Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

4^^ Národní památkový ústav
Došlo: 2022-11-21 10:48:35
čj NPU-310/95994/2022
Listů: 7 Příloh: 0
Ministerstvo kultury
MIIHHIHI
Maltézské náměstí 471/1 
118 11 Praha 1
Telefon: 257 085 111
Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo práyní moci: /A
za správnost:
N Praze dne 5. 10. 2022 
č.j.MK 57783/2022 OPP 
sp. zn. MK-S 8466/2021 OPP 
Vyřizuje: Mgr. Tereza Mikšovská
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové 
péče prohlašuje podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 20/1987 Sb., 
o státní památkové péči, a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, oba ve znění pozdějších 
předpisů, soubor „usedlost s kovárnou čp. 11 v Číčenicích“, k. ú. a obec Číčenice, okres 
Strakonice, Jihočeský kraj, za kulturní památku. Soubor sestává z pozemku p. č. 3, 
k. ú. Číčenice, jehož nedílnou součástí je obytná budova čp. 11 s hospodářskou částí (bývalé 
stáje, stodola), kovárna s obydlím pro tovaryše a s pultovým západním přístřeškem, 
hospodářská budova a ohradní cihelná zeď s vraty.
Dle § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších 
předpisů, je účastníkem v tomto řízení:
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je příloha s orientačním zákresem 
umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy a deset identifikačních fotografií 
kulturní památky.
1
Odůvodnění
Ministerstvo kultury obdrželo dne 13. 7. 2021 podnět k prohlášení usedlosti 
s kovárnou čp. 11 v Číčenicích za kulturní památku od majitele nemovitosti a obratem 
požádalo o posouzení tohoto podnětu místně příslušnou odbornou organizaci. Národní 
památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, doporučil usedlost 
prohlásit za kulturní památku a zpracoval odborný návrh na prohlášení věci za kulturní 
památku. V návrhu ze dne 26. 7. 2021 (čj. NPU-331/58443/2021) je uvedeno následující:
„ Popis:
1. Obytná budova s hospodářskou částí (bývalé stáje, stodola)
Obytná budova s navazující hospodářskou částí (bývalé stáje, stodola) je přízemní objekt, 
obdélného půdorysu a je zastřešen sedlovou střechou, která je kryta pálenou bobrovkovou 
krytinou. Střešní roviny mají velký přesah ve štítu. Přesah střechy je podepřen dřevěnými 
prvky. Před dvorní fasádu bylo dodatečně přistavěno zděné zádveří prosvětlené širokými 
okny. Obvodové zdivo smíšené, převážně kamenné, doplněné cihlami.
Průčelí obytného domu do návsi s trojúhelným štítem je hladké, členěné v přízemí dvěma 
okenními otvory a ve štítu dvěma větracími úzkými otvory. Otvory jsou štukově lemovány. 
Dvorní fasáda hladká, členěna okenními otvory kuchyně, komory a bývalých stájí, vratovým 
otvorem stodoly. Západní fasáda je hladká, prolomena jedním okenním otvorem v místě 
bývalé černé kuchyně.
Interiér domu býval původně klasický, trojdílný - síň, bývalá černá kuchyně, světnice a zadní 
komora. Po úpravách v roce 1985 byl hlavní vstup posunut do klenutého komorového dílu, 
který byl přepříčkován a vznikl zde komunikační prostor, vstup do zadního sklepa a nově 
vestavěná koupelna s toaletou. Původní vstup do sinové části byl zazděn a na jeho místě je 
okenní otvor v širokém segmentovém záklenku. Kromě bývalého komorového dílu, který je 
zaklenutý dvěma poli velmi nízké plackové klenby do segmentového pasu, jsou prostory v 
obytném domě plochostropé. Ve světnici se dochovala prkenná podlaha ze širokých prken. 
Ostatní podlahy nové nebo novější (keramická dlažba, beton). Okna ve světnici jsou novější, 
dvojitá, dvoukřídlá, bez členění. Okna jsou v rovném záklenku s parapetem. V místě, kde 
bývala původně černá kuchyně, se dochoval okenní otvor. Okno čtyřtabulkové je uchyceno 
pomocí zárohového kování a v exteriéru je okno doplněno horizontální prutovou kovovou 
mříží. Okno je v interiéru v segmentovém záklenku.
Krov celé budovy včetně stájí a stodoly je vaznicový se stojatou stolicí a se šikmou vzpěrou v 
