Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7

Textový obsah:

Zjednodušená zpráva nahrazující standardní nálezovou zprávu 
 
č. 2020-Xzp-01 
 
Měřín – kostel sv. Jana Křtitele 
Sondy interiéru, malby, omítky, zdivo 
 
Datum akce: 25. 8., 27. 8., 1. 9., 8. 9., 10. 9., 15. 9. a 17. 9. 2020  
 
Průzkum proběhl na přání garanta NPÚ a investora v předstihu před plánovanou úpravou soklových 
partií interiéru se záměrem plošného odstranění povrchů až na zdivo do výše až 2 m nad podlahou. 
Do fotoarchivu NPÚ ÚOP v Telči byly zařazeny fotografie s orientačním popisem ke každé sondě. Sondy 
lze blíže rozebrat pomocí přiloženého schématu s legendou k číslování. 
 
Historie: 
Původ kostela se nejčastěji klade do poloviny 13. století. Jeho založení se totiž hypoteticky dává do 
souvislostí s výstavbou baziliky sv. Prokopa v Třebíči pocházející z poloviny 13. století.  
U kostela v Měříně měl stát i klášter. Faktická základna samotného fenoménu kláštera či varianty jeho 
umístění v blízkosti kostela nejsou sice předmětem tohoto průzkumu, ovšem význam kostela jím 
narůstá. 
 
Stavebněhistorickému vývoji kostela byla věnována práce pana Sadílka, SHP z roku 2003. Zpráva ze 
stratigrafického průzkumu maleb tento SHP neověřuje ani nevyvrací, a vychází z povšechného vědomí 
o vývoji kostela, bez snahy o bližší dataci etap. Některé podrobnosti o stavebních etapách jsou jistě 
dohledatelné, a tak v této zprávě o stratigrafii v interiéru budou nastíněny jen podstatné orientační 
body. 
 
Vývoj kostela po jeho velkorysé výstavbě v románském období zásadně ovlivňuje gotická éra, kdy byl 
přistavěn polygonální presbytář, a na severu při severní lodi zhotovena kaple Panny Marie. V místě 
dnešního sanktusníku byla zbudována věž, tedy nad současným předkněžištěm (možná původním 
románským kněžištěm). Zda byla věž gotická či ještě románská, není zcela zřejmé, ale například 
obezřetný rozbor dodnes dochovaných stavebních prvků v prostoru krovu to může objasnit. Renesance 
se patrně po stavební stránce na kostela neprojevovala. Největší změny doznal objekt v průběhu 
barokního období, kdy došlo k výstavbě nové věže na západě před románským portálem u štítové 
západní zdi a snad zbourání staré věže na východě. Lodě jsou patrně opatřeny nově proraženými okny 
a valeně zaklenuty, na západě je vystavěna kruchta, interiér lodi dostává nové štukatérské pojetí 
s erbem Collaltů. Vzniká i sakristie na jihu pod presbytářem. Z 19. století pochází jihozápadní přístavba 
předsíně se vstupem do jižní lodi od západu, a nejspíše i depozitář na severu při kapli Panny Marie. 
 
 
Provedené činnosti: 
Měření vlhkosti 
Na mnoha místech a většinou ve dvou výškových úrovních bylo prováděno vlastní měření vlhkosti 
zdiva, které se ještě zopakovalo při další návštěvě za týden. Měření se mnohde výrazně lišilo (i 
polovičním číslem) od měření provedeného technikem objednaným majitelem, kterému vyšly vyšší 
hodnoty. To může poukazovat na to, jak kolísavá dokáže vlhkost zdiva být v závislosti na ročním období 
i aktuálním počasí. Výsledky měření NPÚ viz přiložené schéma. Hodnoty jsou kolísavé, a ne vždy tak 
platí, že níže je vyšší vlhkost, a výsledky se výrazně liší místo od místa. Zjednodušeně se dá říci, že 
největší vlhkostí trpí západní předsíň/podvěží, v lodi jižní zeď, a na jihu také sakristie. Výraznou vlhkostí 
trpí také presbytář. Odolnost vykazují přirozeně pilíře z velkých kamenných bloků uvnitř lodi. Vzhledem 
k tomu, že dochází k velkým výkyvům již mezi dny a že nejhorší výsledky jsou tam, kde je okolo stavby 
zpevněná plocha, je možné že zásadní příčinou je špatná práce s dešťovou vodou. 
Zhodnocení vlhkosti:  
a) Loď 
Průměrná hodnota = 5 % / 8 % (1m výšky / 2m výšky), měření po týdnu = 5 % / 5 %.  
Nejnižší hodnota = 2 % / 5 %, po týdnu = 2 % / 1 %.  
Nejvyšší hodnota = 10 % / 13 %, po týdnu = 11 % / 16 %. 
b) Kněžiště 
Průměrná hodnota = 8 % / 7 % (1m výšky / 2m výšky), měření po týdnu = 7 % / 9 %.  
Nejnižší hodnota = 4 % / 3 %, po týdnu = 3 % / 5 %.  
Nejvyšší hodnota = 14 % / 8 %, po týdnu = 9 % / 12 %. 
c) Podvěží 
Průměrná hodnota = 4 % / 12 % (1m výšky / 2m výšky), měření po týdnu = 12 % / 5 %.  
Nejnižší hodnota = 1 % / 8 %, po týdnu = 8 % / 1 %.  
Nejvyšší hodnota = 8 % / 15 %, po týdnu = 17 % / 10 %. 
d) Sakristie 
Průměrná hodnota = 2 % / 10 % (1m výšky / 2m výšky), měření po týdnu = 10 % / 3 %.  
Nejnižší hodnota = 1 % / 5 %, po týdnu = 6 % / 1 %.  
Nejvyšší hodnota = 3 % / 12 %, po týdnu = 13 % / 4 %. 
Z výsledků plyne, že stavba se většinou potýká se zvýšenou až vysokou vlhkostí (v průměru od 5 % do 
10 %). 
 
Sondy a stratigrafie: 
V sondách byla snaha podchytit případnou existenci zejména předbarokních vrstev, kde byly 
domněnky, že již nemusejí být obecně ve vlhkých oblastech přítomné. Především pak bylo potřeba 
prověřit, zda se dochovaly barokní vrstvy zejména na soklech, u kterých bývá rozšířen názor o 
opakovaném oklepávání či přetahování historických omítek. 
Sondy byly většinou také vedeny tak, aby se dala provést stratigrafie, a vrstvy byly očíslovány. Pro 
přehlednost číslování byly vytvořeny okruhy etap dle historických epoch, které dostaly pořadí značené 
římskou číslicí, písmenem byly rozlišeny omítky, malby i zdivo. Klíč ke značení je pak v legendě 
přiloženého výkresu s lokalizací provedených sond. 
 
 
Nálezy: 
Shrnutím poznatků je, že v objektu se dochovaly všechny vrstvy od jeho románské výstavby. Je 
přítomna románská omítka i malba, potažmo nátěr, gotická vrstva omítky i jeden nebo dva nátěry, 
patrně jeden až dva nátěry renesanční, barokní celoplošná sjednocující omítková vrstva s několika 
nátěry, řada nátěrů z 19. století a lokální opravy omítkami ve 20. století s překryvem malého počtu 
moderních nátěrů. 
Románský nátěr je vápenný lomeně bílý až krémový, potažmo hnědý, na pilířích lodi mohl být (dle 
fragmentů) béžový. 
Gotický nátěr je v některých případech bílý až lomeně bílý, potažmo hnědý, na pilířích lodi je zdobný, 
vytváří kvádrování pomocí tmavě červených linek na šedomodrém podkladu, hlavice byly patrně 
cihlově červené. V presbytáři se objevuje zdobná vrstva s geometrickým či rostlinným motivem (nález 
na severní straně), dále vícebarevná plocha související s okolím sanktuáře na severu. Na dalších 
stěnách presbytáře krom západní s nátěry nebyla gotická vrstva objevena mimo případnou gotickou 
omítku. 
Renesanční nátěry se projevují především v bílé či lomeně bílé barvě, a na pilířích jsou zdobné, opět 
napodobují kvádrování, ovšem linka je široká bílá, plochy pomyslných kvádrů jsou opakovány 
v šedomodré technice napodobující kámen. Toto geometrické zdobení bylo ještě jednou obnoveno (při 
nejmenším bílé linky pomyslných spár) v etapě stále před aplikací barokní omítky. V presbytáři jsou až 
tři nátěry na severní stěně. Nejstarší je lomeně bílý opatřený rudkovou kresbou či textem, mladší tvoří 
šedé kapičky či drobné vegetativní lístky na lomeně bílém podkladu, třetí je v místě sondy pouze 
lomeně bílý. V okolí sanktuáře na severní straně je nejméně jedna zdobná renesanční malba. Je 
provedena pomocí bílé, šedé a černé barvy, a vytváří lemování ostění.  
Barokní etapa se projevuje několika nátěry většinou jednobarevnými v různých barvách. Zdobná malba 
s motivem se nachází v presbytáři alespoň na západní stěně. Motiv není identifikován, ale je zřejmá 
vícebarevnost i koncentrace kontrastní barvy, která může ztvárňovat nějaký prvek. 
Etapy 19. století jsou charakteristické především barevnými nátěry (maximálně asi do počtu pěti), 
občas vytvářejí lemování například hrany oblouku nebo pásek nad soklem či jiné pro toto století 
tradiční dělení ploch a tvarů pomocí linek či pásků. Nátěry jsou opět vápenné. Pokud toto období 
přineslo omítku, je to spíše výjimka, a dochází k tomu především v případech nových stavebních zásahů 
(přístaveb, zazdívek). 
Na konci 19. století či přelomu s 20. stoletím vzniká v presbytáři (alespoň na severní straně) zdobná 
patrně neogotická malba s vegetativními motivy a christogramem IHS psaným ve fontu blízkém stylům 
švabachu apod. 
Ve 20. století až současnosti se objevuje omítka výjimečně spíše tam, kde se opravuje sokl či zakrývají 
technologické zásahy. Malířských nátěrů lze napočítat okolo tří, bývají hlinkové, v různých barvách, ale 
monochromatické, a v nejmladších převládá bílá. 
Nátěry na blocích románského portálu na západě jsou ve všech předbarokních etapách bílé, lomeně 
bílé až krémové. Barevnost zdobné části bloků není kvůli jejich kompletně očištěné podobě známa. 
 
 
Závěr: 
Je zřejmé, že historické interiérové povrchy se v kostele dochovaly ve velké míře. Dále se ukazuje, že 
pokud nedošlo k cílenému oklepání povrchů v moderní době (tedy od 20. století po současnost) 
z důvodu technologických zásahů či snahy po odvlhčení, nebyla žádná plošná náhrada historických 
vrstev prováděna, pouze lokální opravy. Původní povrchy tak přežívaly celá staletí, v tomto případě až 
800 let. Jejich stav nemusel být vždy ideální, patrně byly vlhké, a ne vždy zcela vzhledné, ale jejich 
údržba pomocí tradičních materiálů neurychlovala jejich degradaci a vrstvy se tak dochovaly i naší 
generaci. 
 
Hodnota nálezů je významná především v tom, že máme informaci o površích schopných přežívat 
v relativně dobrém stavu i necelé jedno tisíciletí, a to i za plného provozu kostela, tedy za přítomnosti 
velkého množství par. Ovšem samotný provoz je jistě vhodný v tom, že dochází k pravidelnému větrání 
stavby i údržbám ochranných prvků proti zatékání do konstrukcí.  
Dále jde jistě o vzácnost, pokud zde máme vskutku románské povrchy čitelné na většině stavebních 
prvků jako jsou obvodové stěny, pilíře, hlavice, mezilodní oblouky či nejbližší okolí vstupního portálu. 
Jistě by se daly ověřovat i souvislosti se zaniklým románským presbytářem, či metodicky sbírat 
poznatky o barevnosti v tom kterém období středověku. To ale nebylo předmětem průzkumu, který již 
z povahy operativy na takový rozsah zájmu kapacitně nestačí.  
Mezi poznatky lze zařadit i možnost vyčíst z fotografií díky přiloženému měřítku a umístění sond formát 
a způsob iluzivního kvádrování pilířů v období gotiky i renesance. Na samostatný restaurátorský 
průzkum by pak jistě vydal prostor pětibokého presbytáře s gotickou dekorativní výmalbou, pominou-
li se motivy renesanční či mladší. 
 
 
Vojtěch Pavelka 
NPÚ ÚOP v Telči 
Srpen 2022

Originál dokumentu:

digitální

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	průzkumy, posudky, zprávy
Druh dokumentu:	operativní průzkum a dokumentace (OPD)
Bližší specifikace:	nálezová zpráva

Jméno souboru:

J0032264.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Stejskal Petr

Popis dokumentu:

ZS - Měřín - kostel sv. Jana Křtitlte - OPD - nálezová zpráva (zjednodušená) - sondy interiéru, malby, omítky, zdivo

Název pracoviště:

ÚOP v Telči

Velikost dokumentu (v bytech):

1045076 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Pavelka Vojtěch;

Klíčová slova:

Kulturní památka nemovitá;

Uživ. klíčová slova:

kostel sv. Jana Křtitele; malby; OPD; nálezová zpráva; zdivo; sonda; omítky;

Datum vzniku:

17.09.2020

Licence:

Typ:	CC BY-NC-ND 4.0 - licence Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní (https://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/4.0/deed.cs)
Držitel:	Národní památkový ústav

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - prvek

Druh záznamu: Prvek

Ident. zázn.: Id prvku

Hodnota ident.: 12402264

Bližší specifikace:

Katalogové číslo	1000132141_0001
Název	kostel sv. Jana Křtitele
Číslo ÚSKP	21265/7-4207
ID právního stavu	132141 Načítám data z navázané aplikace...

Aplikace: Památkový katalog - událost

Druh záznamu: Událost

Ident. zázn.: Id události

Hodnota ident.: 28680246

Bližší specifikace:

Název prvku	kostel sv. Jana Křtitele
Typ	operativní průzkum a dokumentace
ID typu	169
Popis	Sondy interiéru, malby, omítky, zdivo
Datum	25.8.2020..17.9.2020
ID prvku	12402264

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Objekty paGIS

Kód paGIS	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 12757

Název objektu: kostel sv. Jana Křtitele

Část obce: Měřín

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Měřín

Obec: Měřín

ORP: Velké Meziříčí

Okres: Žďár nad Sázavou

kostel sv. Jana Křtitele (prvek 12402264)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 9425

Název lokality: Měřín

Reálný typ: městys

Kat. území: Měřín

Obec: Měřín

ORP: Velké Meziříčí

Okres: Žďár nad Sázavou

Kraj: Kraj Vysočina

kostel sv. Jana Křtitele (prvek 12402264)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 339

Název hist. regionu: Velké Meziříčí

kostel sv. Jana Křtitele (prvek 12402264)

Ke stažení Náhled Žádost o užití