 00 Praha 1
Rozhodnuti nabylo právní moci.............. .
za správnost:
V
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle § 8 odst. i zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, rozhodlo v řízení o zrušení prohlášení „Souboru železničních mostů na trati 
Praha-Smíchov a Praha hlavní nádraží“, evidovaného v Ústředním seznamu kulturních 
památek pod rejstř. č. 101315, za kulturní památku, takto:
Ministerstvo kultury v tomto správním řízení vedeném podle zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád) a podle § 8 zákona č. 20/1987 
Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o státní památkové 
péči), nevyhovuje žádosti a
n e r u š í
prohlášení „Souboru železničních mostů na trati Praha-Smíchov a Praha hlavní 
nádraží44, evidovaného v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstř. č. 101315, za 
kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) správního řádu, je účastníkem řízení Správa 
železnic, s. o., se sídlem Dlážděná 1003/7, Praha 1 - Nové Město, 110 00 Praha, IČ 70994234.
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo obdrželo dne 10. 9. 2018 žádost Správy železniční a dopravní cesty, s. o. 
(v průběhu řízení přejmenovaná na Správu železnic, s. o.), o zrušení prohlášení „Souboru 
železničních mostů na trati Praha-hl. n. a Praha Smíchov44, evidovaného v Ústředním 
seznamu kulturních památek pod rejstř. č. 101315, za kulturní památku. Soubor sestává z pěti 
navazujících mostů, ve směru od Hlavního nádraží jsou to tyto mosty:
1
- kamenný klenbový most o 5ti zaklenutých otvorech v drážním km 3,390,
ocelový trámový most s kamennými pilíři o jednom otvoru nad ulicí Vyšehradská 
v km 3,415,
- kamenný klenbový most o 8mi zaklenutých otvorech v km 3,470,
ocelový trámový most se čtveřicí mostních otvorů přes pravobřežní komunikace v km 
3,545,
- ocelový příhradový most na kamenných pilířích se třemi mostními otvory přes řeku 
Vltavu v km 3,706.
Jako důvod podání účastník řízení uvedl špatný technický stav dvou části soumostí: ocelové 
příhradové konstrukce mostu přes Vltavu, doložený řadou příloh, především projektem 
rekonstrukce železničních mostů pod Vyšehradem od fy SUDOP Praha a posouzením statiky 
mostu přes Vltavu, vypracovaným Stavební fakultou Žilinské univerzity v srpnu 2018 
a ocelové konstrukce trámového mostu se čtveřicí mostních otvorů přes pravobřežní 
komunikace v km 3,545 (Výtoň), která je dle výpočtu podle mezních stavů na hranici 
životnosti. Dále účastník sdělil, že poslední celková oprava mostu přes Vltavu proběhla v roce 
1957, později byly prováděny již jen dílčí opravy (úprava horního ztužení portálů v 60. letech, 
zesílení mostovky v roce 1987 a opravy spodní stavby mostu). Posouzení statiky ocelové 
konstrukce mostu přes Vltavu doložilo výpočtem mezního stavu únavy, že zbytková únavová 
životnost mostovky je 6 let, tedy do roku 2024. Na základě průzkumových prací a diagnostiky 
byl proveden odhad rozsahu rekonstrukce ocelových konstrukcí obou mostů takto: 
u mostu v km 3,545 -  cca 46% prvků ocelové konstrukce, 
u mostu v km 3,706 -  cca 63% prvků ocelové konstrukce.
Vyhodnocení rekonstrukce obou mostů soumostí, provedené SŽDC došlo k závěrům, že 
navrhovaný rozsah rekonstrukce nezajistí dostatečné parametry a životnost na dobu 30 let.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hl. m. Praze, na žádost 
ministerstva zaslal své odborné stanovisko v dopise ze dne 23. 10. 2018, č. j. NPÚ- 
311/76562/2018, v němž nedoporučuje zrušit prohlášení předmětného souboru za kulturní 
památku, neboť památkové hodnoty, pro které byl soubor prohlášen za kulturní památku, 
nadále přetrvávají.
K historii a památkové hodnotě souboru NPÚ uvádí: „ Vyšehradský železniční most se 
nachází na trati Praha-Smíchov a Praha hlavní nádraží (tj. bývalé Pražské spojovací dráhy, 
která v roce 1871 propojila samostatná koncová nádraží Dráhy císaře Františka Josefa 1, 
dnes Praha hlavní nádraží a nádraží České západní dráhy na Smíchově). Základ předmětných 
mostů tedy tvoří konstrukce z roku 1871, doplněné při úpravách na dvoukolejnou trať v letech 
1900-1901. Právě v letech 1900-1901 byla postavena nová část mostu přes Vltavu, tvořená 
třemi poli příhradové poloparabolické konstrukce. Současně byly v říčním korytě vybudovány 
dva nové kamenné pilíře a vznikla i navazující čtyři pole s přímým přemostěním na Výtoni (tj. 
4. část předmětného souboru). Nový most přes Vltavu tak nahradil původní jednokolejný 
přímopásový příhradový most z roku 1871. Nový most vyrobila česká mostárna bratří Prášilů 
společně s První Českomoravskou strojírnou a s Pražskou akciovou strojírnou, dříve Ruston. 
Plechové plnostěnné nosníky na Výtoni dodaly Těšínské železárny. Autorem projektu byl Ing. 
František Prášil (1845-1917), spolumajitel mostárny. Za realizací pouhé dva dny trvající 
výměny konstrukce starého mostu za novou stál Ing. Jan Kolář (1868-1958), pozdější 
