Zavřít ( + - )

Metainformační systém NPÚ

Detail dokumentu

Tisk

Náhled:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Textový obsah:

/<?•* ( ? S
\m§ 11 mm
o  Ministerstvo kultury
Maltézské náměstí 471/1 ----- ------------------------------------------ ^ “ilefon: 257 085 111
118 11 Praha 1 NPU ' ústřední pracoviště .x: 224 318 155
Došlo: 1.2.2012 10:00 mail: epodatelna@mkcr.cz
--------------------------------------  --------  Č j.: NPU-302/9164/2012 ------------------ ~
Listů: 1 Příloh: 1
České dráhy, a. s.
nábř. Ludvíka Svobody 1222/1! |||||| ||||| ||||| ||||| ||||| ||||| ||||| ||||| ||||| |||| ||||| ||| |||j 
110 15 Praha -  Nové Město lili Ulil lilii HIV IIIII || | | | | ||| | | |  II
01000016753 ...... mi lili
Váš dopis značky Naše značka Vyřizuje/linka V Praze dne: 28.12.2011
MK 66845/2011 OPP Ščobáková Eva / 435
Věc; rozhodnutí o prohlášení objektu drážní parní vodárny čp. 822 s cisternou a 
technologickým zařízením, tj. se stojatým parním kotlem, se stabilním 
jednoválcovým ležatým parním strojem s šoupátkovým rozvodem, s převodním 
mechanismem, s vodním čerpadlem a dvěma vodojemy a s pozemkem pare. č. 
2142, k. ú. Střekov, obec Ústí nad Labem, Ústecký kraj, za kulturní památku
V příloze Vám zasíláme rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 66845/2011 OPP 
ve výše uvedené věci.
Mgr. Petra (jerichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
M in is te rs tv o  kulžury
odbor péče
Maltéí • -.arnestí 1
Příloha: lx rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 66845/2011 OPP 11801 r !; -Maia strana
IČB: 00033071 US>
Stejnopis obdrží:
1. Národní památkový ústav, ústřední pracoviště
2. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v ústí nad Labem
3. Kraj ský úřad Ústeckého kraj e, úsek státní památkové péče
4. Magistrát města Ústí nad Labem, úsek státní památkové péče
5. Katastrální úřad pro Ústecký kraj - Katastrální pracoviště v Ústí nad Labem
6. vlastní
¦ ¦ P B P
|f§  Ministerstvo kultury
\  /  Maltézské náměstí 1 telefon: 257 085 111V W y  118 11 Praha 1 fax: 224 318 155
^  e-mail: epodatelna@mkcr.cz
Rozhodnutí nabylo právní moci: 2--
za správnost:....V Praze dne 28.12. 2011
Č.j.:MK 66845/2011 OPP
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče
prohlašuje
podle ustanovení § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších 
předpisů, objektu drážní parní vodárny čp. 822 s cisternou a technologickým zařízením, 
tj. se stojatým parním kotlem, se stabilním jednoválcovým ležatým parním strojem 
s šoupátkovým rozvodem, s převodním mechanismem, s vodním čerpadlem a dvěma 
vodojemy a s pozemkem pare. č. 2142, k. ú. Střekov, obec Ústí nad Labem, Ústecký kraj, 
za kulturní památku.
V tomto řízení dle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném 
znění, je účastníkem řízení vlastník výše uvedeného, České dráhy, a. s., nábř. Ludvíka 
Svobody 1222/12, 110 15 Praha-Nové Město.
Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je orientační zákres, objektu drážní parní 
vodárny čp. 822 s cisternou a s pozemkem pare. č. 2142, k. ú. Střekov, obec Ústí nad Labem, 
Ústecký kraj, do kopie katastrální mapy (1 list, A4), a fotodokumentace technologického 
vybavení objektu drážní parní vodárny, tj. stojatého parního kotle, se stabilním 