plné vazbě. Podélné zavětrování tvoří pásky u sloupků plných vazeb.
Oba dva sklepy pod komorovou částí jsou plochostropé. Podlaha v menším sklepě je cihelná. 
Navazující bývalé stáje byly upraveny k obytným účelům. Prostor je zaklenutý třemi poli 
klenby do traverz, podlaha převážně betonová, ve východní stěně dvě novější okna, dvojitá, 
dvoukřídlá bez členění.
Stodola ukončující budovu na severu je obdélný prostor s trámovým stropem a prkenným 
záklopem. Podlaha neurčitá.
2. kovárna s obydlím tovaryše a s pultovým západním přístřeškem
Přízemní obdélná kovárna s obydlím tovaryše a s pultovým západním přístřeškem na 
východní straně dvora je zastřešena polovalbovou střechou. Střecha je kryta pálenou 
bobrovkovou krytinou.
2
Polovalbové jižní průčelí je hladké, v přízemí prolomeno novým vratovým otvorem vyplněným 
plechovými dvoukřídlovými vraty, v místě původní otevřené předsíně pro kování koní (zrušeno 
po roce 1927). Plocha štítu je od přízemí oddělena římsou krytou taškami a je po obvodě 
štukově lemována. V horní části štítu je prolomen polokruhový větrací otvor s jednoduchým 
lemováním. Východní fasáda je členěna dvěma okenními otvory různých tvarů a velikostí 
(kovárna a obydlí tovaryše). Severní štít obsahuje ve štítě senný otvor vyplněný dřevěnými 
dvířky.
Dispozice kovárny je dvouprostorová - vlastní kovárna s předsíní pro kování koní a obydlí 
tovaryše. Podél západní stěny je přístřešek s pultovou střechou.
Vlastní kovárna je zaklenuta dvěma poli nízké plackové klenby do segmentového pasu, 
předsíň pro kování koní je sklenuta plackovou klenbou. Podlaha betonová. V SV rohu kovárny 
se dochovala uzavřená výheň s cihelným dymníkem a s otvory pro větrání výhně. Kovárna je 
osvětlena širokým okenním otvorem vyplněným dvojicí dvoukřídlých šestitabulkových oken s 
trojdílnými nadsvětlíky. Vstupní dveře z přístřešku jsou plechové v dřevěné zárubni.
Krov kovárny je hambalkový se stojatou stolicí a se šikmou vzpěrou v plné vazbě. Podélné 
ztužení tvoří jeden šikmý pásek u sloupku plné vazby. Tesařské spoje čepované, doplněné 
dřevěnými hřeby.
Severní prostor - obydlí pro tovaryše - je sklenuto nízkou plackovou klenbou, podlaha téměř v 
celém rozsahu betonová, při vstupu se dochovala původní cihelná podlaha. Ve východní stěně 
pásové kovové okno členěné osmi úzkými tabulkami. Dveře svlakové uchycené pomocí 
horizontálního kování na dvou trnech v dřevěné zárubni.
Západní pultový přístřešek je otevřen do jednoduchého pultového krovu, podlaha betonová.
3. hospodářský objekt
Drobný přízemní hospodářský objekt v těsné blízkosti kovárny má hladké fasády, bez 
štukových prvků. Fasády člení dveřní a okenní otvory - v jižním štítu okno do prádelny, v 
západní fasádě plechové dveře do prádelny a chléva, vratový otvor do prostoru dřevníku a do 
přístavku u kovárny. Střecha objektu sedlová, kryta patrně keramickými taškami.
Budova obsahuje prádelnu, dřevník s průchodem do kovárny a chlév. Prádelna i chlév jsou 
plochostropé, dřevník má novější trámový strop bez záklopu. Podlahy převážně betonové, v 
chlévě kamenné kostky.
4. pozemek jčř. parc.č. 3
Součástí návrhu na prohlášení je pozemek jčř. pare. č. 3. Součástí pozemku je ohradní cihelná 
zeď s dřevěnými novými vraty na severní straně pozemku a cihelný úsek ohradní zdi 
vymezující plochu dvora na západní straně u kovárny.
Zbývající SV strana pozemku je ohraničena plotem z kovových dílců mezi kovovými trubkami 
na podezdívce.
Jižní hranice dvora mezi obytnou a hospodářskou budovou je uzavřena dvoukřídlovými vraty 
mezi pilíři se sedlovou stříškou.
Datace:
Nejstarší doložená zmínka o kovárně je z roku 1750, ale lze usuzovat, že objekt bude staršího 
založení. Na stabilním katastru z roku 1837je usedlost zachycena, ještě se spalnou konstrukcí 
kovárny a obytné světnice. Při reambulanci stabilního katastru v roce 1875 je již zachycen 
3
současný stav usedlosti. Z dostupných historických pramenů bylo zjištěno, že kolem roku 1848 
byla kovárna zaklenuta a byla opatřena nespalnou krytinou. Lze usuzovat, že i v této době 
vznikl pultový přístřešek sloužící jako sklad uhlí a nářadí.
Obytný dům prošel zásadní obnovou/úpravou v roce 1985, kdy byla vestavěna koupelna s 
toaletou. Poslední úprava kovárny proběhla v roce 1927 a následně poté byla zrušena 
původní otevřená předsíň pro kování koní.
Stav:
Stavebně technický stav všech budov je dobrý, bez viditelných statických poruch.
Téměř všechny stavební úpravy, které byly na objektech provedeny, jsou vratné. Zejména se 
jedná o otevření předsíně pro kování koní, o navrácení původního vstupu do obytného domu a 
o odstranění zádveří (verandy).
Zhodnocení:
Areál usedlosti s kovárnou, postavený patrně v 18. století s následnými úpravami kolem roku 
1848, tvoří zásadní urbanistický prvek v intravilánu obce nacházející se v exponované poloze 
na jižní straně protáhlé návsi. Hmotové uspořádání usedlosti a vnější vzhled jsou přirozeným 
stavebním vývojem objektů v průběhu 19. a 20. století.
Památkově nejhodnotnějším objektem usedlosti je kovárna s obydlím tovaryše, která je 
ukázkou dochovaného zázemí řemeslnického živnostníka z 19. století. Kovárna, i přes zrušení 
původní otevřené předsíně pro kování koní, si zachovala svůj původní ráz, jak v architektuře, 
tak v užitých historických materiálech a konstrukcích a v dispozičním členění kovárny na dva 
prostory. Památkově cenné jsou cihelné plackové klenby do segmentových pasů, topeniště 
(výheň) s dymníkem, krovová hambalková konstrukce se stojatou stolicí a rovněž i některé 
původní truhlářské výrobky včetně kování.
1 přes stavební modernizační úpravy provedené na obytném domě a stájích zejména ke konci 
20. století, usedlost stále vykazuje nesporné památkové hodnoty. Dochovala se původní 
hmotová skladba budov z doby výstavby, částečně dispoziční řešení a historické konstrukce 
(plackové a segmentové klenby v obytné budově, klenby do traverz ve stájích, vaznicový krov 
se stojatou stolicí obytné budovy, prkenná podlaha ve světnici) a architektonické prvky (okno 
v bývalé černé kuchyni).
Kovárna má také význam kulturně historický, protože je přímým dokladem vývoje obecních 
kováren v Jihočeském kraji.
Památková hodnota usedlosti je umocněna i jeho urbanistickou funkcí. Svým umístěním a 
architektonickým pojetím trojštítového průčelí tvoří areál jeden ze zásadních prvků v 
urbanistickém a architektonickém výrazu číčenické návsi.
Komise pro ústřední seznam kulturních památek Národního památkového ústavu, územního 
odborného pracoviště v Českých Budějovicích posoudila památkovou hodnotu usedlosti čp. 
11 s kovárnou v Číčenicích z hlediska architektonického, kulturně-historického 
uměleckořemeslného a doporučila usedlost čp. 11 s kovárnou včetně pozemku jčř. parc.č. 3 
v Číčenicích k prohlášení za nemovitou kulturní památku. “
4
Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor kultury a památkové péče, ve svém dopise 
čj. KUJCK 95096/2021 ze dne 27. 8. 2021, doporučil prohlášení bývalé obecní kovárny v 
Číčenicích za kulturní památku. V dopise podává následující odůvodnění:
„ Předmětný objekt bývalé obecní kovárny byl vybudován na příhodném místě přímo v centru 
dění obce. Důvodem byla snadná dosažitelnost pro všechny obyvatele a také blízkost cest či 
silnice, která přes náves vedla.
Jádrem kovárny byl vlastní pracovní prostor kovářské dílny s přidruženými prostorami. 
Vesnické kovárny obvykle fungovaly v těsném soužití s bydlením kováře a jeho rodiny či i 
tovaryše. Nejtěsnější variantu tohoto soužití představuje takové včlenění dílny do obvyklé 
chalupové či domkové dispozice. Vsunutí kovářské dílny bylo běžné zpravidla v zadní 
hospodářské části domu či v místě posledního dílu dispozice, kde se běžně umisťovala komora 
či zadní světnice. Takových kovářských chalup bylo zřejmě nejvíce.
Stavební typ vesnické zděné kovárny s čelním obloukem, ale souvisí s vlnou zděného 
stavitelství, přicházející na venkov v 1. pol. 19. století s tehdejšími zpřísněnými požárními 
předpisy a zednickou dovedností klenutí. Je to typické pro centrální oblast jižních Čech. 
Klenby byly v této době ve vesnickém stavitelství důležitým prvkem. Na těchto objektech se 
stavěly i typické selsko-barokní štíty.
Bývalá obecní kovárna je součásti usedlosti, kterou tvoří tři podélné budovy trakty. Na 
západní straně se jedná o obytnou budovu se sklepy pod komorovou částí s dodatečně 
přistavěným zádveřím (verandou s okny), dále s navazující hospodářskou částí, která 
obsahuje bývalé stáje zaklenuté do traverz, již upravené k obytným účelům a v severní části 
stodolu. Východní stranu zaujímá v dominantní poloze právě bývalá obecní kovárna s 
obytnou částí a s pultovým západním přístavkem využívaný jako sklad uhlí a nářadí, který je 
otevřen do krovu. Ze západní strany byl dále ke kovárně, a to směrem do dvora, přistavěn 
přízemní hospodářský objekt obsahující prádelnu, chlév a dřevník.
V objektu kovárny jsou místnosti zaklenuty plackovými klenbami. Dochovala se zde uzavřená 
výheň s cihelným dymníkem i s otvory pro větrání. Vlastní kovárna je osvětlena širokým 
okenním otvorem. Plocha jižního štítu je od přízemí oddělena římsou krytou taškami a je po 
obvodě štukově lemována. V horní části štítu je půlkruhový větrací otvor. Ve východní fasádě 
se nacházejí okenní otvory rozdílné velikosti, a to ve vlastní kovárně a u obydlí. Severní štít 
obsahuje v horní části senný otvor s dřevěnými dvířky.
Na předmětné přízemní budově bývalé kovárny došlo k úpravě hladkého jižního průčelí u 
původního vstupního pracovního prostoru při zazdění klenutí oblouku s osazením 
dvoukřídlých plechových vrat a k zazdění malého okna u pultového přístavku, odsazeného z 
jižní části, přiléhajícího k západní straně hlavního objektu s plynule navazující střechou 
krytou pálenou krytinou bobrovkou.
Danou novodobou úpravou na čelní jižní stěně se štítem s polovalbou, tak zmizel bohužel 
charakteristický a důležitý výrazový prvek někdejší kovárny.
Původní podoba objektu je zachycena asi z pol. 20. století na snímku Jaroslava Vajdiše, v 
knize Lidová architektura v jižních Cechách, autor Jiří Skabrada a kol., kde je o stavbě také 
zmínka v souvislosti příkladu s upozorněním na novodobé zacházení s některými kovárnami, 
které se tak stávají po úpravách či adaptacích „nic neříkajícími“ stavbami.
Budova kovárny je poměrně v dobrém stavu, kdy se na objektu zjevně neprojevují statické 
poruchy. Vnější omítky jsou omšelé, když ve spodních partiích vykazují zavlhčení.
Objekt kovárny by bylo možné rehabilitovat do původního historického výrazu jednoduchou 
úpravou, tj. otevřením předsíně pro kování koní.
Stavba původní obecní kovárny představuje stále svou hmotou charakteristický prvek přímo 
ve středu návsi, který tak umístěním v krajní pozici svým způsobem dominuje v jižní části 
danému prostředí.
5
Kovárna zejména vyniká jako účelová stavba především svým původním využitím právě z 
hlediska historického v dané lokalitě a prostředí sídelního celku jako doklad vývoje obecních 
kováren.
Lze tak konstatovat, že v celkovém kontextu se i přes stavební úpravy, jedná o významný 
doklad historie dané společnosti, životního způsobu právě v souvislosti s kovářským 
řemeslem, a kovárna je tak jednoznačně dokladem činnosti s řemeslným provozem v dané 
oblasti jižních Cech na Strakonicku. Areál usedlosti s kovárnou stále vykazuje nepochybně 
památkové hodnoty. Památková hodnota se zakládá především v hmotovém umístění 
dochovaných budov při zachování původních konstrukcí a historických detailů v interiérech. 
Objekt kovárny je výjimečný a unikátní i svým umístěním v rámci daného areálu usedlosti a 
právě také díky dochovaným prvkům v interiéru, z hlediska stavebního např. zaklenutím či 
zachováním původního rázu, jak v architektuře, tak v užitých historických materiálech a 
konstrukcích, a v neposlední řadě právě z kulturně historického hlediska „Bývalá obecní 
kovárna“ č. p. 11, včetně pozemku pare. č. 3, v obci Cíčenice, k. ú. Cíčenice, představuje a 
naplňuje tak pojem kulturní památka ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona číslo 
20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. “
K zmíněnému návrhu se dopisem čj. MUVO 8475/2021 ze dne 8. 9. 2021 vyjádřil 
Městský úřad Vodňany, úsek státní památkové péče. S prohlášením usedlosti s kovárnou 
čp. 11 v Číčenicích za kulturní památku souhlasil. Ve svém vyjádření uvádí následující: 
„ Předmětná usedlost se nachází v jižní části protáhlé návsi ve středu obce Cíčenice. Jedná se 
usedlost se třemi podélnými budovami. Na západní straně se nachází obytná budova s 
navazující hospodářskou částí, kde jsou bývalé stáje upravené k bydlení a stodola. Na 
východní straně se nachází bývalá obecní kovárna s obydlím tovaryše a pultový západní 
přístřešek. Na západní straně kovárny byl přistavěn hospodářský objekt se sedlovou střechou, 
kde je prádelna, chlév a dřevník.
Nejstarší doložená zmínka o obecní kovárně je z roku 1750. Historie domu však 
pravděpodobně sahá ještě dále. Usedlost je zachycena v císařském otisku stabilního katastru z 
roku 1837, ještě se spalnou konstrukcí kovárny a obytné světnice. Při aktualizaci stabilního 
katastru v roce 1875 je již zachycen současný stav usedlosti. Kolem roku 1848 byla kovárna 
zaklenuta a opatřena nespalnou krytinou. V téže době pravděpodobně vznikl pultový 
přístřešek sloužící jako sklad uhlí s nářadí. Poslední rozsáhlá úprava usedlosti proběhla v 
roce 1927.
Všechny budovy jsou v dobrém stavebně technickém stavu. Uspořádání usedlosti a její vnější 
vzhled dokládají přirozený stavební vývoj objektů v průběhu 19. a 20. století. Nej hodnotnějším 
objektem z pohledu památkové péče je kovárna s obydlím tovaryše. Je zde zachován původní 
architektonický ráz, původní materiály, konstrukce a dispoziční členění. Památkovou hodnotu 
spatřujeme v dochovaném téměř původním stavu usedlosti, která je dominantou číčenické 
návsi.
Městský úřad Vodňany, odbor výstavby a ÚP, posoudil předloženou žádost, poměry na místě 
samém a veškeré zjištěné skutečnosti a dospěl k závěru, že doporučuje prohlášení výše 
uvedené věci za kulturní památku. “
Po obdržení výše zmíněných vyjádření Ministerstvo kultury vyzvalo vlastníka, aby se 
v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších 
předpisů, seznámil s podklady a případně navrhl jejich doplnění.
převzala dopis s výzvou dne 15. 10. 2021 a k podkladům se již nevyjádřila.
6
Po vyhodnocení všech výše uvedených podkladů dospělo Ministerstvo kultury 
k následujícímu závěru: Usedlost čp. 11 v Číčenicích představuje hodnotný a dobře 
Zachovalý příklad samostatně stojící venkovské návesní kovárny s obydlím pro tovaryše, 
obytné budovy s hospodářskou částí a samostatné drobné hospodářské stavby. Kovárna byla 
postavena na místě staršího objektu, přičemž nejstarší zmínka o stavbě pochází z roku 1750. 
V první polovině 19. století byla kovárna na mapách z roku 1837 zakreslena jako zděná 
stavba, kdežto obytná budova měla ještě dřevěnou světnici. Ve druhé polovině 19. století je v 
mapách již zachycen současný stav kovárny i obytné stavby. Zděná budova kovárny s čelním 
obloukem představuje typicky pojednanou stavbu svého druhu, která se v oblasti jižních Čech 
začala uplatňovat v průběhu 19. století v souvislosti s rozšířením zděného stavitelství na 
venkov. Jedná se o zděnou přízemní stavbu, krytou polovalbovou střechou, s obvyklým 
typologickým schématem uspořádání interiéru a na západní straně s pultovým přístřeškem. 
Charakteristický manipulační prostor v čele stavby, otevřený půlkruhově zaklenutým 
obloukem, byl však v případě číčenické kovárny v minulosti zazděn. Bohužel tak zanikl 
tradiční architektonický prvek typický pro kovárny. Dnes je vstupní průčelí opatřeno 
novodobými pravoúhlými vraty. Nicméně nevhodné úpravy lze v budoucnu úspěšně 
památkově rehabilitovat a navrátit stavbě původní vzhled na základě existence archivních 
fotografií z poloviny 20. století a regionálních dobových analogií. Kovárna zůstala zachována 
ve svém původním hmotovém rozvržení i vnitřní dispozici - zůstalo nenarušené vnitřní 
uspořádání na prostor vlastní kovárny s výhní, tehdejší obydlí pro tovaryše při severním 
průčelí a prostory pro skladování uhlí a nářadí pod pultovým přístřeškem. V interiéru bývalé 
kovárny jsou dodnes dochovány hodnotné stavební historické konstrukce a mnohé cenné 
řemeslné detaily jako např. plackové klenby sbíhající do segmentového pásu, kovářská výheň 
s cihelným dymníkem a otvory pro větrání nebo tesařsky vyhotovený hambalkový krov.
K objektu kovárny náleží rovněž částečně podsklepená obytná budova s navazující 
hospodářskou částí, jež dříve sloužila jako stáje a stodola. Přízemní zděná stavba, završená 
sedlovou střechou má jednoduše řešenou fasádu. Štítové průčelí je prolomeno dvěma štukově 
lemovanými okenními otvory v přízemí a dvěma půdními větracími otvory. Vnitřní dispozice 
budovy byla částečně pozměněna, hospodářská část byla adaptována pro obytné účely a 
v souvislosti s těmito změnami bylo k dvornímu průčelí přistavěno novodobé zádveří. 
Zachováno zůstalo původní hmotové řešení stavby a řada historických konstrukcí a 
hodnotných řemeslných prvků jako např. plackové klenby, dřevěná podlaha ze širokých 
prken, okenní otvor v bývalé černé kuchyni nebo vaznicový krov.
Prostor usedlosti pak doplňuje přízemní hospodářský objekt, jenž byl do dvora 
přistavěn v těsné blízkosti kovárny. Jednoduchá stavba na úzkém obdélném půdorysu je 
ukončena sedlovou střechou. Fasáda domu je prostá, členěná jen okenními a dveřními otvory. 
Stavba sloužila jako dřevník, prádelna a chlév. Do současnosti se dům zachoval ve svém 
původním hmotovém rozvržení i většině konstrukcí.
Celé stavení kovárny v Číčenicích ještě dotváří a půdorysně sceluje ohradní cihelná 
zeď na severní hranici dvora, jež se na východní straně stáčí k severozápadnímu nároží 
objektu kovárny. Severovýchodní část pozemku je ohraničena novodobým plotem, stejně tak 
vrata mezi obytnou a hospodářskou budovou jsou novodobá.
Usedlost s kovárnou je situována v samém jádru obce v jižní části návsi, kde se 
výrazně pohledově uplatňuje. V návaznosti na půdorysnou strukturu vsi představuje kovárna 
rovněž důležitý prvek urbanistický. Celá usedlost kovárny se zachovala v původním 
hmotovém rozvržení z druhé poloviny 19. století, ve většině historických stavebních 
konstrukcí, s částečně Zachovalou vnitřní dispozicí a s celou řadou památkově hodnotných 
řemeslných prvků a detailů. Kovárny postavené v jižních Čechách v průběhu 19. století, tak 
jako kovárna číčenická, se významně podílejí na utváření tradičního charakteru jihočeského 
venkovského prostředí a představují dnes jeden z typických znaků zdejší zástavby. Soubor 
7
staveb kovárny čp. 11 v Číčenicích reprezentuje lidovou architekturu typickou pro tento 
region a pro své hodnoty architektonické, historické, urbanistické, řemeslné a jako projev 
tvůrčích schopností a práce člověka splňuje podmínky ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona 
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, věznění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci 
za kulturní památku.
Současně správní orgán podotýká, že prohlášení kovárny v Číčenicích za kulturní 
památku není pojato jako jednostranné omezení vlastnického práva bez náhrady, 
protože zákon o státní památkové péči nabízí řadu kompenzací, vázaných na zachování 
a údržbu kulturní památky. Výše a způsob náhrad jsou dány povahou věci, především záleží 
na výši nákladů, jimiž obnova či údržba kulturní památky překračuje obvyklé náklady. 
V případě obnovy kulturní památky se např. poskytuje bezplatná odborná pomoc a poskytují 
se podklady a informace podle § 14 odst. 7 památkového zákona. Dále - na žádost vlastníka - 
může příslušný krajský úřad, případně Ministerstvo kultury, pro údržbu či uchování kulturní 
památky poskytnout příspěvek na zvýšené náklady (§16 památkového zákona). Rovněž 
odborná organizace státní památkové péče (Národní památkový ústav) zabezpečuje 
bezplatnou odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při zajišťování péče o kulturní 
památky (§ 32 odst. 2 písm. f památkového zákona).
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. 
Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den 
následující po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 
24 správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se 
uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve 
lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který 
rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u 
Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
Mgr. Ing. Eva Trejbalová 
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Stejnopis rozhodnutí:
Národní památkový ústav, generální ředitelství
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích
Městský úřad Vodňany, úsek státní památkové péče
Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor kultury a památkové péče
Vlastní
8
Orientační zákres umístění kulturní památky do kopie katastrální mapy
- nedílná součást výroku rozhodnutí č. j. MK 57783/2022 OPP ze dne 5.10. 2022
9
Deset identifikačních fotografií kulturní památky
- nedílná součást rozhodnutí č.j. MK 57783/2022 OPP ze dne 5. 10. 2022
Celkový pohled na usedlost od jihovýchodu
Kovárna s obydlím pro tovaryše - pohled od severovýchodu
10
Kovárna s obydlím pro tovaryše a pultovým přístřeškem - pohled od severu
Kovárna se západním pultovým přístřeškem a hospodářská budova - pohled od jihu
11
Hospodářská budova - pohled od severu
Obytná budova - pohled od jihu
12
Obytná budova s hospodářskou částí - pohled od severovýchodu
Ohradní zeď a obytná budova s hospodářskou částí - pohled od severovýchodu
13

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0692987.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Mervová Jana

Popis dokumentu:

Číčenice, usedlost s kovárnou č. p. 11. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

10750989 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Mikšovská Tereza; Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

05.10.2022

Licence:

Typ:	úřední dílo - dílo, na které se nevztahuje ochrana podle práva autorského (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 24543094

Bližší specifikace:

Název	usedlost s kovárnou
Číslo ÚSKP	106975
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 26502793

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 57783/2022 OPP
Datum nabytí právní moci	28.10.2022
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	24543094 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Def. bod: 1271329

Název objektu:

Část obce: Číčenice

Č. dom.: č.p. 11

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Číčenice

Obec: Číčenice

ORP: Vodňany

Okres: Strakonice

usedlost s kovárnou (právní stav 24543094)

Přírůstkové body

Přír. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 2098

Název lokality: Číčenice

Reálný typ: ves

Kat. území: Číčenice

Obec: Číčenice

ORP: Vodňany

Okres: Strakonice

Kraj: Jihočeský kraj

usedlost s kovárnou (právní stav 24543094)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 347

Název hist. regionu: Vodňany

usedlost s kovárnou (právní stav 24543094)

Ke stažení Náhled Poslat žádost