Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

100 417-
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111 
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna/amkcr.cz
Rozhodnutí nabylo p ravom oci: &  J o  . /0 1 D
za správnost; ....... .................................................
V Praze dne 23.9. 2020 
Č.j.M K 57651/2020 OPP 
Sp. zn. MK-S 1727/2020 OPP 
Vyřizuje: Mgr. Klára Mikulíková
R O Z H O D N U T Í
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů,
p r o h l a š u j e
v
soubor „Bargerova vila“, vše k. ú. Týn nad Vltavou, obec Týn nad Vltavou, okres České 
Budějovice, Jihočeský kraj, za kulturní památku. Dotčená kulturní památka zahrnuje 
pozemek st. pare. č. 787, k. ú. Týn nad Vltavou, jehož součástí je stavba Bargerovy vily 
č. p. 445, a dále pozemek zahrady pare. č. 291/2, k. ú. Týn nad Vltavou, včetně 
dobového oplocení.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení:
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem 
umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy (příloha č. 1), nedílnou součástí 
rozhodnutí jsou dále čtyři identifikační fotografie kulturní památky (příloha č. 2).
1
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 10. 12. 2019 podnět vlastníka nemovitosti
ze dne 10. 12. 2019 k prohlášení souboru „Bergerova vila“, vše 
k. ú. Týn nad Vltavou, obec Týn nad Vltavou, okres České Budějovice, Jihočeský kraj, 
za kulturní památku. Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo, shledalo jej důvodným 
a v uvedené věci zahájilo správní řízení.
Ve výše zmíněném podnětu ze dne 10. 12. 2019 je k záměru prohlášení předmětného 
souboru za kulturní památku sděleno následující:
„[...] Žádám o prohlášení domu čp. 445 se zahradou a oplocením v Dewetterově 
ulici, pozemky pare. č. st. 787 a pare. č. 291/2, k.ú. Týn nad Vltavou, za kulturní památku.
Zdůvodnění:
Patrovou vilu si na přelomu 20. a 30. let 20. století nechal postavit mlynář Ladislav 
Barger jako reprezentativní sídlo v blízkosti svého mlýna. Autorem stavby byl pražský stavitel 
Adolf Beneš. V době výstavby se jednalo o velmi progresivní a kvalitní architekturu, která 
v Týně nad Vltavou neměla obdoby. Dalším majitelem vily se stal režisér a scénárista Emil 
Radok a od roku 1949 MVDr. Pípal. Pípalovi byli velice kulturně a společensky založení, 
v 90tých letech 20. století se ve vile a přilehlé zahradě konaly různé kulturní akce, především 
koncerty klasické hudby. „ Vila U Pípalú" byla a ještě stále je  ve městě známým pojmem 
a v současnosti je ve vlastnictví další generace rodiny.
Celková koncepce vily včetně zařízení a stavebních detailů přežila pouze s malými 
úpravami do dnešního dne, okna jsou původní dvojitá dřevěná, stejně jako dveře apod. 
Rovněž dispozice je  původní, s centrální halou, schodištěm vysunutým ze hmoty vily 
do válcového rizalitu a střešním pavilonem na ploché střešní terase.
Z výše uvedených důvodů se domnívám, že by vila měla být prohlášena za kulturní 
památku. [ ...]“
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích,
ve svém návrhu č. j. NPU-331/17446/2020 ze dne 28. 5. 2020 prohlášení jmenovaného 
souboru Bargerovy vily za kulturní památku doporučil:
„[...] Charakteristika objektu: Puristická patrová samostatně stojící vila v mírně 
svažité zahradě. Vila byla postavena v roce 1930 pro mlynáře Ladislava Barger a, v těsné 
blízkosti Bargerova mlýna.
2
Umístění:
Vila se nachází v Dewetterově ulici, na západním okraji historického jádra Týna nad 
Vltavou, na pravém břehu Vltavy. Souvislá bloková a uliční zástavba centra se v těchto 
místech rozvolňuje do klasické vilové čtvrti se solitéry v zahradách.
Obec: Týn nad Vltavou 
Okres: České Budějovice 
Kraj: Jihočeský
Výčet parcel: pare. č. st. 787, pare. č. 291/2 
Katastrální území: Týn nad Vltavou 
Výčet věcí:
Vila čp. 445 
Oplocení
Pozemek pare. č. st. 787 a pare. č. 291/2
Garáž postavená v západním rohu pozemku pare. č. st. 787 není součástí 
návrhu na KP.
Popis: Vila
Vila je zděný patrový objekt se suterénem a střešní nástavbou nad západní částí 
půdorysu. Severní vstupní průčelí má silně zdůrazněnou střední partii půlválcovým 
schodišťovým rizalitem, který je  v přízemí flankován dvěma vstupy a v patře vstupy na subtilní 
balkony s trubkovým zábradlím. V přízemí i v patře jsou na levé straně dále tři malá okna, 
na pravé trojdílné okno, které se s menší výškou objevuje i ve střešní nástavbě. V zakřivení 
rizalitu jsou v úrovni mezipodesty čtyři úzká vysoká okna. Východní průčelí je dvouosé, okna 
jsou trojdílná, v západním průčelí jev přízemí a patře pouze jedno malé okénko, v soklové 
partii jsou vždy dvě nízká okna. Jižní zahradní průčelí má ve střední části široký mělký rizalit, 
který je  v přízemí dvouosý, v patře je celý rizalit tvořen širokým rohovým oknem tvaru „ U“. 
Po obou stranách rizalitu je  v přízemí i v patře po jednom trojdílném okně. V soklové partii 
zahradního průčelí je  v ose rizalitu vstup do suterénu, po stranách jsou nízká okna. 
Vodorovně jsou všechna průčelí členěna kamenným soklem a širokým nadokenním pásem nad 
přízemím i patrem. Střešní terasa je ohrazena na východní straně parapetní zídkou, 
na severní, jižní a západní straně je  trubkové zábradlí kotvené do hranolových omítaných 
pilířů.
Interiér
Hlavní vstup vlevo od schodiště vede do malé předsíně (101) s terrazzovou podlahou. 
Odtud je přístupné schodiště (103), komora (102) a obdélná centrální hala (105), ze které 
se vstupuje do téměř všech ostatních místností po obvodu půdorysu. Za hlavní podestou 
schodiště se nachází pokoj (104), prodloužená podesta je přístupná i samostatně rovnou 
ze zahrady. Východně od haly se nachází kuchyň (106), při její severní straně je bývalý 
pokojík pro služku sloučen se spíží a tvoří tak koupelnu (107) s novou keramickou dlažbou 
i obklady, stejně jako v kuchyni. Tři pokoje (108, 109 a 110) při jižním průčelí jsou navzájem
3
průchozí dvoukřídlými prosklenými dveřmi. Prostřední jídelna (109) vystupuje rizalitem 
do zahrady, okna jsou i v bočních stěnách rizalitu. Otevřený rohový krb byl v salonu 
dostavěn někdy v průběhu 2. poloviny 20. století. Mezi pokoji (104 a 110) při západním 
průčelí se nachází koupelna (111), s novou keramickou dlažbou i obklady. Pokoje mají 
dřevěnou prkennou podlahu, z části nebo zcela pokrytou kobercem. Všechny místnosti jsou 
plochostropé. Vstupní i interiérové dveře jsou původní, dřevěné, většina je prosklená. Mezi 
předsíní a centrální halou jsou prosklené dvoukřídlé kyvné dveře (lítačky). Ve stěně mezi 
schodištěm a halou je  ležatě obdélné okno pevně zasklené devíti poli vzorovaného skla 
v barvě červené, modré a čiré.
První patro je přístupné dvouramenným betonovým schodištěm s půlkruhovou 
mezipodestou. Na podestách i stupních je  terrazzo, zábradlí je  z hranatých kovových prutů 
červeně natřených, horní madlo je dřevěné.
Dispozice prvního patra kopíruje přízemí, včetně kuchyně a koupelen, pouze do pokoje 
v severozápadním rohu (211) se vchází z haly (204). Centrální hala (204) v prvním patře je  
převýšená, při její severní a západní stěně vede dřevěné zalomené schodiště na půdu. I zde je 
barevné okno mezi schodištěm a halou. Ve stěně mezi schodištěm a pokojem 
v severozápadním rohu (211) je  malé oválné okénko zasklené vzorovaným lisovaným sklem.
V kuchyni (205) a v komoře (203) se dochoval původní obklad ze zeleného skla. 
Prostřední salon (208) vystupuje proskleným rizalitem do zahrady. Střešní patro obsahuje 
kromě prostoru haly a předsíně s východem na střechu (301) jednu plochostropou místnost 
(302). Plochá střecha je  krytá asfaltovými pásy, obvod je lemován parapetní zdí ze západní 
a východní strany, severní a jižní strana je lemována kovovým zábradlím stejné konstrukce 
jako na schodišti.
Suterén je přístupný hlavním schodištěm, dispoziční členění je shodné s přízemím. 
Severní část půdorysu je  zasypána. V suterénu se nacházejí sklepní prostory (005, 007), 
prádelna (004), sklad uhlí (003) apod. V prádelně (004) jsou dostavěné dvě záchodové kóje 
a sprcha. Světlá výška suterénních prostor je  nižší, stropy jsou betonové trámkové, podlahy 
jsou nové betonové, jedny dveře jsou zachované původní s dřevěnými zárubněmi, ostatní jsou 
nové do ocelových zárubní. Ve střední místnosti v jižním průčelí (006) je  vstup do zahrady 
s nízkými plechovými dveřmi.
Oplocení
Úsek původního oplocení na severní straně zahrady je  tvořen kamennou podezdívkou, 
omítanými pilíři a kovovou prutovou výplní se zašpičatělými horními konci prutů. Vstupní 
branka i vjezdová vrata mají stejnou konstrukci jako výplně plotu. Východní a jižní strana 
oplocení je tvořena pletivovým plotem, západní strana kamennou zdí. Jižní oplocení stojí 
na tarasní zdi.
4
Pozemek pare, č. st. 787 a pare, č. 291/2
Vila je ze tří stran obklopena svažitou zahradou, zahrada je zatravněná s několika 
stromy. Svažitost terénu je  vyrovnána cihelnými schody při východním průčelí vily. 
Na západní straně je  nájezd ke garážím umístěným v západním rohu pozemku pare. č. st. 787.
Objekt garáží na pare. č. st. 787 není součástí návrhu na KP.
Datace:
Vilu si nechal postavit v roce 1929/1930 mlynář Ladislav Barger jako reprezentativní 
sídlo těsně nad svým mlýnem. Projekt vily je  datován listopadem 1929, autorem projektu byl 
stavitel Adolf Beneš (ne architekt Adolf Benš). Civilní geometr Ing. Dr. Josef Barger, bratr 
stavebníka, mu zřejmě zprostředkoval kontakt se stavitelem, oba měli kancelář v Praze 
na Vinohradech.
Od Ladislava Bargera koupil dům Emil Radok z Kolodějů nad Lužnicí, bratr Alfreda 
Radoka, v roce 1949 byla vila prodána zvěrolékaři Pípalovi. Do přízemí vily byli posléze 
nastěhováni kvůli nadbytečným metrům ještě další nájemníci, rodina Pípalových bydlela 
v prvním patře. Pípalovi byli velice společensky kulturně založení, ve vile a v zahradě 
se konaly různé společenské akce, koncerty klasické hudby, setkání apod. „ Vila U Pípalů “ 
byla ve městě známým pojmem. Potomci rodiny Pípalů vlastní vilu dodnes, do vily se pomalu 
navrací kulturní akce.
Stav:
Vila je  v dobře udržovaném stavu, je  zde autenticky zachováno maximum původních 
konstrukcí a materiálů, včetně některých vnitřních povrchových úprav, výplní otvorů, 
osvětlovacích těles apod. Původní dřevěná dvojitá okna jsou již ve špatném stavu. Barevnost 
fasád již  není původní.
Zhodnocení:
Architektura vily svědčí o vytříbeném vkusu stavebníka i stavitele, je na svou dobu 
a místo vzniku velmi moderní. Puristická vila s plochou střechou - terasou, půlválcovým 
schodišťovým rizalitem ve vstupním průčelí a symetrickou dispozicí je  v maloměstském 
prostředí neobvykle kvalitní architekturou. Dispozice vily je dobře promyšlená a dodnes 
funguje bez zásadních změn. Vila je autenticky dochována včetně některých osvětlovacích 
těles.
Nesporná architektonická a urbanistická hodnota vily byla zohledněna již při návrhu 
městské památkové zóny v Týně nad Vltavou, zóna kromě historického jádra města zahrnuje 
i Bargerovu vilu se zahradou.
Uzemní komise Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště 
v Českých Budějovicích posoudila památkovou hodnotu vily z hlediska architektonického,
5
kulturně-historického a uměleckořemeslného a d o p o r u č i l a  soubor Bargerovy vily 
čp. 445 včetně pozemku pare. č. st. 787 a pare. č. 291/2 v Týně nad Vltavou k prohlášení 
za nemovitou kulturní památku. [ ...]“
Krajský úřad Jihočeského kraje, úsek státní památkové péče, ve svém vyjádření 
č.j. KUJCK 89797/2020 - OKPP 72368/2020/misi SO ze dne 16. 7. 2020 s prohlášením 
Bargerovy vily za kulturní památku souhlasí, a to s následujícím odůvodněním:
„[...] Bargerova vila č.p. 445 se zahradou se nachází v Dewetterově ulici 
na západním okraji historického jádra Týna nad Vltavou. Stavebníkem vily byl Ladislav 
Barger, majitel nedalekého mlýna. Autorem projektu z roku 1929 byl málo známý pražský 
stavitel Adolf Beneš.
Vila je tvořena základní kubickou hmotou, z níž v ose severního průčelí vystupuje 
přibližně půlválcová hmota schodiště, v ose jižního průčelí vystupuje z hmoty hranolový 
rizalit, nad úroveň střešní terasy v úrovni druhého patra vystupuje v části menší kubická 
hmota. Dispozice vily sestává ze sklepního podlaží, zaujímající pouze část půdorysu, v přízemí 
a v prvním patře se nachází téměř totožné obytné dispozice, v úrovni druhého patra je pak 
situován už pouze menší prostor tzv. půdy a horní úroveň centrální haly, z níž se vystupuje 
na střešní terasu, zaujímající podstatnou část plochy druhého patra. Z původní projektové 
dokumentace vyplývá, že v průběhu realizace získala vila oproti projektu poněkud umírněnější 
architektonický výraz, což j í  nepochybně ubralo na její avantgardnosti. Přesto je  z výrazu vily 
patrný zásadní vliv puristické a nastupující funkcionalistické architektury z pražského centra.
Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor kultury a památkové péče, d o p o r u č u j e  
prohlášení „Bargerovy vily č.p. 445 na pozemku p. č. st. 787, pozemku p. č. st. 787, 
a pozemku zahrady p. č. 291/2 včetně dobového oplocení, vše v k. ú. Týn nad Vltavou, obec 
a část obce Týn nad Vltavou, okres České Budějovice, Jihočeský kraj" za kulturní památku.
Bargerova vila č.p. 445 se zahradou představuje pozoruhodný příklad vilové 
architektury silně ovlivněné puristickou a nastupující funkcionalistickou architekturou. 
V tehdejším maloměstském prostředí Týna nad Vltavou se jedná o projev až překvapivě raný. 
Skutečnost, že autorem projektu byl málo známý pražský stavitel Adolf Beneš, jen ukazuje, jak 
silně ovlivňovala tehdejší Praha, jako jedno z evropských center moderní architektury, 
po architektonické stránce širší území republiky, zvláště v prostředí českého maloměsta. 
Z hlediska památkových hodnot je nutno především ocenit skutečnost, že vila 
se do současnosti dochovala po všech stránkách v téměř naprosto autentickém stavu. Vedle 
vlastní architektury s celkovým architektonickým členěním a barevností se dochovaly také 
autentické prvky dveřních a okenních výplní včetně kování, povrchů podlah, zábradlí, 
kachlových kamen v hale, osvětlovacích těles. Shrneme-li veškeré tyto poznatky, lze 
konstatovat, že Bargerova vila je  významným dokumentem jak pronikání vlivů avantgardní 
architektury do maloměstského prostředí a soudobé pokrokové architektonické produkce, tak
6
dokladem životního stylu nejvyšších podnikatelských vrstev v tomto prostředí. S ohledem 
na výše uvedené nelze dospět k jinému závěru než, že předmětný soubor Bargerovy vily 
představuje jednoznačně po všech stránkách významný doklad historického vývoje, životního 
způsobu a prostředí společnosti ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona číslo 
20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. “
Městský úřad Týn nad Vltavou, úsek státní památkové péče, jako příslušný 
správní orgán památkové péče, ve svém dopise č. j. MÚT/14979/2020 -  spis. zn. 
MÚT/14979/2020/02 ze dne 9. 7. 2020 prohlášení předmětného souboru Bargerovy vily 
za kulturní památku rovněž doporučil:
„[...] Městský úřad Týn nad Vltavou, odbor hospodářské správy - usek památkové 
péče vydává na základě osobní znalosti objektu, předchozích konzultacích s NPÚ ú. o. p. 
v Českých Budějovicích a na základě osobní prohlídky objektu v rámci místních šetření při 
své činnosti jako věcně a místně příslušného orgánu PP toto své vyjádření k návrhu 
na prohlášení výše uvedené věci za kulturní památku:
- Objekt Bargerovy vily patří k několika málo objektům na území města a ORP Týn 
nad Vltavou, které byly ovlivněny v té době vznikajícím „funkcionalistickým stylem”. Objekt je 
navíc svým stavebním slohem na území města i celé ORP ojedinělým solitérem z hlediska 
architektury rodinného bydlení typu městská vila.
- Z architektonického hlediska o výjimečně kvalitní objekt téměř v původní podobě 
s minimálními novodobějšími zásahy.
- Z historického hlediska vývoje města je  objekt Bargerovy vily se zahradou již  
poslední dochovanou stavbou patřící k již  zaniklému mlýnu rodiny Bargerů.
Poznámka: Přímo ve městě Týn nad Vltavou byly v 1. pol. 20. století v provozu celkem 
4 mlýny situovaných při řece Vltavě. Z těchto mlýnů nestojí dnes již žádný. Z urbanistického 
hlediska bylo JV okolí dnešního pozemku zahrady vily zasaženo 2 nejvýznamnějšími zásahy 
do vzhledu města ve 20. století. Konkrétně v 60-tých letech stavebními změnami spojenými 
s demoličními zásahy do původní zástavby města souvisejícími s budováním vodní nádrže 
Orlík a v 80-tých letech při stavbě dopravní a občanské vybavenosti doplňují výstavbu 
jaderné elektrárny Temelín v sousedství města Týn nad Vltavou.
- Stávající vlastník má zájem o zachování památkových hodnot objektu a spolupracuje 
s orgány státní památkové péče. Podnět na prohlášení souboru „ Bargerova vila" za kulturní 
památku byl vlastníkem podán na základě předchozí spolupráce a konzultací s naším 
odborem jako místně a věcně dotčeným orgánem památkové péče.
7
Závěr za MěÚ Týn nad Vltavou, odbor hospodářské správy, úsek památkové péče:
- Na základě našeho posouzení památkové hodnoty Bargerovy vily z hlediska 
architektonického, kulturně-historického a uměleckořemesiného a v souladu s výše uvedenými 
závěry NPÚ ú. o. p. v Českých Budějovicích d o p o r u č u j e m e  Bargerovu vilu čp. 445 
včetně pozemků st. pare. č. 787 a pare. č. 291/2 v Týně nad Vltavou k prohlášení 
za nemovitou kulturní památku.
- Stávající objekt garáží na pare. č. st. 787 není součástí návrhu na KP. Dle našeho 
posouzení na místě samém se jedná o architektonicky a historicky nehodnotný objekt, dle 
našeho názoru i s případnou možností jeho odstranění, přestavění nebo nahrazení no\ým 
vhodně řešeným objektem a souhlasíme s jeho nezařazením do návrhu na prohlášení souboru 
za KP. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, 
ve znění pozdějších předpisů, byl o zahájení řízení písemně vyrozuměn vlastník předmětného 
souboru Bargerovy vily navrženého k prohlášení za kulturní památku, a v souladu 
s ustanovením § 36 odst. 3 zákona ě. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 
mu bylo umožněno, aby se před vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo 
kultury v průběhu řízení shromáždilo. Vlastník,
této možnosti nevyužil.
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru: Předmětná stavba Bargerovy vily, vykazuje cenné architektonické, 
konstrukční, urbanistické i kultumě-historické památkové hodnoty, které jsou hodnotné 
zejména díky vysoké míře autenticity dochování. Zděný objekt z přelomu 20. a 30. let 
20. století, který si nechal vystavět mlynář Ladislav Barger jako své reprezentativní obytné 
sídlo v blízkosti mlýnu, projektoval stavitel Adolf Beneš ve stylu purismu. Vzhledem 
ke svému deponovanému umístění na rohu ulice tvoří tato stavba nejen architektonicky, ale 
též urbanisticky cennou součást okolní zástavby městských rodinných domů.
Ministerstvo kultury shledává stěžejní památkové hodnoty zejména v již zmiňované 
vysoké autenticitě dochování jak celého stavebního plánu, tak jednotlivých konstrukčních 
a řemeslných prvků v exteriéru i v interiéru. Vila, která svým obdobím vzniku 
i architektonickým pojetím jednoznačně odkazuje na aktuální architektonické tendence 
období první republiky, má autenticky zachováno maximum původních konstrukcí 
i materiálů, včetně některých vnitřních povrchových úprav, výplní otvorů, osvětlovacích těles 
atd. Modernizace a obnovy byly doposud provedeny pouze v dílčím, marginálním rozsahu 
a vesměs v souladu s původním vzhledem puristické vily. Dochovány jsou doposud i dobové 
architektonické plány realizace stavby, které by mohly do budoucna napomoci při případné 
obnově stavby. Některé původní prvky jsou již v současnosti nevyhovující (např. původní 
dřevěná dvojitá okna) a bude potřeba jejich odborná repase, nebo přesná obnova. Ta musí být
8
prováděna, stejně jako každá další obnova, na základě závazného stanoviska a v souladu 
se shledanými památkovými hodnotami.
Ministerstvo konstatuje, že samotná architektura stavby vily j e v  rámci zástavby 
maloměsta kvalitní ukázkou dobové produkce, navíc významně pohledově situovanou. Její 
moderní puristické pojetí je v tomto prostředí ne zcela tradiční. Zajímavá je v tomto kontextu 
také dispozice stavby, která je autenticky dochována -  vila s plochou střechou, terasou, 
půlválcovým schodišťovým rizalitem atd. Významnou součástí je také zahrada vily, včetně 
dochovaného dobového oplocení. Podrobnější popis stavby je popsán v rámci vyjádření 
Národního památkového ústavu, viz str. 2 - 6  tohoto rozhodnutí. Navíc je stavba vily 
významnou součástí zdejší zástavby také z pohledu historického, jelikož je již poslední 
dochovaným odkazem na v blízkosti kdysi stojící mlýn.
Prohlášení souboru Bargerovy vily za kulturní památku je navíc důležité nejen 
z důvodu potřeby památkové ochrany exteriérů, ale také hodnotných dobových interiérů 
(dispozice, konstrukce, použité materiály, některá osvětlovací tělesa dveřních výplní apod.), 
jak je popsáno výše, na které se nevztahuje památková ochrana v rámci MPZ Týn nad 
Vltavou. Obdobná vrstva vilové architektury je navíc v současnosti v celorepublikovém 
měřítku plošně ohrožena necitlivými modernizacemi, stavebními úpravami a spekulativními 
demolicemi.
Pro tyto své cenné hodnoty architektonické, urbanistické, konstrukční a kultumě- 
historické a jako projev tvůrčích schopností a práce člověka soubor „Bargerova vila“, vše 
k. ú. Týn nad Vltavou, obec Týn nad Vltavou, okres České Budějovice, Jihočeský kraj,
splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové 
péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku. Jmenovitě 
se jedná o pozemek st. pare. č. 787, k. ú. Týn nad Vltavou, jehož součástí je stavba 
Bargerovy vily č. p. 445, a dále pozemek zahrady pare. č. 291/2, včetně dobového oplocení. 
Garáž není součástí souboru prohlášeného za kulturní památku.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 
a § 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, 
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát 
uložené rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 
odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto
9
případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje 
§ 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích 
Městský úřad Týn nad Vltavou, úsek státní památkové péče 
Krajský úřad Jihočeského kraje, úsek státní památkové péče
Příloha:
Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy.
Čtyři identifikační fotografie kulturní památky.
10
Příloha 1:
Orientačni zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy -  nedílná součást výroku rozhodnutí č. j. 
MK 57651/2020 OPP ze dne 23. 9. 2020
2387/2
Vyznačená KP zahrnuje:
pozemek st. pare. č. 787 
stavbu Bargerovy vily 
pozemek zahrady pare. č. 291/2, 
včetně dobového oplocení
11
Příloha 2:
Identifikační fotografie kulturní památky -  nedílná součást rozhodnutí č. j. MK 57651/2020 OPP ze dne 
23. 9. 2020
1. KP -  stavba Baregerovy vily, uliční pohled
2. KP -  stavba Bargerovy vily, pohled od zahrady
12

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0564141.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Michl Lukáš

Popis dokumentu:

Týn nad Vltavou, Bargerova vila čp. 445. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

7723059 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Černá Klára; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

23.09.2020

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 21006408

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1999999489
Název	Bargerova vila
Číslo ÚSKP	106577
ID právního stavu	23636194 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 23636194

Bližší specifikace:

Název	Bargerova vila
Číslo ÚSKP	106577
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 23636177

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 57651/2020 OPP
Datum nabytí právní moci	15.10.2020
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	23636194 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 2152286

Název objektu:

Část obce: Týn nad Vltavou

Č. dom.: č.p. 445

Ulice: Dewetterova

Č. or.:

Kat. území: Týn nad Vltavou

Obec: Týn nad Vltavou

ORP: Týn nad Vltavou

Okres: České Budějovice

	Bargerova vila (prvek 21006408)
	Bargerova vila (právní stav 23636194)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 16836

Název lokality: Týn nad Vltavou

Reálný typ: město

Kat. území: Týn nad Vltavou

Obec: Týn nad Vltavou

ORP: Týn nad Vltavou

Okres: České Budějovice

Kraj: Jihočeský kraj

	Bargerova vila (právní stav 23636194)
	Bargerova vila (prvek 21006408)

Kód CZ: 51675

Název lokality: Nový Týn

Reálný typ: býv. hl. městská čtvrť

Kat. území: Týn nad Vltavou

Obec: Týn nad Vltavou

ORP: Týn nad Vltavou

Okres: České Budějovice

Kraj: Jihočeský kraj

	Bargerova vila (právní stav 23636194)
	Bargerova vila (prvek 21006408)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 345

Název hist. regionu: Týn nad Vltavou

	Bargerova vila (prvek 21006408)
	Bargerova vila (právní stav 23636194)

Ke stažení Náhled Poslat žádost