jednoválcovým ležatým parním strojem s šoupátkovým rozvodem, s převodním 
mechanismem, s vodním čerpadlem, a dvou vodojemů (4 listy A4).
O d ů v o d n ě n í :
Ministerstvo kultury obdrželo od Národního památkového ústavu, územní odborné 
pracoviště v Ústí nad Labem, podnět č. j. NPÚ-351/902/2010PP/EI ze dne 25.2.2010 k 
prohlášení objektu drážní parní vodárny čp. 822 s cisternou a technologickým 
zařízením, tj. se stojatým parním kotlem, se stabilním jednoválcovým ležatým parním 
strojem s šoupátkovým rozvodem, s převodním mechanismem, s vodním čerpadlem a dvěma
vodojemy a s pozemkem pare. č. 2142, k. ú. Střekov, obec Ústí nad Labem, Ústecký kraj, 
za kulturní památku.
Ve svém podání uvedl Národní památkový ústav: „ Vodárna stojí v areálu železniční 
stanice Ústí nad Labem - Střekov, jižně od výpravní budovy nádraží, za lávkou pro pěší 
vedoucí přes kolejiště.
Vodárnu tvoří patrový objekt vlastní vodárny se zděným přízemím „pumpárny“ a 
svisle s přelištovaným bedněným patrem vodojemů neseným nárožními pilíři z režného 
cihelného zdivá pod sedlovou, dnes eternitem krytou, střechou o velmi malém sklonu. 
K tomuto objektu jsou na severní a jižní straně přistavěna přízemní křídla též pod sedlovými, 
dnes eternitem krytými, střechami o velmi malém sklonu. Jižní, později o něco prodloužené, 
křídlo sloužilo jako obydlí obsluhy vodárny (Pumpenwárterwohnung) a v severním byla 
kancelář a výdejna jídla. Před západním (zadním) průčelím vodárny je  jako její součást 
vykopána válcová cisterna napájená samospádem vodou z Labe, které teče západně od 
objektu.
V „pumpárně“, tj. ve strojovně, je dochováno technologické vybavení vodárny. Je to 
předně původní stabilní jednoválcový ležatý parní stroj s převodním mechanismem, pomocí 
něhož byl jeho výkon přenášen k pohonu vodního čerpadla, umístěného ve výše zmíněné 
cisterně. Dále je  to stojatý parní kotel ze začátku 20. století snýtovaný z ocelových plátů. V 
patře nad pumpárnou jsou dva válcové vodojemy snýtované z ocelových plátu, každý o 
objemu 55 metrů kubických. Čerpadlo je  zachováno v dnes velmi těžce přístupné, nebo úplně 
nepřístupné, cisterně.
datace včetně vývojových etap:
Parní vodárna Střekov byla postavena společně s tratí Kolín — Lysá n.L. — Střekov
Děčín v roce 1873 společností Rakouské severozápadní dráhy (Óesterreichiche Nord 
West Bahn - ONWB). Objekt byl postaven podle „ typového “ projektu vídeňského architekta 
Carla Schlimpa jako vodárna I. třídy. Technologické zařízení pochází z téže doby, pouze 
stojatý parní kotel je novější ze začátku 20. století.
Vodárna je  v celkem dobrém stavu. V současné době je  jejím nájemcem, Zubrnickou 
muzeální železnicí, uváděna do původního stavu.
Drážní parní vodárna čp. 822je mimořádně cennou technickou památkou celostátního 
významu. Je tomu tak proto, že je dnes již  jediným i s technologií dochovaným objektem svého 
typu na území ČR. Objekt je významný i svým tvůrcem architektem Carlem Schlimpem, který 
byl (mimo jiné) autorem odstraněného nádraží Praha — Těšnov.
T e c h n o l o g i c k é v y b a v e n í :
parní stroj s převodním mechanismem a vodním čerpadlem 
Parní stroj stojí v jihozápadní části „pumpárny“. Převodní mechanismus je  v šachtě 
navazující na parní stroj na západní straně. Šachta končí v cisterně, kde je na převodní 