význačný odborník v oboru ocelových mostů. K dalším dílčím zásahům docházelo i později 
(zejména novodobá konstrukce z 90. let 20. století části č. 2 - mostu o jednom otvoru v km 
3,415). (...) V souvislosti s návrhem na zrušení prohlášení za kulturní památku i s ohledem na 
současný stav mostu a možnosti dalšího postupu byla problematika železničního mostu pod 
Vyšehradem projednána i v dalších příslušných komisích a poradních orgánech NPÚ 
(Vědecká rada GnŘ NPÚ; Metodické centrum průmyslového dědictví NPÚ ÚOP v Ostravě 
/dále jen MCPD7; Komise pro ochranu památkového fondu v oblasti železniční dopravy). Své 
vyjádření poskytl také ředitel Železničního muzea NTM Mgr. Michal Novotný, PhD. Kopie
2
jednotlivých stanovisek a vyjádření přikládáme v příloze. V otázce navrhovaného zrušení 
prohlášení za kulturní památku zmíněné orgány nesouhlasí se zrušením prohlášení souboru 
železničních mostů r. č. USKP 101315 za kulturní památku. Obsáhleji a v širším kontextu se 
porovnání zkušeností a různosti přístupů k zachování, obnově a provozu obdobných mostních 
konstrukcí věnovalo ve svém vyjádření zejména MCPD či ředitel Železničního muzea NTM 
Mgr. Michal Novotný, Ph.D. (viz. přílohy).
Ze zpracovaných průzkumů a podkladů přiložených SŽDC k žádosti o zrušení 
prohlášení je  evidentní, že nejvíce poškozena je  konstrukce mostu v km 3,706 nad korytem 
Vltavy (tj. 5. část souboru) a navazující konstrukce mostu v km 3,545 (tj. 4. část souboru). 
Jedná se o dominantní, pohledově nejvýraznější součásti předmětného soumostí tvořené 
ocelovými konstrukcemi. SŽDC v žádosti mj. zmiňuje dvě varianty uvažované výměny nosných 
ocelových konstrukcí mostů. K principiálně obdobným postupům, kdy dochází k plné výměně 
za novou konstrukci se snahou o nápodobu původního stavu lze konstatovat, že zkušenosti 
z posledních let nejsou z hlediska zachování klíčových památkových hodnot příliš pozitivní. 
K této záležitosti uvádí příslušné příklady a hodnocení zejména vyjádření MCPD a ředitele 
Železničního muzea NTM Mgr. Michal Novotný, Ph.D. (viz přílohy). Připomeňme např. právě 
probíhající výměnu konstrukce mostu v Pňovanech přes údolí Mže nad Hracholuskou 
přehradou. V tomto případě je výsledkem snahy o podobnost s původním řešením nový most 
se značně odlišnými dimenzemi, který zcela popírá subtilní působení původní konstrukce. 
Z několika možných obecných přístupů, které by mohly znamenat přijatelné řešení 
i v záležitosti železničního mostu pod Vyšehradem je třeba zmínit zejména příklad 
demonstrovaný železničním mostem „Hohenzollembrucke“ v Kolíně nad Rýnem. Jedná se 
o variantu výměny mostovky za novou, zesílenou, která by vyhověla nárokům železniční 
dopravy při současném zachování původních příhradových oblouků (viz vyjádření MCPD 
v příloze).
Z hlediska památkové péče by řešení rozporu mezi mírou poškození, požadavky 
železničního provozu a památkovými hodnotami mostu mělo v maximální možné míře 
respektovat dochované konstrukce. Žádoucí je rovněž zachování původní funkce mostu pro 
železniční dopravu. Případná intervence musí vycházet ze stávající konstrukce, z její podoby, 
materiálu, technologií (eventuálně zvolit co nejpříznivější přiblížení původním technologiím). 
Na nynějším havarijním stavu železničního mostu pod Vyšehradem se rozhodující mírou 
podepsalo dlouhodobé zanedbávání údržby. S celkovým špatným stavem mostu i mírou 
novodobých zásahů se Ministerstvo kultury vypořádávalo již  v prohlášení za kulturní památku 
v roce 2004, kde je  mj. konstatováno že „prohlášení věci za kulturní památku nebrání pracím 
na její údržbě, opravě, rekonstrukci apod., ale je  zde naopak dán impuls ke zvýšené péči 
o věc. “
Železniční most (resp. „ Soubor železničních mostů “) pod Vyšehradem je  jedinečnou 
technickou památkou svého druhu v rámci celé České republiky. V České republice se 
nenachází žádný poloparabolický most obdobných parametrů. Několik dosud dochovaných 
drobnějších, vesměs jednokolejných poloparabolických konstrukcí ze stejné doby (Benešov 
nad Ploučnicí, Vrané nad Vltavou, Jablonec nad Jizerou, Rataje nad Sázavou) nelze 
celkovými parametry s vyšehradským železničním mostem relevantně srovnávat (viz vyjádření 
M. Novotného z NTM v příloze). Železniční most pod Vyšehradem svým významem zaujímá 
také přední místo v soustavě historických pražských mostů přes Vltavu. Zároveň představuje 
do značné míry ikonickou součást pražského panoramatu s pohledem na Pražský hrad 
a zejména s pohledem na nedaleký Vyšehrad. (...) Železniční most jako historická součást 
Pražské spojovací dráhy budované od počátku 70. let 19. století a modernizované na přelomu
19. a 20. století reprezentuje významnou historicko-technickou vrstvu vývoje železniční 
dopravy v Čechách. Obnova mostu v letech 1900-1901 rovněž časově úzce koresponduje 
s postavením nových budov nádraží Vyšehrad (1904-1905) i se stavbou nové Fantovy budovy 
