Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7

Textový obsah:

^  / f / ) / /  / 7  / /  NPU - ústřední pracoviště
tV t i t Q
či- NPU-302/90156/2012
Listů: 1 Příloh: 6
l i l l l l l l l l l
Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 Telefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 Fax: 224 318 155
E-mail: epodatelna@mkcr.cz
Náboženská obec Církve československé husitské 
v Lovosicích 
Terezínská 49 
410 02 Lovosice 2
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne: 25.09.2012
MK 61212/2012 OPP Ščobáková Eva / 435
Věc: rozhodnutí o prohlášení kostela Církve československé husitské, zvaného Mírový, 
s pozemky pare. č. 196/1, 208/2, k. ú. a obec Lovosice, okr. Litoměřice, Ústecký kraj, za
kulturní památku
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 61212/2012 OPP 
ve výše uvedené věci.
L im
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Puinisterstvo kultury
odbor památkové péče 
Maltézské náměstí 1 
11801 Praha 1 - Malé Stran.
IČO: 00023871
Příloha: lx rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 61212/2012 OPP 
Stejnopis obdrží:
1. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem
3. Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor památkové péče
4. Městský úřad Lovosice, úsek státní památkové péče
5. Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Litoměřice
6. vlastní
»111 Ulil 11-llllllll
r — ---------- M K C R X 0 0 5 3 7 C T
|É§ Ministerstvo kultury
\  Maltézské náměstí 1 telefon: 257 085 111
V  M J  118 11 Praha 1 fax: 224 318 155
~—  e-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: .J .l.J P :  ?  # 7  
za správnost: •...f.CjJjjjjfZ.
V Praze dne 25.9.2012 
Č.j.: MK 61212/2012 OPP
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče
prohlašuje
podle ustanovení § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, kostela Církve československé husitské, zvaného Mírový, s pozemky pare. č. 
196/1, 208/2, k. ú. a obec Lovosice, okr. Litoměřice, Ústecký kraj, za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném 
znění, je účastníkem řízení vlastník výše uvedeného, Náboženská obec Církve 
Československé husitské v Lovosicích, IČO 46773223, sídlem Terezínská 49, 410 02 
Lovosice.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je orientační zákres kostela Církve 
československé husitské, zvaného Mírový, s pozemky pare. č. 196/1, 208/2, k. ú. a obec 
Lovosice, okr. Litoměřice, Ústecký kraj, do kopie katastrální mapy (lx list, A4).
O d ů v o d n ě n í :
Ministerstvo kultury obdrželo od Národního památkového ústavu, územní odborné 
pracoviště v Ústí nad Labem, podnět ze dne 17.6.2010 č. j. NPÚ-351/k 2283/2010/PP/OEDIS 
k prohlášení kostela Církve československé husitské, zvaného Mírový, s pozemky pare. č. 
196/1, 208/2, k. ú. a obec Lovosice, okr. Litoměřice, Ústecký kraj, za kulturní památku.
Ve svém podání uvedl Národní památkový ústav: „...Jedná se o jednolodní kostel s 
lodi na obdélném půdoryse s hranolovou třípatrovou zvonovou věží v severovýchodním nároží 
a mírně odsazeným polygonálním presbytářem po jižní straně, k jehož západní straně je 
přiložena obdélná sakristie. Po severní straně věže se nachází komunikační prostor, který
4
.1
plynule navazuje na loď. Lod‘ a věž kryjí sedlové střechy, presbytář půljehlancová střecha a 
sakristii sedlová střecha a valbou. Krytinu tvoří pálená střešní taška bobrovka s výjimkou 
sakristie, kde je  položena plochá pálená taška drážková. Sedlovou střechou věže prostupuje 
oktogonální sanktusníková vížka.
Západní a východní průčelí lodi jsou prolomena čtveřicí vysokých obdélných okenních 
otvorů s půlkruhovými záklenky. Výplň tvoří vitrážová okna s jednoduchými geometrickými 
prvky spojovanými olovem a zasazovanými do kovového rámu. Západní průčelí je navíc 
rozšířeno o jednu okenní osu, která osvětluje komunikační prostor po západní straně věže. 
Mezi okny jsou v hrubé omítce vytaženy obdélná pole s čtvrtkruhově vykrojenými horními 
rohy a se zúžením na spodní straně. Po stranách krajních oken jsou pole poloviční. Průčelí 
jsou uvozena prostým soklem z tzv. kyklopského zdivá a ukončeno profilovanou korunní 
římsou, pod níž je  umístěn vysoký plochý lizénový pás s půlkruhovými výřezy nad okny. 
Severní průčelí lodi je prolomeno širším obdélným okenním otvorem s půlkruhovým 
záklenkem. V trojúhelném štítu se zvlněnými boky je prolomena trojice obdélných okenních 
otvorů, z nichž prostřední je vyšší a má půlkruhový záklenek. Otvory mají společnou plochou 
paspartu s bosáží nad záklenkem prostředního z nich. Na vrcholu štítu je umístěn latinský 
kříž.
Presbytář je  v jižní stěně prolomen širokým obdélným okenním otvorem s půlkruhovým 
záklenkem, jehož vitrážové okno nese jako ústřední motiv postavu Krista. Otvor je rámován 
odsazenou paspartou, nad záklenkem hladkou s půlkruhovým výřezem, po stranách špalet v 
hrubé omítce se zúžením na spodní straně a čtvrtkruhovým výřezem na vnitřním rohu, které 
jsou na spodní straně propojeny obdélným polem. Jihovýchodní a východní stranu presbytáře 
člení pouze obdélné pole z hrubé omítky s čtvrtkruhově vykrojenými horními rohy. Průčelí 
jsou shodně vertikálně členěna s lodí s výjimkou jižní strany, kde se nad okenním otvorem 
korunní římsa segmentově zdvihá.
Jižní a západní průčelí sakristie je opatřeno obdélným rámem z hrubé omítky, které je 
prolomeno obdélným okenním otvorem s půlkruhovým záklenkem. Otvor je lemován plochou 
paspartou s klenákem ve vrcholu, Severní průčelí je prolomeno obdélným dveřním otvorem. 
Průčelí je horizontálně členěno shodně s lodí a presbytářem.
Jižní a severní průčelí věže je v přízemí prolomeno obdélným okenním otvorem s 
půlkruhovým záklenkem, v prvním a třetím patře obdélným okenním otvorem a v patře 
druhém vysokým obdélným zvonovým otvorem s půlkruhovým záklenkem a dřevěným 
žaluziovým oknem. Otvory jsou lemovány plochými šambránami. Druhé a třetí patro jsou 
navzájem odsazeny a toto odsazení je kryto sedlovou stříškou. Zvonový otvor severního 
průčelí má, na rozdíl od otvoru jižního, širší rustikovanou paspartu v záklenku s arkýřem 
umístěným nad ním. Arkýř je prolomen čtvercovým okenním otvorem s plochou šambránou. 
Vertikálně jsou průčelí uvozena prostým soklem z kamenných bloků a členěna cihelnou 
kordónovou římsou mezi prvním a druhým patrem, odsazením mezi druhým a třetím patrem a 
ukončena jednoduše profilovanou římsou korunní.
Východní průčelí věže je v přízemí prolomeno širokým vstupním otvorem s 
půlkruhovým záklenkem, který je vyplněn dvoukřídlými dřevěnými rámovými kazetovanými 
dveřmi s půlkruhovým nadsvětlíkem s vitráží s kosočtverečným rastrem. Vstup chrání otevřené 
zádveří se sedlovou stříškou spoluvynášenou dvojicí sloupků a dřevěným zdobeným štítem. 
Práh vstupu je umístěn ve výšce koruny soklu a jede k němu schodiště s kamennými stupni. 
Nad vstupem je prolomen obdélný okenní otvor prvního patra s plochou šambránou, Druhé 
patro je prolomeno dvojicí vysokých obdélných zvonových otvorů s půlkruhovými záklenky a 
vpadlými poli šambrán. Na osách zvonových otvorů jsou ve třetím patře prolomeny dva 
obdélné okenní otvory s plochými šambránami pod nimiž se nachází vysoký pás z 
neomítaných cihel. Otvory druhého a třetího patra jsou spojeny lizénovým rámem ukončeným 
obloučkovým vlysem. Trojúhelný štít věže se zvlněnými, dvakrát segmentově projmutými boky.
je prolomen obdélným okenním otvorem s půlkruhovým záklenkem a plochou šambránou. 
Západní průčelí věže je patrné od druhého patra je shodné s průčelím východním.
Lod‘ je osvětlována osmi okenními otvory s půlkruhovými záklenky umístěnými do 
lichoběžných nik. Loď je kryta stropem jehož podhled byl proveden na šikmé vzpěry a kleštiny 
krovu a v interiéru tak vytváří trojboký profil. Severní část lodi zaujala dřevěná kruchta 
vynášená dvojicí sloupků, která je s komunikační částí po západní straně věže spojena 
širokým otvorem se stlačeným záklenkem.
Lod‘ je s presbytářem spojena vítězným obloukem se stlačeným obloukem v záklenku. 
Presbytář je zaklenut půlkupolovou klenbou s trojbokými výsečemi. V západní stěně je pak 
prolomen obdélný dveřní otvor vedoucí do sakristie. Dveře jsou rámové konstrukce s 
kazetováním.
Sakristie je plochostropá a osvětlována od jihu a západu. Se dvorem je na severní 
straně propojena obdélným dveřním otvorem. Po stranách vstupu z presbytáře se nacházejí 
dvě obdélné niky, z nichž ta severní sloužila pro umístění kamen.
Patro věže a kruchta jsou přístupné po trojramenném pravotočivém schodišti, které je 
vynášeno dvojicí sloupků se stlačenými klenebními pasy. Schodiště je umístěno po západní 
straně věže, do prostoru, který plynule navazuje na loď.
Ve třetím patře věže je instalována dřevěná vzpěradlová zvonová stolice s trojicí vazeb 
a jedním zvonem.
Krov nad lodí má centrální stojatou stolici se sloupky a pásky, přičemž sloupky jsou 
jištěny v rovině krokví vedenými vzpěrami, které jsou jištěny kleštinami.
Základní kámen byl položen 30. dubna 1905 a vysvěcení kostela proběhlo již 3. 
prosince téhož roku. Kostel byl postaven stavebním podnikem Wenzela Grusse a Karla 
Seemanna podle projektu kanceláře drážd ‘anských architektů Lossow a a Kühne ho.
Vhledem k době výstavby kostela je jeho hodnota historická a s ní neoddělitelně 
spojená hodnota stáří, dokládající duchovní činnost evangelické obce v Lovosicích. Jako 
celek je pak cenným hmotným dokladem a integrální součástí postupného stavebně 
historického vývoje zástavby západní části Lovosic a obecně stavební produkce poč. 20. 
století. Hodnota kostela je i v dochované hmotě kostela a dobové, do značné míry autenticky 
dochované úpravě uličních fasád, které svým vzezřením a architektonickým výrazem 
významnou měrou tvoří opozici vůči panelové zástavbě. V kostele se dále dochovaly podstatné 
části původního vybavení (dlažba, okenní vitráže, dveřní výplně, osvětlení, část lavic,..) a 
konstrukcí (mimo obvodové zdivo s původními otvory také strop lodi, klenba presbytáře, 
krovy...). “
Ministerstvo kultury předložený podnět vyhodnotilo a na jeho základě zahájilo řízení 
ve věci. Účastník řízení byl o zahájení řízení vyrozuměn podle § 3 odst. 2 zákona 
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, dopisem Ministerstva kultury ze dne 15.12.2010, 
č. j. MK 37269/2010 OPP a bylo mu umožněno se k věci vyjádřit. Zároveň byl účastník řízení 
vyrozuměn v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), 
v dopise ze dne 15.12.2010, č. j. MK 37269/2010 OPP o tom, že Ministerstvo kultury 
shromáždilo podklady k vydání rozhodnutí a bylo mu umožněno, aby se před vydáním 
rozhodnutí vyjádřil k uvedeným podkladům i způsobu jejich zjištění, popřípadě navrhl jejich 
doplnění. Této možnosti ve stanovené lhůtě nevyužil.
Podle § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se k návrhu vyjádřil 
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče. Ve svém stanovisku ze dne 
15.11.2010, č. j. 245/KP/2010 uvedl, že: „Kostel postavený na poč. 20. století je dokladem 
postupného rozvoje města Lovosice na přelomu 19. a 20. století. Dokladuje svobodu 
náboženského smýšlení v dané době (evangelická církev) a historický vývoj architektonických
N
»
slohů. Kostel v secesním slohu si do současné doby uchoval velkou řadu řemeslně-technických 
prvků - krovy, výplně otvorů- vitrajová okna, dveře s kováním, dlažbu, osvětleni, původní 
fasádu lodě a sakristie i původní mobiliář.
Domníváme se, že předmětný kostel splňuje podmínky § 2 písm. a) zákona č. 20/1987 
Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů pro prohlášení za kulturní 
památku, a proto prohlášení doporučujeme. “
Městský úřad Lovosice, úsek státní památkové péče, zaslal písemné stanovisko ve 
smyslu § 3 ödst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, dne 10.12.2010 
č. j. 74523/2010 ze kterého vyplývá, že předmětný kostel je jedním z mála dochovaných 
původních a současně i významných a hodnotných objektů na území města Lovosic. Proto 
s návrhem na prohlášení kostela Církve československé husitské, zvaného Mírový, s pozemky 
pare. ě. 196/1, 208/2, k. ú. a obec Lovosice, okr. Litoměřice, Ústecký kraj, za kulturní 
památku souhlasí.
Po vyhodnocení výše uvedených skutečností jednotlivě i ve vzájemných souvislostech 
dospělo Ministerstvo kultury k závěru, že kostel Církve československé husitské, zvaný 
Mírový, s pozemky pare. č. 196/1, 208/2, k. ú. a obec Lovosice, okr. Litoměřice, Ústecký 
kraj, splňuje podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku ve smyslu ustanovení § 2 
zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Kostel je jedním z dominantních urbanistických prvků města Lovosic. Hodnotně 
provedená stavba s historizujícími a secesními prvky je kvalitním příkladem sakrálního 
objektu reformované církve z počátku 20. století. Do současnosti se dochovala ve hmotě 
s vysokou mírou autenticity, včetně pozoruhodných konstrukcí (strop lodi, krovy, klenba 
presbytáře s lunetami) a architektonických prvků vysoké vypovídací hodnoty, jako jsou okna 
s vitrážemi, dveřní výplně, dlažba úprava uličních fasád a další. Stavba kostela Církve 
československé husitské, v Lovosicích byla provedena podle projektu významné drážďanské 
architektonické kanceláře Lossow a Kühne.
P O U Č E N Í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 ödst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta 
pro podání rozkladu počíná běžet podle § 40 ödst. 1 písm. a) správního řádu den následující 
po dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 
správního řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí 
se uloží v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí 
ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele 
poštovních služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 ödst. 1 
správního řádu za doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě 
lhůta pro podání rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 
zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který
*.
•é _
rovněž stanoví přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. 
Nepřihlásí-li se adresát do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument 
dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této 
lhůty. O rozkladu proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává 
u Ministerstva kultury na výše uvedenou adresu.
j iU y í jY ^
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
t / ¦. , i \I
Příloha:
Orientační zákres kostela Církve československé husitské, zvaného Mírový, s pozemky pare. 
č. 196/1, 208/2, k. ú. a obec Lovosice, okr. Litoměřice, Ústecký kraj, do kopie katastrální 
mapy (1 list, A4).
*
%
Tento orientační zákres, kostela Církve československé husitské, zvaného Mírový, 
s pozemky pare. č. 196/1, 208/2, k. ú. a obec Lovosice, okr. Litoměřice, Ústecký kraj, do 
kopie katastrální mapy je nedílnou součástí rozhodnutí Ministerstva kultury č.j. MK 
61212/2012 OPP.
i

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0113274.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Lovosice, kostel Církve československé husitské. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

5347284 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 52875216

Bližší specifikace:

Název	kostel Církve československé husitské
Číslo ÚSKP	104915
Kód fáze ochrany	R
Fáze ochrany	památkově chráněno, rozsah revidován
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10857694

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení za KP
Číslo	MK 61212/2012 OPP
Datum nabytí právní moci	19.10.2012
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	52875216 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 87975

Název objektu: kostel Církve československé husitské, zv. Mírový

Část obce: Lovosice

Č. dom.:

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Lovosice

Obec: Lovosice

ORP: Lovosice

Okres: Litoměřice

kostel Církve československé h… (právní stav 52875216)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 8790

Název lokality: Lovosice

Reálný typ: město

Kat. území: Lovosice

Obec: Lovosice

ORP: Lovosice

Okres: Litoměřice

Kraj: Ústecký kraj

kostel Církve československé h… (právní stav 52875216)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 194

Název hist. regionu: Lovosice

kostel Církve československé h… (právní stav 52875216)

Ke stažení Náhled Poslat žádost