Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Textový obsah:

Ministerstvo kultury
Národní památkový ústav
Došlo: 2022-06-16 09:03:39
čj NPU-310/50585/2022
Listů: 5 Příloh: 0
II tlil IIH lili H
Maltézské náměstí 471/1
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Město Rožmberk nad Vltavou 
Rožmberk nad Vltavou č. p. 2 
382 18 Rožmberk nad Vltavou
4Rozhodnutí nabylo p
za správnost: ..
V Praze dne 12. 5. 2022
Č.j. MK 28596/2022 OPP
Sp. zn. MK-S 9515/2021 OPP
Vyřizuje: Bc. Angela Šmatláková
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče prohlašuje podle ustanovení § 2 odst 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., o státní 
památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších předpisů, 
pozemek pare. č. 612/2 v k. ú. Rožmberk nad Vltavou, jehož součástí je archeologický 
nález „Pozůstatky šibenice u Rožmberka nad Vltavou“, k. ú. Rožmberk nad Vltavou, obec 
Rožmberk nad Vltavou, okr. Český Krumlov, Jihočeský kraj, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění 
pozdějších předpisů, je účastníkem řízení: Město Rožmberk nad Vltavou, se sídlem Rožmberk 
nad Vltavou č. p. 2, 382 18 Rožmberk nad Vltavou, IČO: 00246115.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem 
umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy, nedílnou součástí rozhodnutí jsou dále 
čtyři vybrané identifikační fotografie kulturní památky.
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 11. 8. 2021 podnět Akademie věd České 
republiky, na prohlášení archeologického nemovitého nálezu - Pozůstatky šibenice u 
Rožmberka nad Vltavou na pozemku pare. č. 612/2 v k. ú. Rožmberk nad Vltavou, za kulturní 
1
památku. Ministerstvo tento podnět vyhodnotilo a v uvedené věci zahájilo správní řízení. 
Popis dle tohoto návrhu:
„Počátky trestního soudnictví lze v Rožmberku nad Vltavou položit již do 14. století. 
Roku 1362 udělují páni z Rožmberka městu tzv. královské právo odvozené z právních zvyklostí 
města Písku. Přestože to v listině není výslovně uvedeno, lze předpokládat, že součástí 
souboru práv bylo i hrdelní právo. První udělení trestu smrti je v Rožmberku poprvé doloženo 
k roku 1594, kdy zde byl sťat zloděj jménem Letaur. V roce 1628 zde pak byl popraven 
rožmberský poddaný Michal za násilí spáchané na rožmberském rychtáři. Hrdelní soudnictví 
vykonávané městskou radou si Rožmberk udržel až do roku 1765, kdy byla císařským 
patentem na území monarchie provedena reorganizace městských soudů a výkon tohoto práva 
byl přenesen do Českého Krumlova.
Pozůstatky rožmberského popraviště se nacházejí v trati Šibenice (dříve Galgenberg) 
na zalesněném západním výběžku táhlého hřebene asi 1,1 km JZ od náměstí v Rožmberku nad 
Vltavou. Původně odlesněné návrší leželo přímo nad historickou komunikací spojující 
Rožmberk s Vyšším Brodem, takže šibenice nepochybně plnila i sekundární roli zdaleka 
viditelného výstražného symbolu. Šibenice není zachycena na žádné z početných historických 
vedut Rožmberka nad Vltavou, zanesena aleje na některých mapách z 18. a 19. století. Na 
mapě prvního vojenského mapování z 60. let 18. století je na vrchu označeném Galgen b. 
schématicky znázorněna dřevěná konstrukce na trojúhelníkovitém půdorysu tvořená třemi 
nosnými pilíři s trámovými překlady. S podobnou kresbou se setkáváme na indikační skice 
stabilního katastru z roku 1826, kde je šibenice podobné konstrukce jako na přechozí mapě 
umístěna na obdélné červeně zvýrazněné ploše. Symbol šibenice se nachází na parcele č. 617, 
která je označena velkým písmenem G (Galgen ?).
Pozůstatky popraviště leží ve vzrostlém smíšeném lese, vlastní plocha šibenice a její 
nej bližší okolí je však prosvětleno. Z šibenice se zachovala částečně destruovaná zděná 
konstrukce obdélného půdorysu o rozměrech 5,9 x 5,7 m. Oboustranně lícované nepravidelně 
vyskládané zdivo o síle 85 - 90 cm je vystavěno ze středně velkých lomových kamenů, nároží 
stavby jsou zpevněna mohutnými kvádry. Ojediněle se ve zdivu objevují zbytky silně zvětralé 
vápenné malty. Na obou delších stranách je zdivo zachované do výše až 130 m, poměrně 
značný objem destrukce naznačuje, že spodní vyzděná část popraviště mohla dosahovat výše 
až 2 metry. Chybějící úseky zdivá ve středu obou kratších stran dovolují předpokládat 