Hlavního nádraží (nádraží císaře Františka Josefa, 1901-1909). Vznik ocelové části mostu je  
mj. spojen se jménem inženýra Františka Prášila (společnost Bratři Prášilové), který byl
3
spolutvůrcem řady dalších významných staveb na území Prahy (Petřínská rozhledna, 
Průmyslový palác, Staroměstská tržnice aj. ). “
Z přílohy stanoviska NPÚ -  Závěry 22. Zasedání Vědecké rady GnŘ NPÚ ze dne
20. 9. 2018: „Vědecká rada GŘ NPÚ byla seznámena s výsledky provedených průzkumů, 
které dokládají špatný technický stav historické konstrukce železničního mostu v Praze na 
Výtoni. Spatný technický stav spolu s významem dopravní funkce mostu v Praze na Výtoni. 
Spatný technický stav spolu s významem dopravní funkce mostu otevírá z hlediska památkové 
péče řadu otázek, a to zejména otázku způsobu obnovy a tím související otázku zachování 
památkové ochrany. Po diskusi přítomní členové Vědecké rady odpověděli na níže uvedené 
otázky takto:
A) Je železniční moct do té míry součástí genia loci Prahy, že je  žádoucí jeho podobu 
(na místě) zachovat jako hodnotnou součást prostředí Pražské památkové 
rezervace a zažitých pohledů na Vyšehrad? odpověď ANO
B) Je vhodné -  za předpokladu použití odpovídající historické konstrukce (nýtování) -  
preferovat zachování mostu na místě a jeho opravu? odpověď ANO
C) Je vhodné zrušit s ohledem na stav historické konstrukce prohlášení kulturní 
památkou? odpověďNE“
Z přílohy stanoviska NPÚ -  Zápis z 8. jednání Komise pro ochranu památkového 
fondu v oblasti železniční dopravy ze dne 2. 10. 2018, v němž je uvedeno, že ing. Vlasák ze 
SZDC podrobně seznámil komisi s poznatky o technickém stavu nýtované konstrukce 
soumostí. Komise většinou hlasů nesouhlasila se zrušením památkové ochrany soumostí: 
„ Snahu zachování mostu podpoří odbornými argumenty nejen v rovině technického dědictví, 
ale zejména jako ikonické stavby, která je  součástí jednoho z typických obrazů Prahy, jako 
památky zapsané na Listinu světového dědictví UNESCO. Lze konstatovat, že po technické 
stránce má most řadu vad, ale je  třeba hledat řešení, které umožní záchranu mostu. Např. 
zřízení souběžného nového mostu, jak bylo dříve při některých jednáních deklarováno. Tato 
varianta sice naráží na řadu překážek, zejména umístění nového mostu na výtoňském 
předpolí. Ty však bude třeba v blízké budoucnosti neprodleně řešit. “
Z přílohy stanoviska NPÚ -  Dopis Metodického centra průmyslového dědictví se 
zabývá možností opravy mostu. Závěrem uvádí: „Předmětný most považujeme z pohledu 
památkové péče za významnou ikonickou stavbu, která by měla zůstat zachována na původním 
místě, v autentické formě a pokud možno také v provozuschopném stavu, který je  zárukou její 
další životaschopnosti. Na výše popsaných příkladech historických kovových mostních staveb 
z obdobné časové vrstvy bylo doloženo několik přístupů: od konzervace s plným respektem 
k autenticitě konstrukce, jejíž zachování se stalo celospolečenským zájmem, až k ryze 
účelovým postupům, bez vztahu k historickým hodnotám, vedoucím k nevratným ztrátám 
dokladů vývoje mostního stavitelství i paměti místa.
Metodické centrum průmyslového dědictví preferuje variantu řešení, která umožní 
maximální možné zachování památkových hodnot předmětného železničního mostu, včetně 
autentické funkce. Na základě prověřeného přístupu demonstrovaného železničním mostem 
v Kolíně nad Rýnem, je  akceptovatelná varianta výměny mostovky za novou, zesílenou, která 
bude splňovat požadavky železniční dopravy. Současně budou zachovány původní příhradové 
oblouky, u nichž budou provedeny nezbytné opravy, nutné výměny dožilých prvků za kopie 
a důsledné ošetření prověřeným nátěrovým systémem. “
V řízení se vyjádřil, na základě § 8 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, Magistrát hlavního města Prahy, odbor památkové péče, v dopise ze dne 21. 11. 2018, 
ě. j. MHMP 1688661/2018, v němž nedoporučuje zrušit prohlášení souboru za kulturní 
památku, neboť památkové hodnoty, pro které byl soubor prohlášen za kulturní památku, lze 
nezbytnou opravou jedné z jeho částí -  mostu přes Vltavu, uchovat. Konkrétně stanovisko 
uvádí:
4
„ Viadukt představuje architektonicky vysoce hodnotnou technickou stavbu, zbudovanou 
v duchu pozdního klasicismu, plynule navazující na architektonický typ a t\>arosloví liniových 
železničních staveb z 50. a 60. let 19. stol. Most je  svým řešením vynikající technická stavba, 
dokládající svou historií rozvoj a kontinuitu tohoto druhu stavitelství v našich zemích v závěru 
19. a na počátku 20. stol. Již v rámci řízení o prohlášení daných objektů za nemovitou 
kulturní památku předložil vlastník objektu různé dokumentace a další podklady, ze kterých 
vyplynula nezbytná opatření, která je třeba provést pro zachování provozuschopnosti souboru 
mostů, tj. realizovat opravy, které zabrání vzniku havarijního stavu mostních objektů. Soubor 