mechanismus napojeno vodní čerpadlo.
Jedná se o stabilní jednoválcový ležatý parní stroj s šoupátkovým rozvodem. Stroj 
je  2 500 mm dlouhý, 1 650 mm široký, a 1 070 mm vysoký.
Má zdvih (posun válce) 300 mm,
vrtání (průměr válce) 180 mm, a
průměr setrvačníku 1 020 mm.
Na parní stroj jsou napojena táhla převodního mechanismu pomocí nichž je poháněno 
čerpadlo umístěné v horní části cisterny, takže čerpadlo fungovalo současně jako sací a 
tlačné.
Parní stroj s převodním mechanismem a čerpadlem pochází nejspíše z roku 1873 nebo
1874.
V současné době vlastní parní stroj je  již  v provozuschopném stavu — místo parou se 
provizorně dá uvést do činnosti stlačeným vzduchem.
parní kotel
Parní kotel stojí asi uprostřed, při severní stěně „pumpárny“.
Jedná se o stojatý vodárenský parní kotel kruhového průřezu — válcového tvaru. Kotel je 
3 940 mm vysoký a jeho průměr je  1140 mm. Je snýtován z ocelových plátů o tloušťce 15 mm. 
V horní části má ochoz opatřený zábradlím a přístupný z východní strany po ocelovém 
schodišti při severní stěně „pumpárny“. Má délku 4 790 mm a šířku 1 820 mm. Ochoz je  
nesen nejen kotlem, ale je  zakotven i do severní a západní stěny „pumpárny Ke kotli náleží 
potrubí jímž se do něho přivádí voda a potrubí kterým se vede pára do parního stroje.
Nynější parní kotel pochází asi z doby před rokem 1930. Nahradil původní, který stál 
(dle výkresové dokumentace a dle tvaru dnešního ochozu) v severozápadním koutě 
„pumpárny “.
V současné době se parní kotel nachází v závěrečné fázi rekonstrukčních prací.
dva vodojemy
Vodojemy se nachází v patře budovy vodárny nad tzv. pumpárnou v přízemí.
Jedná se o dva válcové vodojemy snýtované z ocelových plátů o tloušťce 5 mm. Mají průměr 4 
990 mm a výšku 2 510 mm. Jejich dna jsou miskovitého tvaru, při výšce 400 mm. U západního 
vodojemu je zachován vodoznak, jehož ukazatel je osazen pod vodojemem na jižní stěně 
„pumpárny“. Z vodoznaku východního vodojemu se zachoval pouze ukazatel osazený na 
vnější straně východní stěny,pumpárny “ — čili na hlavním průčelí budovy vodárny.
K vodojemům náleží výtlačné potrubí vedoucí od čerpadla a potrubí odtokové. 
Vodojemy byly smontovány v době výstavby budovy vodárny v roce 1873. Jak se zdá, při 
omezení parního provozu v 50. až 70. letech 20. století byl z provozu vyřazen nejdříve 
východní vodojem a do konce provozu (po roce 1975) byl v užívání pouze vodojem západní.“
K předloženému podnětu byl doložen znalecký posudek Železničního muzea 
Národního technického Muzea v Praze ze dne 6.2.2006 čj. ŽM 04/2006 zpracovaný Mgr. 
Milanem Sýkorou, ve kterém se mimo jiné uvádí: „...Předmětná vodárna se nachází v jižní 
části dnešní železniční stánice Ústí nad Labem - Stře kov. Byla vybudována v roce 1873 v 
rámci výstavby hlavní trati Rakouské severozápadní dráhy, konkrétně úseku 
Lysá n.L. - Děčín. Rakouská severozápadní dráha vysoce převyšovala jiné obdobné železniční 
podniky své doby úrovní péče, jakou věnovala urbanistickému a architektonickému řešení 
svých pozemních staveb. Do historie architektury a stavitelství se na území dnešní ČR zapsala 
řadou realizací mimořádného významu. Jde např. o Znojemský viadukt, železničářskou 
kolonii v Nymburce, bývalé nádraží Praha Těšnov, patrový most v Ústí nad Labem, či nádraží 
Děčín východ. Autoři projektů patřili mezi významné autory své doby (C. Schlimp, R. Frey, W. 
Bäumen, C. Sitte); většina z nejvýznamnějších staveb Rakouské severozápadní dráhy však 
během 20. století zanikla či ztratila svůj charakter.
Vodárna na Střekově byla vystavěna podle normalizovaného projektu pro vodárny 
I. třídy, jehož autorem je  architekt Carl Schlimp, reprezentant vídeňské architektonické školy, 
a tvůrce zaniklého nádraží Praha Těšnov. Jedná se typické provozní zařízení železnice 
19. století, postavené pro technologii provozu parních lokomotiv. Je tvořeno zděnou 
strojovnou, nad níž je  provedeno dřevěné 1. patro, v němž je  dvojice válcových vodojemů. Z 
obou stran navazují na vlastní vodárnu přízemní obytná křídla o třech osách. Ve vlastní 
strojovně je  umístěn stojatý kotel a stabilní parní stroj pohánějící čerpadlo.
Význam zařízení, jakým je  předmětná vodárna v areálu dnešní železniční stanice Ústí 
nad Labem — Střekov vyhodnocuje NTM v rámci technické historie následovně.
Z architektonického hlediska je objekt významný prokazatelným autorstvím prestižního 
autora, Carla Schlimpa. Jeho nejznámější realizace, zlikvidované nádraží Praha Těšnov, se v 
české kulturní historii stalo trvale platným symbolem, zobecňujícím podcenění skutečného 
významu a velikosti celé kultury klasického průmyslového období a navíc kauzou, 
identifikující v historii praktickou kulturní politiku brežněvovsko — husákovské éry.
Z hlediska technické historie je  objekt v současnosti významný svou autenticitou. 
Samotná budova vodárny, posuzována samostatně bez své dochované technologické části, je  
stavbou typovou, jaké existují na území ČR v obdobném stupni původnosti na více místech. 
Toto technologické zařízení je  tvořeno zmíněnými vodojemy, stojatým parním strojem a 
vodním čerpadlem, které pohání jednoválcový ležatý parní stroj s šoupátkovým rozvodem. 
Zařízení tohoto typu byla nezbytnou součástí technologie železnice až do ukončení parního 
provozu a vyskytovala se jen v ČR v mnoha desítkách míst.
Pokud je  Národnímu technickému muzeu známo, je vodárna z tohoto období jako 
technologický celek v takto úplném stavu dochována již  pouze v tomto předmětném místě, tedy 
v Ústí nad labem - Střekově, Ostatní obdobné lokality, kde se čerpadlo s parním pohonem 
případně dochovalo, nevykazují již  potřebný stupeň úplnosti.
Z tohoto ohledu lze vodárnu považovat za historicky mimořádně cenný relikt 
celostátního významu, dokládající úroveň techniky XIX. století a specifického řešení 
technologického problému ve své době, navíc významným autorem tehdejší architektonické 
scény.
Názorem Národního technického muzea na perspektivní osud objektu, je jednoznačná 
preference jeho záchrany a obnovy jako celku. Na osud vodárny by rozhodně nemělo být 
rezignováno; přesto že se dnes nachází v místě, které vykazuje určité periferní znaky, jedná se 
kompaktní část velkého krajského města se značným potenciálem, což umožňuje realisticky 
uvažovat o citlivé funkční transformaci vodárny a interpretaci jejich hodnot v novém 
společenském kontextu.
Národní technické muzeum v Praze jednoznačně doporučuje s ohledem na shora 
uvedené zpracovat a podat návrh na zápis objektu vodárny s technologickým vybavením v 
železniční stanici Ústí nad Labem — Střekov do seznamu kulturních památek ČR.
Ve věci záchrany tohoto velmi cenného dokladu technické historie v českých zemích je  
NTM připraveno vlastníkovi, současnému uživateli (ZMZ), stejně jako orgánům samosprávy i 
státní správy poskytnout maximální podporu a odbornou pomoc. “
Ministerstvo kultury předložený podnět na prohlášení věci za kulturní památku 
vyhodnotilo a na jeho základě zahájilo řízení ve věci. Účastník řízení byl o zahájení řízení 
vyrozuměn podle § 3 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, dopisem 
Ministerstva kultury ze dne 4.5.2011 č. j. MK 24889/2011 OPP a bylo mu umožněno se 
k věci vyjádřit. Této možnosti ve stanovené lhůtě nevyužil.
Podle § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, se k návrhu vyjádřil 
Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor kultury a památkové péče. Ve svém stanovisku 
ze dne 31.5.2011 č. j. 401/KP/2011KUUK uvedl, že prohlášení objektu drážní vodárny 
čp. 822 s cisternou a technologickým zařízením, a s pozemkem pare. č. 2142, k. ú. Střekov , 
obec Ústí nad Labem za kulturní památku doporučuje, neboť se jedná o mimořádně cennou 
technickou památku. Tvůrcem tohoto jediného komplexu na území ČR s dochovaným 
technologickým zařízením je architekt Carl Schlip. Vodárna z roku 1873 byla dána do 
provozu v roce 1874 po dokončení trati Lysá nad Labem -  Střekov -  Ústí nad Labem a
sloužila k čerpání vody pro parní lokomotivy. Technologické zařízení se používalo do konce 
70tých let minulého století v téměř původním stavu.
Magistrát města Ústí nad Labem, úsek státní památkové péče, zaslal stanovisko ve 
smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, dne 17.5.2011 č. j. OÚPS- 
PP/159/11, ve kterém uvádí: „...Vlastníkem objektu jsou České dráhy, Nábřeží Ludvíka 
Svobody 1222/12, 150 15, Praha 1, nájemcem občanské sdružení Zubrnická museální 
železnice, Týniště 25, 403 23 Zubrnice. Nájemce postupně uvádí objekt i se zařízením do 
původního stavu, což i do budoucnosti dává záruky pro další zachování a zkvalitnění stavu 
objektu včetně historického zařízení.
Objekt drážní parní vodárny čp. 822 včetně technologického vybavení je  mimořádnou 
technologickou památkou celostátního významu, vzhledem ke skutečnosti, že je dnes jediným i 
s technologií dochovaným objektem svého typu na území ČR. Významný je  i tvůrce objektu, 
architekt Carl Schlimp (mj. tvůrce zbořeného nádraží Praha — Těšnov).
Vzhledem k výše uvedeným důvodům prohlášení za kulturní památku považujeme za 
nesporné a nutné a tímto ho podporujeme. “
V souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), byl 
účastník řízení v dopise ze dne 24. 11. 2010 č. j. MK 33625/2010 OPP vyrozuměn o tom, že 
Ministerstvo kultury shromáždilo podklady k vydání rozhodnutí a bylo mu umožněno, aby se 
před vydáním rozhodnutí vyjádřil k uvedeným podkladům i způsobu jejich zjištění, popřípadě 
navrhl jejich doplnění. Této možnosti účastník řízení (po nahlédnutí do spisové 
dokumentace), ve stanovené lhůtě nevyužil.
Po vyhodnocení výše uvedených skutečností jednotlivě i ve vzájemných souvislostech 
dospělo Ministerstvo kultury k závěru, že objekt drážní parní vodárny čp. 822 s cisternou 
a technologickým zařízením, tj. se stojatým parním kotlem, se stabilním jednoválcovým 
ležatým parním strojem s šoupátkovým rozvodem, s převodním mechanismem, s vodním 
čerpadlem a dvěma vodojemy a s pozemkem pare. č. 2142, k. ú. Střekov, obec Ústí nad 
Labem, Ústecký kraj, splňuje podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku ve smyslu 
ustanovení § 2 odst. 1 a)
zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
Jedná se o mimořádně cennou technickou stavbu ojediněle dochovanou, včetně 
zařízení, na území naší republiky. Vodárna byla postavena v roce 1873 jako součást budované 
trati Kolín -  Lysá nad Labem -  Střekov -  Děčín. Autorem projektu je rakouský architekt Carl 
Schlip, význačný představitel vídeňské architektonické školy. Z doby výstavby pochází také 
technické zařízení (pouze stojatý parní kotel je mladší -  z počátku 20. století). Zařízení tohoto 
typu byla nezbytnou součástí technologie železnice až do ukončení parního provozu. 
Autenticita objektu tkví především v tom, že je v úplnosti dochován jako komplex stavby a 
technologického zařízení, s nímž tvoří jeden celek.
Z těchto důvodů se Ministerstvo kultury přiklání k názoru, že vodárna je historicky 
mimořádně cenným reliktem celostátního významu, dokládajícím úroveň techniky 
devatenáctého století a specifické řešení technologického vybavení drážního provozu ve své 
době.
POUČENÍ:
Proti tomuto rozhodnutí lze podle ustanovení § 152 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., 
správní řád, v platném znění, podat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení rozklad. Lhůta pro
podání rozkladu počíná běžet podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu den následující po 
dni, kdy bylo toto rozhodnutí doručeno. Doručení písemnosti upravuje § 23 a § 24 správního 
řádu, který stanoví, že nebyl-li adresát tohoto rozhodnutí zastižen, rozhodnutí se uloží 
v provozovně provozovatele poštovních služeb. Jestliže si adresát uložené rozhodnutí ve lhůtě 
10 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí k vyzvednutí v provozovně provozovatele poštovních 
služeb připraveno, nevyzvedne, považuje se rozhodnutí podle § 24 odst. 1 správního řádu za 
doručené posledním dnem této lhůty (od tohoto dne běží v tomto případě lhůta pro podání 
rozkladu). Doručení písemnosti pomocí datové schránky upravuje § 17 zákona č. 300/2008 
Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který rovněž stanoví 
přednostní doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Nepřihlásí-li se adresát 
do své datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové 
schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty. O rozkladu 
proti tomuto rozhodnutí rozhoduje ministr kultury. Rozklad se podává u Ministerstva kultury 
na výše uvedenou adresu.
/íkUý
Mgr. Petra Ulbrichová
vedoucí oddělení ochrany kulturních památek 
v odboru památkové péče Ministerstva kultury
Příloha:
- Orientační zákres objektu drážní parní vodárny s cisternou čp. 822 s pozemkem pare. č. 
2142, k. ú. Střekov, obec Ústí nad Labem, Ústecký kraj, do kopie katastrální mapy (1 list, 
A4).
- Fotodokumentace technologického zařízení drážní parní vodárny s cisternou, čp. 822 v Ústí 
nad Labem -  Střekov, tj. stojatého parního kotle se stabilním jedno válcovým ležatým 
parním strojem s šoupátkovým rozvodem, s převodním mechanismem, s vodním čerpadlem 
a dvou vodojemů (4 listy A4)
Tento orientační zákres, objektu drážní parní vodárny čp, 822 s pozemkem pare. č. 
2142, k. ú. Střekov, obec Ústí nad Labem, Ústecký kraj, do kopie katastrální mapy je nedílnou 
součástí rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 66845/2011 OPP.
? / /  / / /  /  železniční stanice Střekovjvj -ir f^8 o. I 1 // ř / / / / /—_ / / /0175 ™7 / ~ / /  /• / /f$57 / / E f 9gjgf ~ I r ”f J
Tato fotodokumentace technologického zařízení drážní parní vodárny, čp, 822 v Ústí nad 
Labem -  Střekov, tj. stojatého parního kotle se stabilním jednoválcovým ležatým parním 
strojem s šoupátkovým rozvodem, s převodním mechanismem, s vodním čerpadlem a dvou 
vodojemů je nedílnou součástí rozhodnutí Ministerstva kultury č. j. MK 66845/2011 OPP.
3 b o- 3L-í'u&BSohL'
» rx d. *¦ '»í, - *»*,
S, * r 1 -7^  ^ i - . ; . "  1' ''v*,.. _ __ . V' -;~ " ~v.rrT'•"¦'« ^  ÍK w '
g^ ^ a- * .í**
L*' O ¦ ,. :¦ . I* BrV | 1C/2 fV | ¦ !.»¦ , • «fc^.
C 9  |
-- 3 ..T * *,.í s í  \i g inP " C  - dWKJ--í--— S v -¦ • ¦o- H k  . . !r- * V H ^ r  slr1iÉC^M
•o r 1 | *9
¦
f
_: ~ '."--j ^-'.y}r - - „ r w ř ^  / ....
H PŽIra*% A~W[ -i '¦¦WfflHPr •ssOSS^^^SSSÍ^ bf18^  ¦ S®
¦ 7 " ¦ ', ~:~ .,,'ž -,:"*JT 1 - ‘ -- -;. 'i/R I ¦ • -_ZXfc g. ||p .  ^KSBÉpK
¦” - ~ ¦' r<x^ ^  ~*^> wĚjjk-i / J
I r Y H
HHi V \  bB
Střekov, obec Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem, Ústecký kraj, drážní parní vodárna 
čp. 822, interiér přízemí -  „pumpámy“, pohled nahoru k severovýchodu na horní část 
stojatého parního kotle s ochozem
.; --¦  ^ fc. -_ "';-*>y
¦
-j "•••'¦'."V^'H'' , /*- W'. V-'.1 I  • J-'¦, ,’ ''i''-'-/.'-;,5' 'i' ,;' .¦ Yl': *
¦ v
'¦ ¦• j ;,- ' 4 \ íYíl^^W v
Ss«^^ '•W2í'< -<^««' * ]
ř  "' ' ":,;V^  -•- • .-.> -~,___ " “"’T  "'""¦'
*¦ .  • *- ¦ c i g77'
Střekov, obec Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem, Ústecký kraj, drážní parní vodárna 
čp. 822, interiér přízemí -  „pumpámy“, pohled do šachty (západně za parním strojem) na 
převodní mechanismus přenášející sílu parního stroje na vodní čerpadlo v cisterně vpravo
«
S třeko^lbw  Ústí nad Labem, okres Ústí naď^ Ústecký kraj.drážn^
čp. 822, interiér přízemí -  „pumpámy“, pohled od severovýchodu na stabilní jednoválcový
ležatý parní stroj s šoupátkovým rozvodem
"I • P S
>.-v. r-^Tm $S& H wĚKĚ
Střekov, obec Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem, Ústecký kraj, drážní parní vodárna 
čp. 822, interiér přízemí — „pumpámy“, pohled od severozápadu na stabilní jednoválcový 
ležatý parní stroj s šoupátkovým rozvodem, v pozadí schody do patra k vodojemům
«
^rVI" i ’ / ^ I  [H| !1 1?a ¦-** - p-*rvw*-* » M  ¦ *' * fK- '¦
¦ ’vk -v §f ?!!ÉSk
#^^^Tt"’' *** klg^B j9 i^ H ^ H H |^ ^ H ||^ H |^ B  f^ MCi flv^^^^^^|HÍKBÍ|tf^^HBsfi| ||P | ¦»$' -
jjgp .,\^‘ pT  . ’ j|g | . yy^^g; ,^v,:;w A  i ^  ~ .-,^ p ^ m |: |H H ftM ^
i'.^ '-"^; : : C';; mĚ' '^ ^:^  " :—'% ffly ®® l a a * ^ K
Střekov, obec Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem, Ústecký kraj, Střekov, obec Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem, Ústecký kraj,
drážní parní vodárna čp. 822, interiér patra, pohled k západu na západní drážní parní vodárna čp. 822, interiér přízemí -  „pumpámy“, pohled
vodojem nahoru, k západu na dna obou vodojemů umístěných v patře
* r
¦r

Originál dokumentu:

analogový

Typ/druh dokumentu:

Typ dokumentu:	publikace, listiny, spisové dokumenty
Druh dokumentu:	evidence kulturních památek
Bližší specifikace:	rozhodnutí o prohlášení za KP

Jméno souboru:

G0137194.pdf

Formát souboru:

application/pdf

Autor záznamu:

Vacková Renata

Popis dokumentu:

Střekov, vodárna - parní s cisternou. Rozhodnutí o prohlášení za KP.

Název pracoviště:

generální ředitelství

Velikost dokumentu (v bytech):

12119100 B

Rozměry obrazového dokumentu:

Autor originálu:

Ministerstvo kultury;

Klíčová slova:

Uživ. klíčová slova:

dokument ÚSKP;

Datum vzniku:

1960-2015 (neověřeno)

Licence:

Typ:	neurčena - ochranu díla stanovuje obecně autorský zákon (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121)

Vazby dokumentu na aplikace IISPP

Bližší specifikace

Odkaz

Aplikace: Památkový katalog - právní stav

Druh záznamu: Právní stav

Ident. zázn.: Id právního stavu

Hodnota ident.: 392533734

Bližší specifikace:

Název	parní vodárna s cisternou
Číslo ÚSKP	104623
Kód fáze ochrany	P
Fáze ochrany	památkově chráněno
Kód typu ochrany	KP
Typ ochrany	kulturní památka

Aplikace: Památkový katalog - právní akt

Druh záznamu: Právní akt

Ident. zázn.: Id právního aktu

Hodnota ident.: 10857840

Bližší specifikace:

Název	rozhodnutí o prohlášení památkou
Číslo	MK 66845/2011 OPP
Datum nabytí právní moci	19.01.2012
Typ ochrany	kulturní památka
ID právního stavu	92900494 Načítám data z navázané aplikace... , 392533734 Načítám data z navázané aplikace...

Územní identifikace dokumentu

Územní rozsah:

objekt lokalizovaný

Definiční body

Def. bod	Název objektu	Část obce	Č. dom.	Ulice	Č. or.	Kat. území	Obec	ORP	Okres

Přírůstkové body

Přír. bod

Název objektu

Část obce

Č. dom.

Ulice

Č. or.

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Přír. bod: 95018

Název objektu: parní vodárna s cisternou

Část obce: Střekov

Č. dom.: č.p. 822

Ulice:

Č. or.:

Kat. území: Střekov

Obec: Ústí nad Labem

ORP: Ústí nad Labem

Okres: Ústí nad Labem

parní vodárna s cisternou (právní stav 392533734)

Lokality

Kód CZ

Název lokality

Reálný typ

Kat. území

Obec

ORP

Okres

Kraj

Kód CZ: 15471

Název lokality: Střekov

Reálný typ: býv. město

Kat. území: Střekov

Obec: Ústí nad Labem

ORP: Ústí nad Labem

Okres: Ústí nad Labem

Kraj: Ústecký kraj

parní vodárna s cisternou (právní stav 392533734)

Kód CZ: 32703

Název lokality: Nový Střekov

Reálný typ: hl. městská čtvrť (neúřední)

Kat. území: Střekov

Obec: Ústí nad Labem

ORP: Ústí nad Labem

Okres: Ústí nad Labem

Kraj: Ústecký kraj

parní vodárna s cisternou (právní stav 392533734)

Historické regiony

Kód RS

Název hist. regionu

Kód RS: 141

Název hist. regionu: Ústí nad Labem

parní vodárna s cisternou (právní stav 392533734)

Ke stažení Náhled Poslat žádost