existenci alespoň jednoho vstupu do interiéru objektu. V dochovaném zdivu nejsou patrné 
žádné trámové kapsy ani jiné konstrukční detaily, které by vypovídaly o konstrukčním řešení 
horní zcela zaniklé dřevěné části šibenice.
Odborné odůvodnění návrhu: Relikty šibenice nad Rožmberkem nad Vltavou patří k 
nejlépe zachovaným památkám hrdelního soudnictví na území Jihočeského kraje. Jediným 
dalším popraviště se intaktně dochovanou nadzemní konstrukcí je šibenice u Blatné (okr. 
Strakonice), ani tato lokalita však není památkově chráněna. Prozatím jedinou památkově 
chráněnou lokalitou tohoto typu na území kraje je zděná substrukce šibenice u Strakonic 
(památkou prohlášena v roce 2006), zde se ale jedná jen o základy objektu odkryté 
archeologickým výzkumem, které se stavem zachování ani výpovědní hodnotou nemohou 
rovnat obou předchozím památkám. Na základě písemných dokladů a typologického zařazení 
lze dochované relikty zařadit do nejmladšího období výkonu hrdelního práva v Rožmberku 
2
nad Vltavou (17.- první polovina 18. století).
Na základě zachovaných pozůstatků lze šibenici u Rožmberka nad Vltavou přiřadit k 
tzv. studničnímu typu popravišť, který patřil ke stavebně náročnějším objektům svého druhu. 
Tyto šibenice byly tvořeny uzavřenou zděnou základnou nesoucí dřevěnou trámovou 
konstrukci určenou k vlastnímu výkonu exekuce. Zpravidla uzamykatelná zděná část sloužila 
jako technické zázemí určené hlavně pro ukládání katových potřeb. Vyobrazení na 
historických mapách naznačují, že rožmberská šibenice měla dřevěnou konstrukci založenou 
na trojúhelníkovitém půdorysu, naproti tomu dochovaná zděná konstrukce je téměř čtvercová. 
Technicky náročná kombinace dvou různých půdorysů na jediném objektu je málo 
pravděpodobná, pro takovéto řešení navíc nejsou známy žádné analogie. Jako 
pravděpodobnější se jeví vysvětlení, že na uvedených mapách byly použity v té době obvyklé 
mapové značky, které neodrážejí podobu konkrétních objektů. Rožmberská šibenice nejspíše 
patřila k v jižních Cechách nejrozšířenějšímu typu kvadratických popravišť studničního typu. 
Šibenice u Rožmberka nad Vltavou je ojediněle dochovanou památkou raně novověkého 
trestního práva. Tyto doposud značně opomíjené objekty se v rámci ČR jen ojediněle stávají 
součástí památkového fondu. Na území Jihočeského kraje jich navíc řada zanikla mj. i v 
relativně nedávné době (stavba vodojemů, triangulačních bodů, vysílacích stanic mobilních 
operátorů). Rožmberské popraviště vyniká nejen značným rozsahem dochovaných nadzemních 
konstrukcí, ale také vysokou mírou autenticity - kromě přirozených destrukčních procesů na 
lokalitě v minulosti nedocházelo k žádným památkově nežádoucím zásahům (vč. nevhodných 
rekonstrukcí či výkopů).
Požadovaná ochrana: Z hlediska památkové péče navrhujeme tyto podmínky ochrany: 
- v rozsahu navrhované KP zachovat stávající konfiguraci terénu a jeho kulturu 
- zákaz jakékoli stavební činnosti, budování technických zařízení, provádění výkopových 
prací, zřizování nových cest, vysílačů apod.
- zákaz těžby hlíny, písku či zeminy, kopání jam, sond, lámání či vybírání kamene, dolování, 
dobývání pařezů a sázení stromů
- zákaz ukládání zeminy, kamene nebo odpadních materiálů, popř. jiného znečišťování 
prostředí navrhované KP. “
Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor kultury a památkové péče, jako příslušný 
správní orgán památkové péče, ve svém dopise ze dne 13. 9. 2021, č. j. KUJCK 100532/2021, 
doporučil prohlášení předmětného archeologického nálezu, včetně pozemku pare. č. 612 v k. 
ú. Rožmberk nad Vltavou a to s následujícím odůvodněním:
„Při komunikaci mezi Rožmberkem nad Vltavou a Hrudkovém se v lesíku zachovalo 
torzo zděné části někdejší šibenice. Kamenné zdivo s místy ještě znatelnými zbytky pojivá 
obíhá téměř čtvercový půdorys. Na delších stranách je stavba Zachovalejší, v kratších 
stranách je destrukce rozsáhlejší. Kromě přirozené destrukce neutrpěla žádnými negativními 
zásahy z těžby materiálu nebo nevhodnou výstavbou. Na území Jihočeského kraje se jedná o 
nejzachovalejší konstrukci tohoto druhu staveb.
Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor kultury a památkové péče, d op or učuj e 
prohlášení pozemku pare. č. 612/2 v k. ú. Rožmberk nad Vltavou, jehož součástí je 
archeologický nález „Pozůstatky šibenice u Rožmberka nad Vltavou", obec Rožmberk nad 
3
Vltavou, okr. Český Krumlov, Jihočeský kraj, za kulturní památku.
Objekt šibenice je na tomto místě zaznamenán již v mapách 1. vojenského mapování. Z 
dřevěné konstrukce se již nezachovalo nic, kamenná podstavba je ovšem zachována v 
mimořádném stavu - zdivo místy dosahuje výšky až 1300 mm, na nárožích dochovány 
zpevňující kamenné kvádry. Dochovaná konstrukce si zachovala vysokou míru autenticity. 
Pozůstatky šibenice u Rožmberka nad Vltavou jsou mimořádným dokladem výkonu hrdelního 
práva je tak významným dokladem životního způsobu a prostředí raně novověké společnosti. “
Městský úřad Český Krumlov, odbor památkové péče, jako příslušný správní orgán 
památkové péče, ve svém dopise ze dne 23. 8. 2021, č. j. 43518/2021/OPP/-JV, rovněž 
doporučil prohlášení předmětného archeologického nálezu, včetně pozemku pare. č. 612 v k. 
ú. Rožmberk nad Vltavou a to s následujícím odůvodněním:
„Pozůstatky šibenice nad Rožmberkem nad Vltavou patří k nejlépe zachovaným 
památkám hrdelního soudnictví na území Jihočeského kraje.
Pozůstatky šibenice u Rožmberka nad Vltavou jsou ojediněle dochovanou památkou raně 
novověkého trestního práva. Tyto doposud značně opomíjené objekty se v rámci ČR jen 
ojediněle stávají součástí památkového fondu. Na území Jihočeského kraje jich navíc řada 
zanikla a to v relativně nedávné době (stavba vodojemů, triangulačních bodů, vysílacích 
stanic mobilních operátorů). Rožmberské popraviště vyniká nejen značným rozsahem 
dochovaných nadzemních konstrukcí, ale také vysokou mírou autenticity - kromě přirozených 
destrukčních procesů na lokalitě v minulosti nedocházelo k žádným památkově nežádoucím 
zásahům. Aby bylo zamezeno možné destrukci těchto pozůstatků, je žádoucí prohlásit je za 
kulturní památku.
Vzhledem k tomu správní orgán prohlášení uvedené věci kulturní památkou 
doporučuje. “
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve 
znění pozdějších předpisů, byl o podání návrhu písemně vyrozuměn vlastník věci navržené na 
prohlášení za kulturní památku, a v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 
Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, mu bylo umožněno, aby se před vydáním 
rozhodnutí vyjádřil k podkladům, které Ministerstvo kultury v průběhu řízení shromáždilo. 
Vlastník této možnosti využil a dne 3. 11. 2021 byl elektronicky seznámen se všemi 
shromážděnými podklady ve spisu.
Po vyhodnocení podkladů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospělo Ministerstvo 
kultury k závěru, že pozemek pare, č. 612/2 v k. ú. Rožmberk nad Vltavou, jehož součástí je 
archeologicky nález „Pozůstatky šibenice u Rožmberka nad Vltavou“, obec Rožmberk 
nad Vltavou, okr. Český Krumlov, Jihočeský kraj, splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 
písm. a) zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro 
prohlášení věci za kulturní památku.
Ministerstvo kultury konstatuje, že se jedná o mimořádně intaktně dochované relikty 
nadzemní konstrukce šibenice, která dokládá výkon raně novověkého trestního práva 
v Rožmberku nad Vltavou.
4
Pozůstatky rožmberské šibenice se nacházejí na táhlém návrší zalesněného výběžku 
nesoucí název Šibenice asi 1 km jihozápadním směrem od historického centra Rožmberku 
nad Vltavou.
V řízení bylo dále zjištěno, že původně pod tímto návrším vedla historická 
komunikace spojující Rožmberk nad Vltavou a Vyšší Brod. Z čehož tedy vyplývá, že se jedná 
o typické umístění popraviště do raně novověké kulturní krajiny, které mělo dostatečný 
odstup od městské obytné zástavby, ale zároveň se nacházelo na pohledově velmi 
exponovaném místě, zpravidla u přístupové cesty do města, kde patřičně demonstrovalo 
oprávnění hrdelního soudnictví, fungování spravedlnosti v daném městě a v neposlední řadě 
působilo i zastrašujícím efektem na obyvatelstvo.
Ministerstvo kultury uvádí, že předmětná šibenice nebyla sice zachycena na žádné 
historické vedutě Rožmberka nad Vltavou, ale na historických mapách z 18. a 19. století se 
objevuje hned v několika případech. Jedná se zejména o I. vojenské mapování, které proběhlo 
v 60. letech 18. století a dále je zaznamenána na indikační skice stabilního katastru z roku 
1826. V obou případech byla šibenice zachycena obdobně a to jako dřevěná konstrukce na 
trojúhelníkovém půdorysu, který byl tvořen třemi nosnými pilíři s trámovými překlady. 
Nicméně dochované pozůstatky rožmberské šibenice dnes tvoří částečně destruovaná zděná 
konstrukce obdélného půdorysu o rozměru 5, 9 x 5,7 m, jejíž nejvýše dochovaná část zdivá 
dosahuje skoro 130 cm. Tato nesrovnalost v historickém schématickém označení půdorysu 
pramení nejspíš z obecně v historii užívaných mapových značek, které byly pouze ilustrační a 
neodrážely konkrétní podobu objektů, jak ostatně upozorňuje výše uvedené vyjádření 
Akademie věd České republiky, které i detailněji popisuje nálezovou situaci pozůstatků 
předmětné šibenice.
Ministerstvo kultury je toho názoru, že památková hodnota pozůstatků rožmberské 
šibenice však nespočívá pouze v mimořádně dochovaných reliktech její nadzemní konstrukce, 
ale i v celkovém historickém kontextu a způsobu využití tohoto místa. Vzhledem k funkčnímu 
využití dotčeného popraviště lze předpokládat na základě archeologických výzkumů 
z obdobných lokalit, že se v bezprostřední blízkosti dnešních pozůstatků šibenice budou 
nalézat další archeologické nálezové vrstvy související s používáním šibenice (zejména 
pozůstatky popravených, které nešlo pohřbít na vysvěceném hřbitově).
Nelze tedy vyloučit, že prohlašovaný archeologický nález „Pozůstatky šibenice u 
Rožmberka nad Vltavou“ může dále v budoucnu pomoci rozšířit archeologické poznání 
a kulturní dědictví České republiky v nejbližším okolí.
Ministerstvo kultury dále poznamenává, že vzhledem k soudním reformám, kdy 
docházelo k postupnému rušení hrdelních soudů, ztráceli šibenice svůj význam i funkční 
využití a proto se zejména v 18. a 19. století přistupovalo k jejich systematické likvidaci. 
Z tohoto důvodu se se jich dodnes na našem území dochovalo jen velmi málo a i přes tuto 
skutečnost se zároveň jedná o opomíjenou a ohroženou kategorii našeho kulturního dědictví. 
V rámci regionu lze uvést, že další prohlášené pozůstatky šibenice za kulturní památku se 
nacházejí u Strakonic. Základy této šibenice byly však odkryté archeologickým výzkumem a 
svým stavem zachováním a výpovědní hodnotou se nemohou rovnat předmětné prohlašované 
rožmberské šibenici. Jediné pozůstatky, které svým intaktním stavem zachování mohou 
konkurovat v rámci regionu rožmberské šibenici, se nacházejí u Blatné v okr. Strakonice.
5
Tyto velmi dobře dochované nadzemní relikty popraviště však ještě nebyly zatím prohlášeny 
za kulturní památku.
Ministerstvo kultury závěrem konstatuje, že z výše uvedeného zcela jasně vyplývá, že 
předmětný pozemek pare. č. 612/2 v k. ú. Rožmberk nad Vltavou, jehož součástí je 
archeologický nález „Pozůstatky šibenice u Rožmberka nad Vltavou“, je žádoucí chránit, a to 
nejen pro jeho nesporné hodnoty historické, a řemeslně-technologické, ale i společensko- 
edukativní. Jedná se tak o mimořádně ve hmotě autenticky významný doklad hrdelního 
soudnictví, historického vývoje, způsobu a prostřední společnosti člověka raného novověku. 
Proto Ministerstvo kultury rozhodlo tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 
a § 24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, 
rozhodnutí se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené 
rozhodnutí ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně 
provozovatele poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 
odst. 1 správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto 
případě lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje 
§ 17 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, 
který rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkpÝé péče Ministerstva kultury
Na vědomí:
Akademie věd České republiky
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích
Krajský úřad Jihočeského kraje, úsek památkové péče 
Městský úřad Český Krumlov, úsek památkové péče
6
Příloha č. 1: orientační zákres archeologického nálezu „Pozůstatky šibenice u Rožmberka 
nad Vltavou“, nedílná součást výroku rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 28596/2022 
OPP ze dne 12. 5.2022.
7
Příloha č. 2; vybrané fotografie kulturní památky, nedílná součást rozhodnutí Ministerstva 
kultury č. j. MK 28596/2022 OPP ze dne 12. 5. 2022.
Západní stěna šibenice zachovaná do výše cca 130 cm
8
Částečně destruovaná východní stěna šibenice
Detail severozápadního nároží šibenice zpevněného rozměrnými kvádry.
9

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0691653.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Mervová Jana

Popis dokumentu:

Rožmberk nad Vltavou, archeologický nález "Pozůstatky šibenice u Rožmberka nad Vltavou" Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

8018764 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury; Šmatláková Angela;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

12.05.2022

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 24543617

Bližší specifikace:

Název	archeologický nález "Pozůstatky šibenice u Rožmberka nad Vltavou"
Číslo ÚSKP	106930
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 25938679

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 28596/2022 OPP
Datum nabytí právní moci	04.06.2022
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	24543617 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 332582

Název objektu: pozůstatky šibenice

Část obce: Rožmberk nad Vltavou

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Rožmberk nad Vltavou

Obec: Rožmberk nad Vltavou

ORP: Český Krumlov

Okres: Český Krumlov

archeologický nález "Pozůstatk… (právní stav 24543617)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 13905

Název lokality: Rožmberk nad Vltavou

Reálný typ: město

Kat. území: Rožmberk nad Vltavou

Obec: Rožmberk nad Vltavou

ORP: Český Krumlov

Okres: Český Krumlov

Kraj: Jihočeský kraj

archeologický nález "Pozůstatk… (právní stav 24543617)

Kód CZ: 25966

Název lokality: Rožmberk nad Vltavou

Reálný typ: býv. hl. městská čtvrť

Kat. území: Rožmberk nad Vltavou

Obec: Rožmberk nad Vltavou

ORP: Český Krumlov

Okres: Český Krumlov

Kraj: Jihočeský kraj

archeologický nález "Pozůstatk… (právní stav 24543617)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 117

Název hist. regionu: Vyšší Brod

archeologický nález "Pozůstatk… (právní stav 24543617)

Ke stažení Náhled Poslat žádost