mostních konstrukcí je jedinečným reprezentantem kvalitního technického díla v kontextu 
jádra města, jehož charakter spoluurčuje. Správce ve své žádosti o zrušení památkové 
ochrany uvedl naléhavou potřebu provedení celkové rekonstrukce úseku trati Praha hl. n. 
(mimo) - Praha Smíchov (vč.) vedoucí k požadovanému zkapacitnění trati, zvýšení bezpečnosti a 
snížení hlukových zátěží. Součástí této rekonstrukce je i navrhovaná úprava řešeného Souboru 
železničních mostů, který je pro potřeby plánované rekonstrukce rozdělen na dvě části a to most „ Pod 
Vyšehradem44 (přemostění Vltavy) a most „ Výtoň44 (památkově chráněné předpolí mostu). Jak správce 
uvedl, v rámci příprav dané dokumentace byly zpracovány tyto podklady:
ověření rozměrů ocelové konstrukce a spodní stavby (globální zaměření, lokální oměřeníprůřezu), 
vyhotovení výkresů (stávajícího stavu) nosné ocelové konstrukce a spodní stavby, podrobná 
prohlídka ocelové nosné konstrukce mostu se stanovením korozních úbytků prvků OK, 
zkoušky vzorků oceli (mechanické zkoušky, metalografické zkoušky, chemické složení), 
podrobná prohlídka kamenného zdivá opěr a pilířů (podvodní a nadvodní části), provedení 
statické a dynamické ověřovací zatěžovací zkoušky (ověření reálného chování), 
analýza historického vývoje dopravního zatížení na daném úseku trati, 
provedeni dlouhodobého monitoringu účinků dopravního zatíženi (pro stanovení spekter 
napětí pro posouzení mezního stavu únavy).
K věci žadatel uvedl, že v rámci posouzení průřezů byly aplikovány veškeré úlevy dané 
Metodickým pokynem SŽDC se zohledněním jeho aktuálně připravovaných změn. Dle výsledků 
průzkumu a statického výpočtu je železná mostní konstrukce na hranici živostnost. Most v km 3,706 je 
zde uveden se zbytkovou živostností 5 let, živostnost mostovky pak byla stanovena na 6 let v případě 
mostu v km 3, 706 a 1 rok v případě mostu v km 3,545. Obecně z předložených podkladů vyplývá, že 
objekt je ve špatném technickém stavu. Dle popisu dále vyplývá, že detaily konstrukce nebyly řešeny 
s ohledem na nebezpečí rozvoje koroze oceli při porušení protikorozní ochrany. V rámci soupisu 
oprav a úprav obou příhradové konstrukce mostu v km 3,706 je uvedeno, že v letech 1960-1970 
v rámci elektrifikace proběhla úprava horního vyztužení na ocelových konstrukcích mostu. V roce 
1987 byly provedeny konstrukční úpravy mostovkové části. A v roce 1957 byla provedena celková 
oprava PKO. Z toho vyplývá, že na mostě neproběhla zásadní údržba/obnova bezmála 60 let. 
Z předložených podkladů jednoznačně vyplývá, že ocelová parabolická konstrukce není v podstatě ve 
stavu, kdy by bylo možné ji zachovat. Míra poškození jednotlivých prvků dosahuje takové výše, že by 
bylo nezbytné vyměnit většinu z nich. Hodnotu samotné památky je však nezbytné vnímat nejen 
z pohledu pohledově dominantního přemostění samotné Vltavy, ale v rámci celé soustavy mostních 
konstrukcí, tak, jak byla památka prohlášena. Nositelem památkových hodnot, tak jsou bezesporu 
i pilíře stavby a celé předpolí Výtoně. Dalšími hodnotami této památky jsou začlenění do urbanistické 
struktury, její městotvorný charakter, či vžitá silueta Prahy. Pro všechny tyto hodnoty je nezbytné 
zachovat památkovou ochranu souboru mostů i v případě, že samotná parabolická konstrukce bude
5
z velké části vyměněna nebo nahrazena vizuálně shodnou náhradou. Součástí předložený podkladů je 
i studie nahrazení stávající ocelové konstrukce novou konstrukcí historizujícího tvaru. Tato studie 
vychází z předpokladu zrušení prohlášení souboru za kulturní památku. Vzhledem k tomu, že v tuto 
chvíli památková ochrana zrušena nebyla, MHMP OPP se k této studii nebude vyjadřovat. MHMP 
OPP dále upozorňuje, že v současné době probíhá jednání s Institutem plánování a rozvoje Hlavního 
města Prahy, který zpracovává zadání studie, která má prověřit možné využití dané památky v rámci 
nově navrženého řešení celého přemostění. Studie má prověřit možnosti dvou a tříkolejného řešení, 
umístění železniční zastávky Výtoň o dvou či třech nástupních hranách. MHMP OPP zadání dané 
studie opakovaně připomínkoval. Stávající stav ocelové konstrukce vyplývá mj. ze zanedbané údržby. 
Přesto je most stále nesporným nositelem kulturně historických hodnot, pro které byl před čtrnácti lety 
prohlášen za nemovitou kulturní památku. Ke zrušení prohlášení věci za kulturní památku lze 
přistoupit pouze z mimořádně závažné důvodu, mezi které stav způsobený zanedbáním povinné péče 
vlastníka kulturní památky nepatří. Dle MHMP OPP bude i po výrazné opravě řešený most nositelem 
kulturně historických hodnot a bude schopen plnit komunikační funkci v rámci svého okolí. 
Navrhovaná nemovitost svým charakterem a historickou podstatou splňuje i nadále podmínky pro 
prohlášení věci za nemovitou kulturní památku. “
Účastník řízení byl poté v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu informován v dopise 
ze dne 10. 1. 2019, č. j. MK 2816/2019 OPP o tom, že již byly shromážděny všechny 
podklady pro rozhodnutí, a byl vyzván, aby se vyjádřil jak k nim, tak ke způsobu jejich 
zjištění, případně navrhl jejich doplnění v zákonem stanovené lhůtě. Této možnosti využil 
a dne 24. 1. 2019 se prostřednictvím svého zástupce seznámil se spisem. Následně zaslal své 
písemné vyjádření v dopise ze dne 22. 2. 2019. V něm uvedl: „Po prostudování podkladů 
rozhodnutí pouze konstatujeme, že stanoviska všech vyjadřujících se institucí a složek 
v oblasti památkové péče jsou nesouhlasná ke zrušení kulturní památky. Je z nich patrné, že 
bližším studováním podkladů žádosti dokládajících stav ocelových konstrukcí mostů v km 
3,706 a 3,545 se orgány památkové péče nezabývaly a k problematice přistupovaly zejména 
z hlediska významu zachování památkových hodnot těchto mostů. Protože si je  SŽDC vědoma 
vážnosti celé problematiky, chce nyní nejvyšší správní orgán informovat ještě o další 
zpracovávané studii na posouzení stavu ocelového mostu přes Vltavu a náročnosti jeho 
opravy, a to s přihlédnutím ke zkušenostem ze zahraničí. Studii pro SŽDC zpracovává 
Kloknerův ústav ČVUT v součinnosti se švýcarským expertem na nýtované ocelové konstrukce 
-  profesorem Eugenem Brúhwilerem. V současné době se profesor Brúhwiler seznamuje se 
skutečným stavem mostu a odprezentuje zde své dosavadní výsledky a zkušenosti. Závěry 
zmíněné studie SŽDC očekává cca do dvou měsíců. Ponecháváme zcela na zvážení 
Ministerstva kultury, zda mají být závěry studie ještě dalším podkladem pro jeho výsledné 
rozhodnutí. “
Ministerstvo shledalo účelným počkat na výsledky ohlášené studie posouzení 
technického stavu ocelové části mostu přes Vltavu a možností její opravy.
Účastník řízení dopisem ze dne 25. 7. 2019, ě. j. 44793/2019-SŽDC-GŘ-023 sdělil, 
že termín předání výsledků odborného posouzení ocelové konstrukce mostu přes Vltavu, na 
nichž pracuje Kloknerův ústav spolu s profesorem Brúhwilerem se posouvá, neboť je nutné 
provést další experimentální zkoušky mostní konstrukce. Dne 5. 11. 2019 byly výsledky 
odborného posouzení ocelové konstrukce mostu přes Vltavu prezentovány odborníky 
Kloknerova ústavu ČVUT, a zároveň byl Ministerstvu kultury předána výsledný dokument: 
„Zhodnocení doposud provedených prací a posudků k památkově chráněnému 
železničnímu mostu v ev. km 3,706 Pod Vyšehradem za účasti zahraničního experta. 
Expertní zpráva č. 1900 J 059“ vypracovaný Kloknerovým ústavem ve spolupráci se 
švýcarským profesorem Eugenem Brúhwilerem. Tato zpráva uvádí odborné zhodnocení
6
doposud provedených prací a posudků železničního mostu přes Vltavu. Posudek je zaměřen 
na zhodnocení praktických a ekonomických možností provedení sanace mostu s uvedením 
příkladů rekonstrukcí podobných mostů v ČR i zahraničí. Dle prof. Brúhwilera je možné 
rekonstruovat most následujícím způsobem (str. 30- 31 zprávy):
- Bude nutno opravit všechny vážně poškozené části.
- Je nutno eliminovat výměnu prvků, počet opravovaných míst. (...)
- Není potřeba zesilovat konstrukci, původně navržené průřezy mají dostatečnou 
únosnost, je ovšem potřeba opravit poškozené části s vážným úbytkem průřezové 
plochy.
- Je doporučeno provést úpravu mostovky na pevnou jízdní dráhu s využitím desky 
ultra-vysokohodnotného betonu nebo oceli (namísto jinak nutné kompletní výměny 
mostovky, která navíc není z hlediska únavy vhodná).
- Na základě zkušeností s podobnými mosty prof. Brůhwiler předpokládá, že náklady na 
rekonstrukci by při provedení rekonstrukce způsobem, že by se nerozebíraly stávající 
nosné prvky, tzn. Nemusela by se konstrukce přesouvat, k celkové výluce by došlo 
pouze na kratší období v řádu týdnů, by byly menší než nahrazení mostu novou 
konstrukcí.
Oprava musí být provedena efektivně, aby zajistila životnost konstrukce na min. 
dalších 80 let.
Závěry zprávy Kloknerova ústavu zvažují, jak by řešení a postupy, navržené prof. 
Brúhwailerem, byly úspěšné v ěeském prostředí a soustřeďuje se na možná rizika, která by 
s sebou nastíněný postup nesl (str. 42 zprávy). Vzhledem k nim doporučuje především 
z časových důvodů realizaci nového mostu (tedy nové příhradové konstrukce mostu) s tím, že 
je na úvaze a rozhodnutí zadavatele a investora stavby, jakou váhu a důležitost jednotlivým 
kritériím přisoudí, případně zda nezvolí ještě jiná nová. K variantě realizace nového 
jednokolejného mostu vedle stávajícího dvoukolejného uvádí:
„ Z informací od zadavatele této zprávy vyplynulo, že je  vážně uvažováno reálně o tzv. 
tříkolejné variantě. Prof. Brůhwiler ve svém dokumentu naznačil pro případ realizace 
požadavku na převedení tří kolejí přes řeku Vltavu, že by mohlo být řešením stavba nového 
finálního paralelního jednokolejného mostu. Toto řešení by napomohlo k případné realizaci 
rekonstrukce původního mostu. Tímto řešením by došlo k snížení souvisejících nákladů 
(odpadá provizorní most, přesun mimo osu koleje) a k zachování alespoň jednokolejného 
provizorního provozu bez úplné výluky. Znamená to ovšem, že by nový most musel být 
realizován velmi rychle (životnost stávající mostovky dle výpočtů SUDOP je do roku 2024). 
Tříkolejných variant je jistě několik. Pro vyhodnocení a rozhodování, kterou zvolit, lze 
doporučit zpracování tzv. Technických průkazů k jednotlivým možnostem. “
V souladu s § 2 odst. 4 správního řádu Ministerstvo kultury požádalo Ministerstvo 
dopravy o sdělení, jaké veřejné zájmy resort dopravy ve věci oprav ocelové konstrukce 
železničního mostu přes Vltavu pod Vyšehradem potřebuje zajistit. Odpověď Ministerstva 
dopravy ze dne 11. 12. 2019, č. j. 122/2019-13O-KR/6 především uvádí význam této 
mezinárodní železniční tratě (Praha hl. n. — Nurnberg), která byla zařazena do 
transevropské dopravní sítě (TEN-T). Nyní je po předmětném soumostí vedeno 6 linek 
dálkové dopravy a 3 linky dopravy regionální. Ministerstvo dopravy předpokládá, že rozsah 
dopravy na této trati bude dále narůstat, přičemž kapacita stávajícího dvoukolejného řešení je 
na hranici možností. Z tohoto důvodu Ministerstvo dopravy považuje za nezbytné posílit úsek 
Praha hl. nádraží a Praha-Smíchov o třetí kolej, určenou regionální dopravě, se zastávkou 
v oblasti Výtoně.
Ministerstvo kultury rovněž v souladu s § 2 odst. 4 správního řádu požádalo Magistrát 
hlavního města Prahy o sdělení, jaké veřejné zájmy v oblasti dopravy jsou dotčeny v případě
7
nezbytné opravy soumostí „Soubor železničních mostů na trati Praha-Smíchov a Praha hlavní 
nádraží4'. Odpověď Hlavního města Prahy v dopise náměstků primátora hlavního města Prahy 
Ing. Adama Scheinherra, MSc. Ph. D. a doc. Ing. Arch. Hlaváčka a radní MgA. Třeštíkové ze 
dne 14. 1. 2020, č. j. MHMP 82037/2020, potvrdila tyto veřejné zájmy: veřejný zájem na 
umístění nové vlakové zastávky v oblasti Výtoně a veřejný zájem na rozšíření tratě 
o třetí kolej, neboť posílení železniční dopravy by umožnilo snížit dopravní zátěž města od 
automobilové dopravy. Dopis zmiňuje i veřejný zájem historicko-kulturně společenský na 
zachování původní nosné ocelové konstrukce mostu přes Vltavu a její rekonstrukci (pro její 
urbanistický význam v pražských panoramatech).
Účastník řízení byl poté v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu opětně vyzván 
k seznámení se spisem v zákonem stanovené lhůtě. Této možnosti využil a dne 5. 2. 2020 se 
prostřednictvím svého zástupce seznámil se spisem. Písemně se již k novým podkladům 
nevyjadřoval s tím, že trvá na svém předešlém vyjádření.
Během hodnocení Ministerstvo kultury zvážilo výše uvedené jednotlivě i ve 
vzájemných souvislostech. Nejprve konstatovalo, že kulturní památka - „Soubor železničních 
mostů na trati Praha-Smíchov a Praha hlavní n á d r a ž íevidovaná v Ústředním seznamu 
kulturních památek pod č. 101315, byla prohlášena rozhodnutím Ministerstva kultury v roce 
2004 a je nesporné, že nadále vykazuje památkové hodnoty, pro které byla za kulturní 
památku prohlášena. Tento soubor je soumostím, sestávajícím celkem z pěti mostů, z nichž 
nejdelší je most přes Vltavu v drážním km 3,706. Soumostí se uplatňuje velmi významně 
architektonicky a urbanisticky v území Pražské památkové rezervace, neboť charakteristické 
parabolické oblouky ocelové příhradové konstrukce mostu přes Vltavu tvoří významnou 
součást panoramatických pohledů na Vltavu s dominantou Pražského hradu při pohledu po 
toku Vltavy či opačným směrem s dominantou Vyšehradu. Pražská panoramata dále 
významně obohacuje ve vzájemném pohledovém vztahu s Petřínskou rozhlednou 
o charakteristickou a výraznou architektonickou stopu přelomu 19. a 20. století, ostatně obě 
tyto „ikonické44 stavby jsou dílem téhož konstruktéra - Ing. Františka Prášila. Dodejme, že 
kontinuální údržba zajistila ocelové nýtované příhradové konstrukci Petřínské rozhledny, 
stavbě vystavené extrémnímu zatížení od povětrnostních vlivů, dobrou životnost a kontinuitu 
původního využití. Je třeba též k urbanistickým hodnotám soumostí zmínit, že architektonický 
tvar mostu přes Vltavu se svými poloparabolickými oblouky kontinuálně navazuje na soubor 
historických pražských mostů přes Vltavu, z jejichž tvaru zaklenutí tvůrci železničního mostu 
pod Vyšehradem záměrně vycházeli a přispěli tak k harmonickému urbanistickému začlenění 
mostu do pražských panoramat. Celé soumostí, zbudované ve stylu pozdního klasicismu, 
navazuje na architektonický typ a tvarosloví liniových železničních staveb 19. století, (mimo 
jiné též Negrelliho viaduktu), je (jak bylo v řízení o prohlášení soumostí za kulturní památku 
vedeném v r. 2004 prokázáno) architektonicky, urbanisticky i technicky vysoce kvalitním 
dokladem historického vývoje železničního stavitelství a rozvoje železniční sítě v Praze. Na 
památkových hodnotách soumostí se podílí jak ocelové, tak zděné kamenné konstrukce pilířů 
nejen mostu přes Vltavu, ale i ostatních mostů soumostí.
Žádost o zrušení prohlášení soumostí za kulturní památku byla vznesena především pro 
špatný technický stav ocelové příhradové konstrukce právě nej delšího mostu soumostí -  
mostu přes Vltavu. Vlivem dlouhodobě zanedbávané údržby (poslední celková oprava mostu 
přes Vltavu včetně čištění a nátěru ocelové konstrukce proběhla, jak uvádí účastník řízení, 
v roce 1957), se technický stav ocelové příhradové konstrukce blíží hranici životnosti. Dle 
statického posudku Fakulty stavební Žilinské univerzity bude životnost vyčerpána v roce 
2024. Příhradová konstrukce mostu přes Vltavu tvoří pouze část konstrukce mostu přes 
Vltavu, kamenné pilíře mostu, které se podílejí na památkových hodnotách celého soumostí, 
mohou dál sloužit. Špatný technický stav této části kulturní památky (soumostí) nemůže být 
důvodem ke zrušení prohlášení celého soumostí za kulturní památku, ostatně posudky
8
shromážděné v tomto řízení prokázaly, že obnova této kulturní památky je možná, aniž by 
došlo k zásadnímu poškození památkové hodnoty soumostí.
Je na místě rovněž připomenout, že ministerstvo již v roce 2010 vedlo na základě 
žádosti Správy železniční a dopravní cesty (nyní Správy železnic, s. o.) řízení o zrušení 
prohlášení části předmětného souboru za kulturní památku z důvodu potřeby umístění třetí 
koleje. Toto řízení bylo ukončeno rozhodnutím o nezrušení částí souboru, neboť nebyl 
prokázán mimořádně závažný důvod pro zrušení prohlášení za kulturní památku. Rozhodnutí 
z roku 2010 také potvrdilo významnou památkovou hodnotu soumostí, cit.: „předmětný 
soubor železničního mostu je  po Negrelliho viaduktu největší a nejvýznamnější železniční 
stavbou v Praze a jednou z mála zachovaných, architektonicky vysoce hodnotných 
technických staveb, kde vlastní most nad tokem Vltavy společně s předmostím, resp. tělesem 
kamenného viaduktu tvoří jeden stavebně a architektonicky nedílný celek. Silueta tohoto 
mostu se stala neodmyslitelnou součástí panoramatu města“. Předmětem řízení vedeného 
podle § 8 zákona o státní památkové péči, je především zjišťování té skutečnosti, zda 
předmětná věc má nebo nemá znaky kulturní památky podle § 2 zákona o státní památkové 
péči, když toto ustanovení (§ 8) upravuje postup v případech, kdy z mimořádně závažných 
důvodů není možné kulturní památku zachovat vůbec, nebo mají být při zachování její 
podstaty provedeny takové zásahy, které znamenají zásadní ztrátu její památkové hodnoty. 
Nezbytná oprava ocelové příhradové konstrukce jedné či dvou části soumostí však neznamená 
zásadní ztrátu památkové hodnoty soumostí jako celku.
Ministerstvo se v tomto správním řízení dále zabývalo v souladu s § 2 odst. 4 správního 
řádu otázkou souladu dotčených veřejných zájmů, jakými v tomto případě jsou: zájem na 
kvalitním fungování vysoce exponované mezinárodní železniční tratě, dále rozšíření tratě 
o třetí kolej spolu se zastávkou v oblasti Výtoně určenou regionální dopravě, s veřejným 
zájmem na ochraně kulturního dědictví. Po prostudování všech shromážděných podkladů ve 
spise a konzultacích s dotčenými subjekty ministerstvo konstatuje, že všechny tři dotčené 
veřejné zájmy lze skloubit tak, aby byly naplněny. Obnova kulturní památky -  soumostí, je 
možná, aniž by soubor pozbyl památkové hodnoty či přestal sloužit svému účelu. Podklady 
nastiňují více možností obnovy, která z nich bude zvolena, není předmětem tohoto řízení. 
Z podkladů shromážděných v tomto řízení je však zřejmé, že špatný technický stav ocelové 
konstrukce mostu přes Vltavu je řešitelný, aniž by byla zásadním způsobem narušena 
památková hodnota soumostí či vyloučena původní funkce mostu. Třetí kolej lze realizovat 
výstavbou nového jednokolejného mostu vedle mostu přes Vltavu, spolu s novou přestupní 
zastávkou na pravém břehu Vltavy.
Lze s podivem dodat, že účastník řízení si byl již v roce 2010, kdy podal poprvé žádost 
o zrušení prohlášení 4 mostů soumostí, vědom špatného technického stavu soumostí a potřeby 
třetí koleje. Práce na opravě této kulturní památky tedy již mohly být zahájeny.
Z výše uvedených důvodů rozhodlo ministerstvo prohlášení „Souboru železničních 
mostů na trati Praha-Smíchov a Praha hlavní nádraží“, evidovaného v Ústředním 
seznamu kulturních památek pod rejstř. č. 101315, za kulturní památku nerušit.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona ě. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro 
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních
9
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí po nabytí právní moci:
Ministerstvo dopravy ČR 
Hlavní město Praha
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odbor. prac. v hl. m. Praze
Magistrát hl. m. Prahy, odbor památkové péče
vlastní
10

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0561765.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Praha - Vyšehrad, soubor železničních mostů na trati Praha hl. n - Praha Smíchov. Rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

9161710 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Dvořáková Jana; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

03.03.2020

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 475228997

Bližší specifikace:

Název	soubor železničních mostů na trati Praha hl. n - Praha Smíchov
Číslo ÚSKP	101315
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 23233455

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o nezrušení prohlášení za KP
Číslo	MK 14553/2020 OPP
Datum nabytí právní moci	20.03.2020
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	475228997 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 22573

Název objektu: železniční most

Část obce: Vyšehrad

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Vyšehrad

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

soubor železničních mostů na t… (právní stav 475228997)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 14768

Název lokality: Smíchov

Reálný typ: býv. město

Kat. území: Smíchov

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

Kraj: Hlavní město Praha

soubor železničních mostů na t… (právní stav 475228997)

Kód CZ: 18513

Název lokality: Vyšehrad

Reálný typ: býv. město

Kat. území: Vyšehrad

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

Kraj: Hlavní město Praha

soubor železničních mostů na t… (právní stav 475228997)

Kód CZ: 48778

Název lokality: Smíchov I

Reálný typ: retrodíl hist. osady

Kat. území: Smíchov

Obec: Praha

ORP: Praha

Okres: Praha

Kraj: Hlavní město Praha

soubor železničních mostů na t… (právní stav 475228997)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 371

Název hist. regionu: Praha

soubor železničních mostů na t… (právní stav 475228997)

Ke stažení Náhled Poslat